fbpx Mézlova spára, Skalák - eMontana

„200 slov“

Mézlova spára, Skalák

11. 06. 2015, Mikuláš Heger

Nedalo se prostě odolat předpovědi, a tak jsme v pátek na noc vyrazili směr Turnov. V sobotu ráno jsme na rozlez vybrali napřímení „údolky“ na majestátní Blatník. Nejhezčí a zároveň i nejtěžší mi přišlo právě ono „napřímení“ v horní partii, kde se pokračuje koutovou dvouspárou. Ta je z tvrdšího materiálu a díky železitým příměsím tudíž není vyšlapaná. Celá cesta se dá dobře zajistit a je oklasována za VII.

Jako další cestu lezeme sportovně zajištěnou VIII, Pivrncovy děti, vedoucí na nedalekou Poslední věž. Cesta vede po hraně, celkem přes dva kruhy, co kruh, to boulder, v závěru okořeněná pekelným rajbasem.

Vyrážíme k Majáku, kde zkoušíme Gotickou hranu (VIIc). Cesta začíná k mému překvapení nepříjemným sokolíkem, kde po druhé „podlaze“ zanechávám pytel a stěhujeme se k Podmokelské a její nepříliš známé Mézlově spáře. Klasifikována je za VI, ale vypadá moc pěkně, zvláště v úvodu, kde tě čeká na první pohled hladký, desetimetrový koutek završený převískem.

Když jsem cestu s úctou obdivoval při své první návštěvě před rokem, zjistil jsem ve vrcholovce, že si na ni troufly nějaké dvě dívčiny. „Když holky, tak já taky,“ řekl jsem si tehdy. Cesta je poměrně solivá a trápení nekončí přelezením zmíněného převísku, ale pokračuje až na úplný vrchol, ke kterému je to zatraceně daleko. Kruhy navíc působí dost omšelým dojmem. Vylézt Mézlovku je pěkný zážitek, a pokud si chceš vysloužit obdiv, vřele cestu doporučuju!

Když si pak dáš na zlepšení morálu a uklidnění rozklepaných rukou takovou Egyptskou hranu na monumentální Sfingu, budeš si připadat jako na procházce, ačkoliv jde o VIIbejdo…
To by pro dnešek stačilo, musíme se ještě posilnit v putyce U závory jedním pětipivem ze Svijan.

Skalák na jaře 2015 (f: Mikuláš Heger)

I malé články dají dohromady velkou práci. Podpoř nás třeba kalendářem.