NEJDŘÍVE TVRDÁ DATA:
Sedmiletý pytel
Šestimetrový let
Pět adeptů na zlomený kotník
Čtyřletý hore zdar
Tři pivka v batohu
Dvě vteřiny letu
Jedno děvče v týmu

Když jsme před sedmi lety poprvé stáli se Špajdou na Čertově mostě a koukali jsme do té díry pod námi, přemýšleli jsme, jestli to nazvat pytlem nebo pouhou obhlídkou. Přeci jen šestimetrový let do rajbasu plného hlíny a vřesu nebudil dojem pohodového přeskoku. Takže jsme se shodli na pytli, který asi jen tak nesundáme.

Časem ale špatné vzpomínky vybledly a loni začal v hlavě hlodat červík, že by to nemělo být zase tak hrozné. Navíc jsem mluvil s přeživším skokanem Tatušem, který mě ujistil, že vřes je měkký, a že to je úplně v pohodě. Letos na jaře jsem to tedy byl s Vasilem obhlédnout znovu a shodli jsme se, že to půjde. Po zralé úvaze, že by se místo žabek hodily spíš boty a taky výjimečně helma, jsme však přeskok odložili na letní lezecké soustřední H.O.U.K.u! Tentokráte to byla opravdu obhlídka.

„Tak tedy v úterý!“ řekli jsme si v pondělí večer. Nic nám nebrání to uskutečnit. Boty máme, nějakou helmu jsme taky sehnali. Akorát, že si večer u ohně probodnul Vasil nohu hřebíkem. Přeskok jsme tedy odložili na pátek. Tři dny na rekonvalescenci mu musí stačit.

V pátek na naše poměry časně ráno jsme tedy vyrazili. Úderný tým. Pět lidí. Vasil, Vojta, Já, Áďa a Špajda. Obloukem jsme se vyhnuli stánku s pivem, aby nám naše odhodlání nezlahvovatělo. Sólo komínem na předskalí a jištěným výšvihem kolem kruhu na vrchol Čertova mostu. Rychlý štand. Krátká debata Vasila s Vojtou, kdo bude skákat první. Oba dva chtějí. Prostě mládí vpřed. Nakonec to je Vasil.

Deset vteřin přemýšlení, skok, dvě vteřiny letu a tvrdý dopad do vřesu, oblak prachu a Vasil je dnešním alfasamcem zájezdu. Posíláme mu batoh se třemi pivy na oslavu. Špajda s Áďou, co lezou druhou cestou na Čertův most a nejsou ještě nahoře, volají, ať počkáme, že by chtěli vidět, do čeho jdou. Vojta by to chtěl mít za sebou a tak se rovnou navazuje. Deset vteřin přemýšlení, skok, dvě vteřiny letu a tvrdý dopad do vřesu.

No nic. Někdo musí počkat na ostatní. Zatímco si Vasil s Vojtou dávají pivko a cigárko, čekám dvacet minut na zbytek a snažím se nedívat do díry. Přemýšlím, zda je přeskok do díry dobrý nápad. Šrouby v kotníku, špatné vazy v koleni a o deset kilo víc než před sedmi lety. Šrouby v kotníku jsem pojistil botami, obinadlo na koleno jsem zapomněl a s tou nadváhou teď už stejně nic nenadělám. Konečně je tady druhá půlka skupiny. Navazuji se, deset vteřin přemýšlím a… sedám si. Nejlepší chvíli jsem promarnil. To bude pytel. Snažím se uklidnit. Už to dva skočili a nemají žádná viditelná zranění. Po chvíli si stoupám znovu na odrazové místo. Deset vteřin přemýšlím, skok, dvě vteřiny let a tvrdý dopad do vřesu. Trocha vřesu se sesunuje do údolí. Lehce naražená pata. Taktně mlčím o svém zranění, abych neshodil morál ostatním. Prostě rutina. Ještě nejsem starej.

Další pán na holení je holka. Áďa. Chvíli sype z rukávu výmluvy a během toho se nevzrušeně navazuje a stoupá si na kraj ve vypůjčených botách a helmě. Vasil jí totiž včera do telefonu zapomněl říct, co se bude dneska dít. Deset vteřin přemýšlení, skok, dvě vteřiny let a tvrdý dopad. Větší část vřesu se sesunuje do údolí. Taktně mlčí o podvrtnutém kotníku. Všichni taktně mlčíme o utržených zraněních. Podle vrcholovky první holka, co to skočila.

Tak a jsme čtyři na Alkronu a jeden na Čertově mostě. Jak to dopadne? Sundá Špajda taky pytel? Nejmenší z týmu se navazuje, stoupá si na kraj, deset vteřin přemýšlí (a pak ještě dvacet minut), skok, dvě vteřiny let a tvrdý dopad do zbytku vřesu. Plácnul tam sebou jak pytel srač… Naštěstí se zbytek vřesu nenesunul do údolí. Tak a jsme tu všichni. Dáváme si poslední pivko na oslavu a ani nám nevadí, že čtyřletý hore zdar někdo před týdnem vybral. Týdenní soustředění Horolezeckého Oddílu Úchylní Komínáři se chýlí ke konci.

____________________________

Článek se umístil na druhém místě v naší letní soutěži „Sedma“. Nejlepší vybrané texty shromažďujeme postupně sem.