„200 slov“

Den v mlze. Čtyři holky propojily 18 prominentních vrcholů Lužických hor. Trvalo to 21 hodin

08. 12. 2021, Lenka Berrouche

PVLH – to je výzva, kdy musíš do 24 hodin oběhnout Prominentní vrcholy Lužických hor. Za prominenci se bere parametr, kdy mezi vrcholem hory a okolním prostředí je minimálně 100 výškových metrů. A takových kopců v Lužických horách napočítáš 18.

Můžeš vyrazit, kdy chceš, odkud chceš, jakým směrem chceš. Jen místo startu a cíle se musí shodovat. Pokud tohle zvládneš, staneš se doživotním členem klubu. Tuhle výzvu organizuje běžec, chovatel koní a včelař v jedné osobě – Martin Bláha. (Více tady, pozn. red.)

Moje druhé PVLH 24 před několika dny bylo úplně jiné než to první v roce 2020. V tom roce jsem běžela sama, bez podpory a hlavně na jaře. A teď s partou holek (Janou a dvěma Katkami), s maximálním supportem po celou dobu a hlavně v prosinci. V mrazu, vánici, větru…

„Leni, chtěla bych zorganizovat charitativní běh pro domov pro seniory. Půjdeš do toho se mnou?“ zeptala se mě před časem běžkyně Jana Maluchová. Do té doby jsme se neznaly.

A tak to začalo. Měsíce příprav projektu a plánování tohohle dobrodružství.

Větším strašákem než samotná vzdálenost a náročnost trasy bylo pro mě běhání v týmu. Ono běžet si osamocena je totiž úplně jiné než běžet s někým. Určuješ si vlastní tempo, vlastní délku odpočinku. V partě tohle všechno padá. Na každého přichází krize v různou chvíli a musíš se s ostatními nějakým způsobem sladit, což není vždy úplně komfortní. Hlavně teplotně to bylo hodně diskomfortní. (Lenka nepotřebovala tolik odpočívat, tak občas trochu mrzla. Tuhle trasu sama na jaře 2020 zaběhla za 13 hodin 42 min, pozn. red.) Ale holky byly skvělé, a i když místy bylo vidět, že nám do řeči moc není, tak jsme ten den, respektive noc, pospolu zvládly.

„Místy bylo vidět, že do řeči moc není.“
Klíč 759 m n. m. – poslední kopec (foto: Katka Smíšková)

Proběhnutí celé trasy nám zabralo 21 hodin a 31 minut k tomu. (Holky za tu dobu překonaly převýšení přes 4400 metrů, viz mapa, pozn. red.) Jaké bylo počasí? No, prostě úplně zimní. Krajina pod sněhem vypadá úplně jinak než bez něj. Cesty nejsou vidět a orientace v terénu je tím pádem o poznání náročnější.

Také kvůli intenzivní těžbě dřeva se Lužické hory výrazně mění. Tam, kde před rokem býval les, je teď mýtina s popadanými stromy. Tam, kde před rokem byla krásná cesta, jsou teď hluboké vyježděné stopy od těžké techniky…

_____________________________________

Celou touto akcí se snažíme pomoct získat chybějící prostředky pro zajištění paliativní péče v domově seniorů Sue Ryder. Dárcovská výzva běží do 12. prosince. Za příspěvky budeme moc rády.



I malé články dají dohromady dost práce. Díky za tvoji podporu