„200 slov“

Lezecké hospody: „Poskytnout jim místo, které si mohou utvářet.“ Zámecká v Ádru

24. 07. 2021, Standa Mitáč (s přispěním Dana Podráského)

Když v Ádru někdo něco kope a potřebuje se zbavit hlíny, s největší pravděpodobností ví, komu ji udat. Martin „Pif“ Dufek spravuje Zámeckou už dvanáctým rokem a přísun velké porce zeminy potřebuje v podstatě neustále. Provedl tady už spoustu náročných terénních úprav a nevzhledný zarostlý svah pomalu přeměnil v terasovité útočiště pro lezce, kteří sem přijíždějí z regionu i z dálek.

Začalo to nějak takto – nejprve ubytování pro kamarády zdarma, později za 15 korun jako příspěvek na vodu… „Pak do mě začali hučet, že bych tu měl točit i pivo,“ vzpomíná Pif. Přestože říká, že není „žádnej hospodskej“, postupně tlaku návštěvníků o pár kroků ustoupil. Od utopenců přes polívku a letos trochu i ke gulášům. „Stanovil jsem si hranici, co už tady dělat nechci, ale ona se pořád posouvá,“ směje se původně Turnovák, který se odstěhoval do Brna.

V Ádru tráví hlavně letní měsíce, během kterých tu tepe lezecký život. „Jindy tu nemá smysl podnikat. Letos do začátku června tu nebyla ani noha a po Fesťáku tady zdechne pes.“ Pif vydělává peníze jinde – byl jeden z prvních, co začal s výškovkami ve Švédsku a vlastní také „pár drobných nemovitostí“ v Brně.

Díky tomu, že Zámecká je pro něj v podstatě „koníček“ navíc, tak celkem v pohodě přežil letošní rok plný omezení. „Když nás zavřou, tak zamknu, zhasnu a náklady mám téměř nula. Platím jen trochu elektriky za temperování baráku,“ vysvětluje majitel Zámecké.

Byl by rád, kdyby kemp zůstal vyloženě lezecký, a tak se brání jeho propagaci na masových platformách jako booking.com a podobných. Firmě google však neunikl – jednoho dne projel google-auťák s kamerou na střeše až ke stodole, otočil se a odjel. Zanedlouho se kemp objevil na „Google Street View“, krátce poté přijel zaměstnanec a nabízel vytvoření komerční prezentace za peníze. „Vždyť vy už jste mi prezentaci udělali – a to jsem o ni nežádal a ani jsem vás nepustil na svůj pozemek,“ reagoval Pif. „Aha, když tak se nějak dohodněte s Googlem, aby to smazali,“ bylo mu řečeno a muž odjel.

Zámecká – současnější stav (f: archi MD)

Jediné, co Pif na internetu propaguje, je penzion. V budoucnu by byl rád, kdyby se do něj naučili jezdit lezci s malými dětmi. „To by byl můj ideál. Lezci a jim podobní,“ dělí se o svoji vizi. A kdo že splňuje kategorii „lezci a jim podobní“? „Řeknu to takhle – můžeš tady být, pokud máš pocit, že sem patříš. Nedávno sem zajel třeba jeden starší chlapík – německý rocker, který nám tu zahrál a pak i nechal nějaká cédéčka. Proč ne. Hlavně jde o to, aby si lidi vedle sebe rozuměli a byli schopní se domluvit. Je to jejich prostor.“

A co vlastně lezení, Pifův celoživotní sport číslo jedna? „Pořád trochu chodím do skal, ale je to bída. Než jsem si pořídil tohle, tak jsem lezl hodně. Znáš to – kup si chalupu v Adršpachu a přestaneš lézt. Pak už si spáruješ jenom na roubence,“ mluví nejen ze svých zkušeností. Jaké jsou jeho oblíbené cesty? Stěnovky za pískovnou „Krása bez závoje“ VIIIa na Krasavici a pak má rád skoro všechno na Tyroláky – třeba Kokšovu „Cestu mořských vlků“ VIIb nebo „Vackovu“ VIIa (VIIIc).

Kokšovo poslední mistrovské dílo –
„Cesta mořských vlků“ na Tyroláky z roku 1965
(f: archiv K. Hauschke)

„Tak to klaplo,“ zaplatil jsem – kolem našeho stolu prochází jeden mladší návštěvník Zámecké. Naráží na to, že je tady zvykem psát účty na jména, které personál nezná. Jak říká Pif, občas to končí plnou kasou nezaplacených účtů a lidmi na cestě domů. „V dnešní době by to chtělo udělat na kopii občanky, nebo by si člověk mohl otevřít účet přiřazený k jeho facebooku,“ navrhuje Pifovi akční mladík. „To je právě přesně to, co tady nechceme. Já to chci fejs to fejs. Né buk,“ směje se Pif, „to raději obětuju nějaký peníze. Když někdo nezaplatí, budu sice zklamanej, ale on riskuje to, že už sem se svým fejsem nemůže přijet znovu.“

Zámecká stmeluje lezce napříč generacemi – červen 2021 (foto: Standa Mitáč)

TŘI REFERENCE OD LEZECKÉHO LIDU

Lucka a Petr
„Po velmi jednoduché aklimatizaci skutečně domácí prostředí. Člověk si ani nevšimne, že se pohybuje v hospodě, campu či penzionu, ač se při tom nachází ve všem jmenovaném naráz. Ale ruku na srdce – vnitřní prostory s křeslem a krbem opravdu spíše evokují obývák spojený s jídelnou a přidruženým barem jako bonusem. První chladnější večer, kdy jsme opustili terasu, jsme měli až tísnivý pocit z toho, že si jdeme sednout do nějakého privátu. Kdo se však na Zámecké zabydlí, tak se vždycky rád vrátí. A ty dorty… („Já Zámeckou oceňuji hlavně jako pevnou baštu českorájského Rohozce zasazenou hluboko do Krakonošova panství. Čepují i polotmavý, pozn. Petr.)“

Míša
„Příjemné posezení a camp, kde si každej díky několika úrovním teras najde tu svoji, která mu bude vyhovovat. Zpravidla platí, že čím výš ve svahu, tím klidnější. Musíš si dát pozor jen na to, aby ses nezabydlel až moc blízko Stodoly, protože v období Fesťáku či vybraných víkendů je klid to poslední, co bys tam nalezl. Místo něj si však užiješ úžasnej prostor, kde se naplno projeví kulturní dimenze lezeckého lidu.“

Anežka
„Jeden z příkladů neprofesionální hospody v dobrém slova smyslu. Majitelé, obsluha a spřátelení hosté se nejasně prolínají do té míry, že nezasvěcený člověk nemá často úplně jasno, kdo ho má obsloužit a kdo naopak právě jen tak přišel ze skal. To však vůbec nevadí, neboť to, co návštěvník potřebuje, víceméně vždy dostane. Kde jinde se vám poštěstí, že na svou objednávku uslyšíte: ‘Když mi řeknete, co to je a jak se to dělá, tak vám to klidně udělám.’ Taková milá daň za to, že zde často obsluhuje spíše zasvěcený pískař, nežli perfekcionistický barista.“

TVRDÁ DATA

Nejbližší skalní objekt:
410 metrů vzdušnou čarou

Možnost zakoupení či zapůjčení lezeckého průvodce:
NE (pochopitelné – není k mání)

Flexibilní otevírací a zavírací doba:
ANO

Cenová dostupnost nejžádanějších komodit…
Plzeň 45 Kč a desítka Rohozec 30 Kč
Polévka 45 Kč, hovězí guláš 120 Kč, mexické fazole 100 Kč

Lezecké fotky na zdi / Lezecká literatura volně k prohlížení:
* (max počet hvězdiček = 5)

Možnost přespání na pódiu/zahrádce, či normálněji někde v okolí:
ANO (kemp)

______________________________

V novém seriálu eMontany bychom rádi postupně představili hospody, které si myslíme, že si v Česku zaslouží přívlastek „lezecké“. Formou tohoto seriálu chceme těmto „našim místům“ poděkovat, že se do nich můžeme po svých výkonech ve skalách bezpečně stahovat. Držte se!

Bez zbytečného respektu. Tradiční cesta „Ave Caesar“ (7c, 200 m) zažila nadějný pokus

15. 07. 2021 | Standa „Sany“ Mitáč
V Evropě není moc estetičtějších spár, co by předčily „Ave Caesar“ (7c, 200 m) na švýcarskou jehlu Petit Clocher du Portalet – obzvlášť dvě vrchní nejtěžší délky působí jako vymyšlené. Tvoří společně tenké umělecké dílo pro ty, kteří mají rádi ostré hrany prstovek a nebojí se nejistých odlezů nad malými frendy. Lehké to není – někde se […]

Zariskovat, nebo ustoupit? Obojí se počítá. „Sáře do Života“ na Manon, Skalák

13. 07. 2021 | Adam Zeman
Sári…Pár lehkých kroků v traverzu tě přenesou z dřevěného žebříku pod SZ stěnu Manon. Určitě na sobě ještě nemáš sedák, tak dávej aspoň pozor, rokle pod tebou se na obtížnost neptá. Stojíš v bezpečí malého plácku pod stěnou a prohlížíš si cestu, která nese tvé jméno. Kde půjde založit první jištění? Jak těžká bude stěnka v horní části? Přál bych […]

„Nerad věším pytle v horách.“ Bloudění jižní stěnou Marmolády

11. 07. 2021 | Filip Zaoral
Moc často se mi to nestává a v horách už vůbec. Vlastně jednou se mi to povedlo. A když už, tak pořádně. Dva roky zpátky jsem měl tu čest si to zažít na vlastní kůži v severní stěně Eigeru. Skončilo to vrtulí, třema stehama a dušováním se, že už nikdy víc. Řeč je o věšení pytlů v horách. Tuto aktivitu v oblibě moc […]

Zapomenuté video z Ádru přelomu 90. let. Kája Krecbach v „Tréninkovce“ a hromadný výstup na Starostu

01. 07. 2021 | Standa „Sany“ Mitáč
Sezónní uzavírka končí v Adršpašsko-teplických skalách právě dnes a většina obvodů se otevírá. K tomuto šťastnému lezeckému datu jsme se rozhodli vydat jednu perlu z naší badatelské činnosti. Na přelomu 80. a 90. navštívila Ádr skupinka tří francouzských lezců a jejich výlet zdokumentovala německá televize. Ve videu se nám díky Zbyškovi Česenkovi povedlo identifikovat tři české lezce – Káju Krecbacha, Vláďu […]

Nikdy nechoď pod vrták č. 6! Jak vznikal prváč „Ročník 95“ Xb/c v Teplicích

22. 06. 2021 | František Bulička
„Pojď, já to tady znám!“ Ondra mě vytrhává ze surreálného prostředí kolem. Hlava zalomená vzhůru a otevírající se ústa. Po dlouhé cestě autem mám pocit, že jsme dorazili na jinou planetu. Pískovcový asteroid z lezeckých snů s názvem Adršpašsko-Teplické skály. Po rozlezu v VIIa spáře-rajbasu „Vitamín A“ od Cikána, bez mága, na AF, se už nemůžu dočkat, až nalezu […]

„Lámačka“ a „Visačka“. Dvě opomíjené cesty v Českém krase, které zaručeně potrápí

17. 06. 2021 | Mikuláš Heger
Chodím kolem nich odjakživa, ostatně většina lezců projde kolem těchto cest bez povšimnutí. Řeč je o dvou bouldrových cestách na Štítku, což je masiv připomínající pyramidu a zároveň první skála, na kterou narazíš, když přicházíš do Srbska ze stejnojmenné vesnice. Letos na jaře se mi na Štítku konečně podařilo volně odfajkovat „Lámačku“ (9 UIAA) a „Visačku“ (8/8+ UIAA). […]

Malí pavouci lovili 8áčka v Ospu

08. 06. 2021 | Honzík Štípek
Před rokem a půl jsem byl v Ospu ve Slovinsku poprvé a tato lezecká oblast se mi zalíbila. Osp je malá vesnička kousek od přístavního města Koper. V jejím okolí jsou tři lezecké oblasti. Jednou z nich je Mišja Peč, kam jsme se vypravovali nejčastěji, Osp, kde jsou nejdelší cesty, a Črni Kal, ale tuto lezeckou oblast jsme nenavštívili, jelikož má […]

Kdyby si vedl deníček, zapsal by Ondra Ďoubal „Šílený tanec“ XIa na OS

03. 06. 2021 | Standa „Sany“ Mitáč
Jsou lezci, kteří o sobě moc nemluví a neradi se fotí… Místo toho se soustředí na lezení. Něco jako Šatavis nebo Petr Urbanovský, který minulý týden odškrtal v Labáku několik Xbéček druhými pokusy: „To nic není, to spíš Ondrovi Ďoubalovi se zadařilo – vylezl ‘Šílený tanec’ na onsajt,“ naprášil svého spolulezce Petr, když se s autorem článku potkali pod […]

Lezecké hospody: Kačák a jeho šéfová, kterou do skal nikdo nevytáhne

01. 06. 2021 | Standa Mitáč (s přispěním Dana Podráského)
„Před třema rokama jsem neznala žádnýho horolezce a teď jich znám určitě 100. Ani jsem nevěděla, že tolik magorů leze na skálu,“ směje se Lenka Patzenhauerová, která má třetím rokem v nájmu hospodu Kačák v Tisé na severu Čech. Jak to vzniklo? Jednoho dne během návštěvy podniku nadsazeně utrousila: „Až to tady krachne, tak mi dejte vědět, já […]

Když déšť nevadí. V Ádru na brigádě spojili síly velcí i malí dobrovolníci

27. 05. 2021 | Eliška Zýková
Déšť je v posledních dnech nemilosrdný, ale naštěstí se najdou i jiné důvody k výpravám do skal než za lezením. V Ádru proběhla minulý víkend další brigáda a stejně jako vydařený lezecký den se účastníkům postarala o spoustu zábavy, písku na všech možných místech a vytahané ruce. I přes typické květnové ráno roku 2021 (rozuměj nepříjemný déšť, pozn. aut.) se sešla velká kupa […]

Mít oko prvovýstupce není žádná legrace. Jarní novinky na Prachově

19. 05. 2021 | Vítek Lachman
„Bourání pomníků“, „Rebelie“, „Petr a Pavel“, „Supernova“, „Kocourkov“, „Záhada pro zítřek“… Že ti to nic neříká?! To jsou starý prásky v oblasti, kde se lezlo už od roku 1907! Od prvních pětek, sedmiček, přes „magický“ sedm cé, až po tyhle desítky nebo jedenáctky… Potenciál oblasti se ale pro většinu lidí v devadesátkách a zkraje milénia vyčerpal… Na masivy se […]

Každé narozeniny přidat kilometr. Jak jsem proběhl Broumovskem až „do budoucnosti“

17. 05. 2021 | Kuba Rak
Před pár lety jsem začal běhat narozeninový běh. Vždy tolik kilometrů, kolik je mi nově let. Líbí se mi ta paralela běhu s životem. Jakmile člověk překročí určitou vzdálenost od startu, tak je to těžší a těžší a nese to s sebou nové poznání. Jak v běhu, tak v životě. Při posledním delším běhu s mým věrným společníkem Mišem jsem zavtipkoval, že […]

Nepoužívat v podstatě nic, pak je to v pořádku. Francouzský rebel Charles Albert

13. 05. 2021 | Standa Mitáč, Ondra Landa
V lednu 2019 ve Fontáči vylezl druhé bouldrové 9A na světě – cestu se zvláštním jménem „No Kpote Only“. Druzí dva lezci (Ryohei Kameyama a Nico Pelorson, pozn. aut.), kteří po něm boulder zopakovali, ho sice trochu shodili, podle Nica na „těžké 8C“, ale i tak má jedno „nej“. Je to pravděpodobně nejtěžší boulder, co kdy kdo vylezl […]

Sóluji jedině naboso – nefiltrované vjemy mi dávají pocit jistoty. Bernd Arnold

10. 05. 2021 | Standa Mitáč, Ondra Landa, Alešák Procházka
„Perfektní styl v horolezectví? Nahý muž, který leze sám novou cestu,“ zamýšlí se v knize Zabíjení nemožného Yvon Chouinard, americký horolezec a zakladatel firmy Patagonia. Pokud si nasadíš boty, máš podle něj bod mínus, pokud použiješ maglajz, koukneš se do průvodce, nebo cvakáš moc železa, máš další body mínus. „Čím více se vzdalujeme dokonalému stylu, tím méně na […]

Dvojrozhovor „8Bé bábovky“. Janča Vincourková a Lucka Hrozová. V čem jsou odlišné a co je spojuje?

04. 05. 2021 | Standa „Sany“ Mitáč, Eva Janatová
Spojuje je třeba fakt, že jim to teď dost leze. Lucka Hrozová začátkem dubna vylezla na Sněžníku boulder „Temná hmota“ 8B od Rosti Štefánka a tohle číslo stihla už i potvrdit. Janča Vincourková loni vylezla v Krasu boulder „Rustam direct“ 8B od Martina Švece. (Viz příběh prvního českého ženského 8B ve 200 slovech, pozn. red.) Lucce se dále […]

Jak Mauglí vyjel Macochu na samonavijáku. Bujará nálada v Krasu před 40 lety

29. 04. 2021 | Tereza Ševečková
„Kras. To byla tehdy úžasná aréna!“ vzpomíná Honza „Drobek“ Krch na doby, kdy se jezdívalo do Krasu brzy po ránu a zpátky do Brna se chodilo pěšky. „Ochranáři tenkrát byli takhle malinký, jako kdysi ti komunisti. Lézt se mohlo všude. V celých Žlebech od Rorejsů nahoru, kde se dneska nesmí. Tam jsou schované mraky skal, čtyřicet padesát […]

Dojít si na pizzu doprostřed pavučiny. První český a slovenský spacenet

21. 04. 2021 | Andrej Harák
Leziem pre radosť už 20 rokov, ale posledné dva roky sa trošku intenzívnejšie venujem highline. Snažím sa trénovať, kde sa dá. Či už je to park, mid-line v lese alebo starý kameňolom. V tomto lomu som natiahol svoju prvú 45metrovú lajnu, no možnosti sú aj na dlhšie smery. Kedže sledujem svetových highlajnerov, inšpiroval som sa Andy Lewisom a urobil […]

PSČ Tromsø. Aničce Miltové přimrzl k srdci arktický sever

15. 04. 2021 | Vojta Joska
Škola, práce, všude hodně lidí, do hor daleko… Na to je život moc krátký. Spousta z nás to vidí stejně, ale už ne každý s tím něco dělá. Anička Miltová si našla způsob, jak spojit příjemné s užitečným, a díky Erasmu se dostala do Norska. Konkrétně ji cesta zavedla do města, které se pyšní nejseverněji položenou univerzitou na světě, […]

Když zamrzne voda v lahvičce... Deset kroků k vychování malého lezce

07. 04. 2021 | Klárka a Ondra Vackovi
Jak to dělat s dětmi? No, je to jednoduché, přivážeš dítě na dvoumetrovou smyci ke stromu a jdeš lízt. Ale to už je takový mód: „zoufalí rodiče dělají zoufalé činy“. Když jsme dali Matyldě kšíry do kočáru my, bylo jí asi osm měsíců a lezla akorát po čtyřech. Jednu cestu Ondra vytáhl v pohodě, ale jen co se Klárka […]
1 2 3 26