PODZIM 2019„EPITU“? TRAPNÉ… Je notoricky známá svým atletickým charakterem, tak netypickým pro Vaňousovy díry. Slýchám o tom, že je nakloněna provést lezce bez újmy až k řetězu. Na to, že je to devítka. Vím o ní, ale nechystám se do ní. Vše má svůj čas, a když mám přelézt první devítku, chci poctivý kousek. Ne cestu, kterou musím jmenovat […]

Pravda, není úplně největší. Vlastně je docela malý, nedůstojný, pro zasmání. Na výšku měří ona věž sotva pět metrů a dostat se na její vrchol se významem rovná zdolání údolního Bažináče. Prostě takový typický skalácký kvak, na který lezou jen magoři. Z mého pohledu má ovšem tento pytel dimenzi nekonečna, protože pokud vím něco úplně jistě, tak […]

Většina lezců by v tom nevlídném počasí raději zůstala doma. Když Vojta Trojan začátkem října vylezl své první české 9a, na Krkavce u Semil prý pršelo. Ještě, že je tenhle sportovní mordor tak převislý a dá se tam lézt „za každýho“. Když na to tedy člověk má. Zpráva o Vojtově přelezu se rychle roznesla a tři dny na to si […]

Z nenápadného pobřežního městečka Mallaig už jeden z cílů naší skotské expedice vidíme. S parťákem Tomášem míříme na masiv An Sgùrr (393 m n. m.), nacházející se na ostrově Eigg ve Vnitřních Hebridech (mapa). Původně jsme měli v úmyslu se na ostrově jen porozhlédnout v duchu ostrovní turistiky, jenže během plánování cesty jsme tu (bohužel) objevili netušené lezecké terény. Již […]

No, je už to nějaký pátek, a i přesto se mi vzpomínky na tento pytel vybarvují ve všech barvách, naprosto čistě a jasně. Byl to jeden z mých prvních Ádrů. Každý si ty začátky určitě pamatuje, co? Přijedeš, vletíš do skal a najednou máš z těch obrovitánských věží dušičku tak malou, že by se vlezla do krabičky od sirek. Nevíš, do […]

Kuba Steklý se před šesti lety vydal na poznávací výlet na Západní pobřeží Ameriky – lákal ho hlavně sníh. U nás v Česku patřil mezi širší freestylovou špičku, takže se k němu brzy dostaly zvěsti o množství prašanu, který tu za zimu spadne. Odjet domů už se mu nepovedlo a nakonec zdomácněl v městečku Revelstoke. Jak se žije na úpatí Skalnatých […]

Seš součástí celku. Patříš do procesu. Sdílíš, hrotíš nebo jen stojíš opodál. Zdánlivě je vše jen o tobě – ty volíš směr, styl a hloubku záklonu. Ačkoliv často seš v tom sám, je to i o lidech, jenž tvé paže následují. Jednou za čas střetneš squadru biancu. Víš, že to není každý den, ale o to tě to víc těší. Záklon […]

Dělím věci do škatulek a pak je z nich zase pracně vyndávám. Snad je to v povaze. Ráda plánuji a pak trpím, když se věci ubírají jinudy. Tedy jak stárnu, tak to utrpení ustupuje nadhledu, takže se čím dál lehčeji pohybuji ve světě lezení po vlastním na písku, kde pouhopouhé plánování a z něho plynoucí možné očekávání není nejfunkčnějším přístupem k věci. […]

Na úvod pár čísel:31 lidí se zúčastnilo (rekord),5 lidí porotcovaloa 13 vyhrálo. Jak se dařilo tobě? Podívej se níže. V letní soutěži eMontany, která měla téma „Můj největší pytel“, se umístili: 1. Michaela Sládková (38 bodů) s mnohonásobnou retrosondou do lezeckého života v Liberci v 80. a 90. letech. Publikovali jsme zatím jen dva příspěvky (Podmokelská, přehrada), ale Míšin materiál zřejmě vydá ještě na velký článek. […]

Je 3:30 a Adam púšťa k skromným raňajkám hudbu z mobilu, ktorá zvýrazňuje už tak silnú atmosféru. Do steny naliezame ešte po tme. Lezieme súbežne na jednom skrátenom ½ lane – s priemernými odlezmi cez 10 metrov som permanentnej v no-fall zóne. Nie je tu moc priestoru na chyby, aj keď vypadnúť sa tu dá veru všade. Batohy na chrbte nás poriadne […]

Hned na začátek musím podotknout, že se nepovažuju za žádného zdatného lezce, natož člověka, který by dokázal identifikovat všechna pískařská „moudra“ od opravdových rad. Třeba už věta „z komínu se nepadá“ zní jako fakt, který se po bližším autorském přezkoumání mění jen v další špatný doslova odřený vtípek z písku. Po krátké rozcvičce, která z vlaku vedla rovnou do […]

Mluvil jsi někdy se skálou? Mně se to stalo v roce 2018, když jsem byl po mnoha letech v Tisé a uviděl první tamější skálu, na které jsem byl napsaný ve vrcholovce – někdy v polovině osmdesátých let. Bylo to, jako když potkáš starou známou lásku. Dávno jste se rozešli, dlouho se neviděli, každý už máte někoho jiného, a stejně si vyměníte […]

Odjakživa mi všichni říkali: „Počkej, až budeš maturovat…“, „počkej, až budeš na vysoké škole“, „počkej, až začneš pracovat“, „počkej, až se oženíš“, „no a to teprve počkej, až budeš mít první dítě!“ „Jen počkej!“… Tak jak to tedy všechno bude? Mám pocit, že každý vnímá svoji vlastní realitu zcela jinak. Vždyť je přece běžné, že jsme […]

„Šup, šup, pojď lézt.“ Povzbuzuje mě spolulezec a dívá se do průvodce. „Chci už lézt jen na pohodu!“ před chvilkou jsem dal pro mě hodnotnou cestu. Jistič se opět dívá do průvodce: „Tak si dej tady tu vpravo.“ Cesta vypadá převisle. „Hele, já si chci už odpočinout a ne se úplně fyzicky zničit.“ Jsem přesvědčován, že cesta […]

„Hned jsem psal kamarádovi z Prahy, jestli tu náhodou není,“ vysvětluje španělskou angličtinou další z místních lezců. „Jó, vy jste ti Češi? To je super, viděli jsme dole vaši káru.“ Dodávka s nápisy „Czech Climbing Team“ poutala pod horami pozornost. Možná by místňáci byli raději, kdyby z ní vyskočil Adam Ondra a na onsajt si dal cestu „Orbayu“ (8c, 500 […]

Červánky již líbají travnaté stráně Lauberhornu a nádražáci si na stanici Eigergletscher dávají poslední cigárko a těší se, až si dole v Grindelwaldu natáhnou nohy ke kamnům a zahřejí prsty o šálek horké ovomaltiny. Bělavý dým, který stoupá od úst mladého eléva, opíše elegantní oblouk kolem jeho placaté čepice a pak stoupá výš, až se spojí s mlhovitými cáry lemujícími jako bílá […]

Neuplynuly ani čtyři dny, je deštivá sobota a my už zase kroutíme volantem u Bodensee. Po čtyřech stech kilometrech špekulování nad předpovědí a podmínkou volíme nakonec opět odbočku na Chamonix, odkud jsme se v úterý vrátili. Ještě před měsícem naprosto nemyslitelný, ale teď si připadáme jako děti v cukrárně, který si nemůžou vybrat, na čem si pochutnají. Volba padá na […]

Chodila jsem na střední školu textilní, kde ve třídě byla jedna lezkyně (Monča), která mě přivedla do horolezeckého oddílu TJ Lokomotiva Liberec. Škola zcela náhodou stojí dodnes téměř naproti sokolovně TJ Lokomotiva. Tehdy se lezci mezi sebou poznali i podle toho, že nosili na krku lanovici (červenou slabou šňůrku, která by měla teoreticky udržet snad 400 […]

„Vy blázni, kdy Vás tohle napadlo?“, zeptal jsem se svých dvou přátel, zatímco jsme všichni tři seděli na mém narozeninovém dárku a pili pivo. Přestože mám narozeniny v květnu, na svůj doslova největší dárek jsem si počkal až do července. „Hned jak se zavřely hranice,“ ušklíbl se na mě Mára, který mě ještě před sedmnácti lety namísto […]

Psal se rok 1989 a my jezdily do Skaláku každý víkend od pátku do neděle. Dříve jsme se nevracely večer domů, neměly jsme auta, takže v pátek vlakem do Sedmihorek, pak pěšky přes kemp, kde jsme potkávaly už plno známých a přímo do skal. Tentokrát jsme přijely později, ale chtěly jsme ještě něco vylézt. Tak jsme šly k Podmokelské […]