Čas­to sta­či­lo jen udě­lat pár kro­ků mimo hlav­ní turis­tic­ký okruh… Hníz­da toa­let­ních papí­rů a vlh­če­ných ubrous­ků půso­bi­ly jako pěst na oko v jinak čis­té pří­ro­dě Adr­špaš­ských skal. Nejen, že tyto „divo­ké toa­le­ty“ hyz­di­ly pohled, člo­věk je musel pře­ska­ko­vat po ces­tě k věžím, ale také nepří­jem­ně zapácha­ly a vůbec zne­pří­jem­ňo­va­ly pohyb ve ska­lách. Pros­tě ostuda.

Co je tedy letos v Ádru nové? Sprá­va CHKO Brou­mov­sko se roz­hod­la situ­a­ci vyře­šit a popa­so­va­la se s ní tro­chu jinak, než bývá ve svě­tě zvy­kem. „Spo­čí­ta­li jsme, že umís­tě­ní dvou mobil­ních WC na okruh, jako to mají tře­ba v národ­ních par­cích na Novém Zélan­du, by vyšlo pří­liš dra­ze. Navíc je to nee­fek­tiv­ní – muse­ly by se pra­vi­del­ně vyvá­žet, na což v našem regi­o­nu chy­bí pra­cov­ní síla,“ říká mluv­čí sprá­vy Jaro­slav Brož.

Šli na to tedy rozu­mem a spo­ji­li své síly se stu­dent­ským gran­tem praž­ské­ho ČVU­Tu. Podob­ná tech­no­lo­gie se dlou­ho­do­bě vyu­ží­vá na letiš­tích, kde se celo­svě­to­vě osvěd­či­la. Tady ji pou­ze apli­ko­va­li s mír­ně odliš­nou tech­no­lo­gií IS, kte­rá zkou­má hus­to­tu a obsah jed­not­li­vých orgá­nů. O co jde?

„Je to vel­mi jed­no­du­ché – nej­vět­ší rizi­ko před­sta­vu­jí návštěv­ní­ci s plným tlus­tým stře­vem. A pomo­cí IS rámu je snad­no iden­ti­fi­ku­je­me. U kaž­dé nové brá­ny při vstu­pu na okruh tak nově fun­gu­je spe­ci­ál­ně ško­le­ný pra­cov­ník, kte­rý vyhod­no­cu­je indi­vi­du­ál­ní stav,“ vysvět­lu­je stu­dent a lezec Petr Švej­no­ha, kte­rý se na výzku­mu rámů pro Ádr podí­lel.

Jiný­mi slo­vy, dokud se návštěv­ník nevy­prázd­ní na toa­le­tách u vstu­pu, nebu­de vpuš­těn dovnitř. Během čeká­ní si může krá­tit čas sle­do­vá­ním edu­ka­tiv­ní­ho videa o his­to­rii Adr­špaš­sko-Tep­lic­kých skal, kte­ré v hodi­no­vé smyč­ce pobě­ží v míst­ním bufe­tu. Pokud ani jeho návště­va nepo­mů­že a k defe­ka­ci nedo­jde během tří hodin od prv­ní kon­t­ro­ly, návštěv­ník si u obslu­hy IS rámu vyžá­dá svůj uni­kát­ní kód a může se pře­ob­jed­nat na jiné datum. „Služ­bu pře­ob­jed­ná­ní nabí­zí­me zdar­ma – dá se vyří­dit buď přes for­mu­lář na našich webo­vých strán­kách nebo brzy poho­dl­ně přes při­pra­vo­va­nou apli­ka­ci,“ ujiš­ťu­je Roma­na Jis­lo­vá, hlav­ní koor­di­ná­ror­ka pro­jek­tu.

Sys­tém běží zatím jen pár týd­nů (ve zku­šeb­ním pro­vo­zu od půl­ky břez­na, pozn. red.), ale pod­le vše­ho zatím vše fun­gu­je hlad­ce. „Je mno­hem efek­tiv­něj­ší řešit pro­blém hned v zárod­ku – respek­ti­ve tak­to ani žád­ný pro­blém nevznik­ne. Spíš se sám podi­vu­ji nad tím, proč to něko­ho nena­padlo už dří­ve,“ zamýš­lí se Petr Švej­no­ha, kte­rý o IS rámech píše i svo­ji diplo­mo­vou prá­ci. Novou tech­no­lo­gii víta­jí také oslo­ve­ní turis­té. „Rád nechám svo­je stře­va pro­s­ca­no­vat – je to pro dobrou věc a ochra­nu zdej­ší uni­kát­ní pří­ro­dy,“ říká Jacek Hru­be­sz, kte­rý na okruh kaž­do­roč­ně jez­dí i se svou rodi­nou. („Cie­s­zę się, że mam ska­nowa­ne wnętrz­noś­ci — to w dob­rym celu i dla ochro­ny wyjąt­kowej przy­ro­dy w tym miej­scu,“ pozn. red.)

Někte­ří lez­ci jsou skep­tič­těj­ší… „To zase těm naho­ře hráblo. Podob­ná ptá­ko­vi­na nemů­že fun­go­vat, vždyc­ky se dá pro­klouz­nout,“ mys­lí si míst­ní lezec Stan­da Rom. A jak je jejich dob­rým zvy­kem, pís­ka­ři už vymýš­le­jí růz­né výjim­ky a práv­ní klič­ky. Ten­to­krát jim to ale bude k niče­mu – kdy­by někdo pře­ci jen pro­klou­zl, sprá­va CHKO momen­tál­ně sta­ví něko­lik kon­t­rol­ních rámů i uvnitř samot­né rezer­va­ce. Jeden umís­ti­li sou­čas­ně s Gotic­kou bran­kou a dru­hý při vstu­pu do Myší díry. „Těmi­to pozi­ce­mi vyu­ži­je­me při­ro­ze­nou trych­tý­řo­vi­tou mor­fo­lo­gii úze­mí,“ pro­zra­zu­je tak­ti­ku doda­teč­ných kon­t­rol mluv­čí Brož… Delik­ven­ty s plný­mi stře­vy odsud odve­de na nej­bliž­ší par­ko­viš­tě někte­rý z bri­gád­ní­ků.

Jak však sto­pro­cent­ně zajis­tit, aby se obsah střev návštěv­ní­ků během pohy­bu po okru­hu nezvět­šo­val? „Ano, poten­ci­ál­ně rizi­ko­vé jsou vel­ké tuč­né sva­či­ny, kte­ré si s sebou lidé při­ná­še­jí v bato­hu. Toto cho­vá­ní zatím poku­to­vat nebu­de­me, ale na příští rok plá­nu­je­me zahá­jit kam­paň ‚Malá sva­či­na je sexy – malá sva­či­na pomá­há tobě i pří­ro­dě’ a více se zamě­ří­me prá­vě na eti­ku vná­še­ní dovnitř co nejmen­ší­ho množ­ství jíd­la. Zatím spouš­tí­me jen čty­ři tak­zva­né sva­či­no­vé hlíd­ky: půjde o dvo­ji­ce zku­še­ných ochra­ná­řů, kte­ří budou namát­ko­vě pro­bí­rat obsah sva­čin. Lidé se nemu­sí bát – osvě­ta bude pro­bí­hat v kama­rád­ském duchu. Pokud to bude nut­né, muži z hlí­dek pří­pad­ně pomo­hou něco sníst,“ uza­ví­rá Jis­lo­vá.

Přes­ně za měsíc kon­čí pta­čí uza­vír­ky a ote­ví­rá se část lezec­kých objek­tů… Vypa­dá to, že bychom se po letech moh­li koneč­ně dočkat poho­do­vé a čis­té sezó­ny s klid­nou atmo­sfé­rou ve ska­lách. Za redak­ci drží­me v tom­to boji za čist­ší Ádr pal­ce. Spo­leč­ně to zvlád­ne­me.