Na podmínky se většinu roku nadávalo, ale přesto se v pauzách mezi dešti povedla spousta špičkových věcí – jedenáctky padaly v Labáku: „Betom“, „Periferie“, „Šíleňák“ na OS… Druhá půlka roku patřila hlavně Broumovsku, kde holky tahaly klasické spáry a kluci chodili sportovat. Honza „Magnus“ Novák vyprášil pavučiny u desítek spících desítek a vylezl „Akumulátor“ XIb, Pavel „Alberto“ Hrubý udělal mega­ vzdušný prváč na Chrámovkách a Jirka „Django“ Jaroň po 15 letech zopakoval „Vysoké napětí“ XIb/XIc, kde prý kdysi pohořel i Adam Ondra. Ten se letos mihl v Českém ráji a pod dozorem Petra „Špeka“ Slaniny onsajtoval osm klasických cest od VIIIb do Xa. Mimochodem, Špek je po zranění zpátky ve hře a důkazem je jeho nový spárový „test piece“ ve Hřensku…

Tenhle přehled se snaží hutně shrnout top pískovcové počiny, které se k nám donesly a které se povedlo vypátrat. Zároveň je jasné, že spoustu super věcí uniklo… Pokud máš pocit, že tu chybí nějaký tvůj výkon nebo třeba přelez kámoše, kterého jsi jistil/a nebo viděl/a, klidně nám napiš na: [email protected] Rádi informace doplníme nebo opravíme nepřesnosti – je to „otevřený/živý text“.

Aby článek odpovídal reálnému dění na písku, rozhodli jsme se zařadit jak klasičtější, tak modernější (pořadí dle abecedy) přístup k lezení. Při vybírání bezpráškových klasik jsme se rozhodovali podle zachování stylu, pověsti cesty, čísla, pocitu a morálové náročnosti. U sportovnějších cest jsme položili hranici u kluků na Xc a u holek na Xa. Dělení na klasiky a „moderní cesty“ má sice určité své nedostatky – víme o nich, ale nic férovějšího nás nenapadlo.

LABSKÉ PÍSKOVCE

KLASIKA
Na Čínské zdi ve Hřensku se povedla nová šedesátimetrová cesta „Zadřený piáno“ RP IXc, kterou má na svědomí „Piškot“ Chocholoušek, Robert Hes a Špek. Ten samý den přidal Špek ještě zmíněnou spáru „Masochista maso chystá“ IXa, kde to je za devět už v první délce a ve druhé přijde vydatně převislá spára – Špek ji lezl bez rukavic, kdežto Robert s Piškotem si v ní poseděli i na druhém s rukavicemi (jednou rozbitou) a komentářem: „My nemáme tu jeho hroší kůži,“ takže lajna čeká na první opakování. Prvovýstupecky se v Labských činil také Lukáš Trojovský, podepsal se třeba pod cestu „Toreador se nesmí bát“ AF IXa na Toreadora. Přes kopec za čárou se po zranění vrátil k lezení i Alešák, který hned v prvních dnech vylezl cestu „Allgemeine Verunsicherung“! Xa (brüchig – lámavé) od Bernda Arnolda z roku 1987 na Gamrigkegel. V německé části Labských pískovců si udělal radost také Kuba „Ratlík“ Kácha, který vylezl honnoldovskou hranu „Heisse Herzen“ IXa. Vondřejovi Horáčkovi se povedla Arnoldova „Milder Winter“ RP Xa na Lokomotivu v Rathenu, Martin Jech dal na kusovku „Buntschilernde Seifenblase“ RP Xa na Falkenstein a Honza „Makak“ Makovička onsajtoval „Germanischer Ausstieg“ IXb, což je narovnání klasického Meisterwegu „Westkante“ od Arnolda s Herbertem Richterem. Z dívčích přelezů pak stojí za zmínku OS „Talwegu“ VIIIa na Höllenhunda v Sasku, který se povedl Markétě Dařinové. Tuhle cestu si, mimochodem, vylezli také Špek s Arnoldem, kteří se spolu po dlouhém domlouvání konečně navázali na jedno lano. „Takhle si představuju lezecké nebe,“ pravil Bernd.

MODERNA
O některých sportovnějších přelezech už jsme psali – Ondrovi Ďoubalovi se povedl „Šílený tanec“ XIa na OS a onsajtoval také „Zákon mlčení“ Xc na Soudce nebo „Amnestii“ Xc na Kriminál. Zenová mašina Mišo Burian po roce uspěla v „Betomu“ XIc – během mlžného dne, kdy by ani psa nevyhnal. Jedenáct céčko vylezl také Matěj Svojtka, a to vydatně převislou „Strandcafé“ na Labskou pláž. Tupá hrana „To tu ještě zbylo“ XIa na Malého Ďábla se povedla Ondrovi Tůmovi: „Svatej přelez a čistá flow. Snad poprvé v životě fakt napinkanej program, přelez pak úplně bez chyby a přesto na brzdu.“ Ondra přidal ještě druhou hranu: „Nirvána“ XIa na Děčínskou věž. V elitním klubu figuruje také Lucka Hrozová, která si odškrtla „Periferii“ XIa v Suché Kamenici, prý svoji nejtěžší jedenáctku… Martin „Džangli“ Jungling v lednu 2021 vylezl stylem PP novou cestu „Freska direkt“ na Španělskou stěnu, a přestože má jen 14 metrů, Džangli pro „dva hutný bouldry“ navrhuje klasu XIb/XIc. Vydařený rok měl Vašek „Šatavis“ Šatava – poslal „Nejslabší máte padáka“ XIa a společně s Filipem Hebelkou udělali „Divokou mazurku“ Xc na Monolit. Zatím první a jediný přelez má Šatavis a to se proslýchá, že novinku zkoušel i světový stavěč Adam Pustelnik a ani ji nezkrokoval. Co další Xcéčka? Luboš Mázl vylezl „Tandem“ na Věž Suché Kamenice, Pavel Bohuněk „Svatou cestu“ na Mudrce a Martin „Drbič“ Drbohlav poslal „Smile or die“ na Zeď. Dvě Xc vylezl také „Magnus“ Novák, konkrétně „Děti klubů a barů“ a „Stoka“. Dále víme o dvou přelezech „Zbytečné smrti“ Xc – Michal Fišer a Olin Klapal. Mimochodem, Olin měl fazónu v roce 2020, kdy vylezl 3x XIa a 1x XIb (cestu „THC“). Loni přidal ještě první přelez „Kompromitu“ Xc. Zmínku si zaslouží i Michal „Mišák“ Římánek – malý postavou, velký lezeckým srdcem. Vylezl „Missing Link“ Xb a „Ročník 1957“ Xb. Co holky? Edita Vopatová vylezla „Quantum“, což je tvrdé Xb na Kominickou stěnu, kde se spíš mluví o Xc. Dvě deset áčka („R.I.P“ a „Devítiocasou kočku“) vylezla Simča Ulmonová, ale tak jak to na písku chodí, více si váží přelezu morálovější „Berlínské zdi“ IXa/b nebo přímé hranové varianty „Španělských mušek“ IXc. Svoji první desítku pak vylezla Káťa Tran – „Jedenáctého září“ a Růža Samková dala „Hop nebo trop“ IXc/Xa. Info pro ty, co si myslí, že hodně lezou – Jirka „Prcas“ Slavík se na vánoční besídce U Kosti prokecl, že už mu chybí jen 13 cest a bude jich mít letos 800. Na labský závěr ještě prváč. Na kopci vznikla kráska a jedna z nejtěžších cest v Ostrově – „Chyba v matrixu“ Xc, o kterou se postarali Tomáš „Tomajda“ Sobotka a Ondra Beneš. „Je to narovnání ‘Šlupkárny’ od Špeka. Celou dobu ti natejká a ta cesta vede v top betonový skále,“ měl z ní radost Ondra, který už ji zvládl vylézt na kusovku.

ČESKÝ RÁJ

KLASIKA
Tentokrát to nebyla tak pouštní sezóna jako jsme psali třeba v roce 2018, ale pár super počinů se k nám také doneslo. Makak onsightoval „Benchpress“ IXa na Lepařovu vyhlídku na Prachově, Kuba „Kwjeták“ Hanuš afnul „Ambulanci“ VIIIc na Kapelníka a Honza Štěpánek vylezl na Archu, což je asi nejhůře dostupná věž ve Skaláku – cesta „Co na to Noe“ VIIIa. Dan Podráský se vešel do pátého přelezu „Slunné cesty“ VIIb od Bogana Svatoše z 1953 na Křemenovou věž. Jak už bylo naťuknuto – na měkký materiál zavítal také Adam Ondra, který v Klokočkách strávil den se Špekem a vylezl osm cest od VIIIb do desítky stylem OS. „Vybíral jsem mu odvážnější věci, ale ne vraždy. Něco, kde se nepřerazí, to bych si neodpustil. Když to vypadá na zabití, tak tam jde třeba tutová lanovice,“ vzpomínal na ten den Špek a chválil si, že Adam vůbec neřešil, za kolik to je, ale hlavně jak to vypadá. Vylezl třeba „Šum svistu“ IXb (v kalendáři 2022 srpnová fotka). Špek lezl jen druhou půlku roku, ale udělal si radost na Kalichu prváčem „Obklad z tchoře“ VIIIb, což je stěnka, která by běžně spolkla jeden kruh. „Udělal jsem z toho takovej vysokej bouldr, “ říká Špek. Dvanáctimetrový highball s jedním kusem železa vytvořil také Kuba Frič – „Nirvána“ Xa na Žehrově. Prý v betonové skále, což je na místní poměry unikát. Mikuláš Heger si ze svých loňských přelezů nejvíce cení „Varianty vypitých hlav“ VIIIc, na Šikmou věž v Příhrazech. Jedná se o vzdušné narovnání cesty „Adéla ještě nevečeřela“ VIIIc od bratří Coubalů. „Tahle varianta je za mě o dost těžší a hlavně je vice než pravděpodobné, že si užiješ dlouhý let z vrchu věže,“ říká Miki. Michalu Bartošovi (tahal těžší část) společně s Ríšou Müllerem se povedlo udělat třetí přelez cesty „50 růží“ X na Dračí věž – autorem není nikdo jiný než Špek a cesta roky spala. Prváčování se standardně věnoval hlavně Tomáš Homolka, nejlepší za loňskou sezónu je asi dlouhá a logická linie v údolní stěně Šmudly – „Ať civí, kdo se diví“ VIIIb. Z dívčích přelezů jsme zaznamenali Áju Bedrníkovou, která vytáhla „Údolku“ VIII na Kapelníka.

MODERNA
Někde na pomezí mezi klasickými a moderními cestami – dobře odjištěné bez Mg, jsou prváče od Vítka Lachmana, které se mu povedly na Prachově, třeba „Když v báru houstne dým“ RP Xa nebo „Blbni, abys nezblbnul“ RP IXc. Vítek k tomu říká: „Když si ty cesty někdo vyleze s Mg, tak budu raději, než když si to nevyleze vůbec.“ Na Panťáku vylezl Honza „Mlejnis“ Mlejnek „Francouzský styl“ XIa a tří přelezů se dočkala „Satisfakce“ Xc – od Péti Růžičkové (mateřská dovolená), Zdendy Runštuka a Lumíra Fajkoše. O kousek níž vznikla nová sportovní hitovka „Pouliční holky a jiná lepší společnost“ RP Xc – udělali ji Šatavis s Filipem Hebelkou. První kusovku ukořistil Džangli.

BROUMOVSKO

KLASIKA
Kája Nováček s Petrem „Jonym“ Johnem udělali první opakování cesty „Nezájem protrhnout cílovou pásku“ IXa na Čtyři Apoštoly, Kája dále přidal přelez cesty „Pod rouškou tmy“ IXc na Lupiče a s Vojtou Přibylem se jim povedlo první opakování (po 33 letech) cesty „Balady a romance“ VIIIb od Špeka s Standou „Cikánem“ Lukavským, což hovoří za vše. Vojta si hodně cení přelezu „Svíravé“ VIIa a s úsměvem říká, že klasa sedí. Takže to muselo být něco – přelez po 41 letech… Další prvopřelez se mu povedl u Jonyho „Čištění hlavy“! VIIIb a zopakoval také „Alpskou růži“ VIIIc/IXa na Krápníkovou a posléze „Španělskou botou“ VIIIa na Tyrana, což je dlouhá a vzdušná širočina opět od Cikána. Anča Šebestíková nejvíce vzpomíná na přelez „Rajské spáry“ Xa, kterou vylezl i Vojta s menším post-traumatem po cestě domů. Anče se loni podařil také přelez tenké „Prckovy poruchy“ IXa na Annapúrnu. Do desátého přelezu se vešel Dan Podráský na nepříjemné „Německé cestě“! VIIa na Svini a namáhavé vzpomínky si odnesl z „Lehčí práce“ (Cikánův výraz pro souložení, pozn. red.) ! VIIb na Přilbu, tu dal také Martin „Magnusek“ Klonfar s třináctiletým Jířou Hovorkou. Za zmínku v klasickém Ádru stojí třeba přelez nepříliš vyhledávané Richterovky „Převislý sokolík“ VIIIb na Starostovu dceru – Kuba „Ratlík“ Kácha si sice přicvakl kruh z vedlejší „Staré cesty“ na Velrybu, ale tak to udělal i prvovýstupce. Kromě Anči se v Ádru „roztahaly“ i další holky – Kája Jelínková si dala „Cestu rumových pralinek“ VIIc na Pannu, Ela Zýková vzpomíná na přelez cesty „Kolo nebo lezení“ VIIIa na Krokodýla včetně nepříjemného vršku a Andrejka Nováčková vytáhla Kokšovu „Hranu pádů“ VIIIa (VIIIb) na Gilotinu a „Klenbu“ VIIIa na Zámek, obě velkolepé a slavné cesty z 60. let. Na závěr ještě pár nových cest z dílny Míry Macha – na Křižáku se povedlo prý moc pěkné IXc „Sadistická zvědavost“ na Šmodrchala, se saským stavěním od druhého a v Třešňovce pak „Kankán se svatozáří“ IXc na El Diablo Rojo, kde zájemce čeká vydatné stavění hned u prvního kruhu. Nové cesty přidal také Alešák, třeba „Opravdového lidumila“ IXc s Djangem na Misantropa a „Koncentrát“ IXb/c s Hoem, což je prý krásná a přímá linka na Malou Gilotinu.

MODERNA
Na sportovnějších cestách hodně parády předvedl v úvodu článku zmíněný Magnus, který přeletěl snad 50 desítek. Nebál se nalézat do špinavých věcí, které neměly dlouhé roky přelez a pak kamarádům ochotně radil program na flash. Nejvíc si však pochopitelně cení přelezu „Akumulátoru“ XIb. „To byl cíl roku, šel jsem tam asi pětkrát.“ Rád vzpomíná také na OS zmrzlý přelez „Cesty do města“ IXc a „Rekviem pro Koulena“ XIa alias „Hrany“ na Kance – tu vylezl i Jindra „Piňon“ Mandát, který s Lubošem „Majzlíkem“ Mázlem ještě přidal „Hlasy ze záhrobí“ Xc. Fenomenální záležitost v rámci dekády se pak povedla Djangovi – jako první zopakoval brutální silově-vytrvalostní „Vysoké napětí“ XIb/c (první přelez byl v roce 2006 od Majzlíka), které zkoušel i Magnus. Django o „Vysokém napětí“ píše: „Byl to sportovní proces, krokovačky, pokusy, čekání na podmínku… Ale s těma parádníma parťákama, se kterýma chodím do skal, mě to moc bavilo.“ Nebývale dosti přelezů (Honza Kubíček, Franta Bulička, Miki Durčák) se letos dočkala „Těžká karta“ XIa. Django vylezl i její napřímení „Černý Petr“, které si zapsal za XIb. Ondra Tůma vylezl „Hadraplán“ Xc na Čogolisu. Vojta Rinn si nejvíc cení „Zkratu“ Xc na Čtyři gardisty, Matěj Svojtka „Šifry“ Xc na Poupě a Vojta Vlk „Bumerangu“ Xc na Chrámovkách. V Ádru se povedlo Lukovi Hadincovi narovnat Velrybu – ve spádnici horní spáry stěnou přímo kolmým rajbasem – prý „těžká desítka,“ říkal s úšklebkem. Prváčů loni bylo trochu méně než obvykle, ale o to se zdají výraznější. Alberto s Honzou Výškem dodělali projekt mezi „Bumerangem“ a „Tsunami“, který čekal nějakých 35 let, a pojmenovali to „Ohrožený druh“. Klasa Xc s vykřičníkem. Boulder za 7B/C u kruhu a pak ještě jedno těžší místo kolem IXb/c asi osm metrů nad kruhem. Jaký je význam názvu? „Je to totiž přesně ten typ cesty, kde jsou relativně křehké klíčové chyty, a když to někdo orve, je to konec hry, nepůjde to. Čim jsi výš, tím horší. Jako jiné ohrožený druhy, i tenhle druh prostě jednou zmizí,“ říká Honza Výšek. Druhý výrazný prváč v Teplicích se povedl Djangovi, Vojtovi Vlkovi a Honzovi Kubíčkovi – jejich čtyřicetimetrová lajna přes osm BH se jmenuje „Bez ladu a skladu“ a napojuje se do posledního kruhu přelomové „Inkvizice“. Zatím za Xc, ale možná to bude těžší – záleží na dalších přelezcích. Zdenda Runštuk s Jirkou Šrůtkem dodělali starý projekt Jardy „Piskoře“ Housera na Štěpánskou korunu v Ádru, který byl roky všem na očích, a hranu pojmenovali „Z krále jen koruna“ AF IXc. Z dámských přelezů pak stojí určitě za zmínku „Ročník 95“ Xb, což je hrana s bouldrem na úvod – také novinka z loňského roku, kterou vylezla Edita Vopatová (v kalendáři 2022 březnová fotka). Jíťa Mázlová pak dala „Živou fosílii“ na Namche Bazar, což je sice „jen“ IXc, ale zato pro menší lidi krutá spára a nepříjemný sokolík s možnými pády do smyček… Na dvojnásobnou babičku dost dobrý.

Všem milovníkům lezení na písku hodně štěstí do sezóny 2022!