Zatímco velká část Indonésie donedávna bojovala s obrovskými požáry, napříč západní civilizací se rozjela kampaň za bojkot palmového oleje.

Petr Hindrich to vzal z druhé strany a už dva roky po svém bojuje s hlavní příčinou – nevzdělaností místních obyvatel, především dětí.

Jak se zrodila myšlenka založit projekt green-books.org?
Byl jsem šťastný a uvědomil jsem si, že mám všechno, co jsem kdy chtěl a nic víc nepotřebuju. Začal jsem se věnovat józe, stal se veganem a blíž se spojil s přírodou. Pak jsem si uvědomil, že bych jí to rád vrátil zpátky.

Proč zrovna v Indonésii?
Tady probíhá nejrychlejší odlesňování na světě. Každé dva měsíce se pokácí deštné pralesy o rozloze Prahy. Rybáři zničili 70 % korálových útesů kvůli rybaření dynamitem, kvete tu obchod s ohroženými druhy zvířat. Navíc místní děti ve školách nemají žádnou výchovu o přírodě. Vůbec ji neznají a bojí se jí. Nejméně 250 milionů lidí tu žije bez jakéhokoli enviromentálního povědomí a podle toho to i vypadá.

Co je podstatou aktivit green-books.org?
Snažíme se dětem zábavnou formou otevřít oči, aby se víc začaly zajímat o přírodu kolem sebe. Kupujeme ilustrované knížky v indonéštině a ve školách zakládáme knihovny. Knížky jsou takové semínko, které chceme zasadit v komunitě, přiživit ho dalšími aktivitami a postupně z něj vypěstovat strom udržitelného životního stylu.

Jak to místní přijímají?
Jde o dlouhodobý fenomén, nedá se změřit, jak moc jsme úspěšní. To se promítne nejdřív za několik desetiletí, což je problém. Indonésani jsou zvyklí žít v přítomnosti. Těžko jim vysvětlujeme, že něco, co udělají teď, bude mít nějaký následek v budoucnosti.

Máš za sebou nějaké výsledky?
Mám hlavně pocit, že to má smysl a že dělám tu nejlepší věc na světě. Za víc než dva roky existence green-books.org jsme iniciovali vznik 25 eko-knihoven po celé Indonésii a vybavili je 1250 knihami. Nedovedu si představit, že bych dělal cokoli jiného…

Petr Hindrich předává indonéským dětem nové knihy o přírodě (f: Green-books.org)