Vždycky, když se počítadlo fanoušků na našem Facebooku začne blížit dalšímu kulatému milníku (teď číslu 7000), jsme mírně nervózní a zvědaví zároveň.

„Jaký bude náš další ‘kulatý’ fanoušek? Stejně super jako ti před ním?“ honí se nám v redakci hlavou, protože s každým tisícím děláme malý rozhovor.

Tady je další a názor si udělej sám. Franta Urban.

Franto, jak jsi se dozvěděl o eMontaně?
Na eMontanu jsem se poprvé dostal díky cestovateli Matěji Balgovi. Už delší dobu sleduji jeho ohromné cesty po světě a vždycky, když zveřejní nějaký další kousek svého dobrodružného příběhu, si ho hned s nadšením přečtu. Nedávno se na jeho stránce objevil článek, který Matěj sepsal právě pro eMontanu. Ten se pro mne stal směrovkou, která mne přivedla i sem.

Co se ti na eMontaně líbí a co bys naopak zlepšil?
Líbí se mi články o výpravách a expedicích, ke kterým jsou vždycky připojené i pěkné fotky. Protože jsem spíš cestovatel než horolezec, nejvíce mne nadchly příběhy v rubrice Horizont. Taky se mi líbí tematické citáty na hlavní stránce.

O čem čteš nejraději?
O velkých cestách. O lidech, ve kterých hoří touha poznávat nové kraje; o těch, kdo dokážou s odvahou a odhodláním jít za svými sny.

Koukám, že rád cestuješ. Kam tě to láká nejvíc?
Mou vysněnou zemí je Gruzie, malá zemička, sevřená pod horskými štíty Velkého Kavkazu. Na první letmý pohled se vedle jiných světových lákadel může zdát nezajímavá, ale potom otevřeš mapu a uvidíš obrovské zasněžené vrcholky kavkazských hor, osamocené vesničky s kamennými strážními věžemi, dravé horské řeky i prastaré kostelíky. O něco dál zase najdeš skalní města, mohutné pevnosti a širé lesy. Tahle země se pro mě stala opravdovým cestovatelským snem.

Lezeš? Jestli ano, kdy jsi byl naposledy a jaké to bylo?
Občas slaňuju nebo vyrazím na ferraty. Naposledy jsem byl na podzim v rakouském Hohe Wandu. Ačkoliv už byla polovina října, počasí nám přálo, a tak jsme stoupali na hory s modrou oblohou nad hlavou i širokými výhledy do okolního kraje.

Jaká je tvoje definice dobrodružství?
Dobrodružství jsou chvíle, které vnímáš všemi smysly a naplno je prožíváš. Chvíle, kdy myslíš jen na přítomnost, jež se vymyká obyčejnému každodennímu světu. Pro mě to byla například bouře na nízkotatranském hřebeni; pozorování ohnivého západu Slunce z vrcholku rozhledny; setkání se zmijí či orlem. Každý z těchto okamžiků zůstane navždy vyrytý do mé paměti, kde dohromady vytvoří mozaiku zážitků, na něž se nezapomíná.

Děkujeme za přízeň a důvěru 6999 fanouškům, kteří byli před Františkem a i těm po něm. Vážíme si vás, protože jste nejlepší. Další rozhovor zkusíme s fanouškem č. 8000. Kdo to bude? Dočkáme se zase nějaké slečny?

Franta Urban na ferratách v rakouském Hohe Wandu (f: Franta Urban)