„200 slov“

Když zamrzne voda v lahvičce... Deset kroků k vychování malého lezce

07. 04. 2021, Klárka a Ondra Vackovi

Jak to dělat s dětmi? No, je to jednoduché, přivážeš dítě na dvoumetrovou smyci ke stromu a jdeš lízt.

Ale to už je takový mód: „zoufalí rodiče dělají zoufalé činy“. Když jsme dali Matyldě kšíry do kočáru my, bylo jí asi osm měsíců a lezla akorát po čtyřech. Jednu cestu Ondra vytáhl v pohodě, ale jen co se Klárka odlepila od země, tak malá začala řvát a vřískala do té doby, než Klárka sjela dolů. Hamaku jsme vozili, ale Matylda v ní moc nespala.

Nejlepší je skupina lidí – když někdo hlídá a děti mají lopatičku, traktůrek a tak. Ideálně funguje skupina šesti dospělých. Kdy dva páry lezou a jeden hlídá. Jakmile ale děti začnou vnímat, že lezeš, stejně chtějí taky.

Klárka: Ve dvou letech jsem Matyldu začala tahat na stěnu, lezly jsme tam s kámoškama, co měly taky děti. A tam mi přišlo, že u ní přišel zlom, ostatní děti lezly a ona chtěla taky, a tak si občas i něco málo vylezla. Dítě chce vždycky zkusit to, co děláš ty. Spíš z lezení máme takovou samozřejmou aktivitu – o víkendu jdeme do skal nebo na kolo, v zimě na lyže…

Ondra: Omezují děti lezení? Ani ne, omezovat si ho můžeš jen ty sám. Ale zároveň nesmíš být sobecký a vědět, že možná prostě s dětmi polezeš o něco méně. Holt to nebude deset cest za den, ale jen dvě nebo tři. Nicméně lezeš. I děti musí mít ten den hezký.

Ukázat jí, že být venku je samozřejmé. (f: Ondra Vacek)


10 KROKŮ K VYCHOVÁNÍ MALÉHO LEZCE

Pravidlo č. 1:
Dítě se nesmí do ničeho nutit. Může si svobodně vybrat kterýkoli sport, co se dělá ve skalách. (vtip)

A teď vážně:

1. Brát dítě do skal od mala. Zvykne si na to, že čas se tráví venku a lezení je normální a přirozené.

2. Uvědomit si, že už se nedá bušit jako dřív. Trochu zvolnit a prckovi se pod skálou věnovat. Nenechat ho tam brečet.

3. Když dítě odložíš k babičce pokaždé, když jdeš lízt, nikdy si k lezení nevytvoří vztah.

4. Povzbuzuj ho. Neboj se nechat dvouleté děcko sápat se na kameny. Chytej ho.

5. Dítě bude chtít sedáček a lezečky. Až se do toho poprvé pověsí, nebude se mu to líbit. Netlačit. Dělat z toho legraci. Pohoupat se a klidně to pak sundat.

6. Hecovat jen trochu. Nenechat viset někde nahoře ve stěně se slovy: „Musíš se víc snažit!“ Chválit.

7. Lez pro radost, ne pro výkon.

8. Prohlížejte si spolu místo dětských knížek: průvodce, knihy o lezení, Montanu.

9. Povolené večerníčky: Onsajt, Kolem skal, Příběhy cest, videa s Adamem Ondrou, Lynn Hill a Hazel Findlay. Alex Honnold nevhodný – leze sólo.

10. Když dítěti zamrzne voda v lahvičce, je možná supr tření, ale i tak je čas jít domů.

Alpinismus na Ještědu (f: Ondra Vacek)


_________________________

Text vznikl jako volné pokračování našeho březnového Článku měsíce: „Skvělý, usnul – teď to musím poslat!“ Maminky a jejich triky pod stěnou, pozn. red.)


I malé články dají dohromady dost práce. Díky za tvoji podporu