Oblíbený kavkazký vrchol na hranicích Gruzie a Ruska v podání Honzy Štěpánka:

24 HODIN Z DENÍKU

9:00
Uderná skupina ve složení Adam „Adam“ Zeman, Tomáš „Rygar“ Brzobohatý, Honza „já“ Štěpánek. Plni, nakvašeni, vyrážíme z vesnice Kazbegi neboli Stepantsmindy (1730 m) – obydlené zatáčky na silnici spojující Tbilisi a Vladikavkaz.

11:00
Prašnou cestou za chvíli míjíme kostel Tsminda Sameba (2170 m), a valíme dále až do sedla po travnatých loukách s občasnými krátkými strmějšími úseky až do sedla Arša (2940 m). Kolem poledne se dostáváme na mírné stoupání k ledovcové řece. Pak po moréně, kamenitým terénem, sledujeme koňská lejna, která vedou k místní meteostanici u začátku ledovce Gergeti (3260m).

15:30
Mírně bloudíme přes ledovec Gergeti, lejna se nám ztratila, ale brzo na ně opět narážíme. Dorážíme do BC rozbitého kolem bývalé meteostanice (Bethlemi Hut 3670 m). Zde nás s tyčí v ruce vítá místní gruzínsko-polský domorodec, chce peníze za stan, které ale nedáme, protože tu spát nebudeme. Občerstvíme se hovězí konzervou s cibulyí a postupujeme dál, už po sutí zasypaném ledovci, stoupajícím traverzem až k nevýraznému vrcholu s bílým křížem do Advanced Base Campu (3860 m).

16:00
Zde rozbíjíme stan. Vaříme, boulderujem po okolních kamenech, zkoumáme terén a místní holky, které jsou zde se svými „bratry“ na výletě. Se západem slunce a čerstvou předpovědí počasí (husté sněžení, silný vítr, nikam nechoďte!) uleháme do stanu.

2:00
Budíček. Venku hustě nesněží, obloha jak vymetená. Ani silně nefouká, lehce vane. Teplota kolem +5 °C. Plni odhodlání vyrážíme na vrchol. Následuje těžko popsatelný úsek bludištěm trhlin ledovce zasypaného sopečným pískem, bahnem a sutí vedoucí pod stěnou Khmaura, ze které téměř bez ustání padají kameny nebo rovnou kusy skál. Cest bludištěm je zde několik, každá označená starými mužíky, některé z nich jsou však „slepé“. Ledovec zde velmi výrazně pracuje a mění se po celý rok.

3:00
Na čistý ledovec se dostáváme ve výšce 4220 m a tím se mírným stoupáním dojde do ledovcového kotle pod Kazbeckým sedlem sloužícím pro rozbití C1 (4320 m). V táboře C1 se postupně probouzejí ostatní expedice – pomalé osvětlené housenky po pravém svahu ledovcového kotle. Začíná začátek širokého Kazbeckého sedla (4480 m), kde po cestě čekají asi tři excelentní trhliny a na řadu přichází nasadit mačky.
.

Mačky nasazujeme nad Kazbeckým sedlem. (f: Honza Štěpánek)

.
5:00
Jsme v sedle a cesta stoupá k výraznější hraně vedoucí ze západního vrcholu Kazbeku. Na hraně ilegálně vstupujeme na ruské území. Pod sedlem mezi hlavním a západním vrcholem se cesta v serpentině vrací a do sedla se vystoupí jakoby zprava k poslední části výšvihu pod sedlem (4844 m). Předbíháme poslední/první skupinu těsně před nejstrmější částí výstupu, –zhruba 150 výškových metrů vysoký výšvih celý v ledu, kolem 45–50° sklon.

6:30
Vrchol Kazbeku (5047 m) je náš. Následuje stisk pravice, rum, baterka z foťáku na chvíli putuje do trenek, rum, foto, vštípit vzpomínky, rum a valíme dolu. Na první ruskou skupinu za námi máme náskok čtyři dny a 30 min, což nám sice nevěří, ale to nás asi netrápí. Chceme se dostat zpět do ABC do devíti hodin ráno a uzavřít tak 24 hodin výstupu.

9:00
Jsme zpět v Advanced Base Campu (3860 m), ten se z poloviny teprve probouzí a část se přesouvá do C1. Máme za sebou nastoupaných/sestoupaných 4504 výškových metrů za jeden den. Jsme tu už dlouho, aklimatizovaní na beton a vše proběhlo bez problému. Teď dva dny v kuse spát, jíst a opalovat se.

Rusáci nám to nevěří, ale to nás netrápí. Kazbek 5 047 m n. m. (f: Honza Štěpánek)