Proč číst eMontanu?

  • Pub­li­ku­je­me původ­ní člán­ky a videa o leze­ní a dob­ro­druž­ství, kte­ré vznik­ly výhrad­ně pro nás. Obsah nepře­jí­má­me.
  • Věří­me, že psát pocti­vě o pozi­tiv­ních věcech má smy­sl. Ctí­me fak­ta, pří­ro­du a sna­ží­me se nepře­kru­co­vat rea­li­tu.
  • Mys­lí­me si, že méně je někdy více. Z rych­lo­var­né kon­vi­ce ti člán­ky lít nechce­me.
  • Zají­ma­jí nás i „malé“ pří­běhy. Kaž­dý z nás je jedi­neč­ný.
  • Spo­leč­ně se sester­ským časo­pi­sem Mon­ta­na (*1966 jako Hotejl), jsme v roce 2014 sta­no­vi­li pět hod­not, kte­rý­mi se řídí­me:

    1. Věří­me si mezi sebou. „Vyle­zl jsi své prv­ní 8A a nemáš video? Gra­tu­la­ce!“
    2. Ctí­me his­to­rii našich pís­kov­ců. Kla­sic­ké ces­ty leze­me bez mag­né­zia.
    3.
    Tyká­me si – jako rov­ný s rov­ným.
    4.
    Cho­vá­me se tak, abychom zacho­va­li oko­lí skal pro dal­ší gene­ra­ce.
    5.
    Respek­tu­je­me dru­hé lez­ce – tře­ba tím, že nešla­pe­me na jejich lano.

  • Nekra­de­me fot­ky (i když je to v Čes­ku běž­né a autor na to vět­ši­nou nepři­jde).
  • Neza­jí­ma­jí nás „coo­kies“ ani IP adre­sy našich čte­ná­řů.
  • Máme rádi češ­ti­nu (přes­to­že ji občas nepo­u­ží­vá­me ve spi­sov­né for­mě) a roz­li­šu­je­me význa­my zdo­lat a vylézt. Na eMon­ta­ně se hora nebo ská­la nedá zdo­lat, ale pou­ze vylézt. Poko­řit už vůbec ne. Smiř se s tím.
  • Nechce­me svr­cho­va­ně kázat a pou­čo­vat davy, na zákla­dě výsled­ku usku­teč­ně­né anke­ty (89 % pro) čte­ná­řům tyká­me. Jako ve ska­lách.

Dopisy eMontaně

Mar­tin Lito­mě­ři­ce
Andrea Kolen­čí­ko­vá
Mar­tin Král
Kuba Rýma­řov
Mar­tin Polák
Simo­na Baco­ny
Hon­za Komá­rek
Jonas Trol­li­et
Pavel Machá­ček
Juraj Koreň
Tomáš Zed­ník
Matěj Novot­ný
Voj­ta Bal­ner
Ivan Bajer
Míša Hejsko­vá
Lýdia Čač­ko­vá
Jir­ka „Prcas“ Sla­vík
Pau­lo João
Ště­pán Bušek
Mar­tin Maza­nec
Jakub Jur­ník
Simon Lewis
Michal Pohan­ka
Tomáš Hrd­lič­ka
Adam Bla­žej
Jan Krch
David Vaniš
Tatuš
Jiří Čihul­ka mlad­ší
Pavel Kubík
Matěj Švec
Jakub Vavřič­ka
Mar­tin Maza­nec
Jiří Miko­lá­šek
Zde­něk Urbá­nek
Ond­ra Pec­ka
Luď­ka Fia­lo­vá
Hon­za Kou­řim­ský
Ště­pán Bušek
Mária Hora­lí­ko­vá
Alex Hon­nold
Marek Audy
Hon­za Navrá­til
Mirek Šošo­vi­ca
David Eisler
Mar­tin Kleš­ti­nec
Milo­slav Ple­tá­nek
Oli­vier Hartmann
Mar­ké­ta Bare­šo­vá
Jakub Čer­ven­ka
Tomáš Roz­to­čil
Jir­ka Valen­ta
Eliš­ka Boh­dal­ko­vá
Lucie Špi­tál­ská
Piš­kot
Tomáš Bin­ter ml.
Jiří Malík
Moni­ka Hovád­ko­vá
Ivo Won­drá­ček
Volo­ďa B.
Pavel Bury
Filip Kou­sa­lík
Peter Mahl­ke
Mar­tin Koš­ner
Hon­za Háráč
Jakub Hýl
Mar­tin Valen­ský
Tom Ran­dall
Jíťa
Jakub Valen­ta
Mišo Žil­ka
Tomáš Rou­bal
Kat­ka Zve­le­bi­lo­vá
Jir­ka Jane­ba
Pavel Mali­na
Miloš Haták
Tomáš Ker­lin
O. K. P.
Petee
Lukáš Win­ter
Ahoj všich­ni eMon­ta­nis­ti,
moc děku­ji za to, co dělá­te a píše­te. Chví­li už nele­zu, ale krás­ně se mi potí ruce u člán­ků o leze­ní (moc děku­ju za roz­ho­vor s Pisko­řem, toho chla­pa, se kte­rým jsem měl kli­ku se pár­krát potkat, jste vyzpo­ví­da­li napros­to doko­na­le), ač mi stár­nou­cí oči způ­so­bu­jí závra­tě, uží­vám si člán­ky z vel­kých stěn. A pří­běhy úžas­ných lidí (jako napo­sle­dy s Dinou Štěr­bo­vou) mě napl­ňu­je hrdos­tí, jací lidé pat­ří do naší země. Rád jsem si také při­po­mněl úžas­nou horo­lez­ky­ni a věd­ky­ni Věru Komár­ko­vou, jed­nu z legen­dár­ních “Šlápot 1967–68”.
Pře­ji vám vše dob­ré v dal­ším pro­fe­si­o­nál­ním a hlav­ně osob­ním živo­tě.
Váš pří­z­ni­vec
Mar­tin
Vždyc­ky se těším na Váno­ce, až si u strom­ku roz­ba­lím váš nový kalen­dář, co si v lis­to­pa­du zaba­lím. Tak snad nepíšu Ježíško­vi poz­dě… (smě­je se)
Ahoj Kubo a Stan­do! Kubo, užij si potá­pě­ní na Raja Ampat (smě­je se), Stan­do, obdi­vu­je­me prá­ci, co pro leze­ní děláš, ať už Soko­lí­ky nebo eMon­ta­nu. Občas nám chy­bě­jí videa pře­le­zů cest, co jsou kla­si­ky a jejichž pře­le­ze­ní je reál­né i pro nás (pís­kov­co­vé VIIa až VIIc) (smě­je se)

Díky a ať se Vám v eMon­ta­ně daří.
MaSa (Mar­tin a Šár­ka)

Hez­ký večer celé redak­ci eMon­ta­ny, děku­ji srdeč­ně za Vaši prá­ci a „že to celé pros­tě dělá­te“… (smě­je se) Per­fekt­ní čte­ní, (občas­né) chytla­vé a zábav­né news­let­te­ry, auten­ti­ci­ta, jedi­neč­nost a jed­no­du­še ori­gi­na­li­ta.

Oprav­du se mi líbí vaše tvor­ba a pře­ji Vám jen to nej­lep­ší do dal­ší sna­hy a všech vizí i pro­jek­tů. Pří­běhy ces­ty jsou i nadá­le vel­mi kou­zel­né a napros­to skvě­le zpří­jem­ňu­jí někte­ré ty del­ší zim­ní veče­ry a čeká­ní na „lezec­ké jaro“ na pís­ku i jin­de na skal­kách či v horách.

DÍKY a při­jmě­te moji pod­po­ru ale­spoň v podo­bě jed­no­ho kalen­dá­ře pro násle­du­jí­cí kalen­dář­ní rok.

PS. Aktu­ál­ně jsme se ženou dočas­ně bez­do­mov­ci skr­ze náš let­ní dvou­mě­síč­ní sva­teb­ní (lezec­ký) trip, kdy jsme dali výpo­věď a odstě­ho­va­li se z před­cho­zí­ho bytu, tak­že sou­čas­ný kalen­dář PÍSEK 2022 visí babič­ce na cha­loup­ce v Rýma­řo­vě v rod­ných a milo­va­ných Jese­ní­kách. (smě­je se)

Per­fekt­ní člán­ky, parád­ní fot­ky! Hod­ně moti­va­ce, sil a nápa­dů do dal­ších.
Díky za všech­no, co dělá­te, aby ten náš lezec­ký svět byl ješ­tě krás­něj­ší, jste skvě­lí! (smě­je se)
Jste (pořád) skvě­lí a moc rád posí­lám pří­spě­vek. Minu­lý týden jsem si na Nebes­ké brá­ně hlou­pě zlo­mil kot­ník a Váš kalen­dář je vel­ká moti­va­ce, abych se co nejdří­ve dal dohro­ma­dy (mrka­jí­cí smaj­lík). Zdra­ví Hon­za
Jako vel­ký fanou­šek Labá­ku a výcho­do­ev­rop­ských pís­kov­ců obec­ně jsem rád, že eMon­ta­na na inter­ne­tu tro­chu uka­zu­je, jak krás­né jsou tyto „nezná­mé“ oblas­ti. Jako vždy se jed­ná o čis­tý způ­sob fil­mo­vá­ní – jen zvuk pří­ro­dy a dech lez­ce, his­to­ric­ké info o cestách, pěk­né pří­běhy a míst­ní lez­ci. Bra­vo!

As a huge fan of Labske Udo­li, and the Eas­ter­n’s Euro­pe sand­sto­ne in gene­ral, I’m glad that eMon­ta­na shows a litt­le on the inter­net how beau­ti­ful tho­se “unk­nown” are­as are. As alwa­ys, pure kind of fil­ming, just the sound of natu­re and the bre­ath of the clim­ber, his­to­ri­cal infos about rou­tes, nice sto­ries and local cha­rac­ters. Bra­vo!

(V reak­ci na rubri­ku Pří­běhy cest, pozn. red.)

 

Ahoj do eMon­ta­ny!
Posí­lám vel­ké díky za vaše úžas­né člán­ky, kte­ré vždyc­ky zlep­ší i ten nej­po­nu­rej­ší den.

Kalen­dář, kalen­dář… Bohu­žel to byl na pod­zim taký šru­mec, že než jsem se rozkou­kal, tak bylo vypro­dá­no. A rych­le­ji než loni tedy. (smě­je se)
Nesta­lo se jen tak čis­tě náho­dou či zapří­či­ně­ním něja­ké­ho šot­ka, že u vás něja­ký zůstal?

Pokud ano, tak bych se o něj klid­ně při­hlá­sil.
Pokud nezů­stal, tak jedi­ně dob­ře, pro­to­že to uka­zu­je, že to dělá­te víc něž dob­ře.

Kaž­do­pád­ně ať se daří a máte stá­le stej­ně ener­gie pro vaší tvor­bu.

Z Tur­no­va zdra­ví
Pavel Machá­ček

Pek­ný člá­nok, krás­ne para­le­ly. Zasmial som sa schu­ti a kde som sa nesmial, tam som sa pou­s­mie­val, skře­ti, obry, meče a bitvy. Plá­to­vé zbro­je.… Veľ­mi sa mi páči, ako si eMon­ta­na ide svo­je. Mne ska­ly neho­vo­ria nič, ale také­to člán­ky si vždy pre­čí­tam. Ako aj teraz, oka­mži­te, nehľa­di­ac na aktu­ál­nu situ­á­ciu…
Super pisa­teľská prá­ca.

(V reak­ci na pří­spě­vek Hodi­ny pří­prav, důvě­ra ve výzbroj a stej­né ctnos­ti… Podo­ben­ství o rytí­řích a horo­lez­cích, pozn. red.)

Děku­ji za to, co dělá­te.
Člá­nek o závo­dech v Kra­se
je jed­na vel­ká pará­da, obzvlášť když znáš ty ces­ty, lidi a je ti tro­chu líto, že jsi to pár leta­ma minul.
No nic, Vaší prá­ci čest, chvá­lu a hlav­ně, ať baví.
Díky moc, Tomáš
Díky za vás.
Takhle krás­ný čte­ní jak obsa­ho­vě, tak sty­lis­tic­ky, se jen tak nevi­dí. Roz­ho­vor se Sviš­těm je za nás s kluka­ma napros­tá legen­da. Leze­ní je jak laser, hehe.
Měj­te se!
Ahoj,
roč­ník 22 je snad ješ­tě pove­de­něj­ší než 21.
Jen tak dále. Děku­je­me za skvě­lé člán­ky a videa.
Vše nej­lep­ší do roku 2022 pře­jí Bal­ne­ři.

(Reak­ce na Kalen­dář 2022, pozn. red.)

V Kra­su se nejen lezlo ale i žilo… Nebyl jsem až tak dob­rý lezec, ale vymýš­lel jsem spous­ty zábav­ných akcí pro lidi, kte­rý jsem měl rád, a spo­leč­ně nás spo­jo­va­lo leze­ní, lás­ka k pří­ro­dě a v nepo­sled­ní řadě jis­tý druh svo­bo­dy a dob­ro­druž­ství, kte­rý za koman­čů nebyl pří­pust­ný. Já jsem se bavil a uží­val s přá­te­li kaž­dý víkend v našem milo­va­ném Kra­su. Tuto lás­ku k leze­ní a spor­tu vůbec u mě vypěs­to­val můj otec… Has­troš, Has­tr­man, Brek, Baj­ča, Tať­ka Bajer… Jed­na z Kra­so­vých postav…

(Reak­ce na člá­nek „Brňá­ci to maj nacvi­če­ný!“ Osm­de­sát­ky – divo­ká doba prv­ních lezec­kých závo­dů, pozn. red.)

Ahoj.
Baví­te mě!!!! Už pár měsí­ců nazrá­vám k odkopnu­tí leza­ček a lez­bě nabo­so, bo lezač­ky jsou jedi­ný hod­ně těs­ný boty, co teď občas nosím, a letos už je noha fakt nechce…
A hle – kou­kám, že jede­te „kam­paň“
Zají­ma­vé, jak kaž­dý boso­le­zec má svůj pohled na věc a někdy i vzá­jem­ně odliš­ný (Bernd a Char­les). Jak v živo­tě, řek­la bych – kaž­dá mysl je jedi­neč­ná, tak i naše vnější/vnitřní ces­tič­ky se můžou lišit.

Pěk­ná syn­chro­ni­ci­ta.

Měj­te se pěk­ně – zdra­vím z již­ní­ho Kra­je.

Ahoj klu­ci,
díky za super téma „Děti a leze­ní“.
Máme tří­le­té­ho prc­ka, kte­rý je s námi ve ska­lách od svých šes­ti týd­nů. (smě­je se) Je hez­ký vědět, jak to řeší jiný. O to zvlášt­něj­ší je vidět, že je tam fakt spous­ta roz­dí­lů. U nás to nikdy nešlo, že bychom šli jen ve dvou (smě­je se) zku­si­li jsme to jed­nou a skon­či­lo to hla­si­tým řevem na celé údo­lí Rok­li­ce a sla­ňo­vá­ním od kru­hu (smě­je se) ale i tak jsme ve ska­lách peče­ný vaře­ný. A teď jsme si koneč­ně dopřá­li naší prv­ní vrcho­lo­vou pusu po třech letech, když se prcek hrál s kama­rád­kou, a my jsme moh­li koneč­ně spo­lu něco vylézt jak v dobách před ním.

PS: Celé těho­ten­ství, porod a mateř­ství mě nepři­pra­vi­lo o kon­di­ci tak, jako posled­ní tři měsí­ce lock dow­nu.

Ahoj,
bez­va člá­nek a věřím tomu, že i pří­vr­žen­ci záni­ku této ces­ty změk­nou a řek­nou si , že ces­ta bude mít svůj život. Život, kte­rý se taky napl­ní, a ces­ta pad­ne do kli­du a nebu­de vířit myš­le­ní lez­ců.….
Čao, zdra­ví Prcas..

(V reak­ci na Pří­běh ces­ty „Chy­tač snů“ Xa, pozn. red.)

Jeden z nej­lep­ších lezec­kých obsa­hů vůbec – moc pěk­ně zpra­co­va­né a smys­lu­pl­né.

“One of the best clim­bing con­tent out the­re, well pro­du­ced and mea­nin­g­ful.”

(Komen­tář z naše­ho You­Tu­be kaná­lu, pozn. red.)
Ahoj do redak­ce,
Moc díky za super člán­ky a videa během roku!

Letoš­ní kalen­dář už desá­tý měsíc visí doma u rodi­čů v Čes­kém ráji a pod stro­me­ček letos zase dosta­nou nový.

Pár postře­hů k sou­čas­né­mu kalen­dá­ři.
1) Má mat­ka prý po počá­teč­ních roz­pa­cích bere kalen­dář na milost, ale toho „zrza­vý­ho Něm­ce by tam už měsíc mít nemu­se­la“.
2) Mám zaká­zá­no lézt v Adr­špa­chu.
3) V říj­nu jsem strá­vil něja­ký čas u rodi­čů. Postře­hl jsem, že vždy, když mamin­ka pro­chá­zí chod­bou, kde kalen­dář visí, zadí­vá se dlou­ze na Špe­ka na říj­no­vé fot­ce. Mám dojem, že otec na něj už začí­ná žár­lit.
Zdar eMon­tán­ní par­to,
před­ně bych vám chtěl podě­ko­vat za už tra­dič­ně kva­lit­ní žur­na­lis­ti­ku z dálav, kop­ců a skal. Nevím, jest­li to letos bylo množ­stvím zají­ma­vých člán­ků, nebo pěk­ným poča­sím (pří­pad­ně kom­bi­na­cí), ale mám na dlou­hé zim­ní veče­ry celou řadu res­tů, na kte­ré se obzvlášť těším.

Letoš­ní kalen­dář nás hod­ně bavil, fan­tas­tic­ká je už úvod­ní fot­ka (mimo­cho­dem – neda­la by se někde sehnat v něja­kém sluš­ném roz­li­še­ní?), ale musím při­znat, že jsem se zasek­li na říj­no­vém Špe­ko­vi. Nej­spíš nám bude na zdi čis­tit rou­rák ješ­tě pár měsí­ců, pro­to­že to je nesku­teč­ná moment­ka, kte­rá neo­mr­zí.

Poprosil bych vás o dva kalen­dá­ře 2021 s vyzved­nu­tím na OFFě. Ide­ál­ní by bylo se dvě­ma dál­nič­ka­ma.

Ať se vám daří.

Srdeč­ně zdra­vím všech­ny “eMon­taňá­ky”.

Děku­ji za veš­ke­rou prá­ci i tvor­bu, kte­rou pro nás vytvá­ří­te! Nád­her­né kalen­dá­ře, skvě­lé člán­ky na Vašem webu, per­fekt­ní videa “Pří­běhy cest”, tiš­tě­ný časo­pis a dal­ší…

Líbí se mi, že v dneš­ní době ješ­tě někdo dělá oprav­du to, co milu­je! A pře­de­vším to dělá srd­cem a s váš­ní! Sám se již mno­ho let hle­dám v pra­cov­ní sfé­ře, tak vím, o čem mlu­vím. Jsem zapá­le­ný spor­to­vec, lezec, milov­ník pří­ro­dy, pohy­bu a těší mně, když od Vás čtu to, co čtu.

Kalen­dář objed­ná­vám 1x pro sebe v plné pal­bě a 1x pro své­ho kama­rá­da, kte­rý se dal před tře­mi měsí­ci také na leze­ní a má nyní vel­kou moti­va­ci sho­dit ze svých aktu­ál­ních 104 kg, aby si mohl pohyb uží­vat oprav­du na maxi­mum!

Sice nejsme zrov­na pís­ka­ři, ale kdy­ko­liv se na pís­ky poda­ří vyra­zit, tak jsme vždy uča­ro­vá­ní a okouz­le­ni!

Váš You­Tu­be kanál je abso­lut­ní zla­tý důl, co se lezec­kých videí týče. Dokud jsem ho neob­je­vil, tak jsem nikdy necí­til tou­hu vydat se za leze­ním do zahra­ni­čí. Ta komu­ni­ta lidí, kte­rá leze na čes­ké pís­kov­co­vé věže, to je teda něco. Jen kdy­by bylo více videí s ang­lic­ký­mi titul­ky – to by bylo per­fekt­ní!

Your chan­nel is an abso­lu­te gold mine for clim­bing videos. I’ve never felt inspi­red to go climb abroad until I found this chan­nel. What an inte­res­ting bunch of cha­rac­ters climb the Czech sand­sto­ne towers too. It would be gre­at to hear what they have to say. If only the­re were more Eng­lish sub­tit­les, it would be per­fect!

(Ang­lic­ké titul­ky od roku 2018 při­dá­vá­me do všech nových Pří­bě­hů cest, pozn. red.)

Ahoj kama­rá­di,
prv­ně děku­ji za Vaše super člán­ky a videa (dia­gnó­za „furt čumí na eMon­ta­nu, kdy zase bude něco nové­ho“). Rád bych si objed­nal dvě trič­ka dám­ské vel. S a pán­ské veli­kost M.
Děku­ji.
Jo, a co Alešák, už nepí­še? Chá­pu, že to zdr­žu­je od leze­ní? Ty jeho člán­ky obzvlášť zbož­ňu­ji.
 Vďaka za tie­to videa! Vždy, keď pri­da­te nový Prí­beh ces­ty, tak sú to pre mňa také malé via­no­ce! (smě­je se)

(V reak­ci na „Slu­no­vrat“, pozn. red.)

Milá redak­ce eMon­ta­ny,
s obrov­skou chu­tí čtu vaše člán­ky a sme­kám klo­bouk před vaším kolek­tiv­ním dílem.
Nara­zil jsem na drob­nou nepřes­nost v člán­ku o čes­kých hor­ských cha­tách v Alpách – Slo­ven­sko pla­ni­nar­sko društvo není slo­ven­ský, nýbrž slo­vin­ský horo­svaz. Čas­to se to ple­te. Kva­li­ta vašich tex­tů je nato­lik vyso­ká, že by to pod­le mého stá­lo za to opra­vit.
Měj­te se krás­ně a pře­ju hod­ně zda­ru!
Adam Bla­žej

(Opra­ve­no. Děku­je­me, pozn. red.)
Veli­ké díky za Kok­šu! Měl jsem tu čest jej vidět v akcích jako mla­dej jun­gš v Ádru a pak po mno­ha letech zase v Ádru, kdy navště­vo­val na cha­lu­pě Maje­rá­ky. Ješ­tě jed­nou díky!
Zda­rec,
četl jsem to poví­dá­ní o létá­ní (ostat­ně všech­ny články/reportáže na eMon­ta­ně čtu se zau­je­tím), a oupl­ně mě to vrá­ti­lo o čtvrt­sto­le­tí zpát­ky a musím se z toho ale­spoň v krát­kos­ti vypsat a pře­de­vším sám pro sebe člá­nek roz­ší­řit a dopl­nit.

Já se popr­vé odle­pil od země na gli­du někdy v r. 1994, stej­ně jako Prcas na Vlčetín­ských strá­ních, čemuž před­chá­zel mini­mál­ně rok-dva, kdy jsem o “tom” sly­šel popr­vé. Když se ke mě dosta­la teh­dy ješ­tě dost nejas­ná infor­ma­ce, že exis­tu­je něco jako kus had­ru nad hla­vou, kerej zaba­líš do bato­hu, vyjdeš s ním na libo­vol­nej kopec a pak, bez pou­ži­tí moto­ru můžeš létat jako ptá­ci, tak mě to zasáh­lo jako blesk, jako něco neu­vě­ři­tel­ný­ho z jiný­ho svě­ta. Sho­dou okol­nos­tí u nás v Hod­ko­vi­cích nad Mohel­kou (nebyl jsem vždyc­ky Oldři­cho­vák) syn v člán­ku zmi­ňo­va­né­ho Jin­dři­cha Horáč­ka Pavel Horá­ček začí­nal se svo­jí parag­li­do­vou ško­lou Baraka, s padá­ky 3TP (tzv. “týpíč­ka”, jak zmi­ňu­je Rakon­caj), jež šili s tátou, resp. spí­še táta Jin­d­ra. Pav­lo­vi bylo teh­dy něco kolem 24 let a vylo­že­nej talent. V té době již také letec­ký instruk­tor a inspek­tor. Bylo jas­no. Lana a expres­ky šly stra­nou. I prá­ce šla stra­nou a v hla­vě byly jen padá­ky. Násle­do­val rok kur­zu parag­li­din­gu (z původ­ně dekla­ro­va­né­ho týd­ne), vlast­ní prv­ní kří­d­lo od Mila­na Bábov­ky Gala­xy Expe­ri­en­ce (nástup­ce Spe­e­da) a dal­ších cca 5–6 let úžas­né­ho létá­ní jak u nás v Hod­ko­vi­cích, na Rašov­ce, Ješ­tě­du, Rané, Kozá­ko­vě, ale hlav­ně v Mon­te Car­lu, Sospe­lu, Slo­vin­sku, Itá­lii…

S Prca­sem jsem se potká­val kolem 1994–97 prá­vě na Rašov­ce, on byl zná­mej tím, že měl v jed­nu dobu na svo­ji váhu “vel­ké­ho ptá­ka”, což se pro­je­vo­va­lo tím, že když už to při zapa­da­jí­cím let­ním slun­ci sotva dej­cha­lo a všich­ni “vyhni­li”, tak on si ješ­tě v kli­du hodin­ku dvě pole­to­val, jak kdy­by měl v bato­hu scho­va­nej motor. Já měl podob­ně pře­plach­to­vá­no, tak­že jsem obvykle při­stá­vá­val před­po­sled­ní… Bylo to hez­ký… Ješ­tě bych někde vylo­vil foto­gra­fii dvou div­nejch čeve­nejch ptá­ků nad Rašov­kou…

K Jin­dro­vi Horáč­ko­vi… On je sice z Liber­ce, ale pokud vím, tak prak­tic­ky byd­lel v Hod­ko­vi­cích v Libe­rec­ké ul., kde měl prá­vě díl­nu na výro­bu pla­chet pro pla­chet­ni­ce a vele­ú­spěš­ných škol­ních padá­ko­vých kluzá­ků. Snad den­ně cho­dil v pau­ze a hlav­ně večer po prá­ci napro­ti do hos­po­dy U bubá­ka, kde jsem s ním vedl u nesčet­ně piv stov­ky hodin dis­ku­zí během něko­li­ka let na téma plachtě­ní, aero­dy­na­mi­ka apod. Musel ze mě bejt už dost na práš­ky, páč jsem pros­tě tupě odmí­tal pocho­pit základ­ní fyzi­kál­ní prin­ci­py. Nicmé­ně byl trpě­li­vý, a moje furt doko­la: „Ale Jin­dro, já to pros­tě vůbec nechá­pu, padák jo… Ale ta plach­ta na pla­chet­ni­ci… Dyť to nemá žád­nej pro­fil, je to jen rov­nej hadr… To pros­tě fun­go­vat nemů­že!“ muse­lo nut­ně půso­bit jako boj s větr­ný­mi mlý­ny. Moc jsem si ho vážil… A napadlo mě při tom­to psa­ní, že bych se měl za ním vydat na návště­vu… Je-li živ a tak… Jin­d­ra byl/je inte­li­gent­ní, vypra­věč­ský, milý a spo­le­čen­ský člo­věk… A byl jsem u toho, když míval na díl­ně i U bubá­ka mno­ho návštěv. Teh­dy jsem netu­šil, že to byli slav­ní čeští moře­plav­ci a jiné osob­nos­ti… Kte­rým šil plach­ty pro jejich lodě na jejich slav­né výpra­vy (mož­ná by o tom moh­la být samo­stat­ná repor­táž!)… Nebo si jen tak poví­dal o živo­tě…

Jeho syn Pavel, můj instruk­tor­ský guru, bohu­žel zemřel cca v 30 letech věku, tuším na mozko­vou pří­ho­du. Milan Bábov­ka, pokud vím, tak již gli­dy neši­je, a zabý­vá se výro­bou vystře­lo­va­cí­ho záchran­né­ho padá­ko­vé­ho sys­témy pro leta­dla…

Po mém úra­zu páte­ře (kom­pres­ní zlo­me­ni­na L1) na Hod­ko­vi­cích jsem ješ­tě asi rok létal… Pak jsem toho musel nechat. Vnitř­ní pocit. Strach. Už to neby­lo vono. A lou­če­ní s gli­dem bylo dost těž­ký. Ale zod­po­věd­ný. Resu­me mám přes­ně stej­né, jak o tom v člán­ku píše Jarýk Stej­skal. A to… Že v tom vzdu­chu musíš být stá­le, abys ten poten­ci­ál­ní prů­švih doká­zal cítit. Svo­je instink­ty musíš pěs­to­vat. Ne jenom si jed­nou za čas jít zalí­tat – to je pod­le mě nej­ne­bez­peč­něj­ší.

Dodneš­ka se mi o létá­ní zdá. (smě­je se)

Tyjo, ten pís­ko­vej sou­hrn loň­ska je parád­ní, tolik toho člo­vě­ku unik­ne… Kdy­by se vám chtě­lo to takhle hez­ky sepsat kaž­dej rok, byla by to pec­ka!
Díky, Tatuš
Ahoj­te,
teď jsem se vrá­til od táty a obdi­vo­va­li jsme Váš kalen­dář. Fakt prí­ma fot­ky i komen­tá­ře. Ale jak mám leze­ní rád, tak s nikým v těch širo­či­nách bych tedy nemě­nil. (smě­je se)

Jinak – mlu­vi­li jsme zno­vu o dal­ších mož­nos­tech s videem, vyprá­vě­ním, Vald­štej­nem, spon­zo­rech, kolik sta­rých kámo­šů s tím navští­vit atd. No, a svě­te div se, táta, kte­rý dva měsí­ce byl (pocho­pi­tel­ně) samé: „Ach jo,“ apod., to z niče­ho nic shr­nul slo­vy: „Já tady chci být ješ­tě něko­lik let“ – kolik mož­né­ho dob­ré­ho toho najed­nou vidí před sebou. A pak že živá voda exis­tu­je jen v pohád­kách!

Ješ­tě jed­nou díky!

Moc fan­dím kaž­dé­mu, kdo se sna­ží o něja­kou čin­nost kolem leze­ní. Těší mne vaše člán­ky a vyvo­lá­va­jí nos­tal­gic­ké vzpo­mín­ky na doby minu­lé. (smě­je se)

Krás­né poví­dá­ní s Čadi­sem mě vypro­vo­ko­va­lo k hle­dá­ní zapad­lé­ho arte­fak­tu (viz foto) Nasle­po jsem ten­krát vyra­zil z Brna busem do Víd­ně na svěťák… V taš­ce pití a sva­či­ny, v kap­se ani šilink. V akre­di­tač­ním stře­dis­ku jsem za pomo­ci výtis­ku Mon­ta­ny pře­svěd­čil pořa­da­te­le o své novi­nář­ské odbor­nos­ti a jako

VIP návštěv­ník pro­žil nesku­teč­né závo­dy ve spo­leč­nos­ti teh­dej­ších lezec­kých hvězd.Sedět ved­le Legran­da, Godo­f­fa, Moo­na, Lynn Hill, Isa­belle Patis­sier, Lui­si Jova­ne, kte­ří po odle­ze­ní zased­li mezi novi­ná­ře, to bylo jako v lezec­kém ráji. (smě­je se)

člán­ku mám radost. Píšou mi kama­rá­di i zná­mí a chvá­lí nám to. Jak jsem psal hned v mé úvod­ní zprá­vě, fakt si cením toho, že jsem teď mini-sou­­­čá­s­tí eMon­ta­ny. Také pod­le toho, jak se bavím s dal­ší­mi lid­mi, jste brá­ni jako médi­um nej­čist­ší­ho kalib­ru. Kalen­dář na zdi pro mě bude mít vel­kou hod­no­tu.
Ahoj eMon­ta­no,

zjis­til jsem, že nut­ně potře­bu­ji ten váš libo­vej kalen­dář na rok 2020. Moc rád bych jim poda­ro­val i své dva dob­ré přá­te­le.

Záro­veň baš­tim všec­ky člán­ky nato­ž­pak videa Pří­běhy cest, kte­rá znám zpa­mě­ti a stej­ně mě neo­mr­zí, ani když na ně kou­kám po 150té. Pro­to bych rád jeden kalen­dář v plné pal­bě za 550,- i s nálep­kou a bylo-li by mož­no (a skla­dem) i dva za 350,- (rozu­měj, pení­ze si bohu­žel netisk­nu a dota­ce taky nečer­pám) (smě­je se). Ale kdy­by byly tři moc, tak ale­spoň ten jeden s nálep­kou a klu­ci dosta­nou mís­to kalen­dá­ře šťou­cha­dlo že záro­há­ku. (smě­je se)

Měj­te se v redak­ci všich­ni fam­fá­ro­vě a pokra­čuj­te dál v tom co dělá­te – jde vám to skvě­le a má to smy­sl! Čau.

Díky za skvě­lou prá­ci v roce 2019. Při­nes­li jste spous­tu skvě­lých člán­ků, roz­ho­vo­ry s Sea­nem, Arnol­dem, Lynn, atd… (na Čadi­se se teprv těším) stá­ly váž­ně za to a Pří­běhy cest, to je rubri­ka, kte­rá vždyc­ky zlep­ší celý den.
Pro­sím, jeden kalen­dář mi pošle­te tady do Hani­ba­lu v Brně. 
Mam ho pro sebe, pod větev. (smě­je se)
Těším se jak sviňa! Pově­sím si ho rov­nou všu­de po všech stě­nách!
Tak posí­lej­te sym­bo­ly. Žena ho zapla­tí.

Jste skvě­lí!
Horám zdar!
___________________

Kalen­dář už mám doma a podi­vám se do něj až pod strom­kem. Pomů­že mi pře­čkat zimu. (smě­je se)

Nej­lep­ší pole­že­ní je po leze­ní.
A ješ­tě lep­ší je, když je k tomu skvě­lé počte­ní…
Ať se vám daří!
Rád bych si zakou­pil kalen­dář na rok 2020 a záro­veň tím při­spěl i redak­ci. Nejsem bohu­žel díky vlek­lým zdra­vot­ním pro­blé­mům aktiv­ní lezec, ale vaše člán­ky a tex­ty mi ale­spoň čás­teč­ně vše kom­pen­zu­jí (když je tedy chuť, čas a nála­da se začíst) a vel­mi rád letos popr­vé „spla­tím“ svůj dluh. (smě­je se)
eMon­ta­nu mám moc ráda, člán­ky mě doká­žou skvě­le odre­a­go­vat od ruti­ny v prá­ci. Moc se mi líbí, jakým sty­lem píše­te, je to zábav­ný a tako­vý oprav­do­vý jako ze živo­ta.

Ať se Vám moc daří!

Už je to něja­kej pátek, co od vás občas něco pře­čtu. Máte famóz­ní fot­ky a repor­tá­že k nim se čtou úpl­ně parád­ně – člo­vě­ka to pros­tě vcuc­ne. V tom je potíž a záro­veň to extra cen­né… Jde o to že člo­věk má furt ten­den­ci říct „Bom­ba čte­ní!“ ale to je tak dlou­hý: „Na to fakt teď nemám čas…“ Tak­že sem v létě dost věcí od vás „nestí­hal“ (výmlu­va…)

A jak teď zača­lo to lis­to­pa­do­vý slizko, kdy už není hez­ky (tře­ba na písek) a ješ­tě není sníh (tře­ba na běž­ky) a vidle do toho hází i tma, tak sem pře­če­tl dost věcí, kte­rý jste vyku­li­li tře­ba už v létě, a úpl­ně mě roze­bra­ly. Něco mě pohla­di­lo, něco mě nabu­di­lo.

Hlav­ně ale, prá­vě díky tomu, že to máte vesměs dlou­hý, to člo­vě­ka fakt „vytrh­ne“ z toho kli­po­vi­tý­ho svě­ta a zapů­so­bí to dovnitř, niko­liv jen povr­cho­vě. A to se fakt cení!

Rád bych poří­dil kalen­dář rodi­čům pod stro­me­ček, aby vidě­li krá­su pís­kov­co­vích věží a nemě­li mě už za bláz­na, co zby­teč­ně ris­ku­je život.

Zapla­tím za něj rád plných 550 korun, pro­to­že už nejsem stu­dent a vaše člán­ky mě drží „nad vodou“, když tvrd­nu v kanclu, mís­to abych byl ven­ku na ska­lách.

Moc děku­jí za užas­né nálep­ky, kte­ré jsem vče­ra dostá­la. Je jích tak moc, teď si zacva­kám a zale­pím kaž­dé vidi­tel­né mís­to v bará­ku. (smě­je se)

Moc a moc vám fan­dím, kaž­dý čla­nek a kaž­dé video eMon­ta­ny mi beré dech — nejen pro­to, že vět­ši­nou popi­su­jí pro mně nepřed­sta­vi­tel­ný lezec­ký výkon, ale hlav­ně pro­to, jak kva­lit­ně jsou pro­prá­co­va­ní, jakou hezkou češ­ti­nu pou­ži­vá­te, jake kras­né zabě­ry při­ro­dy a rádosti z leze­ní, vítěztví nad sebou a svý­mi slá­bos­ti uka­zu­je­te. Je to vždý este­tic­ký zaží­tek i pro mně, nehle­dě na to, že čeští­na není mým rod­ným jazý­kem.

S leze­ním jsme s man­že­lem začá­lí ten­to rok, on ve čtři­ca­ti, ja o něco ale ne o moc míń. Preska u kot­ní­ku je pro nás kolik krat nevy­ře­ši­tel­ný pro­blem a šest­ko­vá ces­tá — vrchol uspě­chu, nad kte­rym pokaž­dé musí­me tvr­dě makát přes boles­tí v rukou a strách. Tím sil­ně­jí jsou zážít­ky z vašich poví­dá­ní o vyni­ka­jí­cich léz­cich z celé­ho svě­ta, o tra­di­cích čes­ké­ho pís­ku, o léze­ní za doby kame­né (čti komu­nis­tic­ké) i o tom, jak leze­ní spo­ju­je svět a dělá ho urči­tě lep­ším mís­tem. Teda roz­hod­ně pro ty, kdo leze­ní pro­pá­dl i v našém věku a kdo nehle­dě na naroč­nou prá­cí a spo­lú s malý­mi dětí se za kaž­dou cenu sna­ží o tu dal­ší pět­ku nebo šest­ku a dou­fá, že jed­nou pujde i Doga lehce a s usmě­vem, jak ji vyléz­la hol­ka v mém nej­ob­lí­be­nej­ším videu od vás.

Jedí­né co mí občás mrzí je když vidím anon­ce nové­ho umě­lec­ke­ho dílu od emon­ta­ny na face­boo­ku v pon­dě­lí ráno, když ja zrov­ná mám nej­vět­ší nával v pra­cí u musím to něják pře­žít do večé­ra kdy už si to v klí­du budu moct oprav­du užít. (smě­je se)

Chtě­la bých vás pod­po­ro­vát i dál, tak­že když vám bude chý­bět nějaka ta část­ka na dal­ší užás­ný poho­vór nebo zaznám, a budé­te vědet, že může z toho byt krás­ný mate­ri­ál, tak urči­tě dej­te vědet – udě­lám, co mužú.

Za chy­by se omlou­vam, tež­ko se vejdou emo­ce do cizí­ho jazý­ka a ješ­tě jed­nou moc děku­jí za dopís s nálep­ka­mi.

Už mám cvak­nu­to! (smě­je se)

Nejsem si jis­tý, jest­li jste zazna­me­na­li, že jsem váš člá­nek o Dea­no­vi dostal noc před­tím, než jsem vysó­lo­val „Free­ri­de­ra“. Hod­ně jsem o tom pře­mýš­lel. Byl to pro mě skvě­lý čas zavzpo­mí­nat na Dea­na a na veš­ke­ré věci, kte­ré v Údo­lí udě­lal. Ne všech­no, co Ivo říká, je sto­pro­cent­ní prav­da… Ale bylo to pro mě hez­ké pře­číst si to celé. Při­pa­da­lo mi, jako kdy­bych se setkal se sta­rý­mi kama­rá­dy…

“Not sure if you noti­ced but I got your article about Dean the night befo­re I solo­ed the Free­ri­der. It was a lot for me to think about. It was a really good time for me to think about Dean and eve­ry­thing he did in the Valley. Not that eve­ry­thing Ivo says in that article is strict­ly true… but it was nice for me to read it all. Like see­ing old fri­ends.”

Život­ní filo­zo­fie kni­hy Napříč stře­chou svě­ta mě mys­lím dost ovliv­ni­la. A teď tady (po tři­ce­ti letech) čtu dal­ší hlu­bo­ké myš­len­ky, jak lze svo­bod­ně žít.

Výbor­ný roz­ho­vor s vel­kým Synem své­ho táty! Gra­tu­lu­ju!

Ahoj­te bor­ci,

sklá­ním se před vaším člán­kem Máš na míň. Asi nej­lep­ší čte­ní, co jsem za hóó­ód­ně dlou­hou dobu četl. Fakt moc dob­rý, krás­ně napsa­ný hlu­bo­ký zamyš­le­ní.

Díky!

Chtěl jsem se zeptat, sle­du­ji vaše videa Pří­běhy cest růz­ných lez­ců. Je to pěk­ná tvor­ba a moc se mi to líbí. Chtěl bych se zeptat, kdy­bych chtěl s eMon­ta­nou nato­čit taky tako­vé video, na něja­ké ská­le, co budu muset spl­nit nebo jak je to vůbec mož­né? Leze­ní mě napl­ňu­je a při­ve­dl mě k tomu táta, když jsem býl ješ­tě malej. Vyrůs­tal jsem na ska­lách jako je Mazák hor­ní nebo dol­ní. Medův­ka, Godu­la, Čer­to­vy ská­ly, Štram­berk. Byl bych rád za něja­ký pro­jekt s vámi.
Pře­ji pěk­ný večer.

(Prav­da, z toho­to regi­o­nu Pří­běh ces­ty ješ­tě nemá­me. S Mir­kem jsme v kon­tak­tu, pozn. red.)

Ahoj, napadlo mě, jest­li by jste někdy neby­li ochot­ní zod­po­vě­dět pár otá­zek od čte­ná­řů a divá­ků na Vás (tím mys­lím hlav­ně Sany­ho a Kubu, nevím, kolik dal­ších lidí za tím vším sto­jí). Hod­ně lidí vás asi zná a poke­cá si s Vámi u růz­ných pří­le­ži­tos­tí, ale mys­lím si, že je i mno­ho dal­ších, kte­ří vůbec nevě­dí, co vaše prá­ce natá­če­ní videí, dělá­ní roz­ho­vo­rů a podob­ně obná­ší. Dočká­me se někdy tako­vé­ho roz­ho­vo­ru? Nebo rad­ši vše drží­te pod poklič­kou?

(David nako­nec při­pra­vil něja­ké otáz­ky a vzni­kl z toho naro­ze­ni­no­vý roz­ho­vor, pozn. red.)

Dělá­te to moc dob­ře, roz­ho­vo­ry, pří­spěv­ky, atd… 
Máte svou tvář, jinou než ostat­ní „net-media“, a to je supr.
Dávám klo­bouk dolů – tyhle lezec­ké „Pří­běhy cest“, jsou něčím, co pře­ko­ná­vá vše, co bylo dopo­sud o leze­ní u nás pub­li­ko­vá­no.
Pro­jíž­děl jsem eMon­ta­nu a pře­kva­pi­lo mě, jak kva­lit­ní a pes­t­ré člán­ky jsem tu našel. Nikdy nejsou povrch­ní a umož­ní hlu­bo­ký pohled na téma z růz­ných úhlů – ať už se jed­ná o věci z lezec­ké his­to­rie, teo­rie nebo roz­ho­vo­ry s osob­nost­mi. Skvě­lé!!!

I‘ve loo­ked over eMon­ta­na and was sur­pri­sed about the good qua­li­ty of the dif­fe­rent articles. The articles are never super­fi­cial and allow a dee­per look from dif­fe­rent ankles onto inte­res­ting points of clim­bing his­to­ry, the­o­ry or per­so­nal­ties. Gre­at!!!

Jen tak krát­ce bych chtě­la říct dík!
Dělá­te pra­cov­ní den pro mou hla­vu zaseklou v pří­ro­dě krás­něj­ší a hned má člo­věk pocit, že i ten vzduch je tako­vej něja­kej … sytěj­ší a lep­ší.
A vizu­ál­ně? Oko si pomlaská­vá.
Tak­že dík a buď­te dob­ří. (smě­je se)
Vaše člán­ky si nechá­vám na ran­ní víken­dy s kávou a ne jen tak na odpo­led­ne. Před výjez­dem do skal se pak cítím plněj­ší dojmů (smě­je se) a na ces­tě v autě je o čem bavit. (smě­je se) Dob­rá prá­ce!
Dost se mi líbí, že se v eM zača­ly obje­vo­vat tex­ty, co nejsou jen „repor­táž“ toho „co kdo a kde”, ale vyprá­věj něja­kej pří­běh. Navíc for­mát, co se pohy­bu­je kolem těch „200 slov“ je supr – mám rád to „naťuk­nu­tí“ pří­bě­hů, člo­věk to má čas pře­číst (dost zásad­ní) i mezi pra­cí, když někde čeká atd. A když je to dob­ře nepsa­ný, tak tě to od obra­zov­ky úpl­ně pře­ne­se někam, kde bys v tu chví­li tře­ba mohl být… A dodá inspi­ra­ci a moti­va­ci.
Stan­dard máte stá­le vyso­ký. Jste jedi­ný ser­ver a vlast­ně jedi­né médi­um, kde si člán­ky čtu zno­va.
Super roz­ho­vor s Ros­ťou Toman­cem! Teda­aa, asi je to hod­ně tím, že je to týpek, ale stej­ně, chvá­lím! Asi nej­lep­ší, co jsem na eMon­ta­ně čet­la.
Ahoj. Zdra­ví Lucie Špi­tál­ská, vrs­tev­ni­ce Mon­ta­ny, nar. v srpnu 1966 Ale­ně a Iljo­vi Špi­tál­ským. Ano, je to tak, jsem dítě­tem horo­lez­ce Ilji Špi­tál­ské­ho (1937–1967) pův. ze Dvo­ra Krá­lo­vé­ho. Obje­vi­la jsem vás, eMon­ta­nu dnes, pro­to­že jsme s mamin­kou vzpo­mí­na­ly, tedy ona vzpo­mí­na­la a mezi vše­mi jmé­ny ze skal padlo jmé­no Her­bert Rich­ter. Tedy hle­da­la jsem na netu a obje­vi­la roz­ho­vor z 11/2018. Díky moc za něj.

Mam­ku by vel­mi potě­ši­lo, kdy­by moh­la dáv­né­mu kama­rá­do­vi poslat vzkaz. Už je to pří­liš mno­ho let, co se nevi­dě­li, ale tře­ba by se moh­lo povést, že by se potě­šil i dal­ší člo­věk, nejen ta moje malá milá mamin­ka. (Po tom, co táta zůstal na Mt Blan­cu, mamin­ka jez­di­la do skal čím dál méně, pak jsme se zabyd­le­ly v Pra­ze… Mno­ho boles­ti, málo času, asi i peněz, strach o mne, jsem prý po táto­vi… Kdo ví, tak jsem se tro­chu od skal a mno­ha kama­rá­dů pak vzdá­li­la, ale srd­cem nikdy.) Moh­li bys­te nám, pro­sím, na něj, na Her­ber­ta, dát něja­ké spo­je­ní? Děku­ji, děku­je­me. A uží­vej­te si na svě­tě a pev­né zdra­ví a hod­ně štěs­tí pře­ju.

(Kon­takt jsme Luc­ce poskyt­li, pozn. red.)

Ahoj, tím člán­kem o Fran­to­vi Jaro­šo­vi jste mi udě­la­li vel­kou radost. To je zase tre­fa. Pará­da! Díky.
Dneska jsem ke spo­ko­je­nos­ti pře­louskal Ádrš­min­ky, až jsem si říkal, že bych se zas po del­ší době měl do toho Ádru vydat. Vlast­ně vždyc­ky mě něja­ké vaše čte­ní potě­ší, jinak o leze­ní nečtu vůbec nic – baví mě leze­ní, ne řeči oko­lo – ale s eMon­ta­nou to mám tro­chu jinak. (smě­je se)
Ahoj eMon­ta­no! Díky za všech­ny člán­ky, v kte­rých mnoh­dy najdu moti­vy k zamyš­le­ní.

Fas­ci­nu­je mě zejmé­na text. V tom jste jedi­neč­ní. A je úpl­ně jed­no, zda lezec­ké­mu slan­gu člo­věk rozu­mí nebo ne. O to víc člo­vě­ka chy­tá za srd­ce, když ví, o čem napří­klad Alešák píše.

Děku­ji a pře­ji, ať se Vám ve všem daří!

Tohle mi nedě­le­je­te… Tuhle jsem byla v prá­ci úpl­ně mar­ná, myš­len­ka­ma byla ve ska­lách – to jsem si tady počet­la o neu­vě­ři­tel­né Syl­vě Kysil­ko­vé a teď tady bulím u vzpo­mí­nek na Pana foto­gra­fa… Čím mě dosta­ne­te příš­tě? Moc hez­ky zpra­co­va­ná repor­táž, děku­ju. (smě­je se)
Díky za Soko­lí­ky v Sas­ku! Tro­chu jim závi­dím tu „nepo­lí­be­nost pís­kem“. Na tyhle dny už nikdy neza­po­me­nou. Těším se na dal­ší člán­ky.
Mám rád vaše videa a člán­ky, je to super… Naj­vi­ac sa mi páčia tra­dič­ný pieska­ri… To su bom­be­ri… Ale ja maglaj­zu­jem jak divý, ale na váp­ne. (smě­je se) Napo­sle­dy som pieska­ril v 90. rokoch, keď sme ská­ka­li z Malé­ho na Vel­ké­ho Kon­še­la. (smě­je se) Horám zdar a mno­ho dal­šich skve­lých príspe­v­kov…
(O pís­ka­řích – lez­cích Meis­terwegů, pozn. red.) Moc dob­rý. Uměl­ci a mistři spor­tu, ať už je dnes i leze­ní u širo­ké veřej­nos­ti main­stre­mo­vým spor­tem, pořád jsou tady dve­ře, kte­ré zůstá­va­jí oby­čej­ným smr­tel­ní­kům zavře­né a klíč od nich mají jen ti nej­lep­ší se správ­nou filo­zo­fií. Straš­ně se mi líbí, když si o tom můžu pře­číst. Asi tak jako Mára udě­lal prvo­vý­stup na Gašer­brum nebo Adam posu­nul stup­ni­ci, při­pa­da­jí mi i jejich výko­ny jako z jiné dimen­ze!
Vaše člán­ky a videa jsou napros­to super!
Fan­dím vám! Zařaď­te mě pro­sím do news­let­te­ru, kte­rý dou­fám bude!
Všech­no dob­ré a díky za vaši prá­ci.
Super člán­ky! Jdou mno­hem hlou­bě­ji, než tako­vé to typic­ké „za den vyle­zl 9a“. Jsou spí­še o nasta­ve­ní mys­li – jádru kaž­dé­ho lez­ce. Také spo­ju­jí moder­ní leze­ní s tím tra­dič­ním nebez­peč­ným. Hlav­ně je dopo­ru­ču­ju lidem, kte­ří lezou kla­sic­ké ces­ty – tře­ba v Sas­kém Švý­car­sku. Dob­rá prá­ce, zaslou­ží­te si mno­hem více čte­ná­řů!

“Aweso­me articles! They go much dee­per than typi­cal “did a 9a in a day” stuff. It’s about the mind­set, the core of eve­ry clim­ber. And its brid­ging old scho­ol dan­ge­rous adven­tu­re clim­bing with more recent deve­lo­p­ments. Espe­ci­ally recom­men­ded for tho­se clim­bing trad, e.g. in Saxon Swi­t­zer­land. Good luck, you deser­ve much more rea­ders!”

Ahoj eMon­ta­nis­ti,rád vás čtu a těším se na dal­ší člán­ky. Rád si vás podru­hé cvak­nu v roce 2018. Nechtě­lo by se vám napsat něco o Sil­vě Kysil­ko­vé? (příští rok to bude už pět let, co leze o patro výš… Bohu­žel). Tře­ba bych mohl při­spět sbír­kou vzpo­mí­nek od kama­rá­dů z čes­kostře­do­hor­ska.
Vin­šu­ju poho­do­vé svát­ky a milý rok 2018 a roky násled­né.

(Člá­nek o Syl­vě jsme o něko­lik měsí­ců poz­dě­ji úspěš­ně vyda­li, pozn. red.)

Zdar chla­pi, jen jsem vám chtěl napsat, že dělá­te parád­ní prá­ci. Posled­ní roz­ho­vor s Mirom Med­ve­cem byl skvě­lý (a nejen ten). Bylo to dob­ře napsa­né, otáz­ky roz­ví­je­ly dis­ku­zi, mělo to vývoj + ten konec a pohled jiných lez­ců – geni­ál­ní nápad. Vím, kolik za tím sto­jí času a úsi­lí, fakt parád­ní prá­ce.
Chtěl bych vám, tím mys­lím celé redak­ci, podě­ko­vat za skvě­lý web. Obsah, kte­rý tvo­ří­te je svým způ­so­bem výji­meč­ný. Člán­ky mají hloub­ku, atmo­sfé­ru a jde na nich zkrát­ka vidět, že si autor dal zále­žet a udě­lal to s rados­tí. O parád­ních fot­kách ani nemlu­vím. Na čes­kém inter­ne­tu jste pro mě tako­vé malé zje­ve­ní (vy a Matěj Bal­ga, kte­ré­ho jsem díky vám obje­vil). Tak­že jen tak dál!
Rád při­spěju na redak­ci eMon­ta­ny, pro­to­že jako jedi­ný zdroj na inter­ne­tu píše­te člán­ky a točí­te videa na téma čes­ký písek. Navíc všech­ny vaše poči­ny mají punc extra kva­li­ty, jak v obsa­hu, tak pro­ve­de­ní.
Opět jsem si pře­če­tl téma na ang­lic­ké ver­zi eMon­ta­ny, ten­to­krát o his­to­rii prv­ních cest té kte­ré obtíž­nos­ti. Stan­da píše vždyc­ky skvě­lé člán­ky – zřej­mě jed­ny z nej­lep­ších a nej­kom­plex­něj­ších vůbec?
Musím vám pochvá­lit parád­ní webov­ky eMon­ta­ny.
Moc pěk­ný jak gra­fic­ky, myš­len­kou, obsa­hem i vtip­nos­tí a ori­gi­na­li­tou člán­ků. Člá­nek „Vlas­ta – čís­lo o ženách” je fakt parád­ní, hezká úva­ha i fot­ky.
Jen tak dál!
Super člá­nek o Dea­no­vi… Vlast­ně stan­dard­ní s tím, že Váš stan­dard je kru­tě vyso­ko. Hroz­ně se mi líbí obrá­zek Half Dome od Vero­ni­ky Gazdo­vé. Mohl bych poprosit o kon­takt? Rád bych si od ní něco podob­né­ho poří­dil.
Díky za nej­lep­ší lezec­kej web!
Zo člán­ku o Méďom mám veľ­kú radosť, je to krás­ne uro­be­né s fot­ka­mi, zvu­kom a všet­ko a aj Méďo­vi sa to páči, najmä titu­lok. Méďo mi volal, že fakt si uve­do­mil, že je nie­ke­dy hla­va dubo­vá, tak sme zazna­me­na­li aj tera­pe­u­tic­ký úči­nok eMon­ta­ny. (smiech)
Váže­ná redak­ce!
Tak jsem se po čase podí­val, co je nové­ho na vašem webu a kou­kám, ces­ta, kte­rou znám. Oblí­be­ná roz­lé­za­cí ces­ta a musím říct, že mě tro­chu zkla­ma­lo video. Čekal jsem, že uvi­dím, jak leze klí­čo­vé mís­to, ovšem zrov­na ta pasáž je zrych­le­ná! A pak jsem se taky tro­chu utvr­dil v tom, jak lze snad­no měnit obraz svě­ta …. na kon­ci videa jsou zábě­ry opět ze začát­ku ces­ty (mra­čí se), uzná­vám, že je to asi vizu­ál­ně zají­ma­věj­ší než tra­vi­ny v závě­ru, ale tro­chu to mate.

Na závěr bych rád pozna­me­nal, že v kni­ze Sbo­hem sed­mi­k­rás­ky je název ces­ty „Papa­la Lulu“ vysvět­lo­ván bez sto­pař­ky a že o „Hrad­ní spá­ře“ po vlast­ním mlu­vil Dušan „Stou­pa“ Janák už cca před dese­ti lety. Jako­že nápad na zrov­na tuto ces­tu bych, až k pře­le­zu jed­nou dojde, při­psal spíš jemu.
Jinak ovšem děku­ji a chvá­lím.

Ahoj do eMon­ta­ny. Vel­mi oce­ňu­ji cel­ko­vou úro­veň vaše­ho média. Z vlast­ní zku­še­nos­ti mys­lím, že je to doce­la řeho­le dělat men­ší časo­pis takhle dob­ře. Z podob­ně smýš­le­jí­cí­ho a fun­gu­jí­cí­ho (i když tema­tic­ky odliš­né­ho) plát­ku vás zdra­vím a s dovo­le­ním upo­zor­ňu­ji na zby­teč­nou vadu na krá­se:

V někte­rých člán­cích “200 slov” – např. ten posled­ní od Pepy Horá­ka – máte špat­ně inter­punk­ci. Nespi­sov­ná češ­ti­na má svo­je opod­stat­ně­ní a sty­lis­tic­ky se lec­kde hodí. Inter­punk­ce ale pod­le mého názo­ru pros­tě nemá dobrou nespi­sov­nou vari­an­tu. Píšou to špat­ně všu­de všich­ni, ale když je to web “o hov.ech”, tak je mi už jed­no, že taky kazí jazyk. U bez­va poči­nů, jako je eMon­ta­na, mě to mrzí. Vět­ši­na lidí to dnes bohu­žel nero­ze­zná, ale to nezna­me­ná, že by se jazyk neměl udr­žo­vat na něja­ké úrov­ni. (Jsem tro­chu nácek, uzná­vám.)

Držím pal­ce, ať máte dost chu­ti a ener­gie pokra­čo­vat!
Zdra­ví laj­ne­r­ka Kač­ka

(Opra­vu­je­me zmí­ně­né chy­by a děku­je­me, redak­ce)

V rám­ci pro­čí­tá­ní člán­ků, kte­ré moji mysl dostá­va­jí na chví­li z šedi pra­cov­ní­ho dne, jsem nara­zil na Alešá­kův popis o pře­kliž­ko­vých kra­vaťá­cích, což mne dost poba­vi­lo a ved­lo k zamyš­le­ní, že jsem v té sku­pi­ně taky… No co, od mlá­dí kla­si­ka „vše na výkon“ a až ve věku, kdy jsem se osa­mo­stat­nil začí­nám chá­pat, že vše není o výko­nu, ale vlast­ně úpl­ně o něčem jiném.

I díky člán­kům na vašem webu si to víc uvě­do­mu­ji a měním se, a to k lep­ší­mu, teda ale­spoň já to tak cítím. (smě­je se) V sou­čas­né době je tren­dy být „busy“ – nestí­hám, mám toho moc atd. Jít jen tak ven do pří­ro­dy, to je pře­ce div­né, teda pokud to není se sport­tes­te­rem. Je to cel­kem smut­ný, tím spí­še, že je to spo­le­čen­sky uzná­vá­no a pro­pa­go­vá­no. Vy jde­te pro­ti prou­du a toho si vážím.

Věřím, že tím, co dělá­te, zba­ví­te i něko­ho dal­ší­ho oko­vů výko­nu a někdy ho uvi­dí­te, jak mís­to prá­ce sedí někde na šut­ru a čumí do kra­ji­ny a uží­vá si toho opoj­né­ho TEĎ. Díky!

Moc pěk­né strán­ky a foto­gra­fie, kte­ré mně pomá­ha­jí k uzdra­ve­ní. Dří­ve jsem hod­ně lezl, od pat­nác­ti, dnes mi je 45 a posled­ní rok už nemo­hu lézt kvů­li zádům, ale ty krás­né fot­ky a člán­ky mě moti­vu­jí. Jsou oprav­du skvě­lé, mají co říct, pros­tě zvo­ní a mají šmrnc. Dělá­te výbor­nou prá­ci – a ta není leh­ká – pro­to tak skvě­lé výsled­ky už něja­ká léta.
Chci podě­ko­vat za to, jak ten web vede­te. Cením nevšed­ní poje­tí člán­ků („Ani slo­vo o leze­ní“), neob­vyk­lá téma­ta a kva­lit­ní zpra­co­vá­ní (tře­ba člá­nek „Neru­šit, hnízdím“). Hod­ně se mi líbí audio vsuv­ky do roz­ho­vo­rů, zpo­ví­da­ný je pak tak nějak víc plas­tic­ký, že ano.
eMon­ta­na je mezi tím dneš­ním inter­ne­to­vým hara­bur­dím skvost, jejíž  člán­ky si vychut­ná­vám jako dobrou čoko­lá­du, kte­rá mi dělá potě­še­ní. (smě­je se) Ať se vám vede!
Úpl­nou náho­dou jsem se dostal na web eMontana.cz a zjis­til jsem, že je to super zále­ži­tost! Nejen vel­mi pove­de­ná gra­fi­ka a úro­veň člán­ků, ale i ono roz­dě­le­ní na sek­ci Ver­ti­ká­la – Hori­zont, zkrát­ka dát slo­vo jak dob­ro­dru­hům, tak lez­cům, je výbor­ně zre­a­li­zo­va­ný nápad.

Taky bych chtěl dát vel­kej palec naho­ru pra­vi­del­né rub­ri­ce o leze­ní na pís­ku od Alešá­ka (jeho meta­fo­ry jsou úsměv­ný, i když někdy by jimi mohl více šet­řit). Moc díky!
Díky za parád­ní strán­ky. Líbí se mi, že před­sta­vu­je­te zají­ma­vý lidi a jejich poči­ny a chce­te to dělat neko­merč­ně.
Pro­to beru i tu výzvu na pří­spě­vek a až začnu zase háko­vat, tak vám při­spěju. Teď jsem na hra­ně a blí­ží se zima.
Výbor­ný archiv­ní fot­ky a vzpo­mín­ky a zapad­lý věci. Koli­krát něja­kou sta­rou věcí inspi­ru­je­te a já pak hle­dám dál.
Držím pěs­ti neko­merč­ním věcem a pro­jek­tům, jsou děla­ný srd­cem a uměj za něj chy­tit. Tak si udě­lám koleč­ko na inter­ne­tu, kouk­nu na eMon­ta­nu, na kagot, na lezec – pěk­ně retro vzhled stá­nek (smě­je se), na lezec­ký a adven­tu­re videa na you­tu­be a hlav­ně jdu ven. Pro­to to vlast­ně píšu, že jdu ven a koli­krát by se do báglu hez­ký čte­ní vytiš­tě­ný na papí­ře šik­lo. To je ale asi blbost, že eMon­ta­na byla na papí­ře, že? Tu bych si kou­pil. Jo, nebo si kou­pim tis­kár­nu a člán­ky si vytisk­nu, to by taky šlo.

Vono dělat dneska něco z lás­ky je tako­vej ana­chro­nis­mus, bohu­žel. Kaž­dej čumí, kde by na čem vydě­lal a co zpe­ně­žil. Pak pro­dá­vá napros­tý pí*oviny, kerý nikdo nechce a ješ­tě je nerv­ní, že mu to nesy­pe. Sta­čí ale dělat věci s lás­kou bez myš­le­nek na pra­chy a voni se jak zázra­kem najdou lidi, co by za to byli vochot­ný i zacá­lo­vat. To ale sko­ro nikdo nepo­bí­rá hla­vou, pro­to­že má mís­to moz­ku podě­la­nou kasič­ku a voči jak ten sta­rej kačer Skrb­lík, jak se mu tam točej ty dolá­če….

Mož­ná jsem pro­to chu­dej, že za všim nevi­dim pra­chy. Ale sem šťast­nej a hlav­ně šťast­nej, když někde dám pokec s někym, kdo je stej­nej.
Tak dál dělej­te věci z lás­ky, udě­laj radost vám, udě­laj radost těm vní­ma­vejm voko­lo a pře­ži­jou. Věci děla­ný s lás­kou vždyc­ky pře­ži­jou. Chcí­pe to, co je děla­ný pro pra­chy. Sta­čí, aby to už neka­pa­lo tolik a šlus, konec a chcíp­ne to jak tuč­ňák na pouš­ti.
Hod­ně štěs­tí, dob­rejch témat a zají­ma­vejch roz­ho­vo­rů s inspi­ra­tiv­ní­ma lid­ma.
Vydrž­te exis­to­vat, čte­te se dob­ře.

Hod­ně se mi líbí vaše sna­že­ní na eMon­ta­ně, koneč­ně pro­jekt, kte­rý má v lezec­ké komu­ni­tě své mís­to a budouc­nost.

PODPORA


Přispěvatelská samolepka – dálnička do auta

Sna­ží­me se dlou­ho­do­bě při­ná­šet původ­ní obsah s tema­ti­kou „leze­ní a dob­ro­druž­ství“ – tak, aby se to dalo číst a člo­věk se i něco nové­ho dozvě­děl. Mate­ri­á­ly osob­ně vytvá­ří­me poměr­ně dra­hou tech­ni­kou (foťá­ky, kame­ry, objek­ti­vy, note­boo­ky, soft­ware…), ve kte­ré máme sta­ti­sí­ce. Pokud nám chceš tro­chu při­spět, učiň tak pro­sím naší „dál­nič­kou“. Tímhle kous­kem papí­ru a lepi­dla pod­po­říš eMon­ta­nu v pří­pra­vě původ­ních člán­ků, roz­ho­vo­rů a videí. Ved­le pří­jmů z inzer­ce závi­sí eMon­ta­na na štěd­ros­ti svých čte­ná­řů.

JAK CVAKNOUT?

Pokud chceš oce­nit naši prá­ci na člán­cích a potě­ší tě, když bude­me pokra­čo­vat, zvaž pro­sím pří­spě­vek na účet

.

670100–2212654881/6210

Libo­vol­ná suma udě­lá radost.
Pokud nám věnu­ješ více než 400 Kč:

1. Pošle­me ti poš­tou jako dárek dvě samo­lep­ky – dál­nič­ka se vle­pu­je na sklo zevnitř auta. Dále dosta­neš kla­sic­kou barev­nou samo­lep­ku. (ukáz­ka, Prcas už je roz­da­ný.) Do popi­su plat­by pro­sím napiš poš­tov­ní adre­su a kte­rou samo­lep­ku ti máme poslat.

2.  Zapí­še­me tvo­je jmé­no do „vrcho­lov­ky” níže.

3.  Pod­po­říš tým lidí, kte­ří obsah při­pra­vu­jí. Děla­jí to pro tebe a celou lezec­kou komu­ni­tu.

– Seznam pod­po­ro­va­te­lů pro rok 2023 – ti, co se nám roz­hod­li při­spět

1. TOMÁŠ KLOS
2. DANIEL SVOBODA
3. JAROSLAV TICHÝ
4. JAKUB NOSEK
5. JANA SLABÁ

6. MARTIN VESELÝ
7. MICHAEL DUB
8. RADEK GRIGÁREK
9. JAN MANDÍK
10. JANA MATOUŠKOVÁ

11. ADAM WANĚK
12. ŠIMON NAVRÁTIL
13. TOMÁŠ TUREK
14. MICHAL BALÁŽ
15. MARTIN ROSOLANKA

16. MICHAL SPÁČIL
17. MIROSLAV ŠOUFEK
18. MICHAELA OTHMANI
19. PETR KRÚTEK
20. TAŤÁNA KÝROVÁ

21. IVA RAJČÁNIOVÁ
22. JAKUB KÁCHA
23. ELIŠKA ŠULCOVÁ
24. VLÁĎA MAREK
25. FILIP VAN

26. TÁŇA JANDÍKOVÁ
27. ONDŘEJ KRÁČALÍK
28. MARTIN ZEMAN
29. MARTIN VESELÝ
30. PETRA JIRKOVSKÁ

31. DENIS ZADRAŽIL
32. MICHAELA PELANTOVÁ
33. MICHAL GERČÁK
34. MARTIN CABALKA
35. TEREZA DUDOVÁ

36. JOSEF ZBOŘIL
37. KATEŘINA TRAN
38. FILIP SKŘIVAN
39. KATEŘINA PÍRKOVÁ
40. JAN KOMÁREK

41. JIŘÍ PYŠEK
42. JIŘÍ MACHEK
43. JOSEF VILIMOVSKÝ
44. SIMON BACONY
45. TOMÁŠ MOCÁK

46. ADÉLA LAFANTOVÁ
47. JAN TAUCHMAN
48. TOMÁŠ PAŠKA
49. ROMAN FINKOUS
50. MÁŘÍ MANKOVÁ

51. MICHAL BAHNÍK
52. MARKÉTA KŘIVÁNKOVÁ
53. MIROSLAV KRÁL
54. MIROSLAV ZEDNÍK
55. JANA DUFKOVÁ

56. KRISTÝNA KRÁLOVÁ
57. DANIEL ROSIPAL
58. MIROSLAV LOT
59. VÁCLAV NĚMEC
60. ROMAN ZAORAL

61. KATEŘINA JAROTKOVÁ
62. JAN PETR
63. RADKA LABUDOVÁ
64. JAN KAČANI
65. MARTIN ŠIMEK

66. MICHAL MAKUŠA
67. TOMÁŠ HRUŠ
68. KATEŘINA ČUPKOVÁ
69. ROMAN CHLUP
70. JIŘÍ CHOCHOLOUŠEK

71. PAVEL ŠTOREK
72. JINDŘICH MAHEL
73. FILIP VÁVRA
74. MICHAL KRÁL
75. ELIŠKA JAGOŠOVÁ

76. VOJTĚCH DYTRYCH
77. MICHAL ŽIGA
78. DAVID KUČERA
79. PAVLA DRÁPALOVÁ
80. PETRA STAHLOVÁ

81. MARTIN MAZANEC
82. HANA KUČEROVÁ
83. IVANA BŘEZINOVÁ
84. JAKUB UHLÍŘ
85. ADAM JAROSZ

86. MARTIN POLÁK
87. JAN DĚDEK
88. JAROSLAV ŠIMEK
89. VERONIKA LÁTALOVÁ
90. ALEXANDR TOMAN

91. VÍT LITOŠ
92. LUCIE BLÁHOVÁ
93. RADEK ŠALANSKÝ
94. PAVEL ZBYTOVSKÝ
95. MARTIN VAŠÍČEK

96. PAVEL MYNÁŘ
97. LENKA STRNADOVÁ
98. PETR ŠOUFEK
99. JAKUB JURNÍK
100. JAN SMOLA

101. PAVEL MACHÁČEK
102. ŠTĚPÁN BUŠEK
103. MIROSLAV MEDŘÍK
104. MARTIN OLEXA
105. MIŠO ŽILKA

106. ADAM BLŠŤÁK
107. JIŘÍ JEŽEK
108. MICHAL ŠIMONOVSKÝ
109. JAN VAJC
110. JANA LANŠPERKOVÁ

111. TOMÁŠ ZÁZVORKA
112. DAVID MÜLLER
113. BÁRA KOVÁŘOVÁ
114. PETR ŠPILLER
115. JAN NECHANICKÝ

116. JAN TRUHLÁŘ
117. MICHAL ONDRUŠ
118. JIŘÍ ŠŤASTNÝ
119. DAVID STUCHLÍK
120. ADAM HRUBÝ

121. JIŘÍ BINDER
122. JINDŘICH CINCIBUCH
123. KAREL MAŠEK
124. JAKUB NOVOTNÝ
125. VOJTĚCH KNOTEK

126. MICHAL MRSKOČ
127. EDITA MOTYČÁKOVÁ
128. ONDŘEJ VRÁNA
129. ONDŘEJ KILIAN
130. IVO ŠIMURDA

131. ADAM BLAŽEK
132. PAVEL HAMAN
132. JAN STANĚK
133. JAN TVRZNÍK
134. ZDENĚK KOŘENSKÝ
135. VÁCLAV ZÁMOSTNÝ

136. PETR BIBORA
137. JAKUB TUČEK
138. VLASTIMIL DANĚK
139. TEREZA CHLEBOUNOVÁ
140. LUDVÍK HÁJEK

141. CHRISTOPH RAUCH
142. NELA KOLMISTROVÁ
143. DAVID TŮMA
144. JIŘÍ KARLÍK
145. DAVID EISLER

146. JIŘÍ RUFFER
147. TEREZA TYLEROVÁ
148. MICHAL KUBÍK
149. JOSEF POLÁŠEK
150. FILIP RAFAJ

151. LUDVÍK VEJVODA
152. JAN NOVÁK
153. VÁCLAV JANDA
154. KLÁRA SVOBODOVÁ
155. MARTIN OTTA

156. ONDŘEJ ŠTVERÁK
157. LINDA KRECBACHOVÁ
158. MARTIN KLOUDA
159. JOSEF ŠŤASTNÝ
160. VOJTĚCH HOJAČ

161. JULIE KRÁTKÁ
162. IRENA ŠVÁBKOVÁ
163. PETRA PLHALOVÁ
164. PETR KOLÁŘ
165. MARTIN KRÁL

166. KAROLÍNA JELÍNKOVÁ
167. LENKA BREJCHOVÁ
168. MARTIN PODLAHA
169. LUKÁŠ VÁŠA
170. PETRA DOBĚŠOVÁ

171. MICHAL ŠURC
172. ARTUR RÖSSLER
173. VLADIMÍR JOŠT
174. MICHAL HRUBEŠ
175. JAN VALOUŠEK

176. SIMONA OUHELOVÁ
177. ONDŘEJ KOPÁČEK
178. JAN ŘEZNÍČEK
179. KRYŠTOF PEŘESTÝ
180. MIROSLAVA NOVÁKOVÁ

181. JOSEF VOPAŘIL
182. STANISLAV KOLÁŘ
183. MILAN KUNST
184. ALENA MYSLIVCOVÁ FUČÍKOVÁ
185. LUKÁŠ LANG

186. TOMÁŠ PROKEŠ
187. ŽANETA SEMERADTOVÁ
188. MARTIN LINKA
189. FILIP MUSÁLEK
190. JOSEF BARTÁK

191. TOMÁŠ KOZOHORSKÝ
192. MILUŠE ŠPANGEROVÁ
193. JAKUB ANTOŠ
194. VLADIMÍR CALDA
195. ONDŘEJ BLAHOVEC

196. IRENA JEŘÁBKOVÁ
197. JAROMÍR HOLÝ
198. PAVEL VEVERKA
199. ZUZANA KUFOVÁ
200. TOMÁŠ FRIDRICH

201. JAN DAMAŠEK
202. JIŘÍ TAUCHMAN
203. ZDENĚK MATĚJKA
204. KATKA BRUNOVÁ
205. JOSEF LÍBA

206. RADEK VOKÁL
207. ONDŘEJ VESELÝ
208. KATKA SMÍŠKOVÁ
209. JIŘÍ ŠŤASTNÝ
210. PAVLA STRÁNSKÁ

211. ZDENĚK JOSKA
212. JOSEF ŠTEFELA
213. JIRKA SEJNA
214. THOMAS POESCHMANN
215. BĚTKA SOČULKOVÁ

216. VERČA FOLTÝNOVÁ
217. KATKA FIALOVÁ
218. DOMINIKA VOLÁKOVÁ
219. PETRA MÜLLEROVÁ
220. ROSA WINDELBAND

221. JIŘÍ MARŠÍČEK
222. VÁCLAV ŠRÉDL
223. VERONIKA PANSKÁ
224. ONDŘEJ KALISTA
225. MICHAL KUBIŠ

226. PETER DUTKO
227. DAVID JIŘÍČEK
228. MICHAELA ČERNOCKÁ
229. JAN LÉBL
230. RENATA ZÁVESKÁ

231. JOSEF SLABÝ
232. MILAN SUCHÁNEK
233. ZDENĚK ŠIMON
234. JEANNETTE SYNKOVÁ
235. ALEXANDR DONOV

236. ROMAN HANÁČEK
237. JANA RYBIČKOVÁ
238. DAGMAR HOLČÁKOVÁ
239. RUDOLF LÍPA
240. JAN SLÁMA

241. PAVLÍNA PFEIFEROVÁ
242. ROSTISLAV PACLÍK
243. BARBORA KOŠÍKOVÁ
244. MICHAL FICEK
245. BARBORA ŠIRŮČKOVÁ

246. JINDRA FRIEDRICHOVÁ
247. PETR VYKOPAL
248. MARTIN TOMÁŠEK
249. ŠÁRKA TETERUKOVÁ
250. JONÁŠ PROCHÁZKA

251. MARTIN KROPÁČEK
252. JAN MIXA
253. JAKUB POPRAWA
254. RADEK HESS
255. LEONA VÍCHOVÁ

256. JAKUB TUČEK
257. ELIŠKA PRAŽÁKOVÁ
258. PAVEL ŠVEHLA
259. MICHAL BUBENÍK
260. DANIELA VLACHOVÁ

261. BLANKA HERČÍKOVÁ
262. VIKTOR KORECKÝ
263. VÁCLAV HUSÁK
264. ŠÁRKA PALIVCOVÁ
265. JAN KRATOCHVÍL

266. KAREL NOVÁČEK
267. KRYŠTOF POKORNÝ
268. MICHAL POHANKA
269. MARTIN POLIAK
270. BÁRA SOJKOVÁ

271. MILOŠ RADEMACHER
272. JIRKA DOMANSKÝ
273. ROMANA STACHOVIČOVÁ
274. PAVEL URBAN
275. MARTIN SUK

276. ŠIMON SCHIERREICH
277. MAREK POLÁK
278. SIMONA KAROCHOVÁ
279. MAREK SCHEBESTA
280. KUBA KÁCHA

281. PAVEL KUČERA
282. PETR SMRŽ
283.
284.
285.



NEZAPOMÍNÁME.
SEZNAMY ČTENÁŘŮ, KTEŘÍ NÁM PŘISPĚLI V ROCE:
201620172018, 2019, 2020, 20212022.

  

Pozn. Jak už víš, jde­me po původ­ním obsa­hu. Jeden z našich člán­ků vzni­kal tři roky. Dává­me našim auto­rům dosta­tek pro­sto­ru a sto­jí­me si za tím. Shá­ně­ní fotek, natá­če­ní videí, hle­dá­ní jazy­ko­vých chyb nebo závě­reč­ná edi­ta­ce vyža­du­jí hod­ně času a úsi­lí. Proč to tak dlou­ho trvá? „Jde­me do hloub­ky a zají­má nás ori­gi­nál­ní čte­ní, kte­ré jin­de nena­jdeš.“

Narozeninové tričko

eMon­ta­ně bylo v dub­nu 2020 pět let. Roz­hod­li jsme se, že si udě­lá­me radost a osla­ví­me tohle výro­čí naším prv­ním trič­kem. Poptá­vá­ní po něm skon­či­lo 15. 6. 2020.

Jaké jsou jeho skry­té význa­my?
Čti roz­ho­vor s gra­fi­kem Ondře­jem Horáč­kem.

„Zůstaň on-line! Čti eMon­ta­nu.“ Gra­fi­ka z oka Von­dře­je Horáč­ka – aktu­a­li­za­ce výu­ko­vé­ho nákre­su Vlá­di „Chrous­ta“ Pro­cház­ky mlad­ší­ho

„Mno­ho webů recyklu­je nebo sdí­lí. My tvo­ří­me.“


Kdy máme otevřeno?

  • Naši auto­ři nej­čas­tě­ji točí krát­ké pří­spěv­ky v rub­ri­ce „200 slov“
  • Kaž­dé obno­ve­ní home page při­ne­se kus moud­ros­ti – citát
  • Na hlav­ní stra­ně také najdeš kaž­dý měsíc nový úvod­ník
  • Vlaj­ko­vou lodí je „Člá­nek měsí­ce“, do kte­ré­ho se pono­ří­me co nej­víc
  • V lichých měsí­cích se těš na pří­běh z rubri­ky Hori­zont
  • Něko­li­krát do roka vydá­vá­me původ­ní video Pří­běh ces­ty
  • libo­vol­nou chví­li můžeš naše sna­že­ní komen­to­vat na FB


eMontana v 17 vteřinách

Standa Mitáč

Hlav­ní edi­tor

„Leze­ní není o čís­lech a život není o peně­zích.“ Nej­ra­dě­ji píše o lidech, kte­ří vědí, že štěs­tí si nikde nekou­píš. Je závis­lý na sta­vech, kdy neře­ší čas a datum – v horách nebo doma upro­střed Labských pís­kov­ců. Nelé­čí se.

Jakub Freiwald

Edi­tor

Před mno­ha lety pro­pa­dl ces­to­vá­ní a v Čechách ho od té doby potkáš jenom v létě. Zby­tek roku rád kámo­še udr­žu­je v nejis­to­tě, ve kte­rém časo­vém pás­mu se zrov­na nachá­zí. I když milu­je hory, posled­ní dobou dává před­nost spíš tro­pic­kým oce­á­nům a sur­fo­vá­ní.

Terka Ševečková

Autor­ka

Nevy­dr­ží na mís­tě a pořád má hla­vu v obla­cích. To jsou důvo­dy, proč leze a proč ji baví psa­ní o leze­ní a ces­to­vá­ní. Pokud zrov­na nepí­še, ani nele­ze něja­kou skvě­lou ces­tu, tak si poví­dá s lid­mi a brn­ká si na kyta­ru – s hud­bou je na svě­tě vese­lo. 

Simča Ulmonová

Autor­ka

Lez­ky­ně a pří­le­ži­tost­ná redak­tor­ka. Nála­da se jí zlep­ší s nastou­pa­ný­mi met­ry, kdy zaho­dí ste­re­o­ty­py všed­ních dní a ute­če od rea­li­ty. Nut­nost, závis­lost, život­ní potře­ba. „Leze­ní je barev­né, má mno­ho pohle­dů a na to se ráda ptám.“

Eva Janatová

Autor­ka

Gra­fič­ka, jóga-mat­ka, boul­der-mat­ka. Typ člo­vě­ka, kte­ré­mu se roz­zá­ří oči, pokud může o horách a ska­lách ale­spoň mlu­vit a psát, když po nich zrov­na nemů­že lézt. Věří v jed­no­du­chost, dob­rý čaj a nera­da řeší blbos­ti.

Dan Podráský

Autor

Baví ho zvlášt­ní sta­vy a pří­běhy, kte­ré leze­ní při­ná­ší. Přes­to­že by v někte­rých nemu­sel účin­ko­vat za kaž­dou cenu, tak neví, co by měl dělat lep­ší­ho. Je pře­svěd­čen, že nikdy nesmí zví­tě­zit sport, a dává si pozor, aby ten­to ide­ál sám nikdy nezra­dil. 

Matěj Švec

Autor

Kluk z hor s neu­ko­ji­tel­nou tou­hou po dob­ro­druž­ství v jaké­ko­li podo­bě. Nej­šťast­něj­ší je, když může být ven­ku. Ať už při běhá­ní v Krko­no­ších, leze­ní v Čes­kém ráji, nebo jen spa­ní někde pod širá­kem.

Michal Katuščák

Web­mas­ter

Webo­vý mág. (Když jsme ho popr­vé vza­li do skal, hrá­bl si dost hlu­bo­ko… Na dru­hou stra­nu – kdo může říct, že jeho prv­ní leze­ní skon­či­lo zápi­sem do vrcho­lov­ky jed­né z nej­vyš­ších věží v Sas­ku? Michal se výzev nebo­jí. Pozn. SM)



Ceny inzerce na eMontaně
_mediaplán ke stažení_
(na rok 2023 je téměř obsazeno)


Máš pro nás něja­ké při­po­mín­kytipy na téma­ta, nebo kon­struk­tiv­ní kri­ti­ku?
Neboj se dát vědět, bude­me rádi za pod­ně­ty.


INFO(zav)EMONTANA.CZ

732 644 536 | Stan­da
774 244 263 |
Jakub


Tady je naše LOGO ke sta­že­ní. Vari­an­ta na bílé poza­dí a na tma­vé poza­dí.



DÍKY ZA PODPORU | Svým cvak­nu­tím při­spí­váš eMon­ta­ně na dal­ší tvor­bu