„200 slov“

LEZECKÉ HOSPODY

V tomto novém seriálu eMontany bychom rádi postupně představili hospody, které si myslíme, že si v Česku zaslouží přívlastek „lezecké“. Formou tohoto cyklu chceme těmto „našim místům“ poděkovat, že se do nich můžeme po svých výkonech ve skalách bezpečně stahovat. Držte se!

Lezecké hospody: „Poskytnout jim místo, které si mohou utvářet.“ Zámecká v Ádru

24. 07. 2021 | Standa Mitáč (s přispěním Dana Podráského)
Když v Ádru někdo něco kope a potřebuje se zbavit hlíny, s největší pravděpodobností ví, komu ji udat. Martin „Pif“ Dufek spravuje Zámeckou už dvanáctým rokem a přísun velké porce zeminy potřebuje v podstatě neustále. Provedl tady už spoustu náročných terénních úprav a nevzhledný zarostlý svah pomalu přeměnil v terasovité útočiště pro lezce, kteří sem přijíždějí z regionu i z dálek. Začalo to nějak takto – nejprve ubytování pro kamarády zdarma, později za 15 korun jako příspěvek na vodu… „Pak do mě začali hučet, že bych tu měl točit i pivo,“ vzpomíná Pif. Přestože říká, že není „žádnej hospodskej“, postupně tlaku návštěvníků o pár kroků ustoupil. Od utopenců přes polívku a letos trochu i ke gulášům. „Stanovil jsem si hranici, co už tady dělat nechci, ale ona se pořád posouvá,“ směje se původně Turnovák, který se odstěhoval do Brna. V Ádru tráví hlavně letní měsíce, během kterých tu tepe lezecký život. „Jindy tu nemá smysl podnikat. Letos do začátku června tu nebyla ani noha a po Fesťáku tady zdechne pes.“ Pif vydělává peníze jinde – byl jeden z prvních, co začal s výškovkami ve Švédsku a vlastní také „pár drobných nemovitostí“ v Brně. Díky tomu, že Zámecká je pro něj v podstatě „koníček“ navíc, tak celkem v pohodě přežil letošní rok plný omezení. „Když nás zavřou, tak zamknu, zhasnu a náklady mám téměř nula. Platím jen trochu elektriky za temperování baráku,“ vysvětluje majitel Zámecké. Byl by rád, kdyby kemp zůstal vyloženě lezecký, a tak se brání jeho propagaci na masových platformách jako booking.com a podobných. Firmě google však neunikl – jednoho dne projel google-auťák s kamerou na střeše až ke stodole, otočil se a odjel. Zanedlouho se kemp objevil na „Google Street View“, krátce poté přijel zaměstnanec a nabízel vytvoření komerční prezentace za peníze. „Vždyť vy už jste mi prezentaci udělali – a to jsem o ni nežádal a ani jsem vás nepustil na svůj pozemek,“ reagoval Pif. „Aha, když tak se nějak dohodněte s Googlem, aby to smazali,“ bylo mu řečeno...

Lezecké hospody: Kačák a jeho šéfová, kterou do skal nikdo nevytáhne

01. 06. 2021 | Standa Mitáč (s přispěním Dana Podráského)
„Před třema rokama jsem neznala žádnýho horolezce a teď jich znám určitě 100. Ani jsem nevěděla, že tolik magorů leze na skálu,“ směje se Lenka Patzenhauerová, která má třetím rokem v nájmu hospodu Kačák v Tisé na severu Čech. Jak to vzniklo? Jednoho dne během návštěvy podniku nadsazeně utrousila: „Až to tady krachne, tak mi dejte vědět, já bych to tady trochu vylepšila.“ Nečekala, že se tak stane za 14 dní. Předchozí majitel jí dal vědět a uspěla v konkurzu. „Dávej si bacha, každej tady vytekl velký peníze,“ strašili ji. Místo s neokoukatelným výhledem na Hřebenové stěny však díky nové provozní chytlo druhý dech a zrovna minulý čtvrtek se na koncertě pod venkovním pódiem sešlo zhruba 70 „magorů v péřovkách“ a jim podobných. Loni na Kačáku proběhl třeba křest bouldrového průvodce na Sněžník od Ondry Beneše a Zdenála Suchého, který Lenka komentuje svým jazykem: „I ti horolezci ty svý brožury, když už se jim nějaká povede, propagujou tady. A nás to těší.“ Mimochodem, je vidět, že žije celá Tisá. Mimo Lenku se tu angažuje například spolek Kultura Tisá, který organizuje různé masopusty, vypouštění draků a podobné akce. Pochází odsud také kapela Gorily v mlze. Proč „v mlze“? Obec se často halí do svého typického „neviditelna“ a topná sezóna tady trvá klidně osm měsíců v roce. „Jinak je to tady krásný. Příroda, lesy, ty jejich skály. Mám odsud miliardu fotek a pořád to fotím dokola – jsem taky magor,“ kochá se Lenka pohledem na pás skal proti terase, jejímž stropem vede těžký traverzový boulder po umělých chytech. Už za tu dobu někdo Lenku vytáhnul na lano? „Kolikrát mi nabízeli: ‘Pojď s náma do skal!’ Ne! V životě ne. Kdo vám tady bude točit pivo, když spadnu? Musím být rozumná.“ A jak vůbec Kačák přečkal uplynulý „rok zmaru“? Díky úsporám, které si našetřila ze svého platu. A také díky Lenčině mamince, která na Kačáku pracuje 12 hodin denně a řekne si mzdu zhruba za půlku....