Kdyby autor článku shodou okolností pod skalnatým Vrabincem rok nebydlel a nechodil na něj čas od času lézt, asi by ho tohle dílo zasáhlo méně. Ale náhody se dějí…

Jak ferratový příběh začal? Obyčejnou procházkou. Po roce na oblíbeném místě. Obhlídka Střední věže, na kterou vede pár pěkných cest… A najednou přišel zásah drátem do oka. „Co to tady je?“ Chvíli tam stojí a nemůže uvěřit tomu, co vidí. Skála vypadá jako dívka se zdravými zuby, kterou někdo bezmyšlenkovitě zadrátoval rovnátky kolem dokola hlavy.

Novou změť kotev, roxorů, borháků a kramlí spojuje lesklý drát. Dříve nedotčené místo, kde se prolínala atmosféra čedičových vyvřelin a zříceniny středověkého hradu, je teď obehnané ocelovým lanem. Proč měl někdo potřebu dělat ferratu právě tady? Vždyť nevede ani na vrchol, ale nepochopitelně kolem dokola kopce.… Kvůli výhledům? To asi těžko. Na vrchol Vrabince už přeci jedna turistická, řetězy zajištěná, cesta vede. Z nejvyššího bodu se navíc člověku nabízí neomezený kruhový výhled – proč tedy přidělávat okružní ferratu, která vede z bodu A zpět do bodu A?

Autor článku se nemohl vzpomínky na zadrátované skály zbavit, a tak se ze zvědavosti ozval s dotazy na Správu CHKO České středohoří, která má oblast na starosti. Postupně se dozvídal nové překvapivé informace. Například to, že na Vrabinci (mapa) mají existovat ještě další tři ferratové směry v jeho 80metrové údolní stěně (v ní vede zhruba šest lezeckých cest, třeba „Direttissima“ VI ze 60. let od Jaroslava Uhra, pozn. aut.). Kam se tedy zmíněné ferraty mohly vejít? Křižují stávající cesty?

Před pár týdny přišla informace, že se objevila další černá ferrata. Stalo se tak na Kozím vrchu u Ústí nad Labem (mapa). Někdo ji vytvořil v těžko přístupném terénu západního úbočí. Kdyby na ni lidé teď chodili, přímo by ohrozili letošní hnízdění sokola stěhovavého.

Největším výsměchem však je, že obě ferraty se nachází na území přírodních rezervací a vznikly ilegálně – bez vědomí a souhlasu Správy CHKO České Středohoří. Jsou to tedy „černé stavby“, které nyní, podle zákona, už v podstatě jen čekají na své odstranění…

A k tomu by dojít skutečně mělo – nejde ani tak o stavby samotné, ale spíše o zabránění precedentu. Kdyby speciálně tyto dvě ferraty zůstaly bez povšimnutí, byl by to signál, že úřady nekonají a v Česku všechno projde. Za chvíli by si každý mohl drátovat všude, kde se mu zlíbí. Co by přišlo příště – Jeptiška v Labském údolí, nebo Milenci v Adršpachu?

Lidé si naštěstí všímají. Podobný případ se odehrál loni v Kokořínsku. Zde navrtal do pískovce ferratu Karel Bělina a nazval ji „Hadriánův oblouk“. V Roklici (údolí Loubenského potoka) však narazil na neústupný odpor místních lezců. „Samozřejmě jsme o plánech na ferratu nevěděli, Karel se nikdy nikoho neptá,“ říká Vladislav Svítek, jeden ze skupiny dobrovolníků, co iniciovala odstranění ferraty, a pokračuje ve vyprávění: „Správcem území jsou tu Lesy ČR. Ty poslaly Bělinovi doporučený dopis, do kdy má být ferrata odstraněna. Karel tvrdí, že ho nikdy nedostal. Pár dní před koncem lhůty však někdo sundal z ferraty ocelové lano – to je její nejdražší část, která se dá znovu použít jinde.“ Zbylé kotvení a kramle zůstaly ve skále. Místní lezci tedy kusy železa odstranili a místo za asistence policie uvedli víceméně do původního stavu. (Viz Montana 4/19, pozn. aut.)

Kdo má na svědomí nové ilegální ferraty na Vrabinci a na Kozím vrchu? A jak to vypadá s jejich budoucností? Přečti si rozhovor s Ing. Petrem Křížem, ředitelem Správy CHKO České Středohoří. S ohledem na složitost případu jsme se rozhodli jeho výpověď redakčně nekrátit a nechat v původním znění.

PŘESTUPKOVÉ ŘÍZENÍ UŽ PROBÍHÁ

Měli jste dopředu nějaké indicie o tom, že se výstavby ferrat na Vrabinci a Kozím vrchu chystají?
O výstavbě ferrat jsme nebyli předem informováni. Veřejnost byla o jejich existenci obeznámena skrze sociální sítě a to až ve chvíli, kdy byly hotové. Při standardním projednání předem by vznikl prostor se s věcí blíže seznámit, prostudovat podklady a následně projednat možnosti a alternativy, jinou lokalitu. Takto se před lety postupovalo v případě ferrat v Děčíně. V obou přírodních rezervacích jsou horolezecké aktivity omezeny bližšími ochrannými podmínkami. V případě Vrabince je lezení nyní zakázáno od 20. dubna do 20. června. Na Kozím vrchu je lezení zakázáno celoročně, stejně jako vstup mimo značené stezky. Tyto podmínky vychází z bližších ochranných podmínek vyhlášek jednotlivých maloplošných chráněných území. Přísnější režim v rezervacích je praktickým opatřením, jehož cílem je zajistit klid a příhodné podmínky pro místní cenné druhy. V případě obou rezervací jsou předmětem ochrany i geologické jevy a skalní útvary. Ty jsou ferratami výrazně negativně ovlivněny, stejně jako společenstva rostlin a živočichů, která na nich žijí. Ferraty představují problém zejména pro ptáky, které provoz na ferratách ruší při hnízdění. Aktuálně je tak významně ohroženo hnízdění kriticky ohrožené sokola stěhovavého na Kozím vrchu. Na Vrabinci je dotčeno hnízdiště výra velkého, krkavce velkého a potencionálně sokolů stěhovavých.

Víte, kdo je má na svědomí? Resp. kdo nese právní zodpovědnost?
Pokud jde o ferratu na Kozím vrchu, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR je prozatím ve fázi shromažďování podkladů pro zahájení řízení s konkrétní osobou. V případě ferraty v přírodní rezervaci Vrabinec již bylo řízení o přestupku zahájeno. Dokud však nejsou uzavřená všechna šetření, nechceme předjímat ani poukazovat na konkrétní osoby. Každopádně odpovědnost za neoprávněné zásahy v rezervacích nese subjekt, který je provedl.

Ferraty vznikly v přírodních rezervacích bez vašeho souhlasu. Může to tedy v této fázi dopadnout jinak, než že budou časem odstraněny?
Oběma případům se nyní intenzivně věnujeme. Otázka možnosti a případného způsobu odstranění bude řešena v samostatném řízení o odstranění následků neoprávněných zásahů dle § 86 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění. V tomto řízení bude posuzováno, zdali je možné uvedení do původního stavu, či zdali bude třeba přistoupit k náhradním opatřením k nápravě. Ta osoba, která činnost poškozující část přírody a krajiny vykonávala, je povinna svoji činnost odstranit, je-li to možné. Na odborné úrovni se proto snažíme najít ideální řešení, které zabrání nelegálním aktivitám a bude mít co nejmenší dopady na přírodu obou význačných lokalit. Problémem ferraty na Vrabinci je fakt, že pro část její trasy bylo využito zabezpečení turistické stezky. Umístěné prvky ferraty esteticky výrazně narušují vzhled této krajinné dominanty a zároveň zasahují do pozůstatků středověkého hradu, který zde stával. Ferrata na Kozím vrchu přímo ovlivňuje hnízdiště sokolů, je tedy nutné ji odstranit.

Kdy odhadujete, že k tomu dojde?
K případnému odstranění dojde co nejdříve po nabytí právní moci rozhodnutí podle zákona. K tomu ale dojde teprve poté, kdy bude jasně prokázáno, kdo ferraty nainstaloval a jakým způsobem negativně působil na přírodu a krajinu. Tedy až po nabytí právní moci rozhodnutí o přestupku. Pořádková lhůta pro vydání rozhodnutí činí šedesát dní, pro zvlášť složité případy pak devadesát dní. Je ale samozřejmě možné, že dojde k odvolání některého z účastníků řízení a poté dojde k protáhnutí celé věci. Přesný termín proto není možné určit, ale AOPK o této věci bude informovat. Nyní je nutné se intenzivně věnovat zamezení využívání ferraty v přírodní rezervaci Kozí vrch. Nástupní místo je aktuálně vyznačeno páskou a označeno informační cedulí. Zároveň došlo k dočasné uzavírce částí Kozího vrchu poblíž hnízdiště. Tato uzavírka potrvá do 30. června 2020. Důrazně všechny žádáme, aby toto omezení bylo respektováno.

Uvítáte případně pomoc z řad dobrovolníků během jejich odstraňování?
Odstranění zajišťuje primárně subjekt, který ferratu vytvořil, avšak vzhledem ke specifičnosti případu oslovíme patrně odbornou veřejnost, zda by navrhla, či dozorovala, jakým způsobem dojde k nápravě. Na případné zásahy budou také dohlížet pracovníci Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. U ferraty na Vrabinci jsme také dříve komunikovali s Národním památkovým ústavem a budeme řešit, jakým způsobem si se zmíněnou ferratou poradit, aby nebyla ohrožena zřícenina hradu.

Proč je podle vás dobré nepřipustit precedent, že někdo svévolně postaví ferratu a správa CHKO nebude ve věci konat?
Agentura ochrany přírody a krajiny ČR rozhodně nehodlá blokovat rozvoj sportovních aktivit v chráněných územích. Sportovci nezřídka velkou měrou přispívají k aktivní ochraně významných lokalit. Je však třeba, aby své záměry konzultovali a realizovali v souladu se zákony a dle odborných doporučení. V důsledku však nejde jen o ferraty, jakýkoliv neoprávněný zásah do chráněných území představuje problém pro místní cenné druhy. Nedodržování legislativy a pravidel může vést k jejich ztrátě a tak k ochuzení celku české krajiny. Poškození krajinných dominant vede ke snížení jejich atraktivity pro návštěvníky. To se může dotknout okolních obcí, které často těží z turismu. Někdy jsou tyto dominanty také součástí jejich kulturního života, či přímo jejich symbolem. 

_________________

(Pokračuje autor článku.)
Doufejme, že koncem tohoto příběhu bude odstranění obou ferrat. Bez ohledu na to, kdo je vytvořil – to je teď vedlejší. Jak případ dopadne, tě budeme dál informovat. Pokud předem víš, že si dokážeš udělat čas na případnou (podzimní?) brigádu ve skalách a máš chuť pomoci s odstraňováním ferrat, napiš na [email protected]. Ruce se budou možná hodit. Zn. Namáhavá práce v těžko přístupném terénu. Odměna: dobrý pocit.