„Moje celoživotní motto bylo: Lezení je skvělé. A to vždy a všude,“ říkal Herbert Richter před víc než šesti lety v našem rozhovoru. „Když lezeš na písku, musíš mít trochu strach a respekt. A tak je to v pořádku. Musíš zkrátka lézt to, co umíš a na co máš, a ne naopak.“

Lezec, který v 60. letech patřil ke světové horolezecké špičce a k nejznámějším prvovýstupcům v Saském Švýcarsku a na Broumovsku, oslavil tento týden devadesátiny. Narodil se v Míšni 29. ledna 1935. Určitě znáš jeho jméno z průvodce na Ádr a Teplické skály. Najdeš ho u krásných linek jako jsou Papouščí spára VIIc na Papouška, Slunovrat VIIc na Starostu nebo Muší spára VIIIb na Lahvičky v Teplicích. 

Dostat se v šedesátkách do Ádru nebylo jen tak. Na vízum do Československa si počkal čtyři roky, ale podle všeho se to vyplatilo. „Měli jsme takovéhle oči. Bylo to jako v pohádce – nádherné, vzrušující. I ty lidi, jazyk, kulturní odlišnosti,“ vzpomínal s Alešákem. Když si tě Ádr jednou získá, je z toho láska na celý život. Přestože Herbert pověsil lezečky na hřebík v roce 2011, vrací se tam neustále. Asi za těmi kulturními odlišnostmi, nejčastěji na chaloupku ke Krecbachům.

Všechno dobře dopadlo

vypráví Ondra Krecbach

„Když byl křest nového průvodce na Ádr, tak spal Herbert u nás. K večeru jsme si dávali kávičku na chaloupce a Herbert vyprávěl, jak před 50 lety jezdil ke Stránským na chalupu nebo na Křižák. To byly krásný časy, protože nám Herbert vždycky přivezl nějaký smyčky nebo karabinu, což u nás vůbec nebylo. Jednu tu smyčku mám dodnes. Večer pokročil a z chaloupky jsme šli na křest, kde hrála kapela. (Magnusek, Helenka, Tatuš a spol., pozn. red.) Herbert vydržel tancovat až do tří do rána. V kapse měl láhev medu, kterou dostal jako VIP host, a pořád při tanci hlásil: ‚Dejte si pozor, jinak budete všichni strašně upatlaný!‘

Druhý den přišel na chaloupku a tam asi tři hodiny ležel na gauči. Bylo mu hodně ouvej, ale byl strašně moc spokojenej. Akorát pořád říkal, že nechce umřít v Ádru, ale doma… Bylo mu fakt blbě. Až jsme chtěli volat doktora, ale to nám zakázal. Nakonec všechno dobře dopadlo a teď ve středu oslavil 90. narozeniny!“

Za redakci eMontany přejeme Herbertovi spoustu sil na příští adršpašské večírky a elán i zdraví aspoň do stovky.