Na začát­ku bych při­po­me­nul, co o posi­lo­vá­ní pro­hlá­sil Alex Huber v roz­ho­vo­ru pro eMon­ta­nu:
„Měl jsem dojem, že po cam­pu­su jsi sil­ný, což je dob­ré, ale leze­ní není vise­ní. Je to pře­de­vším pohyb v pře­vis­lém teré­nu, fixo­va­ný noha­ma a prs­ty. To zna­me­ná jiný druh koor­di­na­ce. Dnes vidím, že ten názor byl správ­ný. Když se chci na cam­pu­su srov­nat se sou­čas­ný­mi fran­ke­n­jur­ský­mi lez­ci, nemám žád­nou šan­ci. Vůbec. Ale na ska­lách jsem sil­něj­ší, (zve­dá táza­vě obo­čí, pozn. aut.). Tak­že si mys­lím, že samo­stat­né vise­ní nezna­me­ná nic. Musíš do své­ho těla dostat tu spe­ci­fic­kou koor­di­na­ci. Vliv cam­pu­su kon­čí u prsou, kdež­to sys­tém board jde až dolů.“

S tím se, mys­lím, dá v zása­dě sou­hla­sit. A to samé pla­tí pro posi­lo­vá­ní stře­du těla. Pokud chceš pro­po­jit funkč­ně nohy s ruka­ma, je tře­ba je posi­lo­vat, tak jak je pou­ží­vá­me na stě­ně. Co to tedy zna­me­ná?

Pla­tí ty samé zása­dy, kte­ré jsme si řek­li u stre­čin­ku. Dodej opo­ru a záměr k pohy­bu. Tzn. že napří­klad v plan­ku se zasou­střeď na bříš­ka prs­tů u nohou, jako­by roz­táh­ni cho­di­dlo, dlaň si roze­vře­nou polož na zem a snaž se pro­táh­nout malí­ček, podí­vej se před sebe a aniž by ses pohnul, se snaž pro­táh­nout dopře­du. Tak­to se dají upra­vit téměř všech­ny cvi­ky na střed těla. Per­fekt­ní nasta­ve­ní opo­ry a záměr.

Mož­ná se ptáš, proč je nasta­ve­ní opo­ry tak důle­ži­té? Proč to tím kom­pli­ko­vat? Háček je v tom, že sval má dva kon­ce. Jeden pev­ný a dru­hý pohy­bu­jí­cí se. Kte­rý se nasta­ví jako pev­ný a kte­rý se bude pohy­bo­vat, urču­je mozek. Pod­le toho, kde vytvo­říš opo­ru. Sval se může stáh­nout vždy jen k opo­ře. Pokud se podí­váš na všech­ny lez­ce ze svě­to­vé špič­ky, všich­ni mají opo­ru v koneč­cích prs­tů. Sva­ly celé hor­ní polo­vi­ny těla pra­cu­jí smě­rem naho­ru k této opo­ře. Tomu odpo­ví­dá i tvar těla, kte­rý je do pís­me­ne V. Pokud budeš posi­lo­vat bři­cho skla­po­vač­ka­mi, sedy lehy, nebo jiný­mi core cvi­ky, vytvá­říš opo­ru v duti­ně břiš­ní. A sva­ly hor­ní polo­vi­ny budou pra­co­vat smě­rem dolů – k opo­ře. Podí­vej se na Ada­ma, jak má rov­ná záda – nemá tím pádem na výběr – je svý­mi zádo­vý­mi sva­ly táh­nut naho­ru, jako když vymač­ká­váš pas­tu na zuby.

Při pohy­bu vzhů­ru potře­bu­ješ, aby všech­ny sva­ly v těle spo­lu­pra­co­va­ly a táh­ly smě­rem naho­ru. Když k tomu ale posi­lu­ješ bři­cho smě­rem dolů (tako­vá je pova­ha core tré­nin­ku), nebu­de ti bři­cho při pohy­bu vzhů­ru pomá­hat. Nao­pak, hodí ti do pro­gra­mu vidle.

Pokud mimin­ko nebo tře­ba Adam Ond­ra leží na zádech a zved­nou nohy, nejdřív se opřou o lopat­ky. Nohy pak zve­da­jí náram­ně lehce, jako­by zadar­mo. Vět­ši­ně lidí ale tělo uje­de dolů a zapne se jim pří­mý břiš­ní sval smě­rem dolů. Mají vad­ný pohy­bo­vý vzor, už neu­mí vytvo­řit správ­nou opo­ru na lopat­kách. Důsled­kem je, že se jim hůř dýchá, nema­jí sílu v ruce a pra­vi­del­né opa­ko­vá­ní tako­vé­ho pohy­bu pove­de k pře­tí­že­ní. Když pak tako­vý člo­věk visí v pře­vi­se a tré­nu­je nako­pá­vá­ní nohou zpět na stě­nu, nepo­má­há si, nao­pak, ubli­žu­je si. Při vad­né sou­hře sva­lů tru­pu si totiž můžeš uhnat tře­ba kýlu. Záro­veň posi­lo­vá­ní sva­lů tru­pu smě­rem dolů půso­bí kom­pres­ně na páteř, což může vést k výhře­zu plo­týn­ky.

Logi­ka core tré­nin­ku i izo­lo­va­ných cvi­ků vychá­zí z před­po­kla­du, že pohyb je reflex. Pohyb je ale pro­gram. Pokud by byl pohyb reflex, cho­di­li bychom jako zom­bie z fil­mů, nebo pokus­ná zví­řa­ta bez mozko­vé kůry. (Viz minu­lý díl, pozn. aut.)

Z krát­ko­do­bé­ho hle­dis­ka ti core může pomoct, z dlou­ho­do­bé­ho hle­dis­ka to ale není ta nej­lep­ší ces­ta ke zdra­ví a síle. Tak zdar a sílu!

_______________

Tady najdeš před­cho­zí díly rubri­ky. Prv­ní – řetě­zec. Dru­hý – 11 pohy­bo­vých rad. Tře­tí – opo­ry. Čtvr­tý – fle­xi­bi­li­ta. Pátý – core tra­i­ning. Pokra­čo­vá­ní zve­řej­ní­me po prázd­ni­nách.

Jako když vymač­ká­váš pas­tu na zuby. Adam Ond­ra boul­dru­je v Yose­mi­tech. (f: B. Gime­néz)