„200 slov“

Radost ohřívala vzduch ve Žlebech. Loučení a přelez cesty „Brandlemoucha“ 10-

23. 09. 2020, Lukáš „Asu“ Abt

Seš součástí celku. Patříš do procesu. Sdílíš, hrotíš nebo jen stojíš opodál. Zdánlivě je vše jen o tobě – ty volíš směr, styl a hloubku záklonu. Ačkoliv často seš v tom sám, je to i o lidech, jenž tvé paže následují.

Jednou za čas střetneš squadru biancu. Víš, že to není každý den, ale o to tě to víc těší. Záklon zpočátku víc než chceš, obzvláště nedokážeš-li cvaknout první. To tě nebude bolet jen za krkem, ale i na prdeli. Točíš se v těch pár metrech jak na obrtlíku, ale někdy, než uděláš postup o metr vzhůru, je třeba probít pár metrů „nepotřebných“ kroků vpravo a pak zas zpět.

Je to o akceptaci nebo respektu? Řekněme o úctě. Máš-li sílu, klidně povinné směry a traverz vynechej, ale bavíme se pak o jiném levelu. A technika? To je převlečená žízeň. Na zlomek sekundy ti může pomoci, ale nakonec stejně musíš zabrat. Ostatně dojde-li ti ve džberu voda, taky se musíš sehnout do studně pro novou.

Rozradostněnost ohřívala vzduch, ba co víc, chvíle utkvívala v paměti téměř magicky. Jako tečka za sezónou ideál! Zjevilo se však i jisté prozření, pro některé se totiž završení „Brandlemouchy“ stalo pomyslným závěrem, koncem jedné kapitoly. Je potřeba jen hrotit? Nápredovať se přeci dá i jinými způsoby. V čems měl Polda pravdu, ostatně stejně jako onehdy Pavel pod „Jelínkovou“ – cesta na přelez, ale najednou je to vše malicherné – další pokus už (nikdy) nebude. I tak někteří odkládají své lezečky na hřebík. Každá hra má svá dějství, toto byl pro oba konec jedné z kapitol.

A my další? Klidně se v poklidu nadechněme a opět hurá zpět… Hajde, idemo!

Honza „Polda“ Polášek v cestě „Brandlemoucha:
„Své druhé krasové 8a jsem vylezl v den, kdy v Krase ten podzim poprvé nasněžilo. Při cvakání řetězu jsem věděl, že to je supr, že jsem silný, mám ještě na víc a taky, že to je konec. Že končím a lezení se už nebudu ani zdaleka tolik věnovat. Že jsem dokázal, cvakl a jdu dál – podívat se, co mají na dalším hřišti.“ (foto: Alena Klimešová)


Redakční poznámka: Cestu „Brandlemoucha“ udělal Tomáš „Svišť“ Pilka v roce 1992. Má klasifikaci 10- (8a) a najdeš ji ve Žlebech. Ke dnešnímu dni má pravděpodobně osm přelezů. Jde o převislou linku s obtížným prvním cvakáním. Ono první jištění vzbuzuje emoce v nejednom krasovém lezci – přelezení cesty na RK sice zvýší bezpečnost cesty, na druhé straně sníží její klasifikaci. Autor textu přelezl cestu spolu s Honzou „Poldou“ Poláškem stylem PP s bouldermatkou (podzim 2018). Druhý jmenovaný ji bere jako zakončení své lezecké životní etapy.

„Já tam ten zážitek z cesty vidím, ale asi budu jediná,“
Alena Klimešová, autorka ilustrace

___________________________

Abychom Kras na eMontaně tolik nezanedbávali, plánujeme každý měsíc něco málo z této světové oblasti přinést. První díl byl Štěpán Volf, druhý meteo-okénko, třetí varianty „Kašpárkova hrobečku“, čtvrtý příběh „prvního českého babského 8B“, pátý Sportovní milníky, které posouvaly klasifikaci.


Facebook eMontany | Odebírej nás, sdílej, palcuj, komentuj...