Proč číst eMontanu?

  • Publikujeme původní články a videa o lezení a dobrodružství, které vznikly výhradně pro nás. Obsah nepřejímáme.
  • Věříme, že psát poctivě o pozitivních věcech má smysl. Ctíme fakta, přírodu a snažíme se nepřekrucovat realitu.
  • Myslíme si, že méně je někdy více. Z rychlovarné konvice ti články lít nechceme.
  • Zajímají nás i „malé“ příběhy. Každý z nás je jedinečný.
  • Společně se sesterským časopisem Montana (*1966 jako Hotejl), jsme v roce 2014 stanovili pět hodnot, které sdílíme:

    1. Věříme si mezi sebou. „Vylezl jsi své první 8A a nemáš video? Gratulace!“
    2. Ctíme historii našich pískovců. Klasické cesty lezeme bez magnézia.
    3.
    Tykáme si – jako rovný s rovným.
    4.
    Chováme se tak, abychom zachovali okolí skal pro další generace.
    5.
    Respektujeme druhé lezce – třeba tím, že nešlapeme na jejich lano.

  • Nekrademe fotky (i když je to v Česku běžné a autor na to většinou nepřijde).
  • Nevěnujeme se analýze „cookies“ a IP adres svých čtenářů.
  • Máme rádi češtinu (přestože ji nepoužíváme ve spisovné formě) a rozlišujeme významy zdolat a vylézt. Na eMontaně se hora nebo skála nedá zdolat, ale pouze vylézt. Smiř se s tím.
  • Nechceme svrchovaně kázat a poučovat davy, na základě výsledku uskutečněné ankety (89 % pro) čtenářům tykáme. Jako ve skalách.

Dopisy eMontaně

Míša Hejsková
Lýdia Čačková
Jirka „Prcas“ Slavík
Paulo João
Štěpán Bušek
Martin Mazanec
Jakub Jurník
Simon Lewis
Michal Pohanka
Tomáš Hrdlička
Adam Blažej
Jan Krch
David Vaniš
Tatuš
Jiří Čihulka mladší
Pavel Kubík
Matěj Švec
Jakub Vavřička
Martin Mazanec
Jiří Mikolášek
Ondra Pecka
Luďka Fialová
Honza Kouřimský
Štěpán Bušek
Mária Horalíková
Alex Honnold
Marek Audy
Honza Navrátil
Mirek Šošovica
David Eisler
Martin Kleštinec
Miloslav Pletánek
Olivier Hartmann
Markéta Barešová
Jakub Červenka
Tomáš Roztočil
Jirka Valenta
Eliška Bohdalková
Lucie Špitálská
Piškot
Tomáš Binter ml.
Jiří Malík
Monika Hovádková
Ivo Wondráček
Voloďa B.
Pavel Bury
Filip Kousalík
Peter Mahlke
Martin Košner
Honza Háráč
Jakub Hýl
Martin Valenský
Tom Randall
Jíťa
Jakub Valenta
Mišo Žilka
Tomáš Roubal
Katka Zvelebilová
Jirka Janeba
Pavel Malina
Miloš Haták
Tomáš Kerlin
O. K. P.
Petee
Lukáš Winter
Ahoj.
Bavíte mě!!!! Už pár měsíců nazrávám k odkopnutí lezaček a lezbě naboso, bo lezačky jsou jediný hodně těsný boty, co teď občas nosím, a letos už je noha fakt nechce…
A hle – koukám, že jedete „kampaň“
Zajímavé, jak každý bosolezec má svůj pohled na věc a někdy i vzájemně odlišný (Bernd a Charles). Jak v životě, řekla bych – každá mysl je jedinečná, tak i naše vnější/vnitřní cestičky se můžou lišit.

Pěkná synchronicita.

Mějte se pěkně – zdravím z jižního Kraje.

Ahoj kluci,
díky za super téma „Děti a lezení“.
Máme tříletého prcka, který je s námi ve skalách od svých šesti týdnů. (směje se) Je hezký vědět, jak to řeší jiný. O to zvláštnější je vidět, že je tam fakt spousta rozdílů. U nás to nikdy nešlo, že bychom šli jen ve dvou (směje se) zkusili jsme to jednou a skončilo to hlasitým řevem na celé údolí Roklice a slaňováním od kruhu (směje se) ale i tak jsme ve skalách pečený vařený. A teď jsme si konečně dopřáli naší první vrcholovou pusu po třech letech, když se prcek hrál s kamarádkou, a my jsme mohli konečně spolu něco vylézt jak v dobách před ním.

PS: Celé těhotenství, porod a mateřství mě nepřipravilo o kondici tak, jako poslední tři měsíce lock downu.

Ahoj,
bezva článek a věřím tomu, že i přívrženci zániku této cesty změknou a řeknou si , že cesta bude mít svůj život. Život, který se taky naplní, a cesta padne do klidu a nebude vířit myšlení lezců…..
Čao, zdraví Prcas..

Jeden z nejlepších lezeckých obsahů vůbec – moc pěkně zpracované a smysluplné.

“One of the best climbing content out there, well produced and meaningful.”

(Komentář z našeho YouTube kanálu, pozn. red.)

Ahoj do redakce,
Moc díky za super články a videa během roku!

Letošní kalendář už desátý měsíc visí doma u rodičů v Českém ráji a pod stromeček letos zase dostanou nový.

Pár postřehů k současnému kalendáři.
1) Má matka prý po počátečních rozpacích bere kalendář na milost, ale toho „zrzavýho Němce by tam už měsíc mít nemusela“.
2) Mám zakázáno lézt v Adršpachu.
3) V říjnu jsem strávil nějaký čas u rodičů. Postřehl jsem, že vždy, když maminka prochází chodbou, kde kalendář visí, zadívá se dlouze na Špeka na říjnové fotce. Mám dojem, že otec na něj už začíná žárlit.
Zdar eMontánní parto,
předně bych vám chtěl poděkovat za už tradičně kvalitní žurnalistiku z dálav, kopců a skal. Nevím, jestli to letos bylo množstvím zajímavých článků, nebo pěkným počasím (případně kombinací), ale mám na dlouhé zimní večery celou řadu restů, na které se obzvlášť těším.

Letošní kalendář nás hodně bavil, fantastická je už úvodní fotka (mimochodem – nedala by se někde sehnat v nějakém slušném rozlišení?), ale musím přiznat, že jsem se zasekli na říjnovém Špekovi. Nejspíš nám bude na zdi čistit rourák ještě pár měsíců, protože to je neskutečná momentka, která neomrzí.

Poprosil bych vás o dva kalendáře 2021 s vyzvednutím na OFFě. Ideální by bylo se dvěma dálničkama.

Ať se vám daří.

Srdečně zdravím všechny “eMontaňáky”.

Děkuji za veškerou práci i tvorbu, kterou pro nás vytváříte! Nádherné kalendáře, skvělé články na Vašem webu, perfektní videa “Příběhy cest”, tištěný časopis a další…

Líbí se mi, že v dnešní době ještě někdo dělá opravdu to, co miluje! A především to dělá srdcem a s vášní! Sám se již mnoho let hledám v pracovní sféře, tak vím, o čem mluvím. Jsem zapálený sportovec, lezec, milovník přírody, pohybu a těší mně, když od Vás čtu to, co čtu.

Kalendář objednávám 1x pro sebe v plné palbě a 1x pro svého kamaráda, který se dal před třemi měsíci také na lezení a má nyní velkou motivaci shodit ze svých aktuálních 104 kg, aby si mohl pohyb užívat opravdu na maximum!

Sice nejsme zrovna pískaři, ale kdykoliv se na písky podaří vyrazit, tak jsme vždy učarování a okouzleni!

Váš YouTube kanál je absolutní zlatý důl, co se lezeckých videí týče. Dokud jsem ho neobjevil, tak jsem nikdy necítil touhu vydat se za lezením do zahraničí. Ta komunita lidí, která leze na české pískovcové věže, to je teda něco. Jen kdyby bylo více videí s anglickými titulky – to by bylo perfektní!

Your channel is an absolute gold mine for climbing videos. I’ve never felt inspired to go climb abroad until I found this channel. What an interesting bunch of characters climb the Czech sandstone towers too. It would be great to hear what they have to say. If only there were more English subtitles, it would be perfect!

(Anglické titulky od roku 2018 přidáváme do všech nových Příběhů cest, pozn. red.)

Ahoj kamarádi,
prvně děkuji za Vaše super články a videa (diagnóza „furt čumí na eMontanu, kdy zase bude něco nového“). Rád bych si objednal dvě trička dámské vel. S a pánské velikost M.
Děkuji.
Jo, a co Alešák, už nepíše? Chápu, že to zdržuje od lezení? Ty jeho články obzvlášť zbožňuji.

(S Alešákem připravujeme speciální lezecko-gastronomickou rubriku na rok 2021, tak se můžeš těšit, pozn. red.)

 Vďaka za tieto videa! Vždy, keď pridate nový Príbeh cesty, tak sú to pre mňa také malé vianoce! (směje se)

(V reakci na „Slunovrat“, pozn. red.)

Milá redakce eMontany,
s obrovskou chutí čtu vaše články a smekám klobouk před vaším kolektivním dílem.
Narazil jsem na drobnou nepřesnost v článku o českých horských chatách v Alpách – Slovensko planinarsko društvo není slovenský, nýbrž slovinský horosvaz. Často se to plete. Kvalita vašich textů je natolik vysoká, že by to podle mého stálo za to opravit.
Mějte se krásně a přeju hodně zdaru!
Adam Blažej

(Opraveno. Děkujeme, pozn. red.)

Veliké díky za Kokšu! Měl jsem tu čest jej vidět v akcích jako mladej jungš v Ádru a pak po mnoha letech zase v Ádru, kdy navštěvoval na chalupě Majeráky. Ještě jednou díky!

Zdarec,
četl jsem to povídání o létání (ostatně všechny články/reportáže na eMontaně čtu se zaujetím), a ouplně mě to vrátilo o čtvrtstoletí zpátky a musím se z toho alespoň v krátkosti vypsat a především sám pro sebe článek rozšířit a doplnit.

Já se poprvé odlepil od země na glidu někdy v r. 1994, stejně jako Prcas na Vlčetínských stráních, čemuž předcházel minimálně rok-dva, kdy jsem o “tom” slyšel poprvé. Když se ke mě dostala tehdy ještě dost nejasná informace, že existuje něco jako kus hadru nad hlavou, kerej zabalíš do batohu, vyjdeš s ním na libovolnej kopec a pak, bez použití motoru můžeš létat jako ptáci, tak mě to zasáhlo jako blesk, jako něco neuvěřitelnýho z jinýho světa. Shodou okolností u nás v Hodkovicích nad Mohelkou (nebyl jsem vždycky Oldřichovák) syn v článku zmiňovaného Jindřicha Horáčka Pavel Horáček začínal se svojí paraglidovou školou Baraka, s padáky 3TP (tzv. “týpíčka”, jak zmiňuje Rakoncaj), jež šili s tátou, resp. spíše táta Jindra. Pavlovi bylo tehdy něco kolem 24 let a vyloženej talent. V té době již také letecký instruktor a inspektor. Bylo jasno. Lana a expresky šly stranou. I práce šla stranou a v hlavě byly jen padáky. Následoval rok kurzu paraglidingu (z původně deklarovaného týdne), vlastní první křídlo od Milana Bábovky Galaxy Experience (nástupce Speeda) a dalších cca 5–6 let úžasného létání jak u nás v Hodkovicích, na Rašovce, Ještědu, Rané, Kozákově, ale hlavně v Monte Carlu, Sospelu, Slovinsku, Itálii…

S Prcasem jsem se potkával kolem 1994–97 právě na Rašovce, on byl známej tím, že měl v jednu dobu na svoji váhu “velkého ptáka”, což se projevovalo tím, že když už to při zapadajícím letním slunci sotva dejchalo a všichni “vyhnili”, tak on si ještě v klidu hodinku dvě poletoval, jak kdyby měl v batohu schovanej motor. Já měl podobně přeplachtováno, takže jsem obvykle přistávával předposlední… Bylo to hezký… Ještě bych někde vylovil fotografii dvou divnejch čevenejch ptáků nad Rašovkou…

K Jindrovi Horáčkovi… On je sice z Liberce, ale pokud vím, tak prakticky bydlel v Hodkovicích v Liberecké ul., kde měl právě dílnu na výrobu plachet pro plachetnice a veleúspěšných školních padákových kluzáků. Snad denně chodil v pauze a hlavně večer po práci naproti do hospody U bubáka, kde jsem s ním vedl u nesčetně piv stovky hodin diskuzí během několika let na téma plachtění, aerodynamika apod. Musel ze mě bejt už dost na prášky, páč jsem prostě tupě odmítal pochopit základní fyzikální principy. Nicméně byl trpělivý, a moje furt dokola: „Ale Jindro, já to prostě vůbec nechápu, padák jo… Ale ta plachta na plachetnici… Dyť to nemá žádnej profil, je to jen rovnej hadr… To prostě fungovat nemůže!“ muselo nutně působit jako boj s větrnými mlýny. Moc jsem si ho vážil… A napadlo mě při tomto psaní, že bych se měl za ním vydat na návštěvu… Je-li živ a tak… Jindra byl/je inteligentní, vypravěčský, milý a společenský člověk… A byl jsem u toho, když míval na dílně i U bubáka mnoho návštěv. Tehdy jsem netušil, že to byli slavní čeští mořeplavci a jiné osobnosti… Kterým šil plachty pro jejich lodě na jejich slavné výpravy (možná by o tom mohla být samostatná reportáž!)… Nebo si jen tak povídal o životě…

Jeho syn Pavel, můj instruktorský guru, bohužel zemřel cca v 30 letech věku, tuším na mozkovou příhodu. Milan Bábovka, pokud vím, tak již glidy nešije, a zabývá se výrobou vystřelovacího záchranného padákového systémy pro letadla…

Po mém úrazu páteře (kompresní zlomenina L1) na Hodkovicích jsem ještě asi rok létal… Pak jsem toho musel nechat. Vnitřní pocit. Strach. Už to nebylo vono. A loučení s glidem bylo dost těžký. Ale zodpovědný. Resume mám přesně stejné, jak o tom v článku píše Jarýk Stejskal. A to… Že v tom vzduchu musíš být stále, abys ten potenciální průšvih dokázal cítit. Svoje instinkty musíš pěstovat. Ne jenom si jednou za čas jít zalítat – to je podle mě nejnebezpečnější.

Dodneška se mi o létání zdá. (směje se)

Tyjo, ten pískovej souhrn loňska je parádní, tolik toho člověku unikne… Kdyby se vám chtělo to takhle hezky sepsat každej rok, byla by to pecka!

Díky, Tatuš
Ahojte,
teď jsem se vrátil od táty a obdivovali jsme Váš kalendář. Fakt príma fotky i komentáře. Ale jak mám lezení rád, tak s nikým v těch širočinách bych tedy neměnil. (směje se)

Jinak – mluvili jsme znovu o dalších možnostech s videem, vyprávěním, Valdštejnem, sponzorech, kolik starých kámošů s tím navštívit atd. No, a světe div se, táta, který dva měsíce byl (pochopitelně) samé: „Ach jo,“ apod., to z ničeho nic shrnul slovy: „Já tady chci být ještě několik let“ – kolik možného dobrého toho najednou vidí před sebou. A pak že živá voda existuje jen v pohádkách!

Ještě jednou díky!

Moc fandím každému, kdo se snaží o nějakou činnost kolem lezení. Těší mne vaše články a vyvolávají nostalgické vzpomínky na doby minulé. (směje se)

Krásné povídání s Čadisem mě vyprovokovalo k hledání zapadlého artefaktu (viz foto) Naslepo jsem tenkrát vyrazil z Brna busem do Vídně na svěťák… V tašce pití a svačiny, v kapse ani šilink. V akreditačním středisku jsem za pomoci výtisku Montany přesvědčil pořadatele o své novinářské odbornosti a jako

VIP návštěvník prožil neskutečné závody ve společnosti tehdejších lezeckých hvězd.Sedět vedle Legranda, Godoffa, Moona, Lynn Hill, Isabelle Patissier, Luisi Jovane, kteří po odlezení zasedli mezi novináře, to bylo jako v lezeckém ráji. (směje se)

Z článku mám radost. Píšou mi kamarádi i známí a chválí nám to. Jak jsem psal hned v mé úvodní zprávě, fakt si cením toho, že jsem teď mini-součástí eMontany. Také podle toho, jak se bavím s dalšími lidmi, jste bráni jako médium nejčistšího kalibru. Kalendář na zdi pro mě bude mít velkou hodnotu.

Ahoj eMontano,

zjistil jsem, že nutně potřebuji ten váš libovej kalendář na rok 2020. Moc rád bych jim podaroval i své dva dobré přátele.

Zároveň baštim všecky články natožpak videa Příběhy cest, která znám zpaměti a stejně mě neomrzí, ani když na ně koukám po 150té. Proto bych rád jeden kalendář v plné palbě za 550,- i s nálepkou a bylo-li by možno (a skladem) i dva za 350,- (rozuměj, peníze si bohužel netisknu a dotace taky nečerpám) (směje se). Ale kdyby byly tři moc, tak alespoň ten jeden s nálepkou a kluci dostanou místo kalendáře šťouchadlo že zároháku. (směje se)

Mějte se v redakci všichni famfárově a pokračujte dál v tom co děláte – jde vám to skvěle a má to smysl! Čau.

Díky za skvělou práci v roce 2019. Přinesli jste spoustu skvělých článků, rozhovory s Seanem, Arnoldem, Lynn, atd… (na Čadise se teprv těším) stály vážně za to a Příběhy cest, to je rubrika, která vždycky zlepší celý den.

Prosím, jeden kalendář mi pošlete tady do Hanibalu v Brně. 
Mam ho pro sebe, pod větev. (směje se)
Těším se jak sviňa! Pověsím si ho rovnou všude po všech stěnách!
Tak posílejte symboly. Žena ho zaplatí.

Jste skvělí!
Horám zdar!
___________________

Kalendář už mám doma a podivám se do něj až pod stromkem. Pomůže mi přečkat zimu. (směje se)

Rád bych si zakoupil kalendář na rok 2020 a zároveň tím přispěl i redakci. Nejsem bohužel díky vleklým zdravotním problémům aktivní lezec, ale vaše články a texty mi alespoň částečně vše kompenzují (když je tedy chuť, čas a nálada se začíst) a velmi rád letos poprvé „splatím“ svůj dluh. (směje se)

eMontanu mám moc ráda, články mě dokážou skvěle odreagovat od rutiny v práci. Moc se mi líbí, jakým stylem píšete, je to zábavný a takový opravdový jako ze života.

Ať se Vám moc daří!

Už je to nějakej pátek, co od vás občas něco přečtu. Máte famózní fotky a reportáže k nim se čtou úplně parádně – člověka to prostě vcucne. V tom je potíž a zároveň to extra cenné… Jde o to že člověk má furt tendenci říct „Bomba čtení!“ ale to je tak dlouhý: „Na to fakt teď nemám čas…“ Takže sem v létě dost věcí od vás „nestíhal“ (výmluva…)

A jak teď začalo to listopadový slizko, kdy už není hezky (třeba na písek) a ještě není sníh (třeba na běžky) a vidle do toho hází i tma, tak sem přečetl dost věcí který jste vykulili třeba už v létě a úplně mě rozebraly. Něco mě pohladilo, něco mě nabudilo.

Hlavně ale, právě díky tomu že to máte vesměs dlouhý, to člověka fakt „vytrhne“ z toho klipovitýho světa a zapůsobí to dovnitř nikoliv jen povrchově. A to se fakt cení! (směje se)

Rád bych pořídil kalendář rodičům pod stromeček, aby viděli krásu pískovcovích věží a neměli mě už za blázna, co zbytečně riskuje život.

Zaplatím za něj rád plných 550 korun, protože už nejsem student a vaše články mě drží „nad vodou“, když tvrdnu v kanclu, místo abych byl venku na skalách.

Moc děkují za užasné nálepky, které jsem včera dostála. Je jích tak moc, teď si zacvakám a zalepím každé viditelné místo v baráku. (směje se)

Moc a moc vám fandím, každý članek a každé video eMontany mi beré dech – nejen proto, že většinou popisují pro mně nepředstavitelný lezecký výkon, ale hlavně proto, jak kvalitně jsou proprácovaní, jakou hezkou češtinu použiváte, jake krasné zaběry přirody a rádosti z lezení, vítěztví nad sebou a svými slábosti ukazujete. Je to vždý estetický zažítek i pro mně, nehledě na to, že češtína není mým rodným jazýkem.

S lezením jsme s manželem začálí tento rok, on ve čtřicati, ja o něco ale ne o moc míń. Preska u kotníku je pro nás kolik krat nevyřešitelný problem a šestková cestá – vrchol uspěchu, nad kterym pokaždé musíme tvrdě makát přes bolestí v rukou a strách. Tím silnějí jsou zážítky z vašich povídání o vynikajícich lézcich z celého světa, o tradicích českého písku, o lézení za doby kamené (čti komunistické) i o tom, jak lezení spojuje svět a dělá ho určitě lepším místem. Teda rozhodně pro ty, kdo lezení propádl i v našém věku a kdo nehledě na naročnou prácí a spolú s malými dětí se za každou cenu snaží o tu další pětku nebo šestku a doufá, že jednou pujde i Doga lehce a s usměvem, jak ji vylézla holka v mém nejoblíbenejším videu od vás.

Jedíné co mí občás mrzí je když vidím anonce nového uměleckeho dílu od emontany na facebooku v pondělí ráno, když ja zrovná mám největší nával v prací u musím to něják přežít do večéra kdy už si to v klídu budu moct opravdu užít. (směje se)

Chtěla bých vás podporovát i dál, takže když vám bude chýbět nějaka ta částka na další užásný pohovór nebo zaznám, a budéte vědet, že může z toho byt krásný materiál, tak určitě dejte vědet – udělám, co mužú.

Za chyby se omlouvam, težko se vejdou emoce do cizího jazýka a ještě jednou moc děkují za dopís s nálepkami.

Už mám cvaknuto! (směje se)

Nejsem si jistý, jestli jste zaznamenali, že jsem váš článek o Deanovi dostal noc předtím, než jsem vysóloval „Freeridera“. Hodně jsem o tom přemýšlel. Byl to pro mě skvělý čas zavzpomínat na Deana a na veškeré věci, které v Údolí udělal. Ne všechno, co Ivo říká, je stoprocentní pravda… Ale bylo to pro mě hezké přečíst si to celé. Připadalo mi, jako kdybych se setkal se starými kamarády…

“Not sure if you noticed but I got your article about Dean the night before I soloed the Freerider. It was a lot for me to think about. It was a really good time for me to think about Dean and everything he did in the Valley. Not that everything Ivo says in that article is strictly true… but it was nice for me to read it all. Like seeing old friends.”

Životní filozofie knihy Napříč střechou světa mě myslím dost ovlivnila. A teď tady (po třiceti letech) čtu další hluboké myšlenky, jak lze svobodně žít.

Výborný rozhovor s velkým Synem svého táty! Gratuluju!

Ahojte borci,

skláním se před vaším článkem Máš na míň. Asi nejlepší čtení, co jsem za hóóódně dlouhou dobu četl. Fakt moc dobrý, krásně napsaný hluboký zamyšlení.

Díky!

Chtěl jsem se zeptat, sleduji vaše videa Příběhy cest různých lezců. Je to pěkná tvorba a moc se mi to líbí. Chtěl bych se zeptat, kdybych chtěl s eMontanou natočit taky takové video, na nějaké skále, co budu muset splnit nebo jak je to vůbec možné? Lezení mě naplňuje a přivedl mě k tomu táta, když jsem býl ještě malej. Vyrůstal jsem na skalách jako je Mazák horní nebo dolní. Medůvka, Godula, Čertovy skály, Štramberk. Byl bych rád za nějaký projekt s vámi.
Přeji pěkný večer.

(Pravda, z tohoto regionu Příběh cesty ještě nemáme. S Mirkem jsme v kontaktu, pozn. red.)

Ahoj, napadlo mě, jestli by jste někdy nebyli ochotní zodpovědět pár otázek od čtenářů a diváků na Vás (tím myslím hlavně Sanyho a Kubu, nevím, kolik dalších lidí za tím vším stojí). Hodně lidí vás asi zná a pokecá si s Vámi u různých příležitostí, ale myslím si, že je i mnoho dalších, kteří vůbec nevědí, co vaše práce natáčení videí, dělání rozhovorů a podobně obnáší. Dočkáme se někdy takového rozhovoru? Nebo radši vše držíte pod pokličkou?

(David nakonec připravil nějaké otázky a vznikl z toho narozeninový rozhovor, pozn. red.)

Děláte to moc dobře, rozhovory, příspěvky, atd… 
Máte svou tvář, jinou než ostatní „net-media“, a to je supr.

Dávám klobouk dolů – tyhle lezecké „Příběhy cest“, jsou něčím, co překonává vše, co bylo doposud o lezení u nás publikováno.

Projížděl jsem eMontanu a překvapilo mě, jak kvalitní a pestré články jsem tu našel. Nikdy nejsou povrchní a umožní hluboký pohled na téma z různých úhlů – ať už se jedná o věci z lezecké historie, teorie nebo rozhovory s osobnostmi. Skvělé!!!

I‘ve looked over eMontana and was surprised about the good quality of the different articles. The articles are never superficial and allow a deeper look from different ankles onto interesting points of climbing history, theory or personalties. Great!!!

Jen tak krátce bych chtěla říct dík!
Děláte pracovní den pro mou hlavu zaseklou v přírodě krásnější a hned má člověk pocit, že i ten vzduch je takovej nějakej . . . sytější a lepší.
A vizuálně? Oko si pomlaskává.
Takže dík a buďte dobří. (směje se)

Vaše články si nechávám na ranní víkendy s kávou a ne jen tak na odpoledne. Před výjezdem do skal se pak cítím plnější dojmů (směje se) a na cestě v autě je o čem bavit. (směje se) Dobrá práce!

Dost se mi líbí, že se v eM začaly objevovat texty, co nejsou jen „reportáž“ toho „co kdo a kde”, ale vyprávěj nějakej příběh. Navíc formát, co se pohybuje kolem těch „200 slov“ je supr – mám rád to „naťuknutí“ příběhů, člověk to má čas přečíst (dost zásadní) i mezi prací, když někde čeká atd. A když je to dobře nepsaný, tak tě to od obrazovky úplně přenese někam, kde bys v tu chvíli třeba mohl být… A dodá inspiraci a motivaci.

Standard máte stále vysoký. Jste jediný server a vlastně jediné médium, kde si články čtu znova.

Super rozhovor s Rosťou Tomancem! Tedaaa, asi je to hodně tím, že je to týpek, ale stejně, chválím! Asi nejlepší, co jsem na eMontaně četla.

Ahoj. Zdraví Lucie Špitálská, vrstevnice Montany, nar. v srpnu 1966 Aleně a Iljovi Špitálským. Ano, je to tak, jsem dítětem horolezce Ilji Špitálského (1937–1967) pův. ze Dvora Králového. Objevila jsem vás, eMontanu dnes, protože jsme s maminkou vzpomínaly, tedy ona vzpomínala a mezi všemi jmény ze skal padlo jméno Herbert Richter. Tedy hledala jsem na netu a objevila rozhovor z 11/2018. Díky moc za něj.

Mamku by velmi potěšilo, kdyby mohla dávnému kamarádovi poslat vzkaz. Už je to příliš mnoho let, co se neviděli, ale třeba by se mohlo povést, že by se potěšil i další člověk, nejen ta moje malá milá maminka. (Po tom, co táta zůstal na Mt Blancu, maminka jezdila do skal čím dál méně, pak jsme se zabydlely v Praze… Mnoho bolesti, málo času, asi i peněz, strach o mne, jsem prý po tátovi… Kdo ví, tak jsem se trochu od skal a mnoha kamarádů pak vzdálila, ale srdcem nikdy.) Mohli byste nám, prosím, na něj, na Herberta, dát nějaké spojení? Děkuji, děkujeme. A užívejte si na světě a pevné zdraví a hodně štěstí přeju.

(Kontakt jsme Lucce poskytli, pozn. red.)

Ahoj, tím článkem o Frantovi Jarošovi jste mi udělali velkou radost. To je zase trefa. Paráda! Díky.

Dneska jsem ke spokojenosti přelouskal Ádršminky, až jsem si říkal, že bych se zas po delší době měl do toho Ádru vydat. Vlastně vždycky mě nějaké vaše čtení potěší, jinak o lezení nečtu vůbec nic – baví mě lezení, ne řeči okolo – ale s eMontanou to mám trochu jinak. (směje se)

Ahoj eMontano! Díky za všechny články, v kterých mnohdy najdu motivy k zamyšlení.

Fascinuje mě zejména text. V tom jste jedineční. A je úplně jedno, zda lezeckému slangu člověk rozumí nebo ne. O to víc člověka chytá za srdce, když ví, o čem například Alešák píše.

Děkuji a přeji, ať se Vám ve všem daří!

Tohle mi nedělejete… Tuhle jsem byla v práci úplně marná, myšlenkama byla ve skalách – to jsem si tady početla o neuvěřitelné Sylvě Kysilkové a teď tady bulím u vzpomínek na Pana fotografa… Čím mě dostanete příště? Moc hezky zpracovaná reportáž, děkuju. (směje se)

Díky za Sokolíky v Sasku! Trochu jim závidím tu „nepolíbenost pískem“. Na tyhle dny už nikdy nezapomenou. Těším se na další články.

Mám rád vaše videa a články, je to super… Najviac sa mi páčia tradičný pieskari… To su bomberi… Ale ja maglajzujem jak divý, ale na vápne. (směje se) Naposledy som pieskaril v 90. rokoch, keď sme skákali z Malého na Velkého Konšela. (směje se) Horám zdar a mnoho dalšich skvelých príspevkov…

(O pískařích – lezcích Meisterwegů, pozn. red.) Moc dobrý. Umělci a mistři sportu, ať už je dnes i lezení u široké veřejnosti mainstremovým sportem, pořád jsou tady dveře, které zůstávají obyčejným smrtelníkům zavřené a klíč od nich mají jen ti nejlepší se správnou filozofií. Strašně se mi líbí, když si o tom můžu přečíst. Asi tak jako Mára udělal prvovýstup na Gašerbrum nebo Adam posunul stupnici, připadají mi i jejich výkony jako z jiné dimenze!

Vaše články a videa jsou naprosto super!
Fandím vám! Zařaďte mě prosím do newsletteru, který doufám bude!
Všechno dobré a díky za vaši práci.

Super články! Jdou mnohem hlouběji, než takové to typické „za den vylezl 9a“. Jsou spíše o nastavení mysli – jádru každého lezce. Také spojují moderní lezení s tím tradičním nebezpečným. Hlavně je doporučuju lidem, kteří lezou klasické cesty – třeba v Saském Švýcarsku. Dobrá práce, zasloužíte si mnohem více čtenářů!

“Awesome articles! They go much deeper than typical “did a 9a in a day” stuff. It’s about the mindset, the core of every climber. And its bridging old school dangerous adventure climbing with more recent developments. Especially recommended for those climbing trad, e.g. in Saxon Switzerland. Good luck, you deserve much more readers!”

Ahoj eMontanisti,rád vás čtu a těším se na další články. Rád si vás podruhé cvaknu v roce 2018. Nechtělo by se vám napsat něco o Silvě Kysilkové? (příští rok to bude už pět let, co leze o patro výš… Bohužel). Třeba bych mohl přispět sbírkou vzpomínek od kamarádů z českostředohorska.
Vinšuju pohodové svátky a milý rok 2018 a roky následné.

(Článek o Sylvě jsme o několik měsíců později úspěšně vydali, pozn. red.)

Zdar chlapi, jen jsem vám chtěl napsat, že děláte parádní práci. Poslední rozhovor s Mirom Medvecem byl skvělý (a nejen ten). Bylo to dobře napsané, otázky rozvíjely diskuzi, mělo to vývoj + ten konec a pohled jiných lezců – geniální nápad. Vím, kolik za tím stojí času a úsilí, fakt parádní práce.

Chtěl bych vám, tím myslím celé redakci, poděkovat za skvělý web. Obsah, který tvoříte je svým způsobem výjimečný. Články mají hloubku, atmosféru a jde na nich zkrátka vidět, že si autor dal záležet a udělal to s radostí. O parádních fotkách ani nemluvím. Na českém internetu jste pro mě takové malé zjevení (vy a Matěj Balga, kterého jsem díky vám objevil). Takže jen tak dál!

Rád přispěju na redakci eMontany, protože jako jediný zdroj na internetu píšete články a točíte videa na téma český písek. Navíc všechny vaše počiny mají punc extra kvality, jak v obsahu, tak provedení.

Opět jsem si přečetl téma na anglické verzi eMontany, tentokrát o historii prvních cest té které obtížnosti. Standa píše vždycky skvělé články – zřejmě jedny z nejlepších a nejkomplexnějších vůbec?

Musím vám pochválit parádní webovky eMontany.
Moc pěkný jak graficky, myšlenkou, obsahem i vtipností a originalitou článků. Článek „Vlasta – číslo o ženách” je fakt parádní, hezká úvaha i fotky.
Jen tak dál!

Super článek o Deanovi… Vlastně standardní s tím, že Váš standard je krutě vysoko. Hrozně se mi líbí obrázek Half Dome od Veroniky Gazdové. Mohl bych poprosit o kontakt? Rád bych si od ní něco podobného pořídil.
Díky za nejlepší lezeckej web!

Zo článku o Méďom mám veľkú radosť, je to krásne urobené s fotkami, zvukom a všetko a aj Méďovi sa to páči, najmä titulok. Méďo mi volal, že fakt si uvedomil, že je niekedy hlava dubová, tak sme zaznamenali aj terapeutický účinok eMontany. (smiech)

Vážená redakce!
Tak jsem se po čase podíval, co je nového na vašem webu a koukám, cesta, kterou znám. Oblíbená rozlézací cesta a musím říct, že mě trochu zklamalo video. Čekal jsem, že uvidím, jak leze klíčové místo, ovšem zrovna ta pasáž je zrychlená! A pak jsem se taky trochu utvrdil v tom, jak lze snadno měnit obraz světa …. na konci videa jsou záběry opět ze začátku cesty (mračí se), uznávám, že je to asi vizuálně zajímavější než traviny v závěru, ale trochu to mate.

Na závěr bych rád poznamenal, že v knize Sbohem sedmikrásky je název cesty „Papala Lulu“ vysvětlován bez stopařky a že o „Hradní spáře“ po vlastním mluvil Dušan „Stoupa“ Janák už cca před deseti lety. Jakože nápad na zrovna tuto cestu bych, až k přelezu jednou dojde, připsal spíš jemu.
Jinak ovšem děkuji a chválím.

Ahoj do eMontany. Velmi oceňuji celkovou úroveň vašeho média. Z vlastní zkušenosti myslím, že je to docela řehole dělat menší časopis takhle dobře. Z podobně smýšlejícího a fungujícího (i když tematicky odlišného) plátku vás zdravím a s dovolením upozorňuji na zbytečnou vadu na kráse:

V některých článcích “200 slov” – např. ten poslední od Pepy Horáka – máte špatně interpunkci. Nespisovná čeština má svoje opodstatnění a stylisticky se leckde hodí. Interpunkce ale podle mého názoru prostě nemá dobrou nespisovnou variantu. Píšou to špatně všude všichni, ale když je to web “o hov.ech”, tak je mi už jedno, že taky kazí jazyk. U bezva počinů, jako je eMontana, mě to mrzí. Většina lidí to dnes bohužel nerozezná, ale to neznamená, že by se jazyk neměl udržovat na nějaké úrovni. (Jsem trochu nácek, uznávám.)

Držím palce, ať máte dost chuti a energie pokračovat!
Zdraví lajnerka Kačka

(Opravujeme zmíněné chyby a děkujeme, redakce)

V rámci pročítání článků, které moji mysl dostávají na chvíli z šedi pracovního dne, jsem narazil na Alešákův popis o překližkových kravaťácích, což mne dost pobavilo a vedlo k zamyšlení, že jsem v té skupině taky… No co, od mládí klasika „vše na výkon“ a až ve věku, kdy jsem se osamostatnil začínám chápat, že vše není o výkonu, ale vlastně úplně o něčem jiném.

I díky článkům na vašem webu si to víc uvědomuji a měním se, a to k lepšímu, teda alespoň já to tak cítím. (směje se) V současné době je trendy být „busy“ – nestíhám, mám toho moc atd. Jít jen tak ven do přírody, to je přece divné, teda pokud to není se sporttesterem. Je to celkem smutný, tím spíše, že je to společensky uznáváno a propagováno. Vy jdete proti proudu a toho si vážím.

Věřím, že tím, co děláte, zbavíte i někoho dalšího okovů výkonu a někdy ho uvidíte, jak místo práce sedí někde na šutru a čumí do krajiny a užívá si toho opojného TEĎ. Díky!

Moc pěkné stránky a fotografie, které mně pomáhají k uzdravení. Dříve jsem hodně lezl, od patnácti, dnes mi je 45 a poslední rok už nemohu lézt kvůli zádům, ale ty krásné fotky a články mě motivují. Jsou opravdu skvělé, mají co říct, prostě zvoní a mají šmrnc. Děláte výbornou práci – a ta není lehká – proto tak skvělé výsledky už nějaká léta.

Chci poděkovat za to, jak ten web vedete. Cením nevšední pojetí článků („Ani slovo o lezení“), neobvyklá témata a kvalitní zpracování (třeba článek „Nerušit, hnízdím“). Hodně se mi líbí audio vsuvky do rozhovorů, zpovídaný je pak tak nějak víc plastický, že ano.

eMontana je mezi tím dnešním internetovým haraburdím skvost, jejíž  články si vychutnávám jako dobrou čokoládu, která mi dělá potěšení. (směje se) Ať se vám vede!

Úplnou náhodou jsem se dostal na web eMontana.cz a zjistil jsem, že je to super záležitost! Nejen velmi povedená grafika a úroveň článků, ale i ono rozdělení na sekci Vertikála – Horizont, zkrátka dát slovo jak dobrodruhům, tak lezcům, je výborně zrealizovaný nápad.

Taky bych chtěl dát velkej palec nahoru pravidelné rubrice o lezení na písku od Alešáka (jeho metafory jsou úsměvný, i když někdy by jimi mohl více šetřit). Moc díky!

Díky za parádní stránky. Líbí se mi, že představujete zajímavý lidi a jejich počiny a chcete to dělat nekomerčně.
Proto beru i tu výzvu na příspěvek a až začnu zase hákovat, tak vám přispěju. Teď jsem na hraně a blíží se zima.
Výborný archivní fotky a vzpomínky a zapadlý věci. Kolikrát nějakou starou věcí inspirujete a já pak hledám dál.
Držím pěsti nekomerčním věcem a projektům, jsou dělaný srdcem a uměj za něj chytit. Tak si udělám kolečko na internetu, kouknu na eMontanu, na kagot, na lezec – pěkně retro vzhled stánek (směje se), na lezecký a adventure videa na youtube a hlavně jdu ven. Proto to vlastně píšu, že jdu ven a kolikrát by se do báglu hezký čtení vytištěný na papíře šiklo. To je ale asi blbost, že eMontana byla na papíře, že? Tu bych si koupil. Jo, nebo si koupim tiskárnu a články si vytisknu, to by taky šlo.

Vono dělat dneska něco z lásky je takovej anachronismus, bohužel. Každej čumí, kde by na čem vydělal a co zpeněžil. Pak prodává naprostý pí*oviny, kerý nikdo nechce a ještě je nervní, že mu to nesype. Stačí ale dělat věci s láskou bez myšlenek na prachy a voni se jak zázrakem najdou lidi, co by za to byli vochotný i zacálovat. To ale skoro nikdo nepobírá hlavou, protože má místo mozku podělanou kasičku a voči jak ten starej kačer Skrblík, jak se mu tam točej ty doláče….

Možná jsem proto chudej, že za všim nevidim prachy. Ale sem šťastnej a hlavně šťastnej, když někde dám pokec s někym, kdo je stejnej.
Tak dál dělejte věci z lásky, udělaj radost vám, udělaj radost těm vnímavejm vokolo a přežijou. Věci dělaný s láskou vždycky přežijou. Chcípe to, co je dělaný pro prachy. Stačí, aby to už nekapalo tolik a šlus, konec a chcípne to jak tučňák na poušti.
Hodně štěstí, dobrejch témat a zajímavejch rozhovorů s inspirativníma lidma.
Vydržte existovat, čtete se dobře.

Hodně se mi líbí vaše snažení na eMontaně, konečně projekt, který má v lezecké komunitě své místo a budoucnost.

PODPORA

Narozeninové tričko

eMontaně bylo v dubnu pět let. Rozhodli jsme se, že si uděláme radost a oslavíme tohle výročí naším prvním tričkem. Poptávání po něm skončilo 15. 6. 2020.

Jaké jsou jeho skryté významy?
Čti rozhovor s grafikem Ondřejem Horáčkem.

„Zůstaň on-line! Čti eMontanu.“ Grafika z oka Vondřeje Horáčka – aktualizace výukového nákresu Vládi „Chrousta“ Procházky mladšího


Přispěvatelská samolepka – dálnička do auta

Už jsme tu pro tebe šest let. V roce 2019 jsme investovali spoustu peněz do nového webu a teď už zase šlapeme do obsahu. Věř, že nepracujeme se surovinami z Polska nebo Číny – materiály osobně vytváříme drahou technikou. Pokud nám chceš přispět, učiň tak prosím „dálničkou“. Tímhle kouskem papíru a lepidla podpoříš eMontanu v přípravě původních článků, rozhovorů a videí. Vedle příjmů z inzerce závisí eMontana na štědrosti svých čtenářů.

JAK CVAKNOUT?

Pokud chceš ocenit naši práci na článcích a potěší tě, když budeme pokračovat, zvaž prosím dobrovolný příspěvek na účet

.

670100-2212654881/6210

Libovolná suma udělá radost.
Pokud nám věnuješ více než 350 Kč:

1. Pošleme ti poštou jako dárek dvě samolepky – dálničku vlepíš na zadní sklo zevnitř auta. Dále dostaneš klasickou barevnou samolepku. (nové samolepky 2021!) Do popisu platby prosím napiš poštovní adresu a kterou samolepku ti máme poslat.

2.  Zapíšeme tvoje jméno do „vrcholovky” níže.

3.  Podpoříš tým lidí, kteří obsah připravují. Dělají to pro tebe a celou lezeckou komunitu.

– Seznam podporovatelů pro rok 2021 – ti, co se nám rozhodli přispět

1. KAREL VAŠEK
2. MARTIN KOŠNER
3. JOSEF JURKO
4. TOMÁŠ KLOS
5. ELIŠKA JAGOŠOVÁ

6. KLÁRA RŮTOVÁ
7. VÁCLAV HUSÁK
8. FILIP MUSÁLEK
9. MICHAL ONDRUŠ
10. PETR KRŮTEK

11. PAVLA SVOBODOVÁ
12. ROMAN CHLUP
13. MILAN BRICH
14. ADAM WANĚK
15. JANA RYBIČKOVÁ

16. VIOLA KOSÍKOVÁ
17. DANIEL MARCÍNEK
18. MICHAL BALÁŽ
19. LUKÁŠ KLINGORA
20. MARTIN JÍCHA

21. JAKUB NOSEK
22. ŠTĚPÁN BUŠEK
23. PETR KLUSÁČEK
24. TOMÁŠ TUREK
25. PETR MATULA

26. KATEŘINA PÍRKOVÁ
27. JINDŘICH MAHEL
28. IRENA JEŘÁBKOVÁ
29. JIRKA ŠVÁCHA
30. DAVID EISLER

31. JIŘÍ BINDER
32. LENKA BREJCHOVÁ
33. ELIŠKA ŠORMOVÁ
34. JAN TAUCHMAN
35. STANISLAV HROUDA

36. MILAN SUCHÁNEK
37. JAN SVOBODA
38. PETRA JIRKOVSKÁ
39. MICHAL MAKUŠA
40. ROMAN MAROUŠEK

41. MARTIN VESELÝ
42. ALEŠ VOJTA
43. RADIM PELANT
44. PETR KOLÁŘ
45. JANA MATOUŠKOVÁ

46. JIŘÍ TAUCHMAN
47. IVO WONDRÁČEK
48. DAVID MÜLLER
49. JINDŘICH CINCIBUCH
50. EDITA MOTYČÁKOVÁ

51. RICHARD VONDRÁČEK
52. JAN ALBRECHT
53. MARTIN JANDA
54. PETRA HOLCOVÁ
55. JIŘÍ ŠŤASTNÝ

56. JIŘÍ ČERNOHOUS
57. TEZERA DVOŘÁČKOVÁ
58. JEANNETTE SYNKOVÁ
59. ŠIMON SCHIERREICH
60. TEREZA BAXOVÁ

61. JAN NOVÁK
62. PETR VOMÁČKA
63. VÁCLAV ČÍŽEK
64. JAN MANDÍK
65. ONDŘEJ KRÁČALÍK

66. KATKA SMÍŠKOVÁ
67. TEREZA MĚŘIČKOVÁ
68. MATYÁŠ KOLMISTR
69. JINDRA GULT
70. BARBORA VOPALECKÁ

71. LUDVÍK HÁJEK
72. MARKÉTA POLOCHOVÁ
73. MIROSLAV KRÁL
74. LENKA DOSTÁLOVÁ
75. JAROMÍR VARHANÍK

76. PAVEL ŠVEHLA
77. MATOUŠ BORECKÝ
78. VIOLA SKALICKÁ
79. PAVEL VEVERKA
80. HONZA KREJČÍ

81. JAKUB ANTOŠ
82. TOMÁŠ ATOM
83. TEREZA SEKYROVÁ
84. JIŘÍ JEŽEK
85. HANA DOLEŽALOVÁ

86. TOMÁŠ ZÁZVORKA
87. ZDENĚK MATĚJKA
88. ALČA ČEPELKOVÁ
89. NELA EFLEROVÁ
90. VLASTIMIL DANĚK

91. MIŠO ŽILKA
92. VLÁĎA MAREK
93. TOMÁŠ KOZOHORSKÝ
94. FILIP BAROŠ
95. FILIP VANĚK

96. MAREK POLÁK
97. MILOŠ HATÁK
98. MICHAL ŽIGA
99. TAMARA BUGANSKÁ
100. LADISLAV REJMAN

101. ROBERT BACKES
102. MICHAELA NOVÁKOVÁ
103. PETR KALKUS
104. JOSEF ZBOŘIL
105. SYLVA KOVÁŘOVÁ

106. JAROSLAV TICHÝ
107. TOMÁŠ SHÁNĚL
108. JOSEF VILIMOVSKÝ
109. PETR DOBROVSKÝ
110. JOSEF KOUDELKA

111. ZUZANA NEJEDLOVÁ
112. RADEK BRUCKNER
113. ADAM HRUBÝ
114. JAN ŘEZNÍČEK
115. PAVLÍNA MULLEROVÁ

116. JANA SLABÁ
117. JAKUB ILLNER
118. ADÉLA PLÁTKOVÁ
119. NIKOLA ORTOVÁ
120. PAVLÍNA KLUCKÁ

121. MICHAEL DUB
122. ZUZANA FENCLOVÁ
123. JAKUB JURNÍK
124. PETRA PROŇKOVÁ
125. BARBORA KVAČKOVÁ

126. LUDVÍK VEJVODA
127. ZUZANA HÁKOVÁ
128. MICHAL MRSKOČ
129. PETR BAMBUŠEK
130. MARIE LANKAŠOVÁ

131. VLASTIMIL PALATA
132. VERONIKA LÁTALOVÁ
132. VÁCLAV PUNDA
133. PAVLA ELIÁŠOVÁ
134. ZUZANA KUFOVÁ
135. MICHAL KRÁL

136. RADKA FIALOVÁ
137. JIŘÍ MARŠÍČEK
138. BARBORA KVAČKOVÁ
139. ALENA MYSLIVCOVÁ FUČÍKOVÁ
140. VOJTA BALNER

141. ONDŘEJ KILIAN
142. JAN SMOLA
143. OLDŘICH KOTYZA
144. VENDULA ZAVRTÁLKOVÁ
145. IVANA BŘEZINOVÁ

146. LUKÁŠ CHLPÍK
147. FILIP ŠANCA
148. ANEŽKA ŠVARCOVÁ
149. JAN KLEGA
150. MÁŘÍ MANKOVÁ

151. RADKA SKALKOVÁ
152. DAVID TŮMA
153. MIROSLAV ŠOUFEK
154. PAVEL MYNÁŘ
155. TEREZA HAUZNEROVÁ

156. MICHAELA STEHLÍKOVÁ
157. MICHAL KUBIŠ
158. MARTIN KRÁL
159. JIŘÍ JANOŠEK
160. LEONA VÍCHOVÁ

161. LUKÁŠ KÁŠEK
162. VENDULA ŠIMŮNKOVÁ
163. VĚRA FORMANOVÁ
164. ONDŘEJ MACHAČ
165. JAN GREPL

166. LENKA SVOBODOVÁ
167. JAKUB JANÁK
168. MARTIN CABALKA
169. HONZA ROSECKÝ
170. MIRKA SOTÁKOVÁ

171. MARTIN JANDA
172. PAVEL BOHUNĚK
173. ALEŠÁK PROCHÁZKA
174. MIROSLAV DĚDEK
175. PAVLA STRÁNSKÁ

176. THOMAS POESCHMANN
177. CHRISTOPH RAUCH
178. KATEŘINA STRUKOVÁ HOLUBOVÁ
179. JAN HADAŠ
180. TOMÁŠ KUČERA

181. MIROSLAV MEDŘÍK
182. ROSŤA PACLÍK
183. MIROSLAV ZEDNÍK
184. ELIŠKA DRBALOVÁ
185. MARTIN MAZANEC

186. JAKUB KLOS
187. JANA ŠTRAJTOVÁ
188. PAVEL MATUŠKA
189. MILAN KOUKAL
190. JARMILA OLEJNÍČKOVÁ

191. JANA VEČEŘOVÁ
192. TOMÁŠ PROKEŠ
193. KAMILA DAMAŠKOVÁ
194. TOMÁŠ KASL
195. TOMÁŠ ZEDNÍK

196. JAN HÁJEK
197. MARTIN PATERA
198. RADEK VOKÁL
199. MATĚJ NOVOTNÝ
200. CYRIL KONÍČEK

201. PEPA LÍBA
202. JAN PÁCHA
203. TOMÁŠ LISÝ
204. ŠÁRKA ŠTEFLOVÁ
205. PETR STEHLÍK

206. MICHAL BAHNÍK
207. ALENA JENÍČKOVÁ
208. MAGDALENA PEŘESTÁ
209. FILIP SKŘIVAN
210. MIREK SOBOTKA

211. FILIP RYJÁČEK
212. DANIEL PEK
213. MARKÉTA DOSTÁLOVÁ
214. OLGA HATAŠOVÁ
215. VENDULA NOVOSADOVÁ

216. LINDA KRECBACHOVÁ
217. LUKÁŠ ČERMÁK
218. RADIM ŠTRUNC
219. MARTIN KLOUDA
220. LADISLAV MOUČKA

221. IVAN BUKVIC
222. PETR SLANINA
223. TOMÁŠ HOMOLKA
224. MARTIN KLONFAR
225. MILAN MAJDIČ

226. HONZA OBROČNÍK
227. MILOŠ RADEMACHER
228. MICHAELA HEJSKOVÁ
229. HANUŠ WAGNER
230. JAKUB VALENTA

231. KLÁRA ŠIMEČKOVÁ
232. JAKUB BENEŠ
233. BOŽENA VALENTOVÁ
234. MARTIN KROUPA
235. PAVLÍNA KUFOVÁ

236. ROMANA STACHOVIČOVÁ
237. JAKUB MARKO
238. JÁCHYM DANEK
239. HONZA PATÁK
230. KARINA ŘEHÁKOVÁ

241. MAREK RÝZNAR
242. ZUZANA ALIGEROVÁ
243. JIŘÍ VEČEŘA
244. PETR TALÁČEK
245. DAVID STELLA

246. PETR STECH
247. ROMAN KOCH
248. PAVEL DOLEŽAL
249. IVAN HÉDA
250. MATĚJ VANĚK

251. TOMÁŠ MLS
252. PAVEL NESVATBA
253. MATOUŠ ZAREMBA
254. ONDRA THEINER
255. KRYŠTOF POKORNÝ

256. SIMONA KAROCHOVÁ
257. MARTIN POLIAK
258. HONZA OČKO
259. JIŘÍ POLÁK
260. PAVEL ŘACH

261. KRISTÝNA KRÁLOVÁ
262. DAN HOJNÝ
263. RADEK ŠALANSKÝ
264. PETR NOVÁK
265. TOMÁŠ KERLIN

266. MICHAL KOP
267. ARTUR RÖSSLER
268. LUKÁŠ HAVRÁNEK

NEZAPOMÍNÁME.
SEZNAMY ČTENÁŘŮ, KTEŘÍ NÁM PŘISPĚLI V ROCE:
201620172018, 2019 a 2020.

  

Pozn. Jak už víš, jdeme po původním obsahu. Jeden z našich článků vznikal tři roky. Dáváme našim autorům dostatek prostoru a stojíme si za tím. Shánění fotek, natáčení videí, hledání jazykových chyb nebo závěrečná editace vyžadují hodně času a úsilí. Proč to tak dlouho trvá? „Jdeme do hloubky a zajímá nás originální čtení, které jinde nenajdeš.“

„Ostatní recyklují nebo sdílí. My tvoříme.“


Kdy máme otevřeno?

  • Naši autoři nejčastěji točí krátké příspěvky v rubrice „200 slov“
  • Každé obnovení home page přinese kus moudrosti – citát
  • Na hlavní straně také najdeš každý měsíc nový úvodník
  • Vlajkovou lodí je „Článek měsíce“, do kterého se ponoříme co nejvíc
  • V lichých měsících se těš na příběh z rubriky Horizont
  • Několikrát do roka vydáváme původní video Příběh cesty
  • libovolnou chvíli můžeš naše snažení komentovat na FB


eMontana v 17 vteřinách

Standa Mitáč

Hlavní editor

„Lezení není o číslech a život není o penězích.“ Nejraději píše o lidech, kteří vědí, že štěstí si nikde nekoupíš. Je závislý na stavech, kdy neřeší čas a datum – v horách nebo uprostřed Labských pískovců. Neléčí se.

Jakub Freiwald

Editor

Absolvent mediálních studií, profesionální střihač, kameraman a příležitostný fotograf. Točil cestopisné reportáže třeba v Číně, Argentině, Indonésii nebo Indii. Motto: „Když se chce, všechno jde.“

Eva Janatová

Autorka

Grafička, jóga-matka, boulder-matka. Typ člověka, kterému se rozzáří oči, pokud může o horách a skalách alespoň mluvit a psát, když po nich zrovna nemůže lézt. Věří v jednoduchost, dobrý čaj a nerada řeší blbosti.

Alešák Procházka

Autor

Zbožňuje tep velkoměsta. Mlčky žasne nad technickým pokrokem, moderními trendy, hltá poslední výkřiky módy. Nenechá si ujít žádnou společenskou akci či kulturní událost. Denně čte noviny, sleduje burzu. (haha)

Tereza Ševečková

Autorka

Nevydrží na místě a pořád má hlavu v oblacích. To jsou důvody, proč leze a proč ji baví psaní o lezení a cestování. Pokud zrovna nepíše, ani neleze nějakou skvělou cestu, tak si povídá s lidmi a brnká si na kytaru – s hudbou je na světě veselo. 

Simča Ulmonová

Autorka

Lezkyně a příležitostná redaktorka. Nálada se jí zlepší s nastoupanými metry, kdy zahodí stereotypy všedních dní a uteče od reality. Nutnost, závislost, životní potřeba. „Lezení je barevné, má mnoho pohledů a na to se ráda ptám.“

Vojta Joska

Autor

Lezec, skialpinista a hlavě nadšený dobrodruh, kterému se písek dostal hluboko pod kůži. Rád přijímá nové výzvy a je pro každou špatnost. Jestli se něčeho opravdu bojí, tak je to jednotvárnost všedního dne a sportovní cesty.

Michal Katuščák

Webmaster

Webový mág. (Když jsme ho poprvé vzali do skal, hrábl si dost hluboko… Na druhou stranu – kdo může říct, že jeho první lezení skončilo zápisem do vrcholovky jedné z nejvyšších věží v Sasku? Michal se výzev nebojí. Pozn. SM)



Ceny inzerce pro rok 2021
_mediaplán ke stažení_

Máš nějaké připomínky, nebo tipy na témata, která bychom mohli hlouběji zpracovat?

S poděkováním přijmeme i konstruktivní kritiku.

[email protected]

732 644 536
(Standa)

774 244 263
(Jakub)



    Tady je naše LOGO ke stažení. Varianta na bílé pozadí a na tmavé pozadí. Stáhne se po kliknutí.