„200 slov“

Zničím se v Krase. Nikam jinam netřeba jezdit. Štěpán Volf

09. 03. 2020, Jakub Skočdopole

Pokud při závodech na laně zjistí, že se dostal špatnou rukou do dvouprstovky, bez sebemenších pochyb ji přebere a pokračuje směle dál pro vítězství. Štěpán je třiadvacetiletý kluk z Valašského Meziříčí a lezec, který splňuje označení „krasový nadšenec“.

Na Moravě se narodil, působí zde celý život a na vápně přelézá neskutečné prásky. Bydlí v Brně. Když zrovna netrénuje, nepracuje nebo nespí, tak se učí být správným „fitnessákem“. Blbne na hrazdách nebo otravuje spolubydlící, aby s ním dělali stojky…

Jak dlouho lezeš v Moravském krase?
Pokud si dobře pamatuji, už to bude pět let. Jako první cestu v Krase vůbec jsem si zkusil „Němou barikádu“ za 8a. Na pohled se mi cesta hodně líbila, když jsem do ní ale vlezl a zjistil, že je sekaná, docela mě to odradilo. Další návštěvy naštěstí první dojem spravily.

Štěpán leze boulder „Infarkt myokardu“ 7C+/8A ve Sloupu (f: Kuba Konečný)

Proč lezeš v Krase a co tě na něm láká? Čím je pro tebe specifický?
Kras je pro mě blízko, cest i bouldrù všech obtížností je tam hafo, převisy, kolmáče, stropy. Najdeš tady kolmáček, který musíš urvat, a na druhou stranu pak i ladičku ve stropě, zkrátka je tady všechno.

Která z oblastí v Krase ti je nejbližší?
Vlastně žádná… nebo spíše všechny? Na každé krasové oblasti najdeš něco pěkného, co tě zaujme. Z pohledu lanaře bych asi nejvíce ocenil Vaňousy. Z pohledu bouldristy Sloup. Sice zde bouldry nevypadají tak pěkně, zato krokově je to naprostá bomba. No, a Lidomorna bude takový zlatý střed.

Lidomorna? „Chodíme za každýho!“ (f: archiv ŠV)

Jaká je tady tvá nejvyšší vylezená obtížnost?
V Krase mám vylezených pár bouldrù okolo 8B. Je to dáno ale spíše tím, že mi tohle specifické krasové lezení až na nějaké výjimky docela pěkně sedí. Už jsem byl nabádán, abych jel do zahraničí a tam lezl tyhle obtížnosti jednu za druhou, ale já se obávám, že by to bylo spíše naopak. Cestou si nejsem tolik jistý, jestli 8c+ nebo 8c? Někdo by ještě musel potvrdit obtížnost. „Superklikatý hrobeček“ (varianta „Kašpárkova hrobečku“, kde jsme točili sestru Adama Ondry Kristýnu, pozn. red.) je určitě to nejtěžší, co jsem kdy na laně vylezl. Mimochodem, moc klikaté to ve skutečnosti ani není. Jelikož ale nemám v tomto obtížnostním stupni žádné jiné zkušenosti, možná to bude jen 8c.

Proč jsi tedy zatím nikam do zahraničí bouldrovat nejel a jsi stále v Krase?
Popravdě docela nerad daleko cestuji, i to je jeden z hlavních důvodů, proč je Kras můj favorit. Letos bych už se ale taky rád podíval do nějaké pěkné zahraniční oblasti. Problém je, že když už se má jet do zahraničí, tahá mě to spíše na cesty a výhledy, kterých se ti dostane, když něco pěkného vylezeš. (Štěpán mezitím vyrazil na svoji první zimní cestu za lezením – do Siurany a Margalefu. Vylezl tam 8c+, pozn. red.)

Štěpán ve Sloupu – „Kouzelný lektvar“ 8A+/B (f: Kuba Konečný)

Jsi spíš bouldrista nebo lanař?
Rozhodně obojí. Poslední dobou je mě vidět snad pouze bouldrovat, ale je to dáno spíše tím, že nejsem na nikoho vázaný. S nikým se nemusím domlouvat na složitých časech, prostě si před školou nebo po škole sbalím věci a odjedu. Za nějaké čtyři hodinky jsem zpátky na bytě, zničený, zpocený, odřený… No, zkrátka vlastně spokojený. Když už se ale začneme skupinově domlouvat na nějaké lezení, volím spíše lano a cesty.

Co bys doporučil lidem, co do Krasu přijedou poprvé?
Myslím, že každý si tady najde to svoje. Při první návštěvě bych rozhodně doporučil vzít si jedny tvrdé a jedny měkké lezečky. Na každý boulder to chce trochu jinou tvrdost. Z mých zkušeností se obecně lépe leze ve Sloupu s tvrdšími a na Holštejně s měkčími.

______________________

Ano, Moravský kras jsme poslední dobou na eMontaně zanedbávali. Jdeme ale do sebe a plánujeme teď každý měsíc něco málo o Krasu napsat, tak nám drž palce – rádi bychom tuhle světovou oblast trochu rozproudili, pozn. red.)



I malé články dají dohromady dost práce. Díky za tvoji podporu