„200 slov“

Lezení na umělé stěně v USA

04. 10. 2015, Albert Fikáček

Občas si říkám, co nás žene, že dokážeme zkousnout tolik rizika, námahy, mrazu a nepohody při cestě za “vrcholem hory”?  Proč dáváme přednost adrenalinu namísto válení se u televize? Abych byl upřímný, sám někdy nevím, co mě motivuje a nenechá mě to vzdát. Teď mám před sebou výzvu, kterou se mi za pět let nepodařilo dostat z hlavy. Nedá se nic dělat, musel jsem se do ní pustit…

Ta výzva není tentokrát ze světa horských velikánu, jde o plachetnici z PET lahví. Mám s ní totiž v plánu plavbu do Alžírska. Ale začněme pěkně popořádku.

V roce 2009 jsem stál na mostě a koukal do řeky, jak v ní plují pet-flašky. V tom přišel ten výborný nápad. Když tak dobře plavou, šla by z nich postavit loď. A nejlíp plachetnice a nejlíp s ní rovnou na moře. Pár statusů na Facebooku, hromada liků, pár pomocníků a začalo se stavět.

První verze byla trošku rozpačitá. Druhá už byla životaschopnější a mohl jsem vyplout na moře směr Afrika. Za bouře jsem ale ztroskotal u břehů Korsiky. Né ani tak kvůli špatné konstrukci, jako spíš kvůli chybě meteorologa, nezralosti “kapitána” a nefunkčnímu motoru (kdo měl tušit, že motor na loď není vodotěsný?!).

Byl to sice dost úděsný zážitek, ale nechci se spokojit s neúspěchem. Nedá mi to spát, a proto jsem se rozhodl loď z PET lahví postavit znovu a lépe. Druhý, jak doufám, vítězný pokus, dostat se na nich přes Středozemní moře do Alžírska bude na větší a kvalitnější lodi. Na stavbě se podílejí odborníci. Já (jako petkový kapitán) jsem prošel pětiletým výcvikem na moři v závodním jachtingu.

Možná to nemusí dopadnout podle představ, ale musíme se o to pokusit. Prosím, drž našemu týmu i mě palce. Jak nám jde projekt od ruky, se můžeš podívat na www.vichr.org, kde najdeš i video, rozpracovanost lodě, nebo způsob, jak plavbu podpořit. Ty to pochopíš: “Lepší být mrtvej frajer, než živej sráč!“

Albert Fikáček před svojí plachetnicí (f: vichr.org)

I malé články dají dohromady velkou práci. Cvakni a potěš eMontanu.