„Písek 2023“ (DOTISK BUDE)

Letos se můžeš těšit na výpravné fotky z Ádru, Saska – v kalendáři se objeví Robert Leistner, „Prcas“ Slavík, „Ratlík“ Kácha, Vojta Přibyl nebo Danny Menšík. V létě pak holky, co se nebojí spár, a další. Tak ať výběr potěší.

TEXT: STANDA „SANY“ MITÁČ
FOTO: S. MITÁČ, A. HANICKE, J. FRIČ, H. SCHULZE, F. FISCHER
| ŘÍJEN 2022

DOTISK BUDE! | aktualizace 23. 11. 2022
Už se nám přihlásilo dostatek lidí, takže ještě jednou necháme rozjet tiskárnu. Kdo má zájem o lednový dotisk, ať do 20. prosince vyplní formulář níže. Naše lezecká výdejní místa už fungovat nebudou – vše budeme posílat přes Zásilkovnu. (Tentokrát už to nebude ofset, ale digitální tisk.)

______________________________

TOHLE JINDE NEMAJÍ

Je to tak, máme prostě štěstí. Že bydlíme v dosahu našich pískovcových skalních měst a můžeme v nich trávit svůj volný čas. Všichni zahraniční lezci, co poprvé přijedou na návštěvu do Labských pískovců nebo Adršpachu, vůbec nechápou… Tu krásu cest, odvahu prvovýstupců, historii lezení a etiku dělání prvovýstupů odspoda, tvary věží…

Kousek tohoto inspirujícího prostředí se každoročně snažíme přemístit i k tobě domů na chodbu, na bouldrovku, do kanceláře nebo třeba na dveře záchoda zevnitř, jak to taky někdo má. Pískařský kalendář jsme viděli vyvěšený i v dodávce.

Letos se můžeš těšit na výpravné fotky Alexe Hanickeho (třeba zimní Wehlnadel je mistrovský kousek), v kalendáři se objeví také Robert Leistner, Kuba „Ratlík“ Kácha nebo Danny Menšík. Léto bude ve znamení šikovných slečen, co se nebojí spár. Ke konci léta vysmátý Prcas a potom třeba krásná fotka dominant Ádru v plné parádě… Doufáme, že ti tenhle výběr bude dělat radost po celý příští rok.

Autorem titulky je letos Alex Hanicke,
grafiku si tradičně vzala na starosti Evča Janatová.


HODÍ SE VĚDĚT


1) PRO SNADNÉ ODBAVENÍ
Kalendář prosím objednávej pomocí formuláře níže nebo přes email: [email protected]. Pokud nemáš žádná speciální přání a máš přesně spočítáno, kolik zaplatíš, můžeš po odeslání formuláře peníze rovnou poslat (ideálně s tvým jménem v poznámce) na účet: 670100-2212654881/6210. Ušetříš nám tím trochu práce.

2) LEPŠÍ MOC NEČEKAT
Náš kalendář zůstává limitovanou edicí, takže stále platí: „Kdo dřív přijde, ten dřív bere“. Loni bylo vyprodáno už 10. listopadu.

3) NA SLOVENSKO POSÍLÁME TAKÉ
Jen je nutné počítat s poměrně drahým poštovným – cca deset euro navíc. To samé platí i pro Německo a okolní státy.

4) ZÁSILKOVNA MÍSTO POŠTY
Letos dáváme sbohem České poště, která meziročně zdražila balík našich rozměrů o 122 %. Abychom zachovali cenu dopravy, budeme kalendáře nově posílat přes Zásilkovnu (odešleme do konce listopadu). Prosíme však nadále všechny, ať využívají hlavně naše výdejní místa. Osobním vyzvednutím ušetříš svoje peníze a náš čas.


CO TO STOJÍ?

Cenu si můžeš vybrat:
1. Když zaplatíš 600 Kč, podpoříš tím zároveň chod redakce na rok 2023 (dostaneš novou „dálničku“ na přední sklo a tvoje jméno uvedeme mezi přispěvateli).
2. Lidovějších 400 Kč, pokud šetříš a eMontanu nečteš. Cena je myšlena zejména pro studenty nebo živitele více krků.

Po čtyřech letech trochu zdražujeme (v průměru o 12 %). Radost z toho nemáme, ale náklady na tisk a papír meziročně stouply o 48 %. Kdo si to může dovolit, částkou 600 Kč podpoří také fungování redakce v roce 2023. Pokud bereš kalendářů více, můžeš zaplatit jeden přispěvatelský a zbytek za nižší cenu.

Na rok 2023 má naše „dálnička“ barvu bordeaux.


Kalendář bude mít tato VÝDEJNÍ MÍSTA:

Praha, Levý břeh – obchod stěny Smíchoff (Křížová 6)
Praha, Pravý břeh – prodejna Namche (Křižíkova 55/65)
Praha, Sherpafest 3. prosince – kino Aero (Biskupcova 1733)
Brno – prodejna Hanibal (Orlí ulice 612/20)
Liberec – stěna Šutr (Hrazená 470)
Děčín – stěna Bělá (Tělocvičná 192, po, st, pá večer. Správce: 774 111 993)
Trutnov – sport Mates (Svatojánské náměstí 47)

Osobní vyzvednutí je nejlepší.
Potěší nás, když vymyslíš osobní vyzvednutí – pokud nemůžeš sám/sama, zkus tím třeba pověřit kamaráda. Ušetříš nám čas s balením kalendářů. Pokud však bydlíš někde v Beskydech na salaši nebo v Rychlebských horách, nedá se nic dělat. Kalendář pošleme. (Pro více kalendářů se platí jedno poštovné.)

Kdy bude?
K dostání na výdejních místech bude přibližně v týdnu od 14. listopadu (budeme informovat mailem) a počká tam na tebe do konce ledna 2023. Další možnost kalendář vyzvednout bude na Sherpafestu v Praze, který proběhne 3. prosince 2022.

Jaký je po technické stránce?
Kalendář má rozměr A3 plus, konkrétně 44,5 cm x 31,5 cm. Tiskneme ho ofsetovým způsobem na křídový papír v matné variantě.
.

    DOTISK – KOLIK KALENDÁŘŮ SHÁNÍŠ?

    VARIANTA „PLNÁ PALBA“
    Chci přispět i na redakci v roce 2023.
    Cena: 600 Kč

    VARIANTA „STUDENT“
    Šetřím/nečtu eMontanu.
    Cena: 400 Kč

    PŘEDÁNÍ?

    Lezecká výdejní místa už fungovat nebudou. Prosím o zabalení a zaslání Zásilkovnou (+150 Kč):

    KOMU TO BUDE?

    ____________________



    SEZNAM SE S FOTKAMI

    SMŮLA NAD SCHMILKOU

    Pořídit lezecký snímek mi obvykle zabere jen jeden den. Obvykle máme s parťáky nápad, zkontrolujeme počasí, pak se vydáme na místo a fotíme. Ale tahle fotka byla jiná: na Großer Falknerturm nad Schmilkou jsme se vydali pětkrát, dokud se nám to nepodařilo. Jednou bylo příliš zataženo, jednou bylo Slunce příliš napravo, jindy byla příliš velká mlha… Vypadalo to, že tenhle projekt se stává nějakým začarovaným kruhem. Ani s výsledným snímkem nejsem úplně spokojený.

    Jan Joseph Jeschke v přepadu na Großer Falknerturm – cesta „Übergangsweg“ VIIa, Sasko (text a foto: Alex Hanicke)




    ŽELVÍ STISK A ŽELVÍ PROCES

    Mišo do téhle cesty investoval část svého života. Také pro mě byla výzva zdokumentovat jeho snažení tak, aby to trochu vypadalo. „Betom“ se totiž nachází na Veřejném domě, což je na labácké poměry malá lesní kvako-stěnka. Ani u slaňáku člověk nevyleze nad úroveň stromů… Sektor svým vzhledem připomíná spíše německou Frankenjuru, kde se také pěkně blbě fotí – je tam tma jako v pytli a stromy překáží záběrům z dálky. Dokumentování „Betomu“ tak nakonec nebylo ani tolik o krajině, jako spíše o vnitřním duchovním procesu. O umění nespěchat.

    Mišo Burian zkouší „Betom“ XIc na Veřejný dům, Labák – Levý břeh (text a foto: Standa Mitáč)




    OFF-LINE SASKÝ LEZEC

    Robert Leistner je pro dnešní dobu celkem vzácný typ lezce – velmi nerad publikuje fotky ze svých přelezů na internetu, takže digitálně si toho o něm moc nepřečteš. A přitom by bylo o čem číst – Robert patří mezi nejužší špičku pískovcových lezců, bez mága vylezl RP XIIa (8c fr.), ale své on-line soukromí si prostě hlídá. Naštěstí, papír má rád, takže s ním nedávno mohl vyjít rozhovor v tištěné Montaně (ptal se Jarda Maršík mladší) a fotky do kalendáře jsou taky ok. Tahle zachycuje sedmikruhovou „Galaxy“. V den focení navíc Robert nahoře neuhnul doleva a vytvořil novou přímou variantu.

    Robert Leistner v cestě „Galaxy“ Xa, RP Xb na Großer Falknerturm, Sasko (text: Standa Mitáč, foto: Fabian Fischer)




    FUNĚT JAKO RATLÍK

    Asi to znáš taky… Lezeš bezpečím komína a ten se pomalu začne zužovat, takže vnitřkem to dál nejde – vymačkává tě ven. Odpočíváš a přešlapuješ v posledním jakž takž dobrém místě a víš, co tě čeká. Budeš muset opustit zašívárnu, vyhoupnout se a lézt to venkem. Když jsem fotil Ratlíka v Ádru, tenhle klasický pískařský moment se zrovna povedlo zachytit. K tomu ještě lano za nohou a pohled do hloubky k prvnímu kruhu. A samozřejmě, když leze Ratlík, nikdy u toho nesmí chybět dámské publikum!

    Kuba „Ratlík“ Kácha a „Údolní“ VIIb na Lesáčka, Adršpach (text a foto: Standa Mitáč)




    JARNÍ ODCHYT FIGURANTŮ

    Udělat fotku v Labáku s čerstvými listy buků mi přijde celkem těžké. Ta nejlepší zelená barva vydrží jen dva tři týdny a často tou dobou prší. Pamatuji si, že tenhle den jsem vyrazil lézt a vzal jsem s sebou zrcadlovku s jedním objektivem (16–35 mm). Jen tak pro jistotu. Na Katedrálních stěnách jsem potkal dva německé lezce a toho šikovnějšího jsem popostrčil do „Cesty k moci“, abych využil své nedaleko visící lano k focení. S menší dávkou drzosti jsem mu vnutil i trochu jeté žluté triko, které si vzal přes svoje černé. Nenadával a navíc se mu lezení moc líbilo.

    Ronald Reichelt leze „Cestu k moci“ VIIIa na Kardinála, Labák – Pravý břeh (text a foto: Standa Mitáč)




    STĚNY UŽ JSOU IN

    Tuhle zhruba 60metrovou cestu udělal známý Karlheinz Gonda už v roce 1949. Začneš koutovou spárou a v místě, kde skončí, traverzuješ doleva do druhé spáry. Stěnové místo se kdysi Gondovi jevilo jako klíč (nedivil bych se, kdyby to lezl v pohorkách) a jednotlivé kroky namaloval na papír jako návod k přelezu. Dnes je situace docela opačná – Rosa se traverzem prošla s naprostou rychlostí a elegancí, kdežto ve spárách si zabojovala více. Ale nedá se říct, že by se tam nějak trápila nebo se zasekla. Tahle holka ze Saska to na písku fakt umí!

    Rosa Windelband v klasické „Bergfinkenweg“ VIIIb na Rokokoturm, Sasko (text a foto: Standa Mitáč)




    PROCHÁZKA KOUŘOVKOU

    „Z mých sourozenců spáry nikoho neminuly. Když jsme nechtěli zůstat sami doma, tak nás rodiče brali všude. Ve stěnách nás často nadzvedli a pomohli nám, ale ve spárách nás tahat nechtěli – tam by nás akorát odřeli. Takže jsme se techniku museli naučit sami,“ vysvětluje Andrejka, proč se v puklinách cítí jako doma a proč jí „Kouřovka“ přišla v porovnání s ostatními sedmami Skaláku spíš lehčí. Společně s parťačkou Hučkou si tuhle Smítkovu klasiku daly na naši prosbu, abychom ji mohli zdokumentovat jakožto další Příběh cesty.

    Andrea Obročníková ve spáře „Kouřovky“ VIIb, RP VIIIc na Daliborku, Skalák (text a foto: Standa Mitáč)




    BEZ NEŠIKOVNÝCH RUKOU SÓLO

    „Nešikovné ruce“ je cesta opřená legendami. Mnoho zkušených lezců si na ní vylámalo zuby. Leo Houlding ji přelezl zřejmě jako první, ale jelikož neuměl dávat smyčky, tak k prvnímu kruhu, což je crux, vylezl sólo! Dále cestu přelezl už jenom Cicvik a Magnusek. Když jsem se dozvěděl, že se na ni chystá Danny, neváhal jsem ani chvilku a domluvil focení. Cesta je totiž nejen těžká a morálová, ale také krásná. Danny cestu přelezl ladně a tak rychle, že jsem stihl jen pár fotek a vypadá to, že jeho ruce asi nešikovné nebudou.

    Danny Menšík a „Nešikovné ruce“ IXb, RP IXc na Šavlovnu, Skalák (text a foto: Jakub Frič)




    PRCAS FOREVER

    V sobotu jsme plánovali fotit na Porcelánové stěně. Déšť nás vyhnal ze skal, tak to klaplo až v neděli. Půl jedenáctá sraz u chatičky a šlo se do skal. Pro zajímavost Prcasův set toho dne: „Dočasné zrychlení“ RP VIIc – TR (top rope) slezeno dolů, „Pekelný rej“ RP VIIIc – TR slezeno dolů, „Pekelný rej“ znovu do 30 metrů kvůli fotkám, „Reinkarnace“ VIIb RP – TR slezeno dolů a RP „Tváří v tvář“ VIIIc. Pravděpodobně taky slezeno dolů, to už jsem neviděl… Až budeš slavit 65. narozeniny, zkus si na tuhle fotku vzpomenout. Taky to zkusím.

    Jirka „Prcas“ Slavík leze „Pekelný rej“ VIIIc na Ďáblovu stěnu, Labák – Levý břeh (text a foto: Standa Mitáč)




    BITKA O PERSPEKTIVU

    Tahle fotografie byla plánovaná. Z věže Herna je dobrý výhled na vrcholovou skupinu kolem dvojice Starostové a Starosty. Na vrchol Herny je navíc snadné vystoupit. Viděl jsem ale, že z trochu větší vzdálenosti vlevo je perspektiva lepší. Tam se rozdíl mezi Velkým Konšelem a Starostou projeví lépe. Malý vrchol byl však mnohem obtížnější a počet výstupů se podle vrcholové knihy pohyboval v jednotkách. Protože jsem na malou věž nechtěl lézt sám, vylezli jsme tam den předtím a nechali lano viset ve slanění. Další den jsem po něm vyjümaroval a vyfotil Tobiase.

    Sebastian Wolf stoupá „Údolní hranou“ VIIb na Štěpánskou korunu, Adršpach (text a foto: Helmut Schulze)




    VYZKOUŠET JINÝ SPORT

    „Jsem rád, že jsi mě bral, jak jsi mě bral. V tý širočině jsem se snažil, co to šlo, i když jsem stál na místě…“ skláněl Lukáš Černý poklony Vojtovi Přibylovi, který ho vzal na jednu epesní projížďku dlouhými spárami adršpašské Radnice. Na druhém konci lana se padat dá, ale na prvním to tady pod kruhem nepřichází v úvahu. Vojta má však v Ádru nalezeno a dokáže odhadnout, co si může dovolit. Mimochodem, rok po vydání našeho Příběhu cesty si „Těžké okovy“ vylezla také Anička Šebestíková. Respekt oběma.

    Vojta Přibyl leze „Těžké okovy“ ! VIIIb na Radnici, Adršpach (text a foto: Standa Mitáč)




    VÁNOČNÍ POLET DO SMYČKY

    Toto zimní ráno bylo asi -10 stupňů Celsia. Vlastně jsme měli být tři: dva horolezci a já, který jsem fotil. Jeden z borců ale na poslední chvíli odmítl, a tak musel Richard vylézt tohle VIIb se samojištěním – proto ta zavěšená modrá taška ve stěně. Na vrcholu Wehlnadel ležela spousta sněhu. Když Richard vylézal na vršek, tak mu smekla noha a během svého pádu vytrhl smyčku. Naštěstí pod ní byla ještě jedna. Každopádně jsme se pak shodli, že naše úsilí za výslednou fotku stálo.

    Richard Wetzel a zimní „Dietrichweg“ VIIb na Wehlnadel, Sasko (text a foto: Alex Hanicke)



    ____________________

    Standa Mitáč

    Hlavní editor

    „Lezení není o číslech a život není o penězích.“ Nejraději píše o lidech, kteří vědí, že štěstí si nikde nekoupíš. Je závislý na stavech, kdy neřeší čas a datum – v horách nebo uprostřed Labských pískovců. Neléčí se.

    Eva Janatová

    Autorka

    Grafička, jóga-matka, boulder-matka. Typ člověka, kterému se rozzáří oči, pokud může o horách a skalách alespoň mluvit a psát, když po nich zrovna nemůže lézt. Věří v jednoduchost, dobrý čaj a nerada řeší blbosti.

    Nezávislá redakce | Pokud se ti líbí naše tvorba, zvaž prosím dobrovolný příspěvek.