„200 slov“
Naprášení klasici. Co pěkného se vylezlo v roce 2019 na tradičním písku?
16. 01. 2020, Standa „Sany“ Mitáč
Dostává se k tobě jakýsi „podpultový dokument“, který se pokouší hutně shrnout, co se povedlo na českém písku v loňské sezóně. Na úvod se sluší ujasnit vymezení přehledu – půjde o tradiční výstupy, které splňují pravidla ochrany přírody; víceméně o klasické cesty lezené bez magnézia. (Ne že bychom na eMontaně byli odpůrci lezení s Mg tam, kde se používá například od 80. let, o tom třeba jindy, pozn. aut.)
Článek nemá ambice vybrat nejlepší výkon – to ani nejde a hlavně to není potřeba. Zdroje informací dle žurnalistické etiky držíme v utajení… Pravý pískař je bytost plachá a nerada se vystavuje na obdiv. To poslední, co potřebuje, je chlubit se svými přelezy na internetu.
Seznam je tedy určitě nekompletní. Tím pádem budeme rádi za upřesnění/doplnění informací na [email protected] – do článku není problém zasáhnout a něco upravit.
Labské pískovce
Kdysi tady vznikaly přelomové cesty světa, ale momentálně tu je ze strany českých lezců (k nepochopení autora článku) podivný klid. V desítkových obtížnostech ho narušuje jen pár světlých výjimek.
Honza „Makak“ Makovička se loni probojoval stropem Nebelturmu v Sasku – „Star Wars“ AF Xb. V cestě byl prý kdysi přidělaný chyt, který ale zase upadl, tak je opět čisto. Makak si nejvíc váží onsightů, a to z loňska například cesty „Engelflügel“ IXb od Bernda Arnolda na saský Doppelturm nebo opomíjené „Letenky do pekla“ IXa na Zlomiskovou věž – Pravý břeh Labáku.
S Alešem „Alešákem“ Procházkou vylezli oba AF „Tokáňskou spáru“ IXc od Bernda Arnolda na Tetřeví stěnu v NP České Švýcarsko a povedl se jim parádní prváč na saský Frienstein – cesta „King of Swing“ Xa s vydatně převislým úsekem.
Alešák si udělal radost zejména AF přelezy koutu „Teufelei“ Xb na Teufelsturm nebo stinnou stěnovkou „Toleranzbereich“ Xa na Lehnriff (obojí od B. Arnolda, pozn. aut.) a prvním opakováním novější cesty „Headshot“ Xa, což je přímý dolez cesty „Sniper“ Xa na Conradturm. Fotka dole je z další cesty jeho dlouhého loňského tick listu – „Grosse Schlacht“ Xa na Friensteinwächtera.
V nedalekých Žitavských horách se udála také dobrá pecka – Ondřej „Plagát“ Sojka vylezl novou cestu „Flipper“ XIa na věž Wetterhaube. Klasa je stejná pro RP i AF.
Na závěr jedna rarita. Jirka „Piškot“ Chocholoušek objevil menší věž. Povedlo se mu něco, co by se v roce 2019 mohlo v Labáku, který je prorentgenovaný pohledy, jevit jako nemožné. Našel ji v roklích Levého břehu nad Madloněm a pojmenoval Miliduch. Pořád je co objevovat.
Český ráj
Co se dělo v dalším pískařském centru? Lionel Burgr vzpomíná ze sezóny 2019 na cestu „Easy rider“ Xa, kterou se mu podařilo vylézt stylem AF. Vede na věž Ocún vlevo vedle oblíbeného „Fifanova sokolíku“, je z roku 2000 a čeká tě v ní asi 45 metrů křehké skály. Nepovedlo se zatím zjistit, jestli má tahle cesta od bratří Meierů ještě nějaké jiné opakování.
Z dalších přelezů je tu třeba Martin Klemsa a „Sisyfos“ Xa na Knihu stylem PP. Skvělý zářez je určitě cesta „Climbing naprudko“ IXc z roku 1996 na Ministranta od Petra „Špeka“ Slaniny se Standou Šilhánem. Tuhle řachu ve Skaláku vylezl na kusovku Matěj „Měřák“ Měřička.
Danny Menšík v „Climbing naprudko“ smekl ve výlezovém rajbáku, ale povedlo se mu volně vylézt jinou pecku v trhlinkách: „Nešikovné prsty“ IXc na Šavlovnu od Špeka. Vítek Lachman vylezl na RP „Prstomlejn“ IXc od Špeka s Jirkou „Prcasem“ Slavíkem z roku 1994 v Klokočkách. V cestě jsme ho s Jakubem točili – viz Příběh cesty…
Za zmínku stojí také cesta „Dost brutál“ Xa na Durango od bratří Meierů z roku 1998. Loni zažila nebývalý nápor. V jednom kuse ji vylezli Měřák a Lionel. Popadali, ale probojovali se k vrcholu: Martin „Paďas“ Paděra, Eliška „Bětka“ Vlčková a Martin „Magnusek“ Klonfar, který ale stejně na RPéčka nehraje. Loni si vylezl slavnou „Pulp Fiction“ AF Xb od Špeka a Standy Šilhána. (Špek nikdy vyšší hodnocení než Xb žádné své cestě nedal, pozn. aut.)
Kuba Cicvárek, který už většinu zmíněných cest vylezl před nějakými dvaceti lety, s Magnuskem udělali novou cestu „Hnůj jaksepatří“ IXb v masivu Sluj Českých bratří v Klokočkách. První opakování měl Špek: „Tak to byl největší zážitek minulýho roku,“ pronesl s odstupem po přelezu. Je to stropová spára s výlezem do komína a pod cestou mají čundráci ohniště, takže to klouže, jak je skála očouzená. Cesta zároveň vede celkem nízko nad zemí – Špek na její opakování použil jen sedák a odsedku na těžší chvíle kolem kruhu…
Špek měl dobrou sezónu. Veřejně se tím nechlubí, ale splnil si osobní cíl, který si na minulý rok stanovil – 3000 výstupů. „Ne za cenu čtyřek,“ jak prohlásil v hospodě. V rámci těch tří tisícovek (8,2 cesty na den) se mu povedlo udělat přes stovku nových cest, včetně několika IXcéček. Například s Italem Matteo Pasquetto to byl prváč „Špagetti Vestern“ na Jiříka v Tepličkách. (Matteo stihl během návštěvy Česka vylézt také „Nešikovné prsty“, pozn. aut.). Nejtěžší cesty udělal Špek na domácích Klokočkách, například: „Sušenej čas“ IXc nebo „Putovní vidle“ IXc.
Broumovsko
Z prvovýstupů na Broumovsku se nám doneslo několik vydařených počinů. Z dílny Míry Macha „Vydělaná kůže“ na Mošnu poblíž adršpašských Milenců za IXc, je to prý spárová pecka! Ze stěnového lezení se v Broumovkách povedla „Třešňovice“ IXc na Vánoční Hvězdu – rovněž od Míry Macha.
Na prvovýstupy v Sasku už není moc místa, a tak se v posledních letech vydává Alešák dělat cesty sem. A daří se mu nacházet logické linky i na známé věže. Loni se mu povedla například cesta „Křehká krása“ IXb na Starostovou – spojka „Iljova odkazu“ a „Arnoldovy“. S Vítkem Lachmanem pak udělali novou cestu v temné stěně Karlíka pod slaněním – „Továrna na čokoládu“ IXc soustavou sokolíků schovanou před letním Sluncem. Žertovná bude určitě i cesta „Parkour“ VIIIb na Pacholka a její ležatý rozporný komín.
Co se týče přelezů, tak na Broumovsku je konečně více zvěstí i o aktivitě něžného pohlaví. Pavlína Binková vytáhla například „Starou cestu“ VIIIa od Herberta Richtera na Skříň, stejně tak Anča Šebestíková. Na jednom laně vylezly „Vodní žínky“ VIIIa na Vodníka. Také nezávisle na sobě vylezly „Hasseho spáru“ VIIc na Mravenčí horu nebo „Slunovrat“ VIIc na Starostu – Ančin přelez jsme točili pro Příběh cesty. Anča dále moc ráda vzpomíná na přelez převislé širočiny „Revmatické lázně“ VIIc na Medusy od Standy „Cikána“ Lukavského. Ženský přelez od Pavlíny taky zaznamenal „Sokolík“ VIIIa na Mravenčí horu v Ádru nebo „Spára světlonoše“ VIIIa na Lucifera v Broumovských stěnách.
Z mužských přelezů se sluší zmínit Karla Nováčka, který si odškrtl „Prvotřídní klepáč“ za Xa na Gigola v Ádru. Magnusek přelezl stylem AF ultravzdušné „Klekání“ Xa na Chrámové stěny v Teplicích. U toho jsme také byli – materiál je ve frontě na zpracování. O další skvělý počin se postaral Vojta Přibyl, když čistě přelezl „Modrou spáru“ VIIIc na Goliáše – bez nacvaknutí prvního kruhu, což před ním skoro nikomu nepovedlo. O epesní tlamu v cestě „Orel nebo panna“ VIIc, která oblétla svět, se postarali Danny Menšík, Matěj Svojtka a Vítek Lachman.
Královským výkonem je pak nápad, jak se odpravit během jediného dne. Petr „Jony“ John s Karlem Nováčkem si dali za cíl vylézt 12 cest na Radnici v Ádru za 24 hodin (Napsali o tom článek tady, pozn. aut.). Vtip je v tom, že vylezení jakékoliv cesty/širočiny z výběru by byl pro průměrného pískaře výkon roku (v případě širočin výkon života, pozn. aut.). A určitě by si chudák nevybral nic ze tří vykřičníkových linek za VIIIb „Těžké okovy“, „Přátelství s ďáblem“ nebo „Boží soud“. Jony a Karel však ukázali svoje pískařské mistrovství. „Tenhle počin mi přijde jako něco, co snese ty nejpřísnější měřítka s velkým přesahem. Fyzicky i psychicky,“ komentoval Zdeněk „Háček“ Hák, který podobný projekt dokáže porovnat s himálajskými útrapami.