KRASOSVĚT 22, 23

Lezecký svět začíná přicházet na to, že v Krase nejsou jen cesty lokálního významu nebo tzv. „krasové výmrdy“. Will Bosi prolomil předsudky špičkových lezců a dostal Kras tam, kam měl patřit už dávno… Do toho stále sílí česká špička a začínají padat Adamova 9áčka.

TEXT: LUKÁŠ „ASU“ ABT FOTO: JAKUB KONEČNÝ, PETR CHODURA, MARTIN ŠVEC
| ÚNOR 2024

Hodnotit cos, co je subjektivní? Málokdy lze plně sdílet prožitek, jenž je spojený s každým přelezem. Komunita navíc posuzuje dle nahozené laťky (v našem případě čísla obtížnosti), pročež vystihnout skutečně vrcholový výkon je nakonec dost subjektivní.

Asi bych se primárně do obdobného ohlédnutí sám od sebe nenutil, ale vědomí toho, že kterýs přelez může být i inspirací dalším pokušitelům, nakonec převládlo. Nuže tedy, co zásadního se v moravském krasosvětě v litých zdech a překypělých pupcích skal v posledních dvou letech událo? Zvíš níže…

SUPER HUMAN

Chtě nechtě je holštýnská Lidomorna kolbištěm světové úrovně. Ani vlastně není třeba být subjektivní, její kvality docenilo několik silných zahraničních lezců a ba co víc, mladší generace ztrácí ostych a Adámem nahozené výzvy postupně někteří z nich i opakují. Co je navíc překvapující, potenciálních směrů neubývá!

Začněme highlightem dekády, a sice Adamovým Zvěřincem. Na papíře snad může ona kombinace vypadat podivně, ale jinak to je linka, jako když střelí (a lehce zanáší). Silově vytrvalostní úvod sdílí crux z cesty Kostěj nesmrtelný (dlouhý 8B/B+ boulder), tam kde však Kostěj přechází do závěrečného 8a dolezu, Adam ukročí vpravo a plynule navazuje klíčovou pasáží Kudlanky nábožné (7C+), k tomu pouze pořádný nádech a dolézt „nelezitelnou“ převislou deskou Perlorodky (8B+). Když to jeden šacoval, tak mu (nám) to suma sumárům vyšlo na 12-. Pohoda, ne?

Popřelezová bilance řadí Zvěřinec (9b+ hard) v Adamových nejtěžších přelezech hned na druhé místo za norskou Silence (9c). Pro lepší představu bych snad jen uvedl, že závěrečný crux z Perlorodky je svým způsobem přívětivý alespoň v tom, že po nejtěžších krocích boulder plynule lehkne. O to víc mne fascinovalo, když Adámo konstatoval, že přesto musel jít až na hranici svých fyzických možností, kdy ho cesta stála tolik energie, že se mu dokonce jednou podařilo spadnout v posledním kroku (izolovaně za 6B+). Vybízí se tak otázka: dokážeme ze sebe i my ostatní při svých limitních přelezech vyždímat skutečně všechno a padnout třeba v šestkovém kroku na totální nátek?

Tak či tak, to nemusí být vše. Mezi KostějemPerlorodkou se podbízí ještě jeden „jasný“ a samostatný směr, jenž by mohl vcelku pohodlně obnášet 9A obtíže. Pokračováním až k řetězu bychom se tak jistě dočkali i nějaké té poctivé dvanáctky… Dobře, není to jen o vizích v nepatrných stěnkách, ale také o do očí bijících směrech. Jedním z nich je jistě vzdušná HRANA nad Evolucí (10). Asi poslední logická, čistě přírodní, epická a přesto stále neslezená linka zdejších luhů a hájů. Velice blízko přelezu soft verze tohoto směru za cca 11+ byl před lety Adam, ale po drobném výlomu se o reparát nepokusil. Naopak, jasný směr je pro něj svým způsobem demotivační. Klíčový boulder sám o sobě jde, ale jakékoliv napojení kroků pod ním z něj dělá, slušně řečeno, „výmrd“. Na kohopak si počká?

Že je však borec jinde, potvrzuje Adámo i svými intervalovými přelezy. S pouhou minutovou pauzou dokázal kupříkladu vylézt třikrát po sobě boulder Super Human (dle něj „jen“ 8B) na Lidomorně a nebyl daleko i čtvrtému opakování. Během pěti minut tak vylezl skoro 9c! No nevím, osobně neznám vlastně nikoho, kdo by se obdobnému počinu byť jen přiblížil. Daniel Woods byl sice před přelezem Return of the Sleepwalker (9A) schopný stand verzi (8C+) vylézt čtyřikrát po sobě bez pádu – ale během půl dne. Tyto intervalové přelezy nejsou u Adama náhodné. Kromě Super Humana má za sebou s minutovými pauzami dvojpřelez Leda kosti (2x 8B, neboli 9b cestu) nebo čtyřpřelez Patičky ledovce (4x 8A+, tedy vcelku „lezitelné“ 9b+).

Adam Ondra leze „Zvěřinec“ 9b+, Lidomorna (foto: Petr Chodura)


NEKONEČNÝ STROP

Jestliže jsme u těch světových výkonů, možná by stálo za to zmínit ještě jeden, ne zcela doceněný. Dobře, asi možná né úplně světového ražení, ale evropského jistě. Jen pár dní po přelezu Zvěřince totiž Adam konečně v lepším než AF stylu prostoupil klenbou Pekelného jícnu v Macoše, a to cestou Příklepový strop. Asi osmdesátimetrový kontinuální strop skýtá poskrovnu kolen a pouze dvou dalších výdechových (ne stoprocentních odpočinkových) nohandů. Zatímco Stoupa (Dušan Janák, pozn. red.) se Stračenou (Honza Straka, pozn. red.) respektovali původní štandy, a strop tak rozdělili na pět délek do maximální obtížnosti 10, Adam se rozhodl pro štand jediný, čímž vznikly dvě 10+ (8b+) délky. Ano, oprávněně někdo namítl, že strop by zasluhoval litý přelez na jedinou délku, s čímž Adam vlastně počítal (obtíže asi 11-/11), ale nakonec mu tuto vizi nebylo kvůli počasí dopřáno zrealizovat.

Co bych chtěl na tomto výkonu vyzdvihnout, je několik dalších okolností, jež jsou pro přelez nezbytné, a které z něho dělají i přes nižší obtížnost kumštýřskou cestu. Pokus o přelez může proběhnout pouze pět (!) dní v roce – obvykle první nebo druhý týden v prosinci. Už tím je časové okno na přelez dost limitované. Ideální teplota pro pokus je kolem nuly až dvou stupňů, a sice proto, aby se na chytech nekondenzovala voda.

Ti z nás, kteří okusili zimní bouldrové/lanové radovánky při těchto teplotách, jistě vědí, že tření je mnohem lepší, ale ruce, respektive tělní konstrukce rychle chladne a lézt něco více nad 30 kroků je samo o sobě výkonem. Dále: některé z klíčových chytů jsou permanentně mokré, nohy na tření kluzké, a je tedy nutné vyvinout na překonání mnohem více síly – jo, říká se tomu převaha. Pokud se ti něco takového podaří skloubit, tak pak jen doufáš, že po šedesáti metrech neodpoguje nečekaně do doliny méně přilnavý chyt a nebudeš muset celou taškařici opakovat znovu (většinou nejdřív další rok). Za mne osobně skutečně velkolepý přelez a Adámovi úctyhodná poklona.

MĚSÍC S WILLEM

Jak bylo řečeno v úvodu, na nejtěžší bouldrový sektor světa se dojelo kouknout také pár borců ze zahraničí. Při svém asi měsíčním pobytu na jaře 2022 se v Krase ukázal Will Bosi z Velké Británie, v současnosti jeden z nejsilnějších bouldristů světa, s cílem zopakovat nejen některé z těžších bouldrů, ale také Adamových cest.

Za Adamovy vydatné podpory to bylo první opakování Kostěje nesmrtelného (dříve lehčí, ale po ulomení chytu už 11 UIAA, 9a) a následně také Perly východu, první české jedenáctky, o které ale Will prohlásil, že by snad i více seděla o stupínek vyšší obtížnost (9a+). No uvidíme. Kostěj se letos dočkal také dvou českých přelezů od mladé krve – Jáchyma Cinka na jaře a Kuby Konečného na podzim. Jako další krok se tak vybízí opakování Perly? (Na rozklik: „Adamova motivační tabulka pro mladé siláky“, pozn. red.)

Při svém bouldrovém řádění Will zkompletoval několik 8C bouldrů – Iceberga, Tekuté štěstí, Ghost Ridera, DriftPatu ledovce, přidal dosud nejtěžší krasový flash v podání Sviního moru (8B) a nahlédl také do Adamových ultimátních UFO linií, jako je Terranova (8C+) nebo Vrtule (8C/C+). Záhy však seznal, že jsou pro danou chvíli mimo jeho možnosti. Vzhledem k tomu, že na jaře dalšího roku zkompletoval své druhé 9A – Burden of Dreams, vrátil se opět na Holštejn a s mnohem větším odhodláním se zakousnul také do Terranovy – traverzového majstrštyku, o kterém mnozí začali spekulovat jako o potenciálním 9A.

Vzhledem k tomu, že dle Adama je však nedaleký boulder Ledoborec (8C+) ještě výrazně náročnější a u „jednokroku“ Vrtule prohlásil, že to je izolovaně nejtěžší krok, který kdy dělal (8B/8B+), tak to vypadá, že k 9A má Terranova pořád notný kus dál. Vše pak trochu sytí i doba dvanácti let, během které dosud téměř nikdo nenabral dostatek odvahy na to směr zopakovat. K Teřre se pak ještě vrátíme jednou níže.

Will Bosi a nižší start do „Hotofsona“ – futuristický projekt za 8C+? (foto: Petr Chodura)
ADAMŮV NEJTĚŽŠÍ KROK

ADAM ONDRA:
„Na pravé straně jeskyně Lidomorna se skrývá několik nenápadných chytů, které jsou v 60stupňovém převisu. Zvednout se ze spoďáku do malé lišty, levou rukou do tupého spoďáku, založit velmi špatné koleno a chytnout pravačkou špatný stisk. To jsou tři intro kroky do Vrtule (8C/C+).

Vzápětí přijde nejtěžší krok, momentálně nejtěžší krok v Krasu – samostatně 8B nebo dokonce 8B+, podle kterého se jmenuje celý boulder. (Možná je to i nejtěžší lezecký krok na světě. Dosud potvrzené izolované pohyby za 8B+ jsou první krok v Burden of Dreams 9A, Finsko a taktéž intro krok v Defying Gravity 8C, USA, pozn. red.)

Z nepřirozené pozice je třeba vypálit daleko doleva do tupé lišty, zatímco směřuješ neodvratně do vrtule. Vyladit pohyb tak, aby vrtule byla co nejmenší a zároveň prostě zabrat tak strašně moc, aby člověk tu setrvačnou sílu vrtule pohltil – je to, oč tu běží.“

(Z připravované knihy Perly východu, pozn. red.)


Ze zahraničních hostů v Krasu působil ještě 9a lezec Moritz Welt, který při svém OS pokusu spadl z dvouprstovky pouhých pár temp od řetězu Kašpárkova hrobečku (10, vylezeno opravným pokusem) a neúspěšně dopadl i v lehčích cestách jako je Extáze (9) nebo Princ a chuďas (9), které všechny vylezl také až následně. Chuť si alespoň spravil OSem Hradní spáry (10-), čímž překonal dosud jediný flash této cesty od Kuby Konečného. Dorovnal také oficiálně nejtěžší krasový OS, jenž sdílí s Adamem Ondrou za Ippolito ve Starých skalách.

Pomyslně nejtěžším mohl být Adamův průstup hákovačkou Řetězové reakce na Býčí skále z podzimu 2022, kde se borec popasoval s klíčovým 7C+ bouldrem, ale následně v pětkovém dolezu, krok od nohandu, vypadl s uloupnutým madlem. Po dočistění cesty se původní asi 10+ obtíže zvednou někam k jedenáctce. Adamovi to zatím za další pokus nestálo, a zůstává tak projektem. Kromě Moritze a Willa se v nedalekém Sloupu objevil rakouský 8C/9a silák Lucas Mayerhofer, jemuž se podařilo vylézt Sviní morKapku z poháru nemsrtelnosti (obě 8B), blízko byl i přelezu Leda kosti (8B), ale závěrečný 7B krok byl na kusovku stopkou.

KOUZELNÉ PRSTY

Dlouhé úzké prsty Janči Švecové na první pohled nenapovídají, že by náležely jedné z nejsilnějších světových bouldristek. Je-li však zalamování minikrys Jančinou nejsilnější stránkou, pak nás nepřekvapí, s čím vším si dokážou poradit. Co je naopak pro Janču limitní, je jistě její rozpětí a výška. Nebo… Nebo naopak, nemůže to být i výhodou? Právě díky těmto svým limitům si sice zatím neporadila s rozpažkou v bouldru Janja (8B+), ale při hledání alternativního programu nakonec vytyčila směr nový a taktéž hodnotný – Margo. Nejenže se tak jedná o první české ženské FA za 8B, ale díky opakování od Martina Stráníka je obtížnost potvrzena a boulder etablovaný.

Holčina se sice pohybuje často nízko nad zemí, ale pomýšlí pěkně vysoko. Za odvážné, ba snad i troufalé lze považovat její zkoušení zmíněné mytické Terranovy (8C+). Svým odhodláním se však postupně prokousává jednotlivými kroky a pasážemi a nakonec svým entuziasmem strhává i další pokušitele. Will po první krasové návštěvě jistě neuvažoval, že by se jen tak na silový traverz vracel. Po tom, co však Janča zkompletovala její druhou část (8B) a přidala k ní samostatný sitstart (8B), se Will vrátit musel.

Zopakovat Jančinu Novu mu však dalo řádně zabrat. Po ukončení anabáze na podzim uplynulého roku pak seznal, že nahozené 8B+ je daleko tomu, co si boulder skutečně zaslouží, a o stupínek směr povýšil. Oba společně se pak pustili i do první části Adamovy legendy a po zřetězení jednotlivých kroků považují oba směr alespoň za zkrokovaný. V mezičase Janča přidala také první ženské opakování Sviního moru (8B), v jejímž podání přelez vypadal skutečně na limitu možnosti rozpažení. Evidentně čistá síla dělá divy!

Janča Švecová a její boulder „Margo“ 8B, Holštejn (foto: Martin Švec)


KONYHO DOUBLE A BRÁCHOVÉ

Určitá posedlost a snad jen prostě fascinace přimějí některé z lezeckých nadšenců k těžko pochopitelným přelezům. Jedním z takových je dvojpřelez bouldrů Ghost RiderTekuté štěstí (obě 8C) během jediného dne v jeskyni Starých skal Kubou „Konym“ Konečným. Lakonická poznámka tohoto lezeckého snipera, že oba bouldry mají dvě třetiny společné, je sice pádným argumentem, ale zopakovat za půl dne byť jen stejný směr v dané obtížnosti by byl pro většinu lidí životním výkonem. Nutno dodat, že na rozlez přidal tentýž den ještě boulder Sukničkář (8A+). Kony ve Starých skalách působil intenzivně celé jaro 2022, a v deníčku mu tak přibylo nemálo dalších bouldrů do obtížnosti 8B+.

Staré skály jsou společně s holštejnskou Lidomornou našimi nejtěžšími přírodními bouldrovkami. Nové a nové směry či kombinace zde neberou konce. Za nejobtížnější zopakovaný směr lze považovat Adamův boulder Kráter (8C/C+) v podání Martina Stráníka. Jedná se o propojku Blatanta (8B) s trochou omáčky za 7B+ a Kry (8B). Marťas kromě síly musel projevit i značnou dávku trpělivosti. Především pro výlom, který závěrečnou část nejen ztížil, ale přinutil Nunyče (Martin Stráník, pozn. red.) vymyslet nový program. Při své jedenácté sešně Marťas linku definitivně kompletuje a dveře k dosud nejtěžšímu směru na Lidomorně – Ledoborci (8C+) jsou pro něj otevřené. Ve Starých skalách pak na pohodu přelézá Konyho Pohár nesmrtelnosti (8B+).

Tento boulder kromě dvou zmíněných zopakoval ještě Adam a také Štěpán Volf, jehož forma také pozvolna roste. Na jaře 2022 v jeskyni přidal několik dalších 8B+, z nichž asi nejtvrdším se jeví Síla je kouzlo (8B+), jenž je vstupenkou k nejhardcorovějším směrům. Závěrečný skok tohoto bouldru, kdy se naskakuje nástupové madlo Mátového Saucu, je pak pro takového Nunyče vlastně asi nejepičtějším krokem v Krasu. Člověk zde drží dvě malé lišty, je téměř ve stropě, musí hodně tlačit do nohou, aby se vůbec udržel na skále, a z této pozice je zapotřebí vypálit daleko do dobrého chytu. Vpravo od jeskyně se Štěpánovi Volfovi daří také jedno z mála opakování Big Brothera (10) a na Holštejně mimo jiné kompletuje silový boulder Leda kost (8B) a mnoho dalších „lehčích“ taškařic.

Konečně je to také neúnavný Štěpán Stráník, trávící objevováním a vytyčováním nových směrů nejen v Krasu opravdu drahně času. Kromě těžkých přelezů na Lidomorně, jako je Blatant (8B) nebo Stiskej jako Kony (8B), jsou to také novinky na Rasovně v podobě bráchovy Janjy (8B+) nebo Willova bouldru Giuliano (8B, zopakováno také Martinem Švecem). Štěpánovi se daří také jeden z jeho nejcennějších prváčů: Řád bílého lva (8B) v Rudici. Z bouldrových přelezů stojí za zmínku ještě flash přelez Švédského závodníka Hotofsona SD (8A) v podání Romana Kučery.

Nezničitelný Štěpán Stráník a „Řád bílého lva“ 8B, Rudice
MORAVSKÉ TOP FLASH PŘELEZY

1.
Charizard 8B+, Sklapsko – Will Bosi

2.–3.
Hloubka ostrosti 8B, Babí lom – Adam Ondra
Sviní mor 8B, Staré skály – Will Bosi

Kapka z poháru nesmrtelnosti 8A+/B, Staré skály — Adam, Will
Vnitřní svět vítězů 8A+/B, Moravský kras – Adam Ondra
Fénixovy slzy 8A+, Sklapsko — Will, Adam
Michelin Star 8A+, Komínky – Adam Ondra
Swirl King 8A+, Vír – Will Bosi
Výbuch v Halifaxu 8A+, Staré skály – Martin Stráník
Švédský závodník Hotofson SD 8A, Staré skály – Roman Kučera
Crazy Undercling 8A, Sklapsko – Roman Kučera

(Z připravované knihy Perly východu, pozn. red.)


– MARTIN STRÁNÍK V BOULDRU „KRÁTER“ 8C/C+, LIDOMORNA (foto: Jakub Konečný) –

ZPÁTKY NA LANO

Ja pravda, že se nikam moc z Lidomorny nehneme, holt optimální podmínky a snadná dostupnost dělají z tohoto sektoru výzvu i pro lanové nadšence. Z něžného pohlaví to je především Ella Adamovská, která si dokázala poradit nejen s Brucem Leem (10+), ale také vyhlášeným Glutamanem sodným (po výlomu opět 10+). Dle ní pak obtíže Bruce Leeho výrazněji převyšují ty současné v Glutamanovi. Tomu odpovídá i poměr času, jenž ve vzájemném porovnání oběma cestám věnovala. Zmíněné směry pak křižuje Adamova linka I pro staré bojovníky (10+), v níž uspěl Kryštof Lebeda. A o něco více vlevo se v dosud nezopakovaném Umami (11-) o přelez pokouší zároveň několik bušičů. Jediný lepší link se podařil Kalovi (Aleš Eichmeier, pozn. red.), který byl schopný cestu vylézt bez úvodního bouldru na kusovku. Pro svoji specifičnost (ultimátní jednokrok za cca 7C – celý boulder asi 8A), však blízko přelezu není zatím nikdo.

S klasikou Kašpárkova hrobečku (10) se popasovala Monča Jakubcová, a to hned v jarním začátku sezóny. Je tak teprve třetí ženšinou, jíž se to (po Kristýně Eichmeierové a Elle Adamovské, pozn. red.) podařilo. Mimochodem, víš, že Hrob byl původně nahozen jako 10+, ale po tom, co v cestě ubylo několik chytů nebo se zmenšily, snížila se i obtížnost? Bláznivé! Ale co v Krasu není…

„Mimochodem, víš, že Hrob byl původně nahozen jako 10+, ale po tom, co v cestě ubylo několik chytů nebo se zmenšily, snížila se i obtížnost? Bláznivé! Ale co v Krasu není…“


Tuto supersilově-vytrvalostní linii zřetězil také šternberský Honzál Novák, který se jinak věnuje především bouldrům. V jeho případě nutno také zmínit jednodenní přelez dvou býčiskalských desetmínusek ValkýrTušení souvislostí. V prvním případě se jedná o poměrně těžkou silovou linku, ve druhém o snad nejlehčí cestu v dané obtížnosti na zdejším vápně. Právě druhá zmíněná však otevřela do té doby téměř nedotčený prostor nad „Panychidou“ (9+/10-) a pochopení možného potenciálu dalo následně možnost vytyčit asi desítku nových a zdaleka ne snadných linií. Samotnou „Panychidu“ se pak podařilo na flash vylézt Jirkovi Romanovskému. Nutno říct, že profil, charakter a délka cesty jsou na Kras atypicky příznivé pro obdobné výkony a Jirka je již asi pátým lezcem, komu se to podařilo.

Na Lidomorně řádil také Denis Pail, připisující si dvě kombinace zakončené cestou Technics: BarTech (10/10+) a Kašpárkova technika (10+). V Rudici pak Zuzka Leitnerová přidává opět jedno z mála opakování zdejšího prstolamného Cizího objevu (10-/10). Konečně na Vaňousech je to také další přelez Čarodějova učně (11-) v podání Michala Mikušínce. Kromě této kolmé ladičky borec přidal také rychlý pětiminutový přelez Patičky ledovce (8A+) a Kry, u níž se nebál boulder dle svého pohledu zvýšit na 8B+. Učně vylezl také slovenský lezec Peťo Kuric.

„Čarodějův učeň“ 11-. Na fotce ho zkouší Jáchym Cink, Vaňousy (foto: Jakub Konečný)


BUŠIDO ATYPICO

Nakonec bych zmínil trojici jinak atypických přelezů. Prvním je volný přelez hákovačky Linka Důvěry v Jáchymce, který se zadařil na free solo vylézt Petru Šípkovi (cca 10- nebo 7C boulder). V první části se jedná o stropní přehození nohou při visu za špatnou pěst, či žábu. Dolez z následného nohandu už vyžaduje pouze dobrou techniku stropního spárového lezení. Ze současného pohledu asi cestu lepší lézt jako dva samostatné bouldry/higbally. No, snad se dočkáme i volného přelezu druhé ze zdejších hákůvek – LDN, kde stropní lezení bude obnášet asi 10+ obtíže a teoreticky s vydatnou podporou matic půjde lézt i jako highball.

Jediný výraznější prvopřelez se podařil Kristýně Eichmeierové, která spolu s Bokulou (Miroslav Ondra, pozn. red.) dokončila jeho vizi z před 40 let, když dovylezla hladkou plotnu nad traverzem cesty Ztráta času, kde jinde než na Lidomorně. V nové cestě Sissi ve Versailles se tak můžeš těšit na asi 9+ obtíže v kolmém profilu stěny.

Konečně posledním zajímavějším přelezem je greenpoint dvoudélkové cesty Drobkův strop (9-) na Býčině v podání Filipa Zaorala. Definice stylu očekává od lezce zajištění pouze vyjímatelnými jistícími prostředky, jenž si sám při postupu zakládá, a snad i cos chladné hlavy.

____________________

Některé z výše popsaných přelezů jsou natolik přelomové nebo důležité, že je zcela jistě neopomeneme také vyzdvihnout v připravované knize Perly východu, zabývající se nejen krasovými výzvami, ale všemi klíčovými přelezy na území Moravy. Těšit se také můžeš na podrobnější příběhy daných cest nebo nové, dosud neznámé skutečnosti. Více info pak zde: @perly.vychodu. eMontana je mediálním partnerem připravované knížky.



__________

Lukáš „Asu“ Abt

Autor

Lákavost lezení pojí často s vnitřní touhou šáhnout si, prostě zachytit onu jedinečnost skály, podobně jako cítíme teplo milenčiny kůže. Je-li pak cesta fyzicky a ideálně i psychicky na hraně, o to je pro něj zážitek autentičtější.

Standa Mitáč

Hlavní editor

„Lezení není o číslech a život není o penězích.“ Nejraději píše o lidech, kteří vědí, že štěstí si nikde nekoupíš. Je závislý na stavech, kdy neřeší čas a datum – v horách nebo doma uprostřed Labských pískovců. Neléčí se.

DÍKY ZA PODPORU | Svým cvaknutím přispíváš eMontaně na další tvorbu