Proč číst eMontanu?
- Publikujeme původní články a videa o lezení a dobrodružství, které vznikly výhradně pro nás. Obsah nepřejímáme.
- Věříme, že psát poctivě o pozitivních věcech má smysl. Ctíme fakta, přírodu a snažíme se nepřekrucovat realitu.
- Myslíme si, že méně je někdy více. Z rychlovarné konvice ti články lít nechceme.
- Zajímají nás i „malé“ příběhy. Každý z nás je jedinečný.
- Společně se sesterským časopisem Montana (*1966 jako Hotejl), jsme v roce 2014 stanovili pět hodnot, kterými se řídíme:
1. Věříme si mezi sebou. „Vylezl jsi své první 8A a nemáš video? Gratulace!“
2. Ctíme historii našich pískovců. Klasické cesty lezeme bez magnézia.
3. Tykáme si – jako rovný s rovným.
4. Chováme se tak, abychom zachovali okolí skal pro další generace.
5. Respektujeme druhé lezce – třeba tím, že nešlapeme na jejich lano.
- Nekrademe fotky (i když je to v Česku běžné a autor na to většinou nepřijde).
- Nevěnujeme se analýze „cookies“ a IP adres svých čtenářů.
- Máme rádi češtinu (přestože ji nepoužíváme ve spisovné formě) a rozlišujeme významy zdolat a vylézt. Na eMontaně se hora nebo skála nedá zdolat, ale pouze vylézt. Smiř se s tím.
- Nechceme svrchovaně kázat a poučovat davy, na základě výsledku uskutečněné ankety (89 % pro) čtenářům tykáme. Jako ve skalách.
Dopisy eMontaně
Posílám velké díky za vaše úžasné články, které vždycky zlepší i ten nejponurejší den.
Kalendář, kalendář… Bohužel to byl na podzim taký šrumec, že než jsem se rozkoukal, tak bylo vyprodáno. A rychleji než loni tedy. (směje se)
Nestalo se jen tak čistě náhodou či zapříčiněním nějakého šotka, že u vás nějaký zůstal?
Pokud ano, tak bych se o něj klidně přihlásil.
Pokud nezůstal, tak jedině dobře, protože to ukazuje, že to děláte víc něž dobře.
Každopádně ať se daří a máte stále stejně energie pro vaší tvorbu.
Z Turnova zdraví
Pavel Macháček
Super pisateľská práca.
(V reakci na příspěvek Hodiny příprav, důvěra ve výzbroj a stejné ctnosti… Podobenství o rytířích a horolezcích, pozn. red.)
Článek o závodech v Krase je jedna velká paráda, obzvlášť když znáš ty cesty, lidi a je ti trochu líto, že jsi to pár letama minul.
No nic, Vaší práci čest, chválu a hlavně, ať baví.
Díky moc, Tomáš
Takhle krásný čtení jak obsahově, tak stylisticky, se jen tak nevidí. Rozhovor se Svištěm je za nás s klukama naprostá legenda. Lezení je jak laser, hehe.
Mějte se!
ročník 22 je snad ještě povedenější než 21. Jen tak dále. Děkujeme za skvělé články a videa.
Vše nejlepší do roku 2022 přejí Balneři.
(Reakce na Kalendář 2022, pozn. red.)
(Reakce na článek „Brňáci to maj nacvičený!“ Osmdesátky – divoká doba prvních lezeckých závodů, pozn. red.)
Bavíte mě!!!! Už pár měsíců nazrávám k odkopnutí lezaček a lezbě naboso, bo lezačky jsou jediný hodně těsný boty, co teď občas nosím, a letos už je noha fakt nechce…
A hle – koukám, že jedete „kampaň“…
Zajímavé, jak každý bosolezec má svůj pohled na věc a někdy i vzájemně odlišný (Bernd a Charles). Jak v životě, řekla bych – každá mysl je jedinečná, tak i naše vnější/vnitřní cestičky se můžou lišit.
Pěkná synchronicita.
Mějte se pěkně – zdravím z jižního Kraje.
díky za super téma „Děti a lezení“.
Máme tříletého prcka, který je s námi ve skalách od svých šesti týdnů. (směje se) Je hezký vědět, jak to řeší jiný. O to zvláštnější je vidět, že je tam fakt spousta rozdílů. U nás to nikdy nešlo, že bychom šli jen ve dvou (směje se) zkusili jsme to jednou a skončilo to hlasitým řevem na celé údolí Roklice a slaňováním od kruhu (směje se) ale i tak jsme ve skalách pečený vařený. A teď jsme si konečně dopřáli naší první vrcholovou pusu po třech letech, když se prcek hrál s kamarádkou, a my jsme mohli konečně spolu něco vylézt jak v dobách před ním.
PS: Celé těhotenství, porod a mateřství mě nepřipravilo o kondici tak, jako poslední tři měsíce lock downu.
bezva článek a věřím tomu, že i přívrženci zániku této cesty změknou a řeknou si , že cesta bude mít svůj život. Život, který se taky naplní, a cesta padne do klidu a nebude vířit myšlení lezců…..
Čao, zdraví Prcas..
(V reakci na Příběh cesty „Chytač snů“ Xa, pozn. red.)
„One of the best climbing content out there, well produced and meaningful.“
(Komentář z našeho YouTube kanálu, pozn. red.)
Moc díky za super články a videa během roku!
Letošní kalendář už desátý měsíc visí doma u rodičů v Českém ráji a pod stromeček letos zase dostanou nový.
Pár postřehů k současnému kalendáři.
1) Má matka prý po počátečních rozpacích bere kalendář na milost, ale toho „zrzavýho Němce by tam už měsíc mít nemusela“.
2) Mám zakázáno lézt v Adršpachu.
3) V říjnu jsem strávil nějaký čas u rodičů. Postřehl jsem, že vždy, když maminka prochází chodbou, kde kalendář visí, zadívá se dlouze na Špeka na říjnové fotce. Mám dojem, že otec na něj už začíná žárlit.
předně bych vám chtěl poděkovat za už tradičně kvalitní žurnalistiku z dálav, kopců a skal. Nevím, jestli to letos bylo množstvím zajímavých článků, nebo pěkným počasím (případně kombinací), ale mám na dlouhé zimní večery celou řadu restů, na které se obzvlášť těším.
Letošní kalendář nás hodně bavil, fantastická je už úvodní fotka (mimochodem – nedala by se někde sehnat v nějakém slušném rozlišení?), ale musím přiznat, že jsem se zasekli na říjnovém Špekovi. Nejspíš nám bude na zdi čistit rourák ještě pár měsíců, protože to je neskutečná momentka, která neomrzí.
Poprosil bych vás o dva kalendáře 2021 s vyzvednutím na OFFě. Ideální by bylo se dvěma dálničkama.
Ať se vám daří.
Děkuji za veškerou práci i tvorbu, kterou pro nás vytváříte! Nádherné kalendáře, skvělé články na Vašem webu, perfektní videa „Příběhy cest“, tištěný časopis a další…
Líbí se mi, že v dnešní době ještě někdo dělá opravdu to, co miluje! A především to dělá srdcem a s vášní! Sám se již mnoho let hledám v pracovní sféře, tak vím, o čem mluvím. Jsem zapálený sportovec, lezec, milovník přírody, pohybu a těší mně, když od Vás čtu to, co čtu.
Kalendář objednávám 1x pro sebe v plné palbě a 1x pro svého kamaráda, který se dal před třemi měsíci také na lezení a má nyní velkou motivaci shodit ze svých aktuálních 104 kg, aby si mohl pohyb užívat opravdu na maximum!
Sice nejsme zrovna pískaři, ale kdykoliv se na písky podaří vyrazit, tak jsme vždy učarování a okouzleni!
Your channel is an absolute gold mine for climbing videos. I’ve never felt inspired to go climb abroad until I found this channel. What an interesting bunch of characters climb the Czech sandstone towers too. It would be great to hear what they have to say. If only there were more English subtitles, it would be perfect!
(Anglické titulky od roku 2018 přidáváme do všech nových Příběhů cest, pozn. red.)
(V reakci na „Slunovrat“, pozn. red.)
s obrovskou chutí čtu vaše články a smekám klobouk před vaším kolektivním dílem. Narazil jsem na drobnou nepřesnost v článku o českých horských chatách v Alpách – Slovensko planinarsko društvo není slovenský, nýbrž slovinský horosvaz. Často se to plete. Kvalita vašich textů je natolik vysoká, že by to podle mého stálo za to opravit.
Mějte se krásně a přeju hodně zdaru!
Adam Blažej
(Opraveno. Děkujeme, pozn. red.)
četl jsem to povídání o létání (ostatně všechny články/reportáže na eMontaně čtu se zaujetím), a ouplně mě to vrátilo o čtvrtstoletí zpátky a musím se z toho alespoň v krátkosti vypsat a především sám pro sebe článek rozšířit a doplnit.
Já se poprvé odlepil od země na glidu někdy v r. 1994, stejně jako Prcas na Vlčetínských stráních, čemuž předcházel minimálně rok-dva, kdy jsem o „tom“ slyšel poprvé. Když se ke mě dostala tehdy ještě dost nejasná informace, že existuje něco jako kus hadru nad hlavou, kerej zabalíš do batohu, vyjdeš s ním na libovolnej kopec a pak, bez použití motoru můžeš létat jako ptáci, tak mě to zasáhlo jako blesk, jako něco neuvěřitelnýho z jinýho světa. Shodou okolností u nás v Hodkovicích nad Mohelkou (nebyl jsem vždycky Oldřichovák) syn v článku zmiňovaného Jindřicha Horáčka Pavel Horáček začínal se svojí paraglidovou školou Baraka, s padáky 3TP (tzv. „týpíčka“, jak zmiňuje Rakoncaj), jež šili s tátou, resp. spíše táta Jindra. Pavlovi bylo tehdy něco kolem 24 let a vyloženej talent. V té době již také letecký instruktor a inspektor. Bylo jasno. Lana a expresky šly stranou. I práce šla stranou a v hlavě byly jen padáky. Následoval rok kurzu paraglidingu (z původně deklarovaného týdne), vlastní první křídlo od Milana Bábovky Galaxy Experience (nástupce Speeda) a dalších cca 5–6 let úžasného létání jak u nás v Hodkovicích, na Rašovce, Ještědu, Rané, Kozákově, ale hlavně v Monte Carlu, Sospelu, Slovinsku, Itálii…
S Prcasem jsem se potkával kolem 1994–97 právě na Rašovce, on byl známej tím, že měl v jednu dobu na svoji váhu „velkého ptáka“, což se projevovalo tím, že když už to při zapadajícím letním slunci sotva dejchalo a všichni „vyhnili“, tak on si ještě v klidu hodinku dvě poletoval, jak kdyby měl v batohu schovanej motor. Já měl podobně přeplachtováno, takže jsem obvykle přistávával předposlední… Bylo to hezký… Ještě bych někde vylovil fotografii dvou divnejch čevenejch ptáků nad Rašovkou…
K Jindrovi Horáčkovi… On je sice z Liberce, ale pokud vím, tak prakticky bydlel v Hodkovicích v Liberecké ul., kde měl právě dílnu na výrobu plachet pro plachetnice a veleúspěšných školních padákových kluzáků. Snad denně chodil v pauze a hlavně večer po práci naproti do hospody U bubáka, kde jsem s ním vedl u nesčetně piv stovky hodin diskuzí během několika let na téma plachtění, aerodynamika apod. Musel ze mě bejt už dost na prášky, páč jsem prostě tupě odmítal pochopit základní fyzikální principy. Nicméně byl trpělivý, a moje furt dokola: „Ale Jindro, já to prostě vůbec nechápu, padák jo… Ale ta plachta na plachetnici… Dyť to nemá žádnej profil, je to jen rovnej hadr… To prostě fungovat nemůže!“ muselo nutně působit jako boj s větrnými mlýny. Moc jsem si ho vážil… A napadlo mě při tomto psaní, že bych se měl za ním vydat na návštěvu… Je-li živ a tak… Jindra byl/je inteligentní, vypravěčský, milý a společenský člověk… A byl jsem u toho, když míval na dílně i U bubáka mnoho návštěv. Tehdy jsem netušil, že to byli slavní čeští mořeplavci a jiné osobnosti… Kterým šil plachty pro jejich lodě na jejich slavné výpravy (možná by o tom mohla být samostatná reportáž!)… Nebo si jen tak povídal o životě…
Jeho syn Pavel, můj instruktorský guru, bohužel zemřel cca v 30 letech věku, tuším na mozkovou příhodu. Milan Bábovka, pokud vím, tak již glidy nešije, a zabývá se výrobou vystřelovacího záchranného padákového systémy pro letadla…
Po mém úrazu páteře (kompresní zlomenina L1) na Hodkovicích jsem ještě asi rok létal… Pak jsem toho musel nechat. Vnitřní pocit. Strach. Už to nebylo vono. A loučení s glidem bylo dost těžký. Ale zodpovědný. Resume mám přesně stejné, jak o tom v článku píše Jarýk Stejskal. A to… Že v tom vzduchu musíš být stále, abys ten potenciální průšvih dokázal cítit. Svoje instinkty musíš pěstovat. Ne jenom si jednou za čas jít zalítat – to je podle mě nejnebezpečnější.
Dodneška se mi o létání zdá. (směje se)
teď jsem se vrátil od táty a obdivovali jsme Váš kalendář. Fakt príma fotky i komentáře. Ale jak mám lezení rád, tak s nikým v těch širočinách bych tedy neměnil. (směje se)
Jinak – mluvili jsme znovu o dalších možnostech s videem, vyprávěním, Valdštejnem, sponzorech, kolik starých kámošů s tím navštívit atd. No, a světe div se, táta, který dva měsíce byl (pochopitelně) samé: „Ach jo,“ apod., to z ničeho nic shrnul slovy: „Já tady chci být ještě několik let“ – kolik možného dobrého toho najednou vidí před sebou. A pak že živá voda existuje jen v pohádkách!
Ještě jednou díky!
Krásné povídání s Čadisem mě vyprovokovalo k hledání zapadlého artefaktu (viz foto) Naslepo jsem tenkrát vyrazil z Brna busem do Vídně na svěťák… V tašce pití a svačiny, v kapse ani šilink. V akreditačním středisku jsem za pomoci výtisku Montany přesvědčil pořadatele o své novinářské odbornosti a jako
VIP návštěvník prožil neskutečné závody ve společnosti tehdejších lezeckých hvězd.Sedět vedle Legranda, Godoffa, Moona, Lynn Hill, Isabelle Patissier, Luisi Jovane, kteří po odlezení zasedli mezi novináře, to bylo jako v lezeckém ráji. (směje se)
Zároveň baštim všecky články natožpak videa Příběhy cest, která znám zpaměti a stejně mě neomrzí, ani když na ně koukám po 150té. Proto bych rád jeden kalendář v plné palbě za 550,- i s nálepkou a bylo-li by možno (a skladem) i dva za 350,- (rozuměj, peníze si bohužel netisknu a dotace taky nečerpám) (směje se). Ale kdyby byly tři moc, tak alespoň ten jeden s nálepkou a kluci dostanou místo kalendáře šťouchadlo že zároháku. (směje se)
Mějte se v redakci všichni famfárově a pokračujte dál v tom co děláte – jde vám to skvěle a má to smysl! Čau.
Mam ho pro sebe, pod větev. (směje se)
Těším se jak sviňa! Pověsím si ho rovnou všude po všech stěnách!
Tak posílejte symboly. Žena ho zaplatí.
Jste skvělí!
Horám zdar!
___________________
Kalendář už mám doma a podivám se do něj až pod stromkem. Pomůže mi přečkat zimu. (směje se)
A ještě lepší je, když je k tomu skvělé počtení…
Ať se vám daří!
Ať se Vám moc daří!
A jak teď začalo to listopadový slizko, kdy už není hezky (třeba na písek) a ještě není sníh (třeba na běžky) a vidle do toho hází i tma, tak sem přečetl dost věcí který jste vykulili třeba už v létě a úplně mě rozebraly. Něco mě pohladilo, něco mě nabudilo.
Hlavně ale, právě díky tomu že to máte vesměs dlouhý, to člověka fakt „vytrhne“ z toho klipovitýho světa a zapůsobí to dovnitř nikoliv jen povrchově. A to se fakt cení! (směje se)
Zaplatím za něj rád plných 550 korun, protože už nejsem student a vaše články mě drží „nad vodou“, když tvrdnu v kanclu, místo abych byl venku na skalách.
Moc a moc vám fandím, každý članek a každé video eMontany mi beré dech – nejen proto, že většinou popisují pro mně nepředstavitelný lezecký výkon, ale hlavně proto, jak kvalitně jsou proprácovaní, jakou hezkou češtinu použiváte, jake krasné zaběry přirody a rádosti z lezení, vítěztví nad sebou a svými slábosti ukazujete. Je to vždý estetický zažítek i pro mně, nehledě na to, že češtína není mým rodným jazýkem.
S lezením jsme s manželem začálí tento rok, on ve čtřicati, ja o něco ale ne o moc míń. Preska u kotníku je pro nás kolik krat nevyřešitelný problem a šestková cestá – vrchol uspěchu, nad kterym pokaždé musíme tvrdě makát přes bolestí v rukou a strách. Tím silnějí jsou zážítky z vašich povídání o vynikajícich lézcich z celého světa, o tradicích českého písku, o lézení za doby kamené (čti komunistické) i o tom, jak lezení spojuje svět a dělá ho určitě lepším místem. Teda rozhodně pro ty, kdo lezení propádl i v našém věku a kdo nehledě na naročnou prácí a spolú s malými dětí se za každou cenu snaží o tu další pětku nebo šestku a doufá, že jednou pujde i Doga lehce a s usměvem, jak ji vylézla holka v mém nejoblíbenejším videu od vás.
Jedíné co mí občás mrzí je když vidím anonce nového uměleckeho dílu od emontany na facebooku v pondělí ráno, když ja zrovná mám největší nával v prací u musím to něják přežít do večéra kdy už si to v klídu budu moct opravdu užít. (směje se)
Chtěla bých vás podporovát i dál, takže když vám bude chýbět nějaka ta částka na další užásný pohovór nebo zaznám, a budéte vědet, že může z toho byt krásný materiál, tak určitě dejte vědet – udělám, co mužú.
Za chyby se omlouvam, težko se vejdou emoce do cizího jazýka a ještě jednou moc děkují za dopís s nálepkami.
Už mám cvaknuto! (směje se)
“Not sure if you noticed but I got your article about Dean the night before I soloed the Freerider. It was a lot for me to think about. It was a really good time for me to think about Dean and everything he did in the Valley. Not that everything Ivo says in that article is strictly true… but it was nice for me to read it all. Like seeing old friends.”
Výborný rozhovor s velkým Synem svého táty! Gratuluju!
skláním se před vaším článkem Máš na míň. Asi nejlepší čtení, co jsem za hóóódně dlouhou dobu četl. Fakt moc dobrý, krásně napsaný hluboký zamyšlení.
Díky!
Přeji pěkný večer.
(Pravda, z tohoto regionu Příběh cesty ještě nemáme. S Mirkem jsme v kontaktu, pozn. red.)
(David nakonec připravil nějaké otázky a vznikl z toho narozeninový rozhovor, pozn. red.)
Máte svou tvář, jinou než ostatní „net-media“, a to je supr.
I‘ve looked over eMontana and was surprised about the good quality of the different articles. The articles are never superficial and allow a deeper look from different ankles onto interesting points of climbing history, theory or personalties. Great!!!
Děláte pracovní den pro mou hlavu zaseklou v přírodě krásnější a hned má člověk pocit, že i ten vzduch je takovej nějakej . . . sytější a lepší.
A vizuálně? Oko si pomlaskává.
Takže dík a buďte dobří. (směje se)
Mamku by velmi potěšilo, kdyby mohla dávnému kamarádovi poslat vzkaz. Už je to příliš mnoho let, co se neviděli, ale třeba by se mohlo povést, že by se potěšil i další člověk, nejen ta moje malá milá maminka. (Po tom, co táta zůstal na Mt Blancu, maminka jezdila do skal čím dál méně, pak jsme se zabydlely v Praze… Mnoho bolesti, málo času, asi i peněz, strach o mne, jsem prý po tátovi… Kdo ví, tak jsem se trochu od skal a mnoha kamarádů pak vzdálila, ale srdcem nikdy.) Mohli byste nám, prosím, na něj, na Herberta, dát nějaké spojení? Děkuji, děkujeme. A užívejte si na světě a pevné zdraví a hodně štěstí přeju.
(Kontakt jsme Lucce poskytli, pozn. red.)
Fascinuje mě zejména text. V tom jste jedineční. A je úplně jedno, zda lezeckému slangu člověk rozumí nebo ne. O to víc člověka chytá za srdce, když ví, o čem například Alešák píše.
Děkuji a přeji, ať se Vám ve všem daří!
Fandím vám! Zařaďte mě prosím do newsletteru, který doufám bude!
Všechno dobré a díky za vaši práci.
“Awesome articles! They go much deeper than typical “did a 9a in a day” stuff. It’s about the mindset, the core of every climber. And its bridging old school dangerous adventure climbing with more recent developments. Especially recommended for those climbing trad, e.g. in Saxon Switzerland. Good luck, you deserve much more readers!”
Vinšuju pohodové svátky a milý rok 2018 a roky následné.
(Článek o Sylvě jsme o několik měsíců později úspěšně vydali, pozn. red.)
Moc pěkný jak graficky, myšlenkou, obsahem i vtipností a originalitou článků. Článek „Vlasta – číslo o ženách” je fakt parádní, hezká úvaha i fotky.
Jen tak dál!
Díky za nejlepší lezeckej web!
Tak jsem se po čase podíval, co je nového na vašem webu a koukám, cesta, kterou znám. Oblíbená rozlézací cesta a musím říct, že mě trochu zklamalo video. Čekal jsem, že uvidím, jak leze klíčové místo, ovšem zrovna ta pasáž je zrychlená! A pak jsem se taky trochu utvrdil v tom, jak lze snadno měnit obraz světa …. na konci videa jsou záběry opět ze začátku cesty (mračí se), uznávám, že je to asi vizuálně zajímavější než traviny v závěru, ale trochu to mate.
Na závěr bych rád poznamenal, že v knize Sbohem sedmikrásky je název cesty „Papala Lulu“ vysvětlován bez stopařky a že o „Hradní spáře“ po vlastním mluvil Dušan „Stoupa“ Janák už cca před deseti lety. Jakože nápad na zrovna tuto cestu bych, až k přelezu jednou dojde, připsal spíš jemu.
Jinak ovšem děkuji a chválím.
V některých článcích “200 slov” – např. ten poslední od Pepy Horáka – máte špatně interpunkci. Nespisovná čeština má svoje opodstatnění a stylisticky se leckde hodí. Interpunkce ale podle mého názoru prostě nemá dobrou nespisovnou variantu. Píšou to špatně všude všichni, ale když je to web “o hov.ech”, tak je mi už jedno, že taky kazí jazyk. U bezva počinů, jako je eMontana, mě to mrzí. Většina lidí to dnes bohužel nerozezná, ale to neznamená, že by se jazyk neměl udržovat na nějaké úrovni. (Jsem trochu nácek, uznávám.)
Držím palce, ať máte dost chuti a energie pokračovat!
Zdraví lajnerka Kačka
(Opravujeme zmíněné chyby a děkujeme, redakce)
I díky článkům na vašem webu si to víc uvědomuji a měním se, a to k lepšímu, teda alespoň já to tak cítím. (směje se) V současné době je trendy být „busy“ – nestíhám, mám toho moc atd. Jít jen tak ven do přírody, to je přece divné, teda pokud to není se sporttesterem. Je to celkem smutný, tím spíše, že je to společensky uznáváno a propagováno. Vy jdete proti proudu a toho si vážím.
Věřím, že tím, co děláte, zbavíte i někoho dalšího okovů výkonu a někdy ho uvidíte, jak místo práce sedí někde na šutru a čumí do krajiny a užívá si toho opojného TEĎ. Díky!
Taky bych chtěl dát velkej palec nahoru pravidelné rubrice o lezení na písku od Alešáka (jeho metafory jsou úsměvný, i když někdy by jimi mohl více šetřit). Moc díky!
Proto beru i tu výzvu na příspěvek a až začnu zase hákovat, tak vám přispěju. Teď jsem na hraně a blíží se zima.
Výborný archivní fotky a vzpomínky a zapadlý věci. Kolikrát nějakou starou věcí inspirujete a já pak hledám dál.
Držím pěsti nekomerčním věcem a projektům, jsou dělaný srdcem a uměj za něj chytit. Tak si udělám kolečko na internetu, kouknu na eMontanu, na kagot, na lezec – pěkně retro vzhled stánek (směje se), na lezecký a adventure videa na youtube a hlavně jdu ven. Proto to vlastně píšu, že jdu ven a kolikrát by se do báglu hezký čtení vytištěný na papíře šiklo. To je ale asi blbost, že eMontana byla na papíře, že? Tu bych si koupil. Jo, nebo si koupim tiskárnu a články si vytisknu, to by taky šlo.
Vono dělat dneska něco z lásky je takovej anachronismus, bohužel. Každej čumí, kde by na čem vydělal a co zpeněžil. Pak prodává naprostý pí*oviny, kerý nikdo nechce a ještě je nervní, že mu to nesype. Stačí ale dělat věci s láskou bez myšlenek na prachy a voni se jak zázrakem najdou lidi, co by za to byli vochotný i zacálovat. To ale skoro nikdo nepobírá hlavou, protože má místo mozku podělanou kasičku a voči jak ten starej kačer Skrblík, jak se mu tam točej ty doláče….
Možná jsem proto chudej, že za všim nevidim prachy. Ale sem šťastnej a hlavně šťastnej, když někde dám pokec s někym, kdo je stejnej.
Tak dál dělejte věci z lásky, udělaj radost vám, udělaj radost těm vnímavejm vokolo a přežijou. Věci dělaný s láskou vždycky přežijou. Chcípe to, co je dělaný pro prachy. Stačí, aby to už nekapalo tolik a šlus, konec a chcípne to jak tučňák na poušti.
Hodně štěstí, dobrejch témat a zajímavejch rozhovorů s inspirativníma lidma.
Vydržte existovat, čtete se dobře.
PODPORA
Přispěvatelská samolepka – dálnička do auta
Snažíme se dlouhodobě vytvářet původní obsah s tematikou „lezení a dobrodružství“ – tak, abychom se za něj nemuseli stydět. Materiály osobně vytváříme poměrně drahou technikou (foťáky, kamery, objektivy, software…). Pokud nám chceš přispět, učiň tak prosím „dálničkou“. Tímhle kouskem papíru a lepidla podpoříš eMontanu v přípravě původních článků, rozhovorů a videí. Vedle příjmů z inzerce závisí eMontana na štědrosti svých čtenářů.
JAK CVAKNOUT?
Pokud chceš ocenit naši práci na článcích a potěší tě, když budeme pokračovat, zvaž prosím příspěvek na účet

670100-2212654881/6210
Libovolná suma udělá radost.
Pokud nám věnuješ více než 350 Kč:
1. Pošleme ti poštou jako dárek dvě samolepky – dálnička se vlepuje na sklo zevnitř auta. Dále dostaneš klasickou barevnou samolepku. (nová sada 2022)
Do popisu platby prosím napiš poštovní adresu a kterou samolepku ti máme poslat.
2. Zapíšeme tvoje jméno do „vrcholovky” níže.
3. Podpoříš tým lidí, kteří obsah připravují. Dělají to pro tebe a celou lezeckou komunitu.

– Seznam podporovatelů pro rok 2022 – ti, co se nám rozhodli přispět
1. TOMÁŠ KLOS
2. JAN TAUCHMAN
3. JAN TRUHLÁŘ
4. JINDŘICH MAHEL
5. ADAM WANĚK
6. FILIP MUSÁLEK
7. JAN MANDÍK
8. JIŘÍ TAUCHMAN
9. JAN PETR
10. ZDENĚK KOUBA
11. PETRA JIRKOVSKÁ
12. JIŘÍ BINDER
13. PAVEL ŠREJMA
14. LUKÁŠ MOTYČÁK
15. DANIEL MARCÍNEK
16. ONDŘEJ KRÁČALÍK
17. PAVEL MYNÁŘ
18. VOJTA KNOTEK
19. MICHAL KOHOUT
20. MATOUŠ KADRNOŠKA
21. FILIP VANĚK
22. MICHAELA STEHLÍKOVÁ
23. PAVLÍNA PFEIFEROVÁ
24. ARTUR RÖSSLER
25. PAVEL TICHÝ
26. PETR KALKUS
27. TOMÁŠ MOCÁK
28. TOMÁŠ TUREK
29. ANNA KABELÍKOVÁ
30. PETR ŠOUFEK
31. MICHAL SPÁČIL
32. JOSEF VILIMOVSKÝ
33. JONÁŠ PROCHÁZKA
34. JIRKA JANOŠEK
35. JIRKA MACHEK
36. PETR SMRŽ
37. IRENA JEŘÁBKOVÁ
38. ALENA FUČÍKOVÁ
39. DAN ROSIPAL
40. KAMIL VAVROUSEK
41. JIŘÍ PYŠEK
42. JANA DUFKOVÁ
43. MICHAL HLAVÁČ
44. IVAN JANOŠŤÁK
45. PETR KOLÁŘ
46. PAVEL VRTÍK
47. VÁCLAV ČÍŽEK
48. MICHAL ONDRUS
49. VERONIKA FIKEJSOVÁ
50. DANIEL HOJNÝ
51. HANA DOLEŽALOVÁ
52. JAN NOVÁK
53. MATĚJ NOVOTNÝ
54. PETR ŠIKULA
55. PAVLA DRÁPALOVÁ
56. PETR VYKOPAL
57. ONDRA MEČKOVSKÝ
58. MARTIN ŠRAMM
59. HONZA KOMÁREK
60. PETR ŠANC
61. TOMÁŠ KRÁL
62. KAREL MAŠEK
63. PETER DUTKO
64. STANDA HROUDA
65. MONIKA KUBIČKOVÁ
66. MARTIN BULKO
67. KATEŘINA TICHÁKOVÁ
68. JOSEF LÍBA
69. PETR GIECI
70. PETER CLEMENZ
71. JAROSLAV TICHÝ
72. JIŘÍ MARŠÍČEK
73. MIŠO ŽILKA
74. ALEŠ ROMANEC
75. JAN VALOUŠEK
76. JEANETTE SYNKOVÁ
77. MARKÉTA KŘIVÁNKOVÁ
78. ELIŠKA JAGOŠOVÁ
79. JOÃO PAULO FALCÃO DE QUEIROZ
80. JIŘÍ RYŠKA
81. JAKUB TRÁVNÍK
82. RADKA LABUDOVÁ
83. JIŘÍ KARLÍK
84. ONDŘEJ KOPÁČEK
85. ZUZANA ALIGEROVÁ
86. KUBA NOVOTNÝ
87. MILAN SUCHÁNEK
88. MARTIN ZEMAN
89. DAVID JIŘÍČEK
90. MARKÉTA POLOCHOVÁ
91. MIROSLAVA NOVÁKOVÁ
92. CHRISTOPH RAUCH
93. BARBORA KOŠÍKOVÁ
94. VLADIMÍR CALDA
95. TOMÁŠ ZEDNÍK
96. JIŘÍ KAREŠ
97. JANA RYBIČKOVÁ
98. MIŠAL
99. MIROSLAVA SOTÁKOVÁ
100. IVO WONDRÁČEK
101. BARBORA KOVÁŘOVÁ
102. ZDENĚK HORNYCH
103. PAVEL ŠVEHLA
104. HONZA DĚDEK
105. MICHAL BALÁŽ
106. VIOLA KOSÍKOVÁ
107. RADEK PALLA
108. JANA MATOUŠKOVÁ
109. MILOŠ HATÁK
110. JANA NOSKOVÁ
111. KATEŘINA FIALOVÁ
112. ŠTĚPÁN SKOPOVÝ
113. HONZA VAJC
114. ROMAN FINKOUS
115. TEREZA JÍLKOVÁ
116. KUBA TRYLČ
117. JACOB TRÜLTZCH
118. MARTIN SCHMIDT
119. OLGA HATAŠOVÁ
120. MATĚJ TOBIÁŠ
121. MICHAL FICEK
122. VOJTA BALNER
123. ANTONÍN KOŘENSKÝ
124. JIŘÍ ŠŤASTNÝ
125. JIŘÍ CHOCHOLOUŠEK
126. JAKUB SVOBODA
127. DAVID TŮMA
128. DANIEL SVOBODA
129. ADAM HRUBÝ
130. PAVEL VEVERKA ML.
131. PAVEL VEVERKA ST.
132. JAN KREJČÍ
132. MICHAL HRUBEŠ
133. ROMAN CHLUP
134. JAN MARSCHIK
135. VAŠEK HUSÁK
136. ONDŘEJ KILIAN
137. MARKÉTA GÜRTLEROVÁ
138. MAREK MASAŘ
139. JAKUB JURNÍK
140. JAKUB VALENTA
141. MARTIN BEDNAR
142. DANA WEISSEROVÁ
143. MIROSLAV MEDŘÍK
144. MICHAELA OTHMANI
145. LUDVÍK VEJVODA
146. LENKA RIESOVÁ
147. MICHAL POHANKA
148. VERONIKA HLAVATÁ
149. ALČA ČEPELKOVÁ
150. ZDENĚK MATĚJKA
151. VLASTA DANĚK
152. ONDŘEJ PLÁTEK
153. JAN VACEK
154. TEREZA SEKYROVÁ
155. JAN MIXA
156. LEONA VÍCHOVÁ
157. ZDENĚK ŠIMON
158. LUBOŠ MAJNER
159. ZUZANA KUFOVÁ
160. KRYŠTOF PEŘESTÝ
161. KATEŘINA SCHOVANCOVÁ
162. RADEK VOKÁL
163. MICHAL JELŠÍK
164. TEREZA KUBÁTOVÁ
165. VÍT SOUKUP
166. JIŘÍ RYBÁK
167. LUKÁŠ ROUPA
168. JIŘÍ AZÁRO ŘEHOŘ
169. JOSEF ZBOŘIL
170. TOMÁŠ BRÜCKNER
171. TOMÁŠ MAZGAJ
172. JOSEF ŠTEFELA
173. FILIP BAROŠ
174. KATEŘINA PÍRKOVÁ
175. MARTIN KLOUDA
176. JAN BUDAI
177. FILIP ŠANCA
178. OLDŘICH KOTYZA
179. JAKUB ANTOŠ
180. ROMAN MAROUŠEK
181. MARTIN SANKOT
182. MIROSLAV BALOG
183. LENKA BREJCHOVÁ
184. JAN VÝŠEK
185. KRISTÝNA KRÁLOVÁ
186. PAVEL MÜCK
187. PETR „KROCAN“ KRŮTEK
188. PÁJA KUFOVÁ
189. BOJSA DĚDEK
190. ŠPEK SLANINA
191. MAGNUSEK KLONFAR
192. MILOSLAV „GOMI“ HOMOLKA
193. JIRKA VYHLÍDKO
194. HONZA OBROČNÍK
195. MILAN MAJDIČ
196. RICHARD MÜLLER
197. IVAN BUKVIC
198. JANA VEČEŘOVÁ
199. MARIE PATOVÁ
200. JARDA HLAVA
201. HONZA WIENER
202. PETRA SOSNOVÁ
203. MICHAL KUŽELA
204. MARTIN PATERA
205. ONDŘEJ BLAHOVEC
206. IRENA ŠVÁBKOVÁ
207. LENKA KRECBACHOVÁ
208. JAKUB SOBEK
209. ZBYŠEK KUBIAS
210. PAVLA STRÁNSKÁ
211. EDITA VOPATOVÁ
212. PEPA BARTÁK
213. NELA EFLEROVÁ
214. THOMAS POESCHMANN
215. DAVID EISLER
216. KATKA SMÍŠKOVÁ
217. VAŠEK ČÁŇ
218. MARTIN KOŠNER
219. ROSTISLAV PACLÍK
220. MARIJA HORALÍKOVÁ
221. ROMAN KOCH
222. MICHAL ŠURC
223. JIŘÍ DOMANSKÝ
224. ROMANA STACHOVIČOVÁ
225. VOJTĚCH JAROŠ
226. JAKUB MAXA
227. VÍT LITOŠ
228. KAREL VAŠEK
229. LUDĚK STEHLÍK
230. VÍTĚZSLAV MORAVEC
231. VLADIMÍR KOTAL
232. JAKUB BENEŠ
233. KAREL NOVÁČEK
234. VLADIMÍR CHOCHUL
235. JAKUB BALHAR
226. RADEK HESS
227. MICHAELA HEJSKOVÁ
228. NICOL BABILONOVÁ
229. ŠIMON SCHIERREICH
230. MARTIN SUK
NEZAPOMÍNÁME.
SEZNAMY ČTENÁŘŮ, KTEŘÍ NÁM PŘISPĚLI V ROCE:
2016, 2017, 2018, 2019, 2020 a 2021.
Pozn. Jak už víš, jdeme po původním obsahu. Jeden z našich článků vznikal tři roky. Dáváme našim autorům dostatek prostoru a stojíme si za tím. Shánění fotek, natáčení videí, hledání jazykových chyb nebo závěrečná editace vyžadují hodně času a úsilí. Proč to tak dlouho trvá? „Jdeme do hloubky a zajímá nás originální čtení, které jinde nenajdeš.“
Narozeninové tričko
eMontaně bylo v dubnu 2020 pět let. Rozhodli jsme se, že si uděláme radost a oslavíme tohle výročí naším prvním tričkem. Poptávání po něm skončilo 15. 6. 2020.
Jaké jsou jeho skryté významy?
Čti rozhovor s grafikem Ondřejem Horáčkem.
„Ostatní recyklují nebo sdílí. My tvoříme.“
Kdy máme otevřeno?
- Naši autoři nejčastěji točí krátké příspěvky v rubrice „200 slov“
- Každé obnovení home page přinese kus moudrosti – citát
- Na hlavní straně také najdeš každý měsíc nový úvodník
- Vlajkovou lodí je „Článek měsíce“, do kterého se ponoříme co nejvíc
- V lichých měsících se těš na příběh z rubriky Horizont
- Několikrát do roka vydáváme původní video Příběh cesty
- V libovolnou chvíli můžeš naše snažení komentovat na FB
eMontana v 17 vteřinách
Ceny inzerce na eMontaně
–_mediaplán ke stažení_–
(na rok 2022 je plně obsazeno)
S poděkováním přijmeme i konstruktivní kritiku.