Seš sou­čás­tí cel­ku. Pat­říš do pro­ce­su. Sdí­líš, hro­tíš nebo jen sto­jíš opo­dál. Zdán­li­vě je vše jen o tobě – ty volíš směr, styl a hloub­ku záklo­nu. Ačko­liv čas­to seš v tom sám, je to i o lidech, jenž tvé paže násle­du­jí.

Jed­nou za čas střet­neš squad­ru bian­cu. Víš, že to není kaž­dý den, ale o to tě to víc těší. Záklon zpo­čát­ku víc než chceš, obzvláš­tě nedo­ká­žeš-li cvak­nout prv­ní. To tě nebu­de bolet jen za krkem, ale i na prde­li. Točíš se v těch pár met­rech jak na obrt­lí­ku, ale někdy, než udě­láš postup o metr vzhů­ru, je tře­ba pro­bít pár met­rů „nepo­třeb­ných“ kro­ků vpra­vo a pak zas zpět.

Je to o akcepta­ci nebo respek­tu? Řek­ně­me o úctě. Máš-li sílu, klid­ně povin­né smě­ry a tra­verz vyne­chej, ale baví­me se pak o jiném leve­lu. A tech­ni­ka? To je pře­vle­če­ná žízeň. Na zlo­mek sekun­dy ti může pomo­ci, ale nako­nec stej­ně musíš zabrat. Ostat­ně dojde-li ti ve džbe­ru voda, taky se musíš sehnout do stud­ně pro novou.

Roz­ra­dost­ně­nost ohří­va­la vzduch, ba co víc, chví­le utkví­va­la v pamě­ti téměř magic­ky. Jako teč­ka za sezó­nou ide­ál! Zje­vi­lo se však i jis­té pro­zře­ní, pro někte­ré se totiž zavr­še­ní „Bran­dle­mou­chy“ sta­lo pomy­sl­ným závě­rem, kon­cem jed­né kapi­to­ly. Je potře­ba jen hro­tit? Nápre­do­vať se pře­ci dá i jiný­mi způ­so­by. V čems měl Pol­da prav­du, ostat­ně stej­ně jako oneh­dy Pavel pod „Jelín­ko­vou“ – ces­ta na pře­lez, ale najed­nou je to vše mali­cher­né – dal­ší pokus už (nikdy) nebu­de. I tak někte­ří odklá­da­jí své lezeč­ky na hře­bík. Kaž­dá hra má svá děj­ství, toto byl pro oba konec jed­né z kapi­tol.

A my dal­ší? Klid­ně se v pokli­du nadech­ně­me a opět hurá zpět… Hajde, ide­mo!

Redakč­ní poznám­ka: Ces­tu „Bran­dle­mou­cha“ udě­lal Tomáš „Svišť“ Pil­ka v roce 1992. Má kla­si­fi­ka­ci 10- (8a) a najdeš ji ve Žle­bech. Ke dneš­ní­mu dni má prav­dě­po­dob­ně osm pře­le­zů. Jde o pře­vis­lou lin­ku s obtíž­ným prv­ním cva­ká­ním. Ono prv­ní jiš­tě­ní vzbu­zu­je emo­ce v nejed­nom kra­so­vém lez­ci – pře­le­ze­ní ces­ty na RK sice zvý­ší bez­peč­nost ces­ty, na dru­hé stra­ně sní­ží její kla­si­fi­ka­ci. Autor tex­tu pře­le­zl ces­tu spo­lu s Hon­zou „Pol­dou“ Poláš­kem sty­lem PP s boul­der­mat­kou (pod­zim 2018). Dru­hý jme­no­va­ný ji bere jako zakon­če­ní své lezec­ké život­ní eta­py.

___________________________

Abychom Kras na eMon­ta­ně tolik neza­ne­dbá­va­li, plá­nu­je­me kaž­dý měsíc něco málo z této svě­to­vé oblas­ti při­nést. Prv­ní díl byl Ště­pán Volf, dru­hý meteo-okén­ko, tře­tí vari­an­ty „Kašpár­ko­va hro­beč­ku“, čtvr­tý pří­běh „prv­ní­ho čes­ké­ho bab­ské­ho 8B“, pátý Spor­tov­ní mil­ní­ky, kte­ré posou­va­ly kla­si­fi­ka­ci.