„200 slov“

„Voda v něm hloubí dobrý stupy a dobrý chyty, jak je měkkej.“ Rozhovor se sedmiletým pískařem Viktorem

15. 12. 2020, Viktor Sylla

Jak se jmenuješ?
Jmenuju se Viktor. A je mi sedm let.

Viki, od kolika let lezeš?
Tak od už čtyř let.

Víš, co to znamená, když se řekne, že někdo někde „pověsil pytel“?
Že prostě žes tu cestu prostě nedolez.

Ty jsi prý teď nějakou cestu zapytlil. Jak se ti to stalo?
No stalo se mi to tak, že jsem teda přišel k tý cestě teda, tak jsme si jí vybrali, protože to byla nejlehčí cesta, co jsme tam měli jako. A tak jsem se do toho dal, tak jsem lezl, lezl, až když jsem se dostal do toho místa, kde to bylo prostě nejtěžší. Měl jsem dost energie, lezl jsem pomalu a prostě, když jsem se dostal do toho místa, tak prostě to na mě bylo moc těžký. A tak jsem už musel slanit dolů, ale tak jsem si řekl, že to musím zkusit znovu.

Zkusil jsi to ještě jednou?
No, táta mi řekl, že se půjdeme vykoupat, tak jsme se teda šli vykoupat. Bylo to v Rakousku, pěkně pálilo sluníčko, tak jsem teda tátovi vlezl na záda a táta se mnou plaval, já jsem kopal nožičkama a vlastně potom jsem sestoupil a ničeho jsem si nevšim. Když mě táta vytáhl z vody, viděl jsem najednou, že mi teče z malíčku krev. „Tatíí, mně teče z malíčku krev,“ volal jsem. A měl jsem tady dvě ranky od mušlí – jsme zjistili, takže jsem potom už nemohl dát nohu do lezečky, takže jsme museli jít domů a viděli jsme po cestě bramboříky nějaký a netřesky.

Kde to bylo?
To už si přesně úplně nepamatuju, u Traunsee někde, zhruba tak, jak bych to řekl, třeba 26 kilometrů od města.

A víš, za kolik byla ta cesta?
Mmm, počkej, jo 3b. Prostě to byla nejlehčí cesta, co tam byla prostě. Tam byly totiž tři stejný, tak jsem si prostě jednu vybral.

Kdo to natáh?
Moje máma.

Vylez si někdy nějakou cestu, která se ti hodně líbila?
Vylez jsem jednu cestu na Mumii a pak jednu cestu, která se mi hrozně líbila. Nahoře tam byla kniha, tak jsem tam napsal: „Viktor a maminka a tatísek“.

Kde to bylo?
Někde, jooo, jak se to tam… Pískový skály. Pískovce. Blízko Sněžníku. Joo, v Tisý. A lezl jsem takovou komínovou cestu, bylo to docela lehký a ten komín byl dobrej hrozně. Lez jsem to trochu divným způsobem. Nejdřív jsem se takhle zapřel zádama a nožičkama takhle do toho komína, ale to bych nedošáh a spadl bych, takže jsem takhle dal nožičky a ručičky taky zapřít mezi stěnu a ťapal jsem a vylez jsem to a přišlo mi to hrozně fajn.

Kde se ti líp leze: na pískovci nebo v horách?
Na pískovci nebo v horách? Na pískovci, protože ten pískovec je tak dobře umytelnej vodou, že takhle jako že ta voda v něm hloubí dobrý stupy a dobrý chyty, jak je měkkej, takže si tam hezky vylezu a hodně mě to baví. V Alpách se mi zase líbilo to, že jsem chodil mezi krávama a byl tam jeden obří býk… A teď mě omluvte, musím běžet chytit motýla.

Viktor Sylla na věži Krtek v Ostrově (f: Michal „Sysel“ Sylla)

Článek se umístil na 11. místě v naší letní soutěži „Můj největší pytel“.
Nejlepší vybrané texty shromažďujeme sem.


I malé články dají dohromady dost práce. Díky za tvoji podporu