„200 slov“
Lezecké hospody: jesenický Rabštejn – vyrazit do skal a pak to zajíst „maxákem“ s borůvkami
11. 03. 2024, Kuba „Kobe“ Jurník (s přispěním Standy Mitáče)
Redakční poznámka: Není to stoprocentní lezecká hospoda, ale zatím jsme v našem seriálu měli samé české zástupce. Chtěli jsme najít i moravskou, ovšem kolem Krasu nebo v Brně je to slabota (Nechce se někdo chopit díry na trhu? Bylo by to super.), a tak nás jako hlavní zástupce Moravy napadl Rabštejn – skály blízko, dlouholetý lezecký provozovatel, metodické kurzy, lezecké akce, festiválek…
________________________
Jižní okraj Jeseníků. Rabštejnská louka. Nadmořská výška kolem 700 metrů. Dříve tady místo současné chaty stávala hájenka, kterou postavili prý už začátkem 17. století. Ta postupem času přerostla na hospodářský statek a pak k budově, na přelomu 18. a 19. století, přibyl zadní přístavek, kde hajný otevřel první výletní hospodu. Začátkem minulého století tu v sezóně bydlelo až 12 lidí a statek využívali hlavně jako zemědělskou základnu. Po druhé světové válce pak Rabštejn, neboli Rábl, dostal dalšího využití – jako zázemí lesní školky a ubytovna pro lesní dělníky.
V roce 2002, jako na potvoru těsně před dokončením rekonstrukce, chata vyhořela a do dnešní podoby se povedla znovu opravit po roce 2004. Na tohle období vzpomíná dlouholetý provozovatel a „kotelník“ chaty – Marek Hilscher. „Začalo hořet 1. května 2002. Já osobně u toho sice nebyl, ale co vím, tak chatu měli pronajatou nějací studentíci, kteří zapomněli u sauny zapálenou svíčku. Tehdá byla sauna přímo uprostřed baráku a chata ještě nebyla elektrifikovaná, takže jako příčina požáru byla určena právě ta zapomenutá svíčka někde v odpočívárně. Bylo velké štěstí, že se nikomu nic nestalo. Shořelo totiž celé horní patro, které bylo už po rekonstrukci, a nedotčená zůstala pouze hospoda a zázemí spodního patra. Trvalo pak další dva roky, než se podařilo patro po částech znovu dostavět a pokoje zrekonstruovat do současné podoby.“
S Márou jsme se bavili také o předchozích provozovatelích, které měl tu čest poznat. Kolik se jich tu vystřídalo, už přesně neví. Tuší, že něco kolem čtyř až pěti. Nejvíce vzpomíná na legendárního Haryho. „To byl jeden z prvních oficiálních chatařů na Rabštejně, který měl nezničitelný automobilový stroj Trabant 601 a hubatou ženskou, které se říkalo Fileta. Každé ráno Hary budil horolezce táckem rumu a vyháněl je do skal bez snídaně! Večer je pak zase velmi rád uvítal – samozřejmě, že dalším táckem rumu,“ směje se Mára.
Hlavní sezóna na Rabštejně většinou trvá od dubna do konce října. Tedy ta lezecká. Pak tu mají chvíli klidu a v lednu, hned jak napadne sníh, se rozjíždí sezóna běžkařská, která trvá přibližně do konce února. Bohužel toho sněhu už dávno není tolik, jako tomu bývalo před 15 lety…
Jaké lezecké cesty by zdejší chatár doporučil? „Z lehčích cest doporučím určitě místní a nejznámější klasiku „Hrana Riga“, dříve hodnocenou za V, dnes už VI−. Z těch středně těžších cest pak od Srovnalů cestu „Sbohem, armádo“ za VI. Pro fajnšmekry mám speciální tip, a to cestu „Let orla“ za VII−. Cesta se dvěma kruhy mezi „Hranou Riga“ a „Zlatým středem“ vedoucí na věž Rigo (v novém průvodci Moravské skály II. – Severní Morava ji najdeš pod jménem „Mrtvý orel“, pozn. aut.). No a pak tu jsou ještě prasárny typu „Titanová paráda“ 8+ nebo „Vzpoura mozků“ 10−, ale to už je trochu mimo dosah běžných rekreačních lezců.“
Za minulého režimu Rábl fungoval jako „tréninkový a cvičný terén pro horolezce, kteří se zde připravovali na zdolávání tatranských nebo alpských vrcholků“. Dnes si sem lidé prostě jezdí zalézt, ale nádech „cvičných skal“ přetrval – často tu mají různá školení vojáci, hasiči nebo členové Horské služby.
Na Rabštejnské louce u chaty je povoleno kempování (zdarma členům ČHS, ostatním za drobný poplatek pozn. aut.). Najdeš zde i skvěle chutnající čerstvou horskou vodu – pítko se nachází venku před chatou. V chatě se můžeš občerstvit místními specialitami, o kterých ještě bude řeč.
Na začátku ledna 2024 se Marek Hilscher rozhodl předat pomyslné žezlo Ondrovi Liškovi – „kolegovi kamarádovi a jednomu z nejlepších kuchařů, které znám osobně,“ a pomalu se odporoučel do rabštejnského důchodu. Jeho odchod doprovodila vlna vděčnosti ze všech stran. „Myslím, že tvá dobrá aura jen tak z Ráblu nezmizí!“ napsal Jakub Haas. „Máte za sebou kus práce… Rabštejn je teď nejen horská legenda, ale také místo kvalitních služeb,“ pochválila Lucie Trpíková a výčet díků by mohl pokračovat. Co bylo pro Máru nejtěžší? „Náročný provoz a údržba chaty byl především v zimě, kdežto v létě byla práce náročnější mentálně – protože na chatě se nesoustřeďují jen lezci, ale také turisti, cyklisti a ostatní kolemjdoucí.“
Už jsme to zmínili – Mára stál za většinou dění okolo chaty na Rabštejně. Mimo perfektní kuchyně, kde vládl a nadále povládne Ondra, a velmi příjemného ubytování, se Mára podílel také na pořádání nejrůznějších akcí v průběhu celého roku. Mezi nejzajímavější z nich patří pravidelně se opakující (a na severní Moravě ojedinělý, pozn. aut.) lezecký outdoorový festival BYE BYE Summer. Koná se většinou v říjnu.
Na záznam z této akce můžeš kouknout (video z rukou Lukyho Ondráška, pozn. aut.) a ochutnat tak festivalový „vibe“. V rámci fesťáku na Ráblu se pořádají také bouldrové závody pro veřejnost a celou akci doplňují přednášky, stejně tak večerní kultura a další doprovodný program. „Vše vzniklo tak nějak spontánně. A že se z toho vyklube akce, která nejspíš rezonuje v lezecké komunitě, tak to by mě ve snu nenapadlo. Každopádně největší podíl na tom má „Miguel“ (Michael Hron, pozn. aut.), který mě do toho navezl!“ (směje se)
„Nápoj je jasný: Plznička na hladinku,“ odpověděl Mára na dotaz ohledně oblíbeného pití. Co by doporučil k jídlu? „Jak jinak než Rabštejnského maxáka s borůvkama a tvarohem!” (rabštejnský maxi knedlík, pozn. aut.) Žádné další doporučení nemám. Kdo nás zná, tak ví, že je dost obtížné vůbec odhadnout menu na nadcházející víkend. Nicméně kluci v kuchyni jsou dost kreativní a vaří ze sezónních čerstvých surovin.“
A nejoblíbenější historka? „Tak teď nevím… Jak jel Mára Holeček k nám na fesťák a píchnul prstem do navigace „Rabštejn“. No, asi každý tuší, kam dojel. Trvalo mu to skoro čtyři hodiny, než z Rabštejna nad Střelou (kdesi v Plzeňském kraji, pozn. red.) dorazil konečně k nám na Rábl. Ale jeho snaha se nepochybně cení. Dorazil!“ (směje se)
„No a pak ještě požadavek jedné paní z Polska, jestli by šla zavést elektřina do stanu. To mě taky náramně pobavilo.“
Na závěr ještě ujištění od nového provozovatele Ondry, že Rábl i za jeho vlády zůstane lezcům nakloněn: „Něco málo jsem vylezl – aktivně se tomu nevěnuji, ale mám mezi lezci spoustu přátel. Chatu Rabštejn jako lezecké místo určitě vnímám.“
„Mára Holeček jel k nám na fesťák a píchnul prstem do navigace „Rabštejn“. No, asi každý tuší, kam dojel…“
TŘI REFERENCE OD LEZECKÉHO LIDU
Ondra
Velký Rabštejn pamatuje naše první lezecká dobrodružství, kdy jsme s kamarády jako patnáctiletí kluci probojovávali místní skvosty. Sám jsem tak měl možnost obohatit sbírku zdejších krásných cest několika prvovýstupy. Oheň, buřty a pivo patří neodmyslitelně k lezení na Rabštejně. Tehdy ještě chata s restaurací neexistovaly a bylo to jen takové opuštěné stavení na okraji louky. Současná hospoda na Rabštejně pamatuje už hodně – od nesčetných bujarých večírků po další nejrůznější akce. Restaurace přivítá všechny výletníky, cyklisty i horolezce svojí kvalitní kuchyní a dobrým pivem. Téměř povinně musíš ochutnat místní specialitu, kterou jsou vyhlášené borůvkové „maxi knedlíky“.
Bubák
Velký Rabštejn je místo, kde jsem „doma“. Tady jsem se oženil, zapil svoje syny, obrečel ty, co „tam“ zůstali… Tady jsme kuli lezecké pikle po půlce světa. V hospodě se zastavil čas, protože holky jsou tam pořád mladý a hezký, pivečko dobrý a slivovička silná. Kytara je vždycky po ruce, často i s basou, banjem, houslema a flétnou a probékali jsme tady nejednu noc. Skály jedna radost, vyberou si všichni – staří klasici se činili. A výhoda je, že je tady co dělat celý rok. V Jeseníkách máme víc hezkých oblastí, ale Rabštejn je jen jeden.
Miguel
Potkávají se tu lidi se stejným zájmem a chutí. Osobně jsem zde strávil nespočet krásných chvil a pro ČHS zde odučil spousty kurzů pro začínající lezce i doškolení pro staré „pardály“. Takže je tu vše, co má lezecká hospoda mít: Skály né zbytečně daleko. Cesty pro odvážné, ale i začátečníky, kteří si to můžou hodit shora. Hospodu a louku pro stany, kde se vejdou všichni, co se vejít chtějí. Rána tu provoní káva a plno velkých plánů. Odpoledne pak přehlídka alternativních dobrodruhů všeho druhu a materiálu válejícího se v okolí chaty odhozeného žíznivými lovci čísel. No a večer pak nikdy nekončící přednášky „ego“ zážitků od kde koho. To vše hlídají nejhezčí samice z okolí, kterým se pracovně říká „bábovky z Ráblu“. S Márou pak pravidelně pořádáme festival BYE BYE Summer, kde tohle vše ještě vygraduje, a myslím, že dál není co dodat. Snad jen, že nemusíš mít svou chatu, když máš možnost zajet na Rábl.
TVRDÁ DATA
Nejbližší skalní objekt:
300 metrů vzdušnou čarou
Možnost zapůjčení, či zakoupení lezeckého průvodce:
Průvodce k půjčení a nahlédnutí ano, k prodeji ne. Před vstupem do chaty najdeš cedule s nákresem oblasti a všech sektorů včetně zaznačených cest.
Otevírací a zavírací doba:
Zimní provoz: denně 10:00 až 18:00 (PÁ+SO večery do 24:00)
Letní provoz: denně 10:00 až 20:00 (PÁ+SO večery do 24:00)
Cenová dostupnost nejžádanějších komodit:
Pivo Holba 10° 55 Kč / Plzeň 12° 65 Kč
Polévka (pokaždé jiná) 75 Kč
Specialita Rabštejnský Maxi knedlík 189 Kč
Lezecké fotky na zdi / Lezecká literatura volně k prohlížení:
*** (max. počet hvězdiček = 5)
Možnost přespání:
Přímo v chatě (2–6lůžkové pokoje) nebo na rabštejnské louce u chaty (ceník tady)
Aktuální informace a webovky:
web a facebooková stránka
(Zjistili jsme, že se momentálně shání servírka. Pokud by měl někdo zájem, ať se ozve na uvedené kontakty, pozn. red.)
______________________________
V seriálu LEZECKÉ HOSPODY bychom rádi představili hospody, které si v Česku zaslouží čestný přívlastek „lezecké“. Formou tohoto cyklu chceme těmto „našim místům“ poděkovat, že se do nich můžeme po svých výkonech ve skalách bezpečně stahovat. Držte se!
Zároveň trvá naše malá čtenářská soutěž – kdo jako první dodá selfíčka z minimálně pěti lezeckých hospod v Česku, dostane od eMontany její příští kalendář. Piš na [email protected].