„200 slov“

Nezkoumat a nečistit shora. „Děti nám poděkují.“ S Matějem Svojtkou o posouvání laťky na písku

04. 02. 2025, Standa „Sany“ Mitáč, František Bulička

Matěj Svojtka měl na písku parádní rok – nejprve se na jaře zakousl do projektu Černá perla XIIa, který se mu společně s Honzou Vopatem povedlo dokončit. Matěj si zapsal první opakování. Projektovací chutě ho poté rychle přešly a zbytek roku se věnoval spíš těžkému onsightování…

Navazujeme na velký článek o pískovcové sezóně 2024, který jsme publikovali v lednu. K němu připojujeme tři rozhovory ve 200 slovech – stejný set otázek jako Elíkovi StříbrnémuMarťasovi Stráníkovi jsme položili také Matějovi, poslednímu z trojice.

Jaká byla nejzajímavější sekvence (boulder) v cestě, na kterou jsi letos narazil?
První, co mě takhle napadá, je rajbasový výlez na vršek u letního prvovýstupu Andrea29 na věž Šejdíř v Ádru. Extrémně solivej prudkej rajbas, tři metry nohama nad tenkou smycí a šest metrů nad kruhem, kde jsem musel vykopnout nohu do úrovně hlavy a držel jsem se na tření lýtkem. Dvakrát jsem odtamtud vyhučel a pomalu to chtěl zabalit, ale nakonec jsem zabral, div mně nepraskla cévka, a vykulil se na vršek.

Vnímáš lezení na písku jako sport?
Určitě, je to lezecká disciplína jako každá jiná, takže taková pohybová hra se specifickými pravidly. U nás má charakter buď tradičního lezení, nebo sportovního, přičemž se dost často obojí prolíná.

Myslíš si, že je na písku možné posunout laťku obtížnosti i za dodržení ground-up etiky?
Myslím, že jo, ale samozřejmě to bude stokrát pomalejší, než kdyby se směry daly zkoumat a čistit shora. Po těžkých směrech koukám už dlouho a nevídám na písku linie s evidentními chyty, kde by obtížnost spočívala ve vytrvalosti nebo čistě silové sekvenci. Většinou jsou to hodně technické bouldery 8A a výš, které se těžko dělají na OS, často ještě ve špinavé skále, přičemž většinou ani není zaručené, že to vůbec půjde. Už mockrát jsem se někde dostal do slepé uličky. Písek není úplně nadesignovaný pro těžké sportovní cesty. Ale nechci, aby to vyznělo, že jsem snad proti dělání cest odspodu, naopak. Jelikož potenciál na prvovýstupy je omezený, tak alespoň zbyde na další generace a jednou nám děti našich dětí za tenhle způsob dělání cest poděkují.

Hlavně poctivě odspodu. Matěj Svojtka (foto: S. Mitáč)

Jak by taková cesta asi vypadala? Víš o nějaké potenciální nové dvanáctce?
Konkrétně mě napadá, že asi půjde udělat dvanáctka v Hřensku ve stropech, nabízí se tam propojka do cesty Sex s ex XIc, co vylezl Martin Stráník loni. (Martin už tam byl prvního února 2025, propojku vylezl a potvrdil klasifikaci XIIa. Název ještě nemá a jde o spojení cest Tom a jeho ženy XIa/b a Sex s ex XIc, pozn. red.) Nebo určitě v Ádru je pár projektů, kde se plácá holá hrana. Ale nevím úplně o ničem, co by mě nějak extra motivovalo, tak jako třeba Černá perla XIIa nebo To tu ještě nebylo XIIb.

Piješ pivo?
Sem tam jo, ale alkohol mně nedělá moc dobře, takže spíš nealko pivo.

Co ti přijde nejlepší trénink na písek kromě lezení na písku?
Pokud jde o pískovcové sportovky, tak určitě bouldering, protože většinou jsou cesty na písku hlavně o bouldru a zbytek bývá omáčka.

Nejlepší univerzální lezečky na písek?
La Sportiva Theory.

Matěj Svojtka v cestě „Im Sonnenschein“ IXc, RP Xa, Schrammtorwächter, Sasko (f: J. Cejpek)


Co vnímáš jako přelez roku 2024? Tvůj/ostatních?
No určitě pokračující pískovcová jízda Martina Stráníka, který za poslední dva roky vyčistil snad všechno těžké, co se dalo. Ani si nejsem jistý, jestli jsem správně zaregistroval všechno, jedenáctek bylo fakt požehnaně, namátkou mě napadá Jazda dědo XIc, Světský XIb, Těžký punk XIb a mnoho dalšího.

U sebe jsem rád za Černou perlu, protože to byl zatím největší projekt, do kterého jsem se pustil. Taky to ve mně docela nasytilo touhu projektovat, takže po pozdně jarním přelezu už jsem po zbytek roku lezl spíš lezl na OS a netrápil se nikde moc dlouho.

Prvovýstup roku 2024? Tvůj/ostatních?
Jako první mě napadnou tři jedenáctky od Magnuse na Broumovsku: Terorista z Moonboardu na Ostaši, Tátovo narozeninyMasters of Stone v Ádru. To si půjdu moc rád zkusit příští rok.

Ze svých mám největší radost z cesty Emma24 na Kladrubskou v Ádru, protože to je fakt nádherná linie, kterou jsem nosil v hlavě dlouho a nebylo jisté, zda to vůbec půjde. Nakonec to šlo za AF Xc, v kuse to bude těžké a jsou tam dvě fakt unikátní sekvence. Byl jsem tam na podzim zkusit kusovku, ale bohužel to bylo mokré. Celkově se mně letos podařilo dovrtat pár zajímavých projektů, ale vzhledem k tomu, že je to všechno na Broumovsku, kde nebydlím, tak po narození dcery už nebyl prostor si to po sobě přelézt RP.

Jaký lezecký počin na písku tě loni inspiroval?
Inspirovalo mě jedno staré video s Hudym, kde je mu určitě přes padesát a říká tam, že už se „jen udržuje na úrovni Xb OS“. (Dokáže video někdo dohledat? pozn. red.) Tak jsem si říkal, že zkusím za ten rok onsajtnout nebo flashnout aspoň deset deset béček, abych si mohl říct: ‚Držím se taky na téhle úrovni.‘ Nakonec se to podařilo, ale musel jsem na podzim zacílit na pár sjízdnějších, abych to doplnil.

A kde ses nejvíc vybál?
Asi na podzim v Sasku v cestě Tierschau IXb na Ostervorturm, začal jsem tam jezdit teprve letos a nejsem tam úplně rozběhanej bez toho mága. Objektivně nic nebezpečného, ale nebyl jsem si jistý, jak bude jistič reagovat, tak jsem v tom byl nějakej vycukanej.

Matěj Svojtka leze „Alter Weg“ ! VI, Schrammtorwächter, Sasko (f: J. Cejpek)


I malé články dají dohromady dost práce. Díky za tvoji podporu