„200 slov“

Na Krkavce se jely bomby. S Vojtou Trojanem a Martinem Stráníkem o jejich prvním českém 9a

13. 10. 2020, Standa „Sany“ Mitáč

Většina lezců by v tom nevlídném počasí raději zůstala doma. Když Vojta Trojan začátkem října vylezl své první české 9a, na Krkavce u Semil prý pršelo. Ještě, že je tenhle sportovní mordor tak převislý a dá se tam lézt „za každýho“. Když na to tedy člověk má.

Zpráva o Vojtově přelezu se rychle roznesla a tři dny na to si z téhle rulové desky odvezl přelez také bouldrový specialista Martin Stráník. Pro něj to bylo vůbec první 9a na laně, které v životě vylezl. Jaká tedy cesta vlastně je? A jak to šlo? Přečti si krátké povídání s oběma borci.

Proč ses téhle cestě rozhodl věnovat své úsilí?

Vojta: Na podzim jsem měl upřímně úplně jiný plány. Asi nikoho nepřekvapí, že to byly těžký projekty ve Frankenjuře. Ale jak se to tak sešlo s momentální situací, kdy se člověk do Jury prostě nedostane, tak to byla logická volba. Dost k tomu taky přispěl Adamův první přelez po vylomení chytu v klíčovém boulderu, takže člověk najednou věděl, že to jde a že mám hodně těžkou cestu skoro za barákem – z Liberce jsem na Krkavce asi za 30 minut.

Nejprve si pro přelez přijel místňák Vojta Trojan. Povedlo se 5. října. (f: Martin Pelikán)


Martin: Úsilí jsem se rozhodl jí věnovat po přelezení lehčí varianty – „Kompletace“ (8c+ od Vaška Šatavy, první RP Adam Ondra, pozn. aut.). Vlastně se to mělo tak, že v září bylo vedro na bouldering, a tak jsem zmobilizoval Kubu Jedličku, že bych rád omrknul Krkavku. Ten den se mi podařilo rychle vylézt zmiňovanou „Kompletaci“, což po vylomení chytu byla nezopakovaná cesta, a hned jsem věděl, že v budoucnu budu muset zkusit i druhou, o něco těžší variantu, „Senzaci“ – tu mezitím vylezl Adam Ondra s tím, že si myslí, že po vylomení chytu je to 9a. Takže vznikla velká motivace pro mě.


Kolik jsi jí dal pokusů?

V: Upřímně jsem to vůbec nepočítal. Myslím, že to bylo tak šest dní, a dával jsem dva až tři pokusy/nálezy v jednom dni.

M: „Senzace“ mně zabrala dva dny pokusování a jeden den jsem lezl „Kompletaci“, která má společný crux. První den jsem si prolezl úvodní kroky a dal pět pokusů, ale bylo dost vedro a neměl jsem moc šancí na přelez. Druhý den bylo mnohem lépe a třetím nálezem se mi podařilo vše správně trefit a přejít přes úvodní boulder… Zbytek byl za odměnu.

Takhle to je do kopce. Vojta v „Senzaci“ 9a (f: Martin Pelikán)

Jak bys ze svého pohledu popsal klíčový krok?
V: Je to úplně jednoduchý. Cesta začíná desetikrokovým bouldrem, který má být údajně za 8B/B+ (pokud by to byl samostatný boulder) pak už následuje sekce po větších chytech, kde člověk musí vyklepat a udržet klidnou hlavu před závěrečným bouldříkem, který není nijak těžký v porovnání s tím, co už má za sebou, ale na kusovku může ještě potrápit – děláš tam ještě vrchní boulder z cesty „River Raid“ 8b+.

M: „Senzace“ je těžká hned od úvodu, na začátku tě čeká čtyřkrokový cca 7C+ boulder po velmi malých chytech, těžké cvakání a následuje druhý silový boulder za cca 8A+/B, který je společný s „Kompletací“. Druhý boulder se točí okolo stisku, což je můj oblíbený úchop.


V čem je „Senzace“ specifická ve srovnání s těmi v podobné obtížnosti, co už máš za sebou?

V: Nikdy jsem nelezl cestu, kde by bylo klíčové místo takhle krátké/bouldrové, takže už to samo o sobě byla dost výzva. V samotném boulderu bylo dost zajímavé to, že asi třetí krok je za umělou lištu, která je neskutečně ostrá, a já neumím zalamovat, takže to mě hrozně potrápilo, i když ostatním ten chyt nedělá tolik problém. Potom následuje sekce za stisky a bočáky, které člověk svírá proti sobě a hrozně moc záleží na tření – na tom, jak moc drží kůže. Obecně se v těch deseti krocích nedá vůbec namágovat. Takže ve finále bylo u mě klíčem k přelezu vyladit kůži tak, abych zvládl celou sekci bez zpocených bříšek.

M: Specifická je svým bouldrovým charakterem a pro mě je to první 9a, takže nemám moc s čím srovnávat.

Vidět Martina na laně, to je vzácná věc. Na fotce leze
cestu „Mimikry“ 8b+ na Srbsku, Český kras
(f: Standa Mitáč)


Motivuje tě přelez k tomu, abys v Česku zkusil ještě těžší sportovky? Jaké případně? (Třeba něco z Adamovy tabulky?)

V: Určitě to má svou hodnotu, přelízt takhle těžkou cestu u nás. Ale upřímně mě to pořád táhne spíš ven. Jenže vzhledem k tomu jaká je situace, nám pravděpodobně nic jinýho nezbyde. Takže je dost možný, že se podívám třeba na Roviště atd. Kras mě zatím vůbec neláká, asi taky kvůli vzdálenosti. Ale i to se může změnit.

M: Jasně, motivuje, ale namotivovanej jsem stále hlavně na bouldery, těch liníí je spousta, co je potřeba vylézt. S lanem bych rád vyzkoušel „To tu ještě nebylo“ XIIb v Labáku nebo 9a v Krasu, na takovýho „Kostěje“ asi brzy přijde řada. A pak zkusit si posunout laťku na 9a+, ale těch moc v ČR není, takže asi někde za hranicema.

Video o přelezu. Mluví Vojta Trojan

________________________

Poznámka Vaška „Šatavise“ Šatavy:
Chtěl bych uvést na pravou míru jednu důležitou informaci, aby se o tom vědělo.
Na Krkavce nejsou žádné umělé chyty – vše, co tam je, je původní, tedy až na jednu jedinou výjimku v horním sektoru, kde se jednomu lezci ulomila lišta, která vypadala neulomitelně, a dotyčný tam pak nalepil kostičku zhruba původní velikosti, jelikož ta lišta spadla někam do lesa a už se bohužel nenašla.
Takže akorát některé ty původní chyty jsou hodně oblepené sikou, a to působí dojmem, že jsou umělé, což je zrovna případ i té ostré lišty v „Senzaci“. Je dost možné, že takových „opravených“ chytů bude v budoucnu patrně na Krkavce přibývat, jelikož její materiál je relativně lámavý. Ale je dobré vědět, že cesty jsou nyní ještě v původním stavu krom toho podlepování, což je věc dnes běžná a tolerovaná, na rozdíl od úmyslného modelování chytů, pokud tedy nebereme v úvahu nějaké lomy apod.



I malé články dají dohromady dost práce. Díky za tvoji podporu