„200 slov“

Kuchařka pro horolezkyně. Jak sestavit expediční jídelníček pro 20 chlapů?

29. 10. 2019, Alena Čepelková

Pár desítek let. Tak dlouho lezu po různejch kopcích, soukám tam do sebe různá jídla a nejvíc mi stejně jede bramborová kaše se salámem. A pod horami to, co tam konzumují místňáci. Žízeň hasím nejradši vodou a čajem uvařeném rovnou s mlékem a kořením v očouzené konvici. Když chci něco zábavnějšího, dám si čang. Všechno jistí slivovica po ránu, ale ani ta by mne jistě neochránila před následky konzumace tibetského čaje se žluklým jačím máslem, takže ten vynechávám.

V lezení se za tu dobu změnilo snad všechno a na správnou výživu ku správnému výkonu existují dokonce Gastrospeciály v eMontanách. Potíž je, že už je mi to celkem k ničemu. Je fajn, že můžu mít hovězí Stroganov skoro ve vteřině kdykoli a kdekoli, ale jedna věc se bohužel vůbec nezměnila: bez potřebného morálu stejně nic nevylezu. A ten ještě v doplňkách stravy nevynalezli.

Byla by ovšem škoda na téma rezignovat! Kuchařku plnou užitečných rad píše dneska skoro každej, tak proč ne já? Bude to kuchařka pro horolezkyně, protože ani ty by neměly zapomínat, že láska prochází žaludkem. A nebudu troškařit s pytlíkem lyofilizované stravy pro dva.

Dhaulágiri 1984 BC – já a kuchař Baila (f: archiv A. Čepelkové)


1. Jídelníček pro himálajskou expedici

Stane-li se ti, začínající kuchařinko, taková věc, že tě nedejbože nominují na nějakou expedici na osmiticícovku a řeknou: „Jsi ženská, tak sestav jídelníček – jídlo spočítej s nějakou rezervou asi tak na dva měsíce pro dvacet lidí a nemělo by to vážit víc než tři tuny. Tady máš seznam podniků, kde by se dalo něco sehnat. Zbytek a čerstvé potraviny dokoupíme na místě,“ pak si nezačni zoufat. Co na tom, že doma vaříš jenom pro tři a jeden z té trojice je tříleté děcko, které ti ještě neumí odporovat?

Fáze 1 – Zamysli se. „Co by těm chlapům asi tak chutnalo? A kolik toho asi tak jeden sní?“ Snídaně, balíčky do stěny, vydatná večeře. Je dobré rozeslat členům expedice návrh jídelníčku, aby se ozvali s připomínkami? Odpověď: Není. Zjistíš, že není na světě člověk ten, který by se zavděčil lidem všem.

Fáze 2 – Jsi v koncích? Vážně nevíš, jak ten jídelníček sestavit, protože každý něco rád a něco nesnáší? Nejsi určitě první na světě, kdo dostal takový úkol. Inspiruj se úvahou Mika Thompsona, který se ocitl v navlas stejné situaci na slavné expedici Chrise Bonningtona Everest – The Hard Way: „Alespoň jeden člověk si bude na expedici pochutnávat, a to budu já.“

Fáze 3 – Kolik tak asi jeden člověk spotřebuje paštik? Co okurky, přijdou tam k chuti? Přemýšlíš nad velkorysou nabídkou od národního podniku Hamé a spoustou jiných laskomin, které už jsou zaneseny na seznamu surovin či dokonce hotových jídel, které máš k dispozici.

„Alespoň jeden člověk si bude na expedici pochutnávat, a to budu já.“ (f: archiv AČ)


Fáze 4 – Jídlo zakoupeno, zabaleno do sudů, zaneseno do seznamů a dopraveno na místo. Nemysli však, že máš vyhráno! Přijde-li část tvého úsilí při výběru laskomin vniveč kvůli nutnému snížení počtu nosičů, improvizuj! Uvidíš, jak nečekaně se dá zpestřit jídelníček ještě během transportu do base campu. Vida, kolemjdoucí z francouzské expedice si nesou v kleci živou slepici a vy máte jen sušená vejce.

Fáze 5 – Že se expedice hodně protáhla, všechno se snědlo a nakonec byl hlad? Ne tak úplně. Počet paštik jsi nějak předimenzovala a pár jich zbylo…


2. Guláš (popř. steaky) z buvolího masa

Chytrá hospodyňka pro pírko i přes plot skočí, ty se však takovými prkotinami na dlouhé cestě do base campu nezdržuj. Ušetřit lze úplně jinak. Nač konzumovat konzervy a platit za jejich transport nosiče? Zakup malého buvolího býčka a doveď ho po svých (jeho) až na místo. Požádej někoho méně útlocitného, ať ukončí jeho mladý život. Hory vynikajícího čerstvého masa naporcuj a ulož pro pozdější použití do ledovcové trhliny. Dále stačí jen obvyklými kuchařskými postupy připravit v tlakovém hrnci chutný guláš nebo na otevřeném ohni upéct steaky.

Proč táhnout konzervy? Kup radši mladého býčka. (f: archiv AČ)


3. Zeleninový salát

Dbej na vyváženou stravu! Ne každý muž si pochutná na steaku a navíc hrozí nebezpečí, že při dlouhém pobytu vysoko v horách začne trpět avitaminózou. Proto před odchodem do hor nakup na místním trhu co největší a nejpestřejší množství ovoce a zeleniny. Pak už ti (teoreticky) nebude moct nic zabránit potěšit kulinářským uměním své spolulezce.

Nedbej na svoji vlastní únavu, nech je po těžkém pětidenním výstupu odpočívat a připrav zatím jako překvapení čerstvý zeleninový salát. Do velikého lavoru vypůjčeného od místních pastevců nakrájej všechno vhodné, co v zásobách nalezneš, a dobře ochuť. Hotový salát zanes odležet do chládku u potoka. Po večeři se zvedni a jdi pro nachystané překvapení. Až budeš hledět na převrácený prázdný lavor a opodál se pasoucí spokojený skot, opanuj své emoce. Salát se ti evidentně povedl!

P. S. Všechno, o čem tu byla řeč, se víceméně stalo na expedici Dhaulágiri 1984 a Aksu (Petrograděc) 1988.

Zásobování po sovětsku. (f: archiv AČ)

Článek se umístil na 3. místě v naší velké letní gastro-soutěži. Titulek je redakční. Výsledky a ostatní texty budeme postupně přidávat sem.



I malé články dají dohromady dost práce. Díky za tvoji podporu