EL NORTE OCULTO
„Do stěny brzy ráno zasvítí Slunce a potom před námi celý den utíká. Jen ať táhne, jinak bychom museli nohy v lezečkách podlévat vodou a té není nikdy dost,“ Lukáš Ondrášek a Bětka Vlčková o svém největším zářezu.
MÍSTO SPÁRY VĚŽ
„Perestrojka Crack“ – tahle nádherná žulová spára měří 950 metrů, během kterých různě mění rozměr, graduje délkou za 7b, až se dostane na vrchol Piku Slesova v Kyrgyzstánu. „Nejkrásnější žulová cesta na světě,“ může se člověk dočíst v reportech na internetu. Myšlenky mnoha Sokolíků (členů týmu mladých alpinistů ČHS) se letos v létě upínaly právě tímto směrem. Toho času dovršovali svůj tříletý výcvikový cyklus a chtěli zjistit, zda jsou na podobnou výzvu dostatečně připraveni. (Nábor do nového cyklu proběhne příští rok, více tady, pozn. red.)
Jenže, Kyrgyzstán nepřijímal a létat se nedalo skoro do žádné země, která se pyšní velkými stěnami. Jako náhradní plán tedy padlo pohoří Picos de Europa v severním Španělsku, kde nikdo z mlaďochů doposud nebyl. Proč zrovna tam? Mají tam evropský vertikální klenot – Picu Urriellu alias Naranjo de Bulnes (2519 m n. m.).
Zdálky vypadá jako přerostlý Teufelsturm v Sasku, až na to, že jeho vápencové stěny dosahují výšky téměř 500 metrů. Ano, je to také věž – nedá se nijak turisticky obejít. A nachází se v oblasti, kam nevedou žádné lanovky. Člověk si tedy matroš, jídlo, spaní a palivo musí zespoda poctivě donést po svých. Je to stále stejná výzva a přístupový pot v očích pálí stejně, jako když na ni poprvé lezli Čechoslováci v roce 1985 (viz Článek měsíce tady, pozn. aut.). V osmdesátkách však ještě nebylo ani pomyšlení, že by se cesty jako „Murciana“ 7c+ mohly lézt volně.
Jaké je „EL NORTE OCULTO“?
– Leze a mluví Lukáš Ondrášek a Eliška „Bětka“ Vlčková –
LEZCI „SKRYTÉHO SEVERU“
Tehdy ještě neexistovala ani výrazná cesta v severní stěně zvaná „El Norte Oculto“, kterou dokumentuje naše video. Udělali ji Kico Cerdá z Patagonie a španělský Jesús Wensell v roce 2012. Trvalo jim to čtyři dny, které si rozdělili na čtyři různé návštěvy národního parku. První přelez za jeden den se jim povedl 11. srpna 2012 a první čistý přelez všech délek 26. srpna téhož roku. „Je to cesta v úžasném prostředí, která vyžaduje dobře vyvinutý navigační instinkt a schopnost zakládat vlastní jištění v každé délce,“ napsal tehdy Kico na svůj osobní blog.
Ač tato 13délková cesta vede ve velmi dobré skále, tak mnoho volných opakování nemá. Autor článku vypátral pouze přelez týmu: Iker Pou a Iosu Merino (2013). „Po devíti hodinách intenzivního lezení se nám povedlo cestu zřetězit a vylézt stylem OS. Iosu a já jsme tomu nahoře nemohli uvěřit,“ napsal po přelezu Iker Pou. To je mimochodem borec, který udělal třetí přelez „Action Directe“ 9a nebo se svým bratrem Enekem vytyčil veleznámý bigwall „Orbayu“ 8c+/9a, který se nachází hned vpravo vedle „El Norte Oculto“.
Loni v srpnu do „Skrytého severu“, jak by se dal název cesty volně přeložit, naburácel Lukáš Ondrášek a Bětka Vlčková. Linku se jim povedlo vylézt volně během jediného dne ve stěně. Napínavé chvíle však také proběhly: „Když Lukáš lezl pátou 6b+ délku, urval na jejím konci chyt a spadnul do frenda. Padal hodně dlouho, bylo to navíc v traverzu. Vůbec jsem nečekala, že poletí,“ vzpomíná „Bětka“ Vlčková na chytání svého parťáka. Lukáš se ale rychle oklepal, stáhl lano a délku na druhý pokus dolezl. Opravný pokus dával také v klíči za 7c+, který spočíval v přelezení velkého převisu za malé ostré dírky. Povedlo se. Onsight cesty to sice nebyl, ale styl „PP tým“, kdy aspoň jeden z týmu vyleze každou délku čistě, se v horách jednoznačně počítá.
(Autor článku dvojici dokumentoval v první délce ostrého pokusu. Po několika dnech se do stěny společně vrátili a udělali dotáčky druhé, třetí a čtvrté délky. Dál se pro bezpečnost lezců a štábu – padající kameny – raději nepouštěli. Klíčová sedmá délka za 7c+ natočená není, pozn.)
2020 VS. 1985. CO SE LEZLO?
(Cesty na Naranjo de Bulnes. Příjmení lezců seřazena dle abecedy.)
Zájezd týmu mladých alpinistů do Španělska 2020 (dodávka)
Picos de Europa (3.–10. 8. 2020)
„El Norte Oculto“ 7c+, 455 m: Ondrášek-Vlčková (PP tým)
„Via Murciana“ 7c+, 500 m: Janošec-Ondrášek (PP tým)
„Gizon berri bat naiz“ 7b+, 450 m: Janošec-Ondrášek (RP tým)
„Cherokee way“ 7a+, 180 m: Mitáč-Mrklovský (PP tým)
„Via Leiva“ 7b, 500 m: Maštálko-Vlčková (AF tým)
„El vuelo del dragón“ 6b+, 180 m: Černohous-Mrklovský (OS tým)
„Sagitario“ 6a+, 200 m: Maštálko-Vlčková (OS tým)
„Pidal-Cainejo“ V, 450 m: Černohous-Mrklovský (OS tým)
Zájezd výběrového družstva do Španělska 1985 (autobus)
Picos de Europa (8.–14. 7. 1985)
„Via Gepode“ V+: Chládek-Kopal, Hons-Polman-Zajíc
„Via Leiva“ V+ A2: Martinka-Velič (1. volný přelez, VIII), Hons-Kutil
„Via Martinez-Samoano“ VI-: Fischerová-Ondra-Sekaj, Kutil-Šverma, Těšitel-Zalabák, Róthová-Stehlíková-Večeřa
„Via Mediterrano“ VII: Morávek-Ondra (2. výstup)
„Via Reversióne“ VII+: Čepelka-Hofmann (3. výstup, 1. RP), Müller-Poláček
„Via Nani“ VI-: Těšitel-Zalabák, Müller-Róthová
„Via Rabado-Navaro“ VI+ A2: Lukavský-Myška-Hloušek
„Via Amistad con el Diabolo“ VI-: Lukavský-Myška, Stehlíková-Večeřa, Hloušek-Müller, Martinka-Velič
„Via Murciana“ V+ A2: Lukavský-Myška, Stehlíková-Večeřa, Hloušek-Müller, Martinka-Velič
„Via del Paco“ (s var. „Teogeneo“) V A2: R. Chládek-Polman-Zajíc
„Via Canejo“ VI A1 (s var. Asistas): Adámek-Rybanský (1. volný přelez VII)
„Via Espojisimo de Venus“ V: Adámek-Rybanský (4. výstup)
VZPOMÍNKA LUKÁŠE ONDRÁŠKA
Oslovila mne ta neposkvrněnost cesty. Často jsem hledal vodítka v podobě očerněných stupů, které by mne nasměřovaly, kudy cesta vede. Ale nic! To asi nebude taková populárka, jak jsem myslel. Začal jsem proto ve svých délkách čárkovat chyty během lezení, ať si „Bětka“ alespoň chvíli odpočine na druhém od těch onsightů.
________________________________________
Článek z jarního výjezdu týmu Sokolíků – Mladých alpinistů ČHS.
Hlavním partnerem projektu je firma Mountain Equipment. Dále je podporuje Rock Empire a Tendon.
