„200 slov“

Mít oko prvovýstupce není žádná legrace. Jarní novinky na Prachově

19. 05. 2021, Vítek Lachman

„Bourání pomníků“, „Rebelie“, „Petr a Pavel“, „Supernova“, „Kocourkov“, „Záhada pro zítřek“… Že ti to nic neříká?! To jsou starý prásky v oblasti, kde se lezlo už od roku 1907! Od prvních pětek, sedmiček, přes „magický“ sedm cé, až po tyhle desítky nebo jedenáctky… Potenciál oblasti se ale pro většinu lidí v devadesátkách a zkraje milénia vyčerpal…

Na masivy se tady, na rozdíl od zbylých oblastí v Českým ráji, dlouho nelezlo. Kdo by se taky pídil po nějakých masivech, když jsou tu krásné stěny, jako je „Údolní Amerika“ (natáčeli jsme v ní Paďase, pozn. red.), severní stěna Krakonoše nebo všem známá Jehla s Čapkou. Když ale chodíš na Prachov od deseti let a od nějakých třinácti let začneš „odškrtávat“ první cesty začínající písmenem X, tak se ti brzy tyhle skvosty „olezou“. Co se dá vymyslet v oblasti, která zažila zlaté časy lezců jako je Mocan, Vacek, Šilhán, Čermák, Sedláček nebo Havlík? Dlouho jsem si myslel, že nic…! Vlastně ani nebyla touha něco vymýšlet…

Zlom přišel kolem roku 2017, kdy kamarád Vašek (Novotný zvaný „Ještěr“, pozn. red.) napsal na CHKO a domluvil zpřístupnění několika masivů, na kterých se nacházely oku líbivé linie. Masivem naproti Obelisku to pro mě začalo! Zadívat se na skálu okem prvovýstupce není žádná legrace, říct si: „Támhle dám první, aby druhý byl tam a tam…“ Následně zjistit, že ten chyt u druhého je trošku menší, než se zdálo, že to třebas první den pokusování vůbec nevyjde… Ten pocit úlevy, když po pátém pádu s vrtačkou v ruce zdárně zavrtáš, posadíš se do borku a celý proces úspěšně dokončíš! Pak si zpětně po letech uvědomíš, že s vrtačkou bez příklepu a vrtákem do železa to trvalo „jen“ těch pět pokusů.

Vítek ve své novince „Když v báru houstne dým“ RP Xa
(foto: Honza Zahula)

Masivů se nakonec podařilo přes CHKO protlačit víc! Na Lepařově vyhlídce jsme nabrali další zkušenosti, který se zužitkovaly minulý rok na cestách „Víš, že to dobře dopadne“ AF IXc, která se povedla navrtat s celkovými šesti kruhy za jeden den, na rozdíl od „Festovní cesty unterholz“ AF Xa – přes pět kruhů, která trvala tři dny… Tím se mně splnil sen, který jsem ani nikdy neměl… Tož udělat cestu s písmenem X v domácí oblasti. Koho by to napadlo?! Mě ne!

Letošní plán byl narovnat cestu, kterou vyčíhnul kamarád Vašek úplně mimo centrum skalních útvarů. Hromová rokle – Miťův masiv – původní cesta „Konec kočkování“ RP IXc je docela odvážná linie, kterou jsme vylezli v roce 2019, z podtřetího kruhu to bylo asi tak jeden a půlkrát na zem. Vidina přímé varianty, která by byla další desítkou, nás lákala! Jenže aby to šlo propojit, musel se do původní cesty dodat kruh… To mě osobně trošku mrzelo, mám rád, když si člověk odnese víc než jen sportovní zážitek. Udělat ale z jedné cesty dvě, to byla přínosnější vidina! Trošku kvičení a bylo hotovo!

Danny Menšík na cestě pro kusovku – „Když v báru houstne dým“ RP Xa (foto: Honza Zahula)

Název? Když originál je „Konec kočkování“, tak by se z něj mohl odpojit „Začátek očkování“. To bylo první, co nás napadlo. Akorát mně to nesedělo – k tak pro mě hezký cestě. Další asociace byla „Konec kočkování“ a film Limonádový Joe, kde následuje píseň „Když v báru houstne dým“. No jasně…! Po nejtěžší části původní cesty to zhoustne… To byl za mě fajn název! O dýmu taky ledacos vím… Co jsem začal lézt jinde než na Prachově, tak jsem zjistil, že tam máme „relativně vyměklou klasu“, určitě jsem lezl jiná těžší IXc v Ádru od „Mirunky“ (Míra Mach, pozn. red.) nebo od jiných mistrů skal. Od „Péťi“ (Špeka, pozn. red.) člověk lezl aj těžší „osmcéčka“, ale stejně mně to přišlo jako prachovský IXc AF. (Ne, že by čísla byla důležitá, pozn. aut.)

Danny Menšík se nebál a dorazil to zkusit! „Vítku, to je úplná poezie,“ říkal u třetího kruhu, než se mu povedlo zkrokovat těžší variantu, na kterou se ještě vrátil, když se mu vzápětí po pár pokusech povedlo první RP! „Jo, desítka to určitě bude,“ potvrzuje moji domněnku… „Ufff… Jsem spoko!“ Ve stejný den kousek napravo se daří podruhé…! „Blbni, abys nezblbnul“ a „Léta dozrávání“, parádní „sportovky“! Klasifikaci rozumím čím dál míň, ale cesty jsou to skvělé! Míťův masiv určitě neřekl poslední slovo! Orientace na sever, žádný davy turistů… Pohodinda.

Vítek Lachman v cestě „Blbni, abys nezblbnul“ RP IXc
z dubna 2021. (foto: Vláďa Šoltys, geo-icon.cz)

I malé články dají dohromady dost práce. Díky za tvoji podporu