Francouz Charles Albert ve svých devatenácti letech jako jeden z mála lezců dosáhl na bouldrové 8C+ (V16). (Tenhle stupeň byl stropem klasy do října 2016, pozn.)

Charles zvládl 8C+ s malým rozdílem: jako první lezec na světě dokázal tuhle obtížnost vylézt naboso.

Používáš vůbec někdy lezečky?
Občas si lezky vezmu, třeba když jdu lézt na stěnu. Ale poslední tři roky mám pořád ty samé, docela zaprášené. Nasazuju si je výjimečně, když lezu na laně, nebo když už mi na nohou nezbývá žádná kůže.

Cítíš se bez nich přirozeněji? Přijde ti tvůj styl čistší než lezení v dnešních high-tech lezečkách?
Samozřejmě, že je to přirozenější, podívej se, jak lezou začátečníci. Intuitivně se snaží stavět na celá chodidla, místo toho aby používali jen hrany lezeček. Stejně jako oni se i já snažím během lezení využívat co největší plochu nohy.

Jaké boty používáš mimo lezení – na chození, běhání?
Používám ty, které mi lidé dají. Momentálně mám nějaké Fiveteny, neřeším to.

Kdy a proč jsi začal lézt bosý?
Zrovna nedávno jsem si vzpomněl, kdy jsem poprvé lezl naboso, teda krom doby, kdy jsem byl ještě mimino – to jsem pochopitelně lezl bosý. Své první opravdové bosé lezení jsem si zkusil, když mi bylo 13. Byli jsme na dovolené, neměli s sebou lezky a s tátou jsme zkoušeli nad mořem nějaký traverz. Jinak takhle lezu od svých šestnácti, nejdřív jsem to bral jako trénink a zábavu, až postupem času jsem to začal brát vážně.

Pozoruješ zdravotní dopad na tvá chodidla? Jsou třeba citlivější, odolnější vůči chladu?
V tomhle případě jsou ty změny stejné jako u prstů na rukách, díky ztvrdlé kůži jsou naopak necitlivější. Ale určitě mám chodidla v lepším stavu než normální lezci. A nedělají se mi ty divné “mozoly” na kloubech prstů.

Jak bys popsal jeden ze svých poslednách projektů „La Révolutionnaire“, který jsi přelezl v prosinci a zhodnotil za 8C v barefoot stylu? Myslíš si, že bude mít opakování s lezkami?
Je to v podstatě střecha, sekvence osmi kroků. Pár “nehťáků” na pravou ruku, levačkou do hrany. Tam ti vyvlajou nohy. Každej krok pumpuješ, žádný vyloženě klíčový místo, možná ta houpačka. Každopádně, jestli to bude chtít někdo zopakovat v botách, bude si muset najít jiný program, protože je tam jedna díra na nohu, kam botu nenacpeš. Když jsem to viděl poprvé, přišlo mi to nereálný, ale o pár pokusů později, jsem už věděl, že to pustí.

Takže tvůj “bosý” styl dělá některé tvé projekty lehčí, než kdybys je lezl s botami.
Jo, je to úplně jednoduchý, občas je jediná varianta, jak přelézt problém ta, že stup chytím prsty na noze. Když jiný stup nenajdu, usoudím, že můj program je nejlehčí nebo spíš jediný možný.

Většinu času trávíš pochopitelně ve Fontainebleau. Co nějaké jiné oblasti?
Pro nás místní je Fontainebleau naprosto jasná volba, jediný, co si musíš hlídat, je počasí. Ale když bydlíš poblíž, máš výhodu – vždycky si najdeš den a místo, kde to zrovna pustí. Jediný problém v jiných oblastech jsou pro mě osobně stupy, který řežou do nohou, hlavně v lehkých cestách. Mimochodem, já lezu jedině lehký cesty.

No, lehký cesty… Tvůj nejtěžší boulder jsi ohodnotil 8C+. Teď mi řekni, je možné přelézt naboso vrchol stupnice – 9A (V17)? Potřebuješ víc tréninku a síly, nebo uznáváš, že některé projekty jsou bez bot neproveditelné?
Spíš jsem lidem ukázal, že je možné vylézt naboso i ty nejtěžší projekty. Zpočátku mi přišly některé problémy bez bot neřešitelné. Nakonec jsem ale zamakal, zesílil a překonal je. Cítím, že jsem stále nedosáhl svého plného lezeckého potenciálu, takže nedokážu s určitostí říct, jestli jsou nějaké projekty bez bot nemožné.

Co tvé další plány, něco mimo Fontáč?
Mám v plánu „Délire Onirique“ se sit startem (ze stoje 8A+/8B, V13 pozn.) No, a momentálně bych si chtěl udělat řidičák.

Mohl bys “bosé lezení” doporučit, nebo to není pro každého?
Rozhodně mohu doporučit. Cesty si daleko víc vychutnáš.

Máguješ i nohy?
Ano.

Charles Albert doma ve Fontáči (f: Philippe Campione)