Asi není moc lezců, kteří bydlí deset minut od Labáku, a jezdí lézt na Srbsko. „Byl jsem tam už před pár lety, vylezl jsem si cestu ‘Ocel a Olovo’ (9-/9) na Blážinu stěnu a řekl si, že už tam nikdy nemusím. Takhle oklouzané cesty jsem snad ještě nelezl,“ vzpomíná Pája Bohuněk.

Loni však vzal vápencové Srbsko na milost a začal tam překvapivě často jezdit. Navzdory všem předsudkům, které o Srbáči mezi pískovcovými lezci kolují, a navzdory tomu, že do Labáku může z Děčína jezdit na kole, kdežto do Českého krasu to má dvě hodiny autem…

Jak se stane, že labský lezec začne jezdit lézt do Srbska?
Loni v září jsem vezl svoji ženu Janu do Berouna k Filousovi (Hebelkovi, pozn. red.) na operaci s kolenem, tak jsem zjišťoval, kde se dá v okolí dobře zalézt. Ála Rozsypal mě vzal do Kavčího lomu a byl jsem z toho úplně nadšenej. Krásný kolmý cesty po lištách, ve stínu.

Ála mě pak nalákal na pěkný cesty na druhé straně v Červených stěnách. Tak jsme tam párkrát na podzim zajeli. Většinou jsme to spojili s nějakými povinnostmi v Praze, ale byli jsme tam s holkama i na víkend. Spali jsme v kempíku v Srbsku a bylo to celkem příjemný.

V čem tě Srbsko překvapilo a proč tě začalo bavit?
Byl jsem zatím jen v tom Kavčím lomu a v Červených stěnách. Některé cesty jsou fakt pěkný. S Álou jsme se shodli, že i v Juře by to byly perly. Asi jich tam nebude tolik jako v Juře, ale na pár výletů nám to bude ještě stačit.

Překvapilo mě hlavně to, kolik je tam pěkných cest, protože zatím jsem slyšel všechny na Srbsko jen nadávat. „Jeď radši na bouldrovku než na Srbsko. To za to nestojí,“ řekl mi třeba kamarád z Prahy.

Jaké jsou tvé oblíbené cesty? A kdy jsi měl největší radost z přelezu?
Hned ten první výlet jsme si parádně zalezli v Kavčím lomu. Lezli jsme cestu „Inkova“ (9-), což je super technická lištovačka, a pak mě taky zaujala linka „Oko bere“ (9) s celkem těžkým bouldrem. Z té jsem měl radost, protože se mi povedla na OS. V Červených stěnách se mi moc líbila cesta „Strašák“ (9+/10-), což je asi nejlezenější 8a v Srbsku. Je to jeden bouldřík za boule přes převis a pak pěkná technická stěnka.

Jak bys porovnal tamní vápno třeba se zmíněnou Frankenjurou?
Co jsem zatím lezl, tak to jsou hlavně lišty a boule. Dírky jako v Juře tam moc nepotkáš.

Na jakou roční dobu bys Český kras doporučil?
Na pravém břehu v Kavčím lomu se dá asi lézt i v létě, protože stěna je ve stínu. Na levém břehu to je se sluncem trochu horší. Na podzim, když bylo osm stupňů, tak na sluníčku bylo pekelný vedro. V těch boulích to pak je problém. Takže v Červených stěnách podzim až jaro, ale musí být zataženo.

Volil jsi Srbsko i pro dobré přístupy s rodinou?
To úplně ne, naše Julinka dojde kamkoliv, ale pro rodinky s malými dětmi je to ideální. Do skal dojedou i na odrážedle. Problém může být to, že v hezkých dnech je na cyklostezce dost rušno, takže musíš děti neustále hlídat.

Jaké ti tam na letošek zbyly projekty?
Mám rozlezenou cestu „Dřevokazné odpoledne“ (10-) vpravo v Červených stěnách. Jsou tam hned na začátku dva bouldříky, skok do lišty a pak skok do boule. Hodně silová a zábavná cesta. Dáš tři pokusy a můžeš jet zase domů.

Mimochodem, je pro tebe jednodušší vylézt osm áčko na Srbsku (9+/10-) nebo Xbéčko v Labáku?
Myslím, že těžší je pro mě vylézt Xb v Labáku. Osm áčko na vápně se mi často podaří vylézt třeba na třetí pokus. Tady doma mám ale deset béčka, na která jezdím léta a zatím jsem je nedal. V Labáku jsou ty cesty za Xb často v rozptylu 7c+ až 8a+, takže záleží, na co natrefíš.

_________________________


Tento příspěvek volně navazuje na náš únorový Článek měsíce:
Český kras žije. Tour po těžších cestách, pro které stojí za to trénovat, pozn. red.