„Buď otevřený kráse, kterou můžeš vidět i v nejbližším okolí svého domova.“ Alexander Huber
„200 slov“
„U řetězu mi došlo, že éra dětského lezení skončila.“ Luky Mokroluský nejen o „Action Directe“ 9a
13. 05. 2025, Standa „Sany“ Mitáč
Na konci března oba poslali své první 9a. V rozmezí jednoho týdne uspěli Radek Votoček a Lukáš Mokroluský. Dva čeští mlaďoši, které jsme se rozhodli trochu vyzpovídat v rubrice 200 slov. S Ráďou už vyšel článek tady. Dnes jsme dali prostor Lukymu Mokroluskému, který 29. 3. vylezl slavnou Action Directe ve Frankenjuře.
Lukášovi je 17 let a bydlí ve vesnici Mukařov nedaleko Prahy. Do hlavního města dojíždí na střední školu – obor sportovní management. Leze od dvou let: „Táta nás tehdy s bráchou vzal na lezeckou stěnu do Holešovic a tím jsem odstartoval svou lezeckou kariéru,“ popisuje svůj náskok, ze kterého může vesele těžit.
Action Directe ses věnoval zhruba dva roky. Můžeš trochu popsat proces od prvního seznámení s cestou?
Poprvé jsem do AD nalezl někdy v létě 2022, ale tehdy jsem na tom byl ještě dost slabě a moc jsem se v tom neposunul – dalo mi docela zabrat vůbec udělat dva kroky v kuse. Intenzivněji jsem se jí začal věnovat začátkem roku 2023, kdy jsem na ni začal jezdit s Vojtou Trojanem. Ten ji po pár výjezdech vylezl (psali jsme tady, pozn. red.), a tím mě i motivoval to taky dotáhnout a vylézt.
Přes léto mám závodní sezónu, takže jsem se spíš soustředil na závody a trénink, takže na AD jsem se dostal až ke konci roku 2023. Jezdil jsem tam tehdy celý listopad. Největší problém byl vždycky v posledním kroku, kde jsem nedokázal udržet pogo do lišty. Hodně jsem tam bojoval i s hlavou – pokaždé, když jsem do toho místa dolezl, jsem si nevěřil, že to udržím.
Rok 2024 byl zase dost závodní, takže jsem se do Jury podíval až po roce (opět v listopadu). Tehdy jsem měl svůj nejlepší pokus na AD, kdy se mi konečně povedlo udržet pogo a překonat i ten mentální blok. Bohužel mi ale při tom uklouzla noha. Pak začala zima a čas jsem věnoval zimní přípravě na závody, takže jsem byl zase bez Jury. Ale věděl jsem, že až se příště na AD vrátím, tak ji vylezu. No, a přesně to se taky stalo.
Ten den, 29 března 2025, jsem konečně zvládl svůj dlouhý boj a vylezl svou vysněnou cestu – Action Directe.
Můžeš trochu víc popsat přelezový den? Cítil jsi, že to padne?
V ten den jsem na tom byl s hlavou fakt dobře. Už od rána jsem si věřil a těšil se na tu cestu. Na rozlezu to ale úplně neklaplo. Dal jsem si nějakou 8- na OS a dvakrát jsem v ní spadl, což mi úplně nepřidalo na jistotě, že bych to měl dneska vylézt.
Když jsem si pak šel očistit chyty a trochu se dostat do té vysoké intenzity, všechny kroky jsem dal bez pádu a cítil jsem se v nich líp než v té 8‑, takže to mi zase trochu zvedlo sebevědomí a jistotu, že by to dneska mohlo padnout.
Po prolezení jsem si dal deset minut pauzu a pak to padlo. Z první jsem to vylezl. Byl jsem fakt šťastný, že jsem to konečně dal, ale zároveň jsem byl i z části smutný, tím že skončila určitá etapa mého lezení. Měl jsem pocit, že jsem se posunul na další úroveň a že to moje „dětské lezení“ skončilo.
Inspiruje tě nějak pro lezení její autor Wolfgang Güllich?
Inspiraci na AD jsem spíš našel v tom, že je to jedna z nejznámějších cest na světě a že je tak legendární, že se na ní sjíždí lezci z celého světa. Güllicha obdivuju, ale za inspiraci k přelezu jsem ho úpně neměl.
Jak vypadá tvůj běžný týden – co studuješ a kolikrát týdně trénuješ?
Studuji na soukromé sportovní/ekonomické střední škole v Praze. A tahle škola mi umožňuje mít vyšší absenci, takže se mohu víc soustředit na trénink a přípravu na závody. Přes týden se snažím chodit do školy co nejvíc to jde. O víkendu se snažím aspoň jednou vyrazit na skály. Jinak trénuji zhruba pětkrát týdně.
Co pro tebe znamená lezení?
Jelikož lezu už od dvou let, tak pro mě znamená zatím celý život. Jednou bych se chtěl lezením živit a po závodní kariéře bych se chtěl stále pohybovat v okruhu lezení – třeba jako trenér nebo manažer.
S kým nejraději vyrážíš do skal a jak moc je pro tebe důležité, kdo tě zrovna jistí?
Nejraději jezdím do skal s tátou. Jelikož můj táta není lezec, tak mi nikdy nemluví do toho, jak mám udělat určitý krok nebo jak vymyslet správnou betu při pokusování cesty. Zároveň je mi vlastně jedno, kdo mě jistí – hlavní je, aby to uměl a nepustil mě až na zem. Nejvíc jsem ale zvyklý na svého tátu, ze kterého se za ty roky stal můj profesionální jistič. (směje se)
Lákaly by tě nějaké cesty na českém písku – jaké?
Na písku jsem párkrát lezl, hlavně v Labáku na Levém břehu. Pár těžkých cest jsem na písku vylezl, ale nikdy jsem neměl na písku projekt, spíš jsem vždycky přišel a v ten den jsem to vylezl, nebo maximálně na druhou návštěvu. Něco jako AD jsem tam nikdy neměl. Dost mě láká cesta To tu ještě nebylo za XIIb. Je to nejtěžší cesta na písku a je v Labáku, což není zas tak daleko od Prahy. Na písku se mi hodně líbí, takže mám v plánu jezdit do Labáku častěji, ale spíše na Levý břeh, kde se může mágovat. (směje se)

TŘI OTÁZKY OD RÁDI VOTOČKA
Máš raději závody nebo lezení venku?
Mám rád oboje, každé má něco do sebe. Větší vztah mám k závodnímu lezení, jelikož závodím už od malička, ale venkovní lezení, to je taková terapie a odreagování od závodění, že vlastně venkovní lezení beru i jako mentální přípravu na závody.
Jak jsi trénoval jednoprstovky na Action Directe?
Na AD jsem nějak specificky jednoprstovky netrénoval. Ta cesta není jen o síle v prstech (jelikož nejsem zas tak silný v prstech, tak o tom být nemůže), ale spíše o kompexním rozložení sil a o mentální přípravě na to, že ta cesta dá zabrat a že se člověk nesmí vzdát, i když to ze začátku nevypadá úplně reálně. Člověk by se měl připravit na dost vysokou intenzitu, která začíná od náskoku z jednoprstovky až do poslední lišty před výlezem. V cestě není moc času na odpočinek a hlavně není uplně kde. (směje se)
Jaký bude tvůj další projekt?
Zatím jsem si nic moc nevyhlédl, chtěl bych zkusit nějaké 9a+, ale spíš bych se chtěl soustředit na závody. Na skalách chci zkusit 8c nebo 8b+ na OS, nebo na flash. Také bych chtěl zkusit vylézt něco těžkého na boulderech venku, třeba 8B nebo 8B+.