„200 slov“

Těšila jsem se na spánek v posteli a rozedřená bříška – Padání 2015

27. 04. 2015, Lucie Trojanová

Letos se na Padání (největší boulderový závod v Čechách, pozn. red.) těším jinak než loni. Myslím na krystaly hrubé žuly, dlouho neviděné kamarády a na postel! Už měsíc jsem nespala v posteli. (Na vině je kombinace naplňování výletnických tužeb a smůly při hledání bytu.) Pohostinnost hotelu Sklárna je pro mě lákadlem skoro na úrovni bolesti a utrpení, pro něž jsou žihelské lesy boulderisty vyhledávané.

Páteční noc patří lezení na osvětlených kamenech – specialitě, která je s Padáním spojená od loňska. Vjemy umocněné zbystřením všech smyslů kromě zraku. Oblaky mága v prostivětle reflektorů. Je to jiný pocit než ve dne.

V sobotu dopoledne si prohlédneme, co jsme v noci jenom tušili. Žula je tu opravdu ostrá. Vypadá to, že najít boulder, který končí parádním výplazem nebo překulením přes hranu, nebude problém.

Pustím se do prvního, který se mi líbí, a totálně se na něm zničím. Pocit, že chybí tak málo! Zaseknu se. Ve velmi pozdním odpoledni se horečně snažím vylézt ještě aspoň něco. Do krve rozedřeným bříškům prstů navzdory. Les se vylidňuje. Na poslední chvíli vyrážíme vstříc afterparty i my.

Na Sklárně je oheň, hudba a naprosto nevegetariánský catering. Vyhlašuje se tombola a vítězové závodu (Rosťa Štefánek a Eva Uvízlová, pozn. red.). O tom, jak dlouho do noci se žihelskými lesy nesl zpěv účastníků Padání 2015, nedokážu podat ověřenou informaci. Usnula jsem únavou.

Noční lezení na nasvětlených kamenech (f: Standa Mitáč)


I malé články dají dohromady dost práce. Díky za tvoji podporu