fbpx Seznámení: Hledám holku magor - eMontana

„200 slov“

Seznámení: Hledám holku magor

13. 05. 2015, Alena Čepelková

“Ahoj hledám slečnu která je trošku magor a lehce závislá na lezení (lano) a nedělá ji problém chodit 4x týdně na umělku a o víkendu ještě vyrazit třeba do Jury.” (Inzerát z Lezce, 10. 5. 2015)

Nejsou to přesně takové slečny, co ten kluk hledá, ale…

Znám holku, co se vrhla na lezení, když jí bylo tolik, jako je číslo vyskytující se v názvu jedné cesty na Panťáku – a ještě o dvě víc. Přišla o manžela intelektuála, nemohla se pořád vyhrabat ze smutku, a do toho jí umřel táta, horolezec století. A tak se obrátila ke genům, co od něj dostala. Od intelektuálky k lezkyni přešla plynule. Na umělce je třikrát čtyřikrát týdně a o víkendu vyrazí kam chcete, hlavně když se bude lézt. Všechno je tak krásně nové! Spáry mrská po tatínkovi a snad se naučí zakládat i ty uzly.

Znám holku, kterou při lezení přimáčkl obrovský kus šutru tak, že jí na několikrát zlomil nohu v kotníku a pak jí taky tu nohu několikrát operovali a reoperovali a moc se jim to nepovedlo, takže má chodidlo pořád nakřivo a nemůže bez boty pořádně došlápnout. Zorganizovala holčičí expedici do Číny, na kterou se daly snáz sehnat peníze, když na šestitisícovku lezou invalidi. Vylezla na ni.

Znám holku, co když jí bylo osmdesát, při pietním shromáždění na Symbolickém cintoríně pod Ostrvou bravurně šplhala s kytkou na velký balvan položit ji u tabulky s jedním jí drahým jménem, což neunesl předseda Jamesu a v obavách, že na mokré skále uklouzne, mumlal cosi o „těžké pubertě“. Aktuálně (o tři roky starší) řeší, zda nebude moc trapné, když vyrazí na umělou stěnu. Její vnuk po ní chce, aby ho tam vzala.

A když se tak zamyslím… Před dost lety si jedna sedmnáctiletá holka magor usmyslela, že na Štít (Lomnický) přece nepojede jako turistka lanovkou a donutila kamarádku, aby si na něj s ní vyšlápla pěšky. Kámoška už takový zážitek nechtěla nikdy opakovat, ale ona se o pár let později přihlásila mezi horolezce s cílem nikoli se za některého z nich vdát, ale lézt jako oni. I děti mít chtěla, a tak pak parkovala kočárky u zdí a traverzovala je do zblbnutí tam a zpátky, aby si vytrénovala prsty. Hlavně v zimě, což se pak v sezóně hodilo. Někdy si myslela, že je skoro jediná takový magor.

Ale nebyla a není. Je nás mnoho, holky magoři byly, jsou a budou! A je to pak asi na doživotí.

Holky magoři byly a budou (f: Karel Vlček)

I malé články dají dohromady velkou práci. Podpoř nás třeba kalendářem.